logo

Bushcraftportal.cz

Zálesácká knihovna

13.07.2016 / Kategorie: Hmyz, Houby, KPZ, Oheň, Orientace, Potrava, Příběhy, Příroda, Přírodní, Přístřešky, Rostliny, TIPY, Voda, Zvířata / Napsal: / Komentáře: 3

DSC01527

Knížky byly, jsou a budou studnicí moudrosti.

Přečetl jsem velké množství knížek, ale těch pár, které na mne zapůsobily, si rád otevřu i teď po letech.

 

 

Bohužel jsem o většinu knihovny přišel v roce 2002 při velkých povodních. 2750 cm vody, která v tomto zvýšeném stavu vydržela dva dny, té neodolalo bohužel nic. Takže jsem si knihovnu postupně doplnil.

DSC01504

Občas si naleju skleničku něčeho chutného a začnu listovat v knížkách.

IMG_6486

V hlavě se rozvine starý příběh. Kdy jsem se nechtěl učit do školy, tak jsem utíkal do knihovny, abych si půjčil nějaké nové dobrodružné čtení. Někdy jsem knížku celou přečetl ještě před knihovnou a ještě ten den jí vrátil.

 

V jiných knížkách jsem listoval delší dobu a pak jsem si je koupil. Jakou knihu jsem četl jako první, tak to už si nepamatuji. Ale knížka, kterou jsem v dětství a dospívání četl nejvíc krát byl Robinson Crusoe.

DSC01509

Po jeho vzoru jsem pekl chléb.

DSC01510

Z kozí kůže jsem si dělal oblek, pěstoval obilí a kukuřici.

DSC01508

Dokonce jsem stavěl vor a vydal jsem se na něm na vodu. Když Robinson onemocněl, tak jsem trpěl s ním.

 

Lovci mamutů, vždy po přečtení jsem zavíral oči a představoval jsem si, jak rozfoukávám oheň anebo číhám na divokou zvěř.

DSC01513DSC01511

DSC01512

Dva divoši a další tituly od E.T.Setona jsem objevil až později.

DSC01515

DSC01517

Stavěl jsem si hráz na potoce, stopoval zvěř a postavil jsem si lesní chýši.

DSC01516

 

Kniha lesní moudrosti a věta…“Protože jsem poznal trýzeň žízně, chtěl bych vyhloubit studnu, z které by mohli pít i jiní.“ ☺

DSC01514

DSC01518

Děrsu Uzala, od přečtení knížky se mi často stává, že když hledím do ohně a pokud polena syčí, tak se musím usmát a říct si….“Ty mlčet….zlý lidi.“ ☺

DSC01507

DSC01506

DSC01505

Po všech těchto knížkách jsem chtěl nasosat ještě víc informací. Zajímal jsem se o odborné publikace.

DSC01519

Zálesácký rok není až tak odborná knížka, ale zná jí asi každý.

DSC01520

DSC01521

Pavlíčkovo Člověk v drsné přírodě mne donutil přestat si hrát a věnovat se opravdovému vzdělávání a tréninku přežití.

DSC01522

DSC01523

Pak už to byly samé příručky a bylináře.

 

DSC01525SAS příručka byla jedna z mála, kde člověk mohl něco pochytit.

DSC01524

Také Plané rostliny k jídlu rozšířily moje obzory.

DSC01528

A pak je tady spousty dalších knížek. A další jsou na půdě v bednách.

DSC01529

Určitě to každý zná a má svoje favority. Nahodil jsem těchhle pár kousků, ve kterých si i po letech rád listuju.

DSC01530

Pokud máte nějaké svoje oblíbené, tak je ukažte. Určitě je mraky knížek s podobnou tematikou, které jsem ještě nečetl. A i pro ostatní, zvlášť pro ty co začínají, to může být dobrý tip.

DSC01526

Doufám, že se další autoři „neurazí“, že jsem je nezmínil. Verne, Běhounek a třeba Karel May. Je toho hodně.

IMG_2362

Na internetu je mraky informací, ale internet je tak trochu vysavač energie. Naopak knížka nabíjí. Nemyslíte?

 

Hezké čtení přeje Kraken

3 komentáře

  1. Zdenek
    dne 13.7.2016 v 17.18

    Pekny clanek, Krakene, opravdu.
    S nostalgii jsem zavzponimal na detska leta. Tech knih o zivote v prirode jsem tenkrat moc neprecetl; Robinson byla snad dokonce povinna cetba, Tajuplny ostrov od Verna, Dobrodruznou stezkou (Elstner) – to tehdy byla jakasi bible zivota a chovani v prirode.
    Moje vzdelavani, mohu-li to tak nazvat, probihalo veskrze na prakticke basi. Veskere pradniny jsem travil u, jak se dnes rika, prarodicu (tedy u dedy a babicky :-)) na odlehle hajovne uprosterd lesu, bez elektriny a jinych vymozenosti. Zivot se tocil dost kolem pripravy dreva na topeni, takze bylo nutne umet zachazet s pilou a sekerou. Pokrocilejsi veci, jako kaceni stromu a jejich zpracovani, jsem se naucil od lesnich delniku (starych dedku, jejichz jmena si stale pamatuju). … Ze bych si ale tech, z dnesniho pohledu, nadhernych pobytu vazil, rici nemohu. Clovek prichazi k rozumu nekdy hodne pomalu.
    Jak jsem uz zminil, pekny clanek, oproti tem destrukcne-sekacim vstupum. 🙂

  2. JirkaUH
    dne 13.7.2016 v 18.40

    Vidím, že máme stejný vkus na knížky, i podobný vývoj četby. Taky občas relaxuji u vernovských rytin
    Ještě bych doporučil Námornické uzly od Skriagina

  3. Milan
    dne 19.9.2016 v 6.52

    Ahoj Tomáši,
    díky za krásný vzpomínkový článek. Většinu knih, tedy až na to o bylinkách mám ve své knihovně a moc rád a často se k nim také vracím. Doporučil bych navíc jednu – F.A.Elstner: Uzly a laso, ke které mě váže jedna moc krásná vzpomínka. Byli jsme tenkrát na gymplu a velmi často jezdili s kamarádem ven. Jednou jsme při čekání na vlak vytáhli lasa a zkoušeli různé cviky, když k nám přišel jeden starý pán a dal se s náma do řeči. No a pak nás pozval k sobě na chaloupku . Nemohli jsme se dočkat a hned příští víkend ho navštívili. No, připadali jsme si tam jako někde ve snu. Jednak nám ukázal jak se opravdu pracuje s lasem, no a pak nám přinesl právě zmiňovanou knihu, ve značně použitém stavu, ale o to byla pro nás cennější! Byly to tenkrát pro nás opravdové vánoce, protože se samozřejmě nedala nikde sehnat… I když je dnes k dispozici spousta jiných knih, které se uzlama zabývají (některé z nich mám taky), přesto tato stará kniha pro mě zůstane navždy nejlepší!
    Tak ještě jednou díky za pěkný článek.

    Zdraví Milan


Zanechat komentář