Zima zdaleka nekončí a na horách ještě určitě napadne sníh, který vydrží dlouho do jara. Pokud se chce někdo vydat na túru a není zrovna fanda backcountry běžek, může zkusit sněžnice. A pokud se mu tento způsob přepravy na sněhu zalíbí, může vyrazit jen tak, nalehko a využít toho, že se se sněžnicemi snáze dostane tam, kam by se při dostatku sněhu jen v botách těžko podíval.
Já jsem si někdy před zhruba čtrnácti roky pořídil sněžnice, které mi slouží dodnes. Tenkrát jsem váhal mezi klasikou ze dřeva a kůže a modernějšími modely. Nakonec jsem zůstal trošku modernějším Čechem a vybral jsem si sněžnice od naší firmy, které se prodávají dodnes – Sasquetch. Tehdy to byl model č.1. dnes už mají označení č.5. V jádru jde o stejný typ s nějakými drobnějšími úpravami. Sněžnice používám převážně na jednodenní treky s lehkým batohem, někdy na jaře je obouvám až na hřebenech, jinak je mám připevněné k batohu. Není to zázrak, který vás bude nadnášet na metrové vrstvě sněhu, ale při rozumném užívání ulehčí pohyb tam, kde by to jen v botách prostě nešlo. Vícedenní trek s těžším batohem jsem absolvoval jen jednou a mohu říci, že to byla pekelná dřina. Pohyb si ulehčuji delšími trekingovými hůlkami nebo mojí holí, které říkám „berla mrazilka“. Boty se dají použít vlastně jakékoliv, které jsou určeny do zimy, jako další nutný doplněk používám návleky. Technika chůze není nijak složitá, je nutné si pouze zvyknout, že nohy musí být při chůzi trošku více od sebe, než je běžné. Tyhle sněžnic se nijak nepřeklápí, zůstávají pořád ve vodorovné poloze, překlápí se pouze noha fixovaná ve vázání s mačkou. Tak pokud se rozhodnete pro sněžnice, tak směle do toho!