logo

Bushcraftportal.cz

Útočný nůž VO-7 od Jardy Kotěry

17.02.2020 / Kategorie: Nástroje, Nezařazené, Nože, Nožíři-představení, Oheň, Přežití, dovednosti, Ruční výroba (Nožíří) / Napsal: / Komentáře: 2

V dnešní recenzi proklepnu útočný nůž Československé lidové armády označovaný jako VO7.

Nejedná se o originál nůž používaný u výsadkových a průzkumných jednotek, ale o volnou …

V dnešní recenzi proklepnu útočný nůž Československé lidové armády označovaný jako VO7.

Nejedná se o originál nůž používaný u výsadkových a průzkumných jednotek, ale o volnou variaci na toto téma. Nožíř Jarda Kotěra se do toho vrhnul po hlavě a udělal skoro na chlup stejný nůž i pouzdro.

Rozdíly na první pohled nepoznáte. Na ten druhý pohled vidíte značení nožíře i sedláře hned na několika místech. Nikdo tak nemůže nožíře nařknout z toho, že by chtěl vydávat tento nůž za originál.

Já jsem několik originálů vlastnil a bylo mi je líto používat, proto jsem je pustil dál, většinou do sbírek kamarádů.

Proto jsem s nadšením očekával tento projekt. Můj nůž má výrobní číslo 003, takže to byl jeden z prvních kusů. Hraju si s ním už pár měsíců. Než se dostaneme k samotné recenzi, dovolím si malou vložku, zpátky do historie tohoto nože. 

Historie

Už v roce 1946 se v Československé armádě objevil návrh zavést do výzbroje univerzální nůž vhodný jak pro boj, tak i pro denní potřebu vojáka. Vojenská zpráva v té době uvažovala o objednávce 1 500 000 kusů nožů.

Proběhly různé návrhy, testy, zkoušky a slepé uličky. V roce 1951 byly další prototypy předloženy ke zkouškám. Nůž měl být zavedený pod názvem OV7 – útočný nůž obranný výsadkový.

Nový útočný nůž se líbil, byl lehký a jednoduchý. Kalkulovaná cena měla být 70 Kčs 🙂 a první kusy měly být dodány během roku 1952.

Příběh vývoje prvního bojového nože pro výsadkáře uzavřeme tím, že do výzbroje byl přijat pod označením VO -7.

Čepel nese tvarově shodné znaky s ruským nožem NR40 a s německou variantou M. 42. 

Všechny tyhle nože však mají svojí inspiraci v severských nožích, tzv. finkách. S těmito noži se Rusové setkali v zimní válce s Finskem a potom i Němci.

VO – 7 se vyráběl v národním podniku Sandrik ve slovenské obci Štós. Tímto útočným nožem měli být vybaveni příslušníci výsadkového vojska, jednotek zvláštního určení a průzkumné jednotky.

Byl určen pro boj zblízka, jako pomocník při seskocích (řezání lan a popruhů) a při maskování vegetací. Bylo zavedeno mnoho variant včetně varianty s hliníkovou rukojetí pro chemické vojsko. Ve výzbroji se udržel až do roku 1976, kdy ho nahradil jiný nůž Uton, o kterém jsem psal zde

Tak tolik velmi stručná historie.

Současnost

V současné době je stará V0 – 7 vyhledávaná jako sběratelský kus. Bylo jich vyrobeno mnoho, ale často bývají ve špatném stavu. Také se objevilo mraky polských kopií, které mají budit dojem originálu. Projekt Jardy Kotěry jsem s nadšením uvítal, protože někdy mám chuť vyrazit ve starém paragánském vybavení a užít si to v přírodě postaru. VO – 7 k takové výpravě prostě patří.

Kraken, druhej z leva 🙂

Nač si ničit originál, když můžu mít skoro to samé, ale nemusím se o nůž tak bát.

Popis nože VO – 7 od Jardy Kotěry

Nůž je vyroben z uhlíkovky, montáž na trn vzadu pojištěný matkou. Dřevo ručky je bukové. Pouzdro hovězí kůže, šitá a pojištěná nýty.

Průvlek na opasek cca 60 mm. Pouzdro nemá žádnou vložku, jen u špičky je kůže zesílená. Pouzdro lze použít jak pro leváka, tak i pro praváka. Nůž do pouzdra zajede hladce a tiše a ještě se dá pojistit proti ztrátě koženým proužkem s pojistkou. Váha nože i s pouzdrem je 205g a samotný nůž váží 119g.

Celková délka nože je 266 mm, čepel je dlouhá 150 mm, vysoká 22 mm a tlustá 3,6 mm.

Dojmy

Když vezmu nůž do ruky, říkám si „Bože, ten je tak lehkej“. Ano, je opravdu jako pírko. Člověku je hned jasné, že tohle není nůž na kácení stromů, páčení a podobné drsné zacházení. 

Štípnout polínko zvládne a nasekat chvojí třeba na přístřešek také.

Do drsnějších věcí se s ním pouštět nebudu. Konstrukce na trn má jasné limity. Já jsem s ním nějaké špalíky štípal, a až později jsem zjistil, že se ručka malinko hnula.

Vše je sestavené na sucho, jako u originálu a dá se matka povolit a nůž rozebrat. Já ho rozeberu a proleju epoxidem, ano vím, že tím přidám váhu na zadek nože, ale těch pár gramů mne nezabije. 

Nůž má velkou oboustrannou záštitu. Ta brání ruce, aby sklouzla na čepel. Sice tahle bowie špička není pro bodání až tak vhodná, tak se zabodává s chutí. Tomu pomáhá i ztenčená špička a také částečně nabroušené falešné ostří. 

Horní hrana nože je ostrá a může sloužit na škrtání o firesteel. Na noži to nechá jen drobné známky, které jsou snadno utřít.

Výbrus je plochý, zakončený fazetkou. Už z výroby pekelně ostrý a uhlíkovka si dlouho drží ostří a dá se i lehce nabrousit.

Jako každá uhlíkovka i tahle na VO7 žije. Mění barvu a patinuje. Když nůž dorazil, tak se každá kovová část leskla jak psí kulky. Ne, nebylo to vyleštěné, ale jak se říká, smrdělo to novotou. Jasně můžete roky nůž používat a čekat až se vytvoří patina, ale já jsem netrpělivý a vrhnul jsem se na patinaci hned po týdnu používání.

Cibule, česnek a citron. Na čepelce se začaly dělat flíčky a mapy. Tak jsem tomu ještě pomohl kyselinou chlorovodíkovou a octem a nůž vypadal, jak kdyby na něm poručík Troník z Černých baronů demonstroval, co udělá samopal vz. 26, když ho necháte na větru a dešti. No ano zrezaví, ale co hlavně? Zkoroduje ☺.

Vzal jsem houbičku na nádobí a tou hrubou stranou jsem zrzavý nános sundal, nůž jsem otřel hadrem s olejem a od té doby má krásnou šedou patinu. Teď jsem spokojen. Patina je trvalá, ani při řezání dřeva se nešoupe, ale kdybych chtěl tak stačí nůž přeleštit smirkem cca 2000grit a bude nůž jako nový. 

Manipulace

Nůž je lehký jako pírko a díky tomu se s ním dobře manipuluje. Je to takový „kuchyňáček“. Dovedu si představit s ním řezat několik hodin v kuse. Délka čepele je ideální. Výbrus super. Potraviny ani nerozlamuje. Bochník chleba nebo hlávku zelí naporcujete v pohodě.

Při práci s dřevem se nelekne ani hrubější práce, ani jemného vyřezávání. Vykouzlit chlupaté dřívko, které pak zapálíte firesteelem je otázka pár vteřin.

Ručka je příjemná, skvěle padne do ruky. Délka i tloušťka ideální. Nůž vypadá jednoduše, obyčejně, ale pro mě má svoje kouzlo. 

Jako nůž pro trempíky nebo zálesáky ideální. Nenáročný, hezký, praktický, kvalitní a dokonce i levný nůž. Cena cca 2800 Kč nikoho nepoloží. 

Negativa

Nůž nemá negativa. Možná, že jsem moc zakoukaný, ale prostě nevidím nic. Pouzdro se drží originálu a tam jedno negativum je. Nýtek, který drží trn na pojistném koženém proužku, je z rubové strany ostře rozklepaný.

Na obranu musím říct, že i originály to tak mají. Tenhle kousek nýtu pak trochu dře ručku. Takže stačí obrousit, ale pak stejně bude tlačit kov na dřevo. Já jsem si to podlepil kouskem filcu, ale dám tam raději kůži. A je hotovo. 

Nic dalšího, vyloženě špatného nemůžu na adresu tohoto nože říct.

Závěr

Dobrý nůž za dobrou cenu. Pro člověka, který má rád staré vojenské nože, nebo má rád přímo výsadkové jednotky, je tohle dobrý kompromis. Na první pohled se tváří jako originál, má skvělé zpracování, vypadá dobře a autenticky a je za dobrou cenu. Značka Ideál ☺.

Jsem rád, že můžeme tenhle nůž VO-7 prodávat na e-shopu, odkaz najdete zde. 

Já mám svojí VO-7 s číslem 003 a jsem zvědavý, na jaké číslo se tahle série dostane. 

Hezký den přeje Kraken 


2 komentářů

  1. Miroslav
    dne 18.2.2020 v 13.06

    Nůž parádní, za zmínku stojí i další počiny – série J. Kotěry. Když sleduji Tvé fotky, co používáš za boty? Tohle jsou nějaké US army kanady ne? Co jiného používáš a doporučuješ, tedy mimo Rogue, řekněme něco robustnějšího?

    Díky, Mirek

    • Kraken666 (redaktor)
      dne 19.2.2020 v 7.06

      Jasně, že za zmínku stojí i další nože od Jardy 🙂 Tohle jsou US pouštní Belleville, mám je 8let a jsou to měkoučké bačkůrky. Mám ještě BW2000 a ty tahám 20let právě do těžších podmínek. na léto beru ty zmiňované Rogue.


Zanechat komentář