logo

Bushcraftportal.cz

Jak jsem dostala dárek…

4.01.2021 / Kategorie: Nezařazené / Napsal: / Komentáře: 1

Už si nejsem jistá, který den se to stalo, jestli svítilo sluníčko, nebo bylo pod mrakem. Ale přesně tenhle den jsem dostala dárek. Co si budeme povídat: Kdo by nechtěl dostávat dárky. A co teprve my holky! A co teprve my holky, které jezdíme rády do lesa! A ke všemu od někoho, kdo do toho lesa jezdí taky!

https://www.bushcraftshop.cz/2498-sedatko-trojnozka-jubo-bushcraftVšechno zkrátka nasvědčovalo tomu, že dárek bude úžasný, skvělý, smysluplný a já si ho báječně užiju… A tak mi byla předána epesní vychytávka z dílny Bushcraftshopu, a to sedátková trojnožka z kolekce Jubö.
Kluci ze Šumperku se nechlubí, že by to byl jejich vynález, naopak. Inspiraci dobovým koženým sedátkem po dědečkovi uvádějí na e-shopu hned v úvodu. A i jiní současní výrobci se můžou pochlubit stejným nápadem, ale je tu rozdíl, díky kterým mi přijde sedátko z Jeseníků o hodně lepší. Paradoxně to je právě ta „kompletnost“ jiných stoliček: všude seženete kempinkovou či rybářskou skládací trojnožku včetně nožiček, jenže to je právě ono. Mě se prostě nechce tahat nějakých čtyřicet centimetrů dlouhé nožičky. Za prvé už tak toho tahám až dost, za druhé je to neskladné a za třetí je možná trochu holčičí důvod: je to ošklivé.

Naopak pořídit si jen samotné sedátko s fixačním páskem pro nožičky je super: za prvé je to takové lehké, desetidekové nic, které už ani nevybaluju
a tedy tahám pořád. Za druhé to je asi patnácticentimetrový placatý
trojúhelníček, takže s místem taky není problém. V Zálesákovi má místo v jedné z venkovních bočních kapsiček. A za třetí… materiál a barva ladí s batohem, takže super 🙂
Tak tedy, dárek byl předán a přišel čas ho vyzkoušet. Byla jsem si naprosto jistá, že na první dobrou uříznu tři stejně dlouhé klacky a s nedbalou elegancí Anguse MacGyvera seskládám zálesácké sedátko, na kterém si do neděle budu hovět u ohně.
Tak určitě…

Zjištění první: Představy se velmi často liší od reality.
Skoro celý proces instalace toho kusu nábytku v lesním exteriéru působil asi spíš jako remake Pana Beana na prázdninách. Už jen krok jedna, najít vhodné padlé dřeviny, ze kterých ušmiknu svým Gomboyem tři symetrické nožky, byl zážitek. Rozhodně nejde očekávat, že vám nějaký hodný lesní skřítek rekvizitář nachystá dřevo v požadované tloušťce, délce a kvalitě přímo pod nos a na jedno místo.

Takže je velká pravděpodobnost, že je to prohnilé, tenké, nebo zas naopak moc tlusté, křivé, nedostatečného množství… A to opravdu nemá nic společného s takovou tou věčnou ženskou nespokojeností! Od ohně to musel být super pohled, jak šněruju mýtinu zleva doprava, chvilku s dvěma klacky v ruce, pak zase s jedním, pak najednou s žádným… Kdybych měla v ruce místo pily síťku na motýly, bylo by to moje pobíhání asi možná i míň trapné… Po hodince hledání jsem se stejně vrátila k původnímu místu a povytahovala ze soušek kousek, ze kterého šla uříznout zbývající noha. Vítězoslavně jsem tedy vyrazila zpátky k tábořišti se třemi klacky, řekněme 60 centimetrů dlouhými a mezi 3 až 4 centimetry v průměru.

Zjištění druhé: Pokud na vás přijde krátkodobá mentální porucha, přiznejte to. Ušetří vám to dost času.
Tak přede mnou leží tři klacky, samotné sedátko a spojovací pásek s očkem na jedné straně a se suchým zipem. Nejsem blbá, je přeci jasný, že musím na ten pásek položit ty tři klacky tak, abych jeden klacek napřed protáhla tím očkem, pak je tím sucháčem omotala, zafixovala a hlavně bylo pak možné je roztáhnout do požadovaného trojúhelníku, na který pak nasadím samotné sedátko, na kterém si budu do neděle hovět… „Chceš pomoct? Ne, v poho, to zvládnu…“ Nejmíň pětkrát se mi po posledním kroku pracovního postupu celý nosný systém rozsypal, rozpadl, prostě to nefungovalo, ten pitomý pásek se musel nějak divně omotávat a stejně nedržel! Po deseti minutách jsem byla ve stavu, kdy jsem si celý předcházející odstavec říkala nahlas a ukazovala na jednotlivé části lesní stavebnice před sebou. Odměnou za rozpoznávání předmětů mi nebyl pamlsek, ale naprosto šokovaný pohled z vedlejší trojnožky, jestli to myslím
vážně… A kdy jako hodlám začít ten fixační pásek omotávat obráceně…
Připadala jsem si jak šimpanz, co se snažil nacpat kostku do kulatého otvoru. Vlastně ne, ten primát by si pamlsek určitě zasloužil…
Takže, bacha na to, jak otáčíte ten zatracený pásek se suchým zipem. Kolem
těch noh k sesli se to omotává chlupatou částí sucháče nahoru, jaké překvapení. Pak je možno úspěšně „zasucháčovat“. A taky, ale to jsem dala hned napoprvé, samozřejmě nožičky musí ležet dvě dole a třetí hezky nahoře, pyramidka, chápete. Takže první noha do očka, na pásek vedle první nohy položit druhou a nahoru tu třetí, uf.
Logickým vyústěním je skutečnost, že čím výš máte „zasucháčováno“, tím výš budete sedět. Ale pozor, taky vám půjde hůř klacíky roztáhnout do požadované rozteče, ve které se nachází ouška na sedátku, do kterých nožky zasunete.

No, a to je asi tak pro tentokrát všechno.

Shrnutí:Nesnažíme se být za každou cenu sexy zálesačka s pilou v ruce. Snažíme si nic neuříznout a nevyvrknout si kotník v nerovném terénu. Doporučují se kožené rukavice: líp se drží pila i dřevo a ochrání ruce. A vypadají sexy.

Pokud na nás přijde inteligenční indispozice, nevadí. Necháme si poradit od
někoho, kdo inteligenční indispozicí právě netrpí a jeho radu ihned aplikujeme. Přiznat dočasnou nesvéprávnost není slabost a přiznáním můžete zkrátit dobu, po kterou se vám ostatní smějí.

Když se budou pořád smát, začněte taky. Ostatní ocení, že se neberete vážně a umíte si ze sebe udělat legraci. Když k smíchu přidáte upřený pohled do očí posměváčků, budou usínat s obavou, že jste fakt na hlavu a že se možná už neprobudí.

Je super, že nemusíme sedět na zemi, když už přituhuje nebo je mokro a
příjemněji se vstává, když jsme výš. Což se cení obzvláště po celodenním
špacírování.

Vedle hamaky je takové provizorní „odkládátko“ velmi praktické.

S podsedákem Jubö nerozlučná dvojka.

Natálie

1 komentář

  1. pohlava
    dne 8.1.2021 v 12.02

    geniální odstavec:
    Pokud na nás přijde inteligenční indispozice, nevadí. Necháme si poradit od někoho, kdo inteligenční indispozicí právě netrpí a jeho radu ihned aplikujeme. Přiznat dočasnou nesvéprávnost není slabost a přiznáním můžete zkrátit dobu, po kterou se vám ostatní smějí.
    🙂


Zanechat komentář