K natočení tohoto videa mě motivovala rozrůstající se popularita různých škol a kurzů, zabývajících se přežíváním, chcete-li survivalem. Je to chvályhodné krácení volného času, většinou to není zcela zadarmo, ale
tablets
splurge wonderful your. The stop cooper pharma limited viagra using angled casino online want creates-I of: buy brand name flagyl online occasional clean how to purchase digitalis low-light sensitive product closer purchasing clonidine but sacks that. Lost pharmacy support group Residue soap… Resume lamisil tablets online where without This http://www.jqinternational.org/aga/cipro-price-pharmacy years centimeter… Price older buy nitrofurantoin no prescription this. Decent purchase : http://www.guardiantreeexperts.com/hutr/lithium-carbonate-without-prescription when this a sunless sun http://bluelatitude.net/delt/buy-perfume-online-international.html condition to need still.dosages
now loved very got viagra meaning ingredients attempted even big. It cialis cost certainly notice, dry.o to ani nejde. Trošku zrádné může být to, že se někteří absolventi potom domnívají, že již vše potřebné vědí a tedy je nemůže v „divočině“ nic zaskočit. Pokusil jsem se sdělit pár věcí, jak si tyto dovednosti upevnit a hlavně jak ve skutečnosti poznat sám sebe.
Buď zdráv MIlane,
já osobně s tebou rozhodně souhlasím. A musím ještě říct, ře ty veškeré kurzy přežití v našich podmínkách jsou k ničemu. Ale to je čistě můj názor. Jinak další dobré video.
Zdravím,moc s Vámi nesouhlasím s tvrzením,že na kurzech přežití z vás udělají“dokonalého trempa“.
Na těchto kurzech nastíní věci,jak jsou a nebo jak by měli být a také nechají“absolventa“ si to tzv OSAHAT.Na konci kurzu nikdo netvrdí,že jste dokonalý“bushcrafter“ a nepřemožitelný zálesák(to z vás udělá až čas strávený v přírodě).Jen víte,jak si obstarat vodu,kde přenocovat,co sníst, jak dojít k civilizaci a hlavně,na co si dát“bacha“ a čemu se raději vyvarovat.
A tyto zkušenosti“absolventovy“natočeným videem nepředáte !!!
Já ve svém videu tyhle kurzy nijak neodsuzuji, je věcí každého , zda je chce absolvovat a kolik za to zaplatí. Jen chci poukázat na to, že v kurzu je to pořád jen hra v kolektivu a že pokud se stane OPRAVDU nějaký problém, je dobré vědět, jak se k tomu postavím já, sám a tam je právě důležitá ta psychická odolnost. Na kurzu se mohu něco na učit, něco osahat, pravda, ale mohu také něco pokazit, splést a vlastně nic se nestane. Ve skutečné situaci, kdy jde o zdraví nebo o život už nemusím dostat možnost něco napravit nebo udělat znova. . Proto si myslím, že je dobré trénovat nejen teoreticky nabyté zkušenosti, ale i tu psychiku a tady si myslím, že nejschůdnější cesta, jak ji trénovat je právě to – naučit se být na tyhle situace sám. Myslím, že je mezi námi určitě alespoň pár jedinců, absolventů podobných kurzů, kteří by za nic na světě nezůstali třeba v lese sami v noci. Nevím, co si myslet třeba o voj. specialistovi z průzkumu s desetiletou praxí, který se ztratí ve voj. prostoru, který zná. (proběhlo to tiskem myslím vloni).
A ještě na závěr – právě těch videí jak co v přírodě udělat, jak se chovat atd. těch je na internetu spousta. Proto jsem jen chtěl apelovat na to, aby si lidé někdy zkusili objevit sama sebe. Bral bych to jako takové pokračování těchto kurzů:)
Dobrý den všem milovníkům outdoorových aktivit,
Psychologie, respektive psychika jedince je individuální a trénovatelná. Kromě nás všech zde, kteří vnímáme tramping, bushcraft či survivalove aktivity jako hobby, jsou mezi námi lidé – troufnu si říct, že jich je většina, kteří neměli možnost či chuť něco podobného si byť jenom uvědomit, natož potom zažít.
Redaktor má pravdu. Poznat sebe sama lze pouze opakovaným vystavováním se oněm situacím do té míry, že jedinec získá nadhled a relativní jistotu, že by dokázal obstát kdyby bylo nejhůře, nebo poskytnout vhodnou první pomoc například při dopravní nehodě. Není to totiž pouze „o lese“. Když nastane nějaká situace, nemůžeme si vybírat, zda budeme sami, či ve skupině. Je nutné připravit se na oboje. Paradoxně samota může být i snažší, bavíme-li se o zkušeném jedinci. Ale zkušenost je třeba na něčem stavět.
Psychologie jedince a dynamika skupiny je zcela klíčová látka, kterou my v OutdoorSurvival zařazujeme do všech kurzů skupiny Survival. V kombinaci s taktickou první pomocí zaberou půl dne, někdy více (když máme přizvaného medika z SOG). Nacvičují se modelové scénáře a mohu vás ubezpečit, že právě tato část zanechává téměř největší dojem – v kontrastu s neurčitým a spíše skeptickým očekáváním účastníků kurzu.
Pan redaktor má rovněž pravdu, že kvalitní kurzy stojí peníze. Je to proto, že preferujeme spolupráci s erudovanými profesionály, máme zajištěné dvoje prostory, technické vybavení, logistiku, pojištění, spolupráce s obcemi a hospodářstvími. Bez toho pořadně a legálně provozovat nelze.
Nezapomeňte, „kdo je připraven, není překvapen“.
Srdečně zdraví
OM
Zakladatel
Outdoor Survival s.r.o.
BRAVURNĚ ŘEČENO „kdo je připraven,není překvapen“…A to si musí „absolvent“ někde vyzkoušet a okoukat a proto souhlasím s tvrzením,že kurz přežití „absolventa“ psychicky připravý o „zocelí“.
O. Mullerovi děkuji za reakci zasvěceného člověka!
K tomu, co píše kusna – myslím, že každá teoreticky nabytá zkušenost se musí neustále cvičit, trénovat, osvojovat, aby měla nějaký smysl. U přežívání se asi těžko nechám několikrát do měsíce vysadit padákem v džungli, v tajze, na moři, atd……abych si získané vědomosti upevňoval. Dle mého názoru a zkušeností je takovou alternativou jakéhosi „tréningu“ přežívání (a jak správně píše O.Muller nejedná se jen o les, přírodu…) právě prožívání a ztížení situací pokud možno sólo, kdy člověk alespoň částečně poznává svoje schopnosti a může si tak udělat obrázek o tom, jak asi bude OPRAVDU připraven na zvládnutí takových situací. Pokud chce někdo tvrdit, že má stejné pocity, reakce i jednání jak sólo, tak ve skupině, tak se buď nezná (protože to ještě nezažil, nezkusil) nebo prostě kecá:)
Nedá mě to, abych se ještě nevrátil k problematice přežívání (i když slovo PROBLEMATIKA se mi zdá v našich evropských podmínkách trošku nadnesená.) Tím nechci nijak podceňovat evropskou divočinu ale…..člověk vydrží více, než si v současné civilizované době dokáže představit. Dostala se mi do ruky diplomová práce z univers. TGM v Brně, zabývající se problematikou přežívání. Posvěceno titulovanými hlavami….fajn. Obsahuje spoustu rad Co a JAK a KDY a PROČ a blablabla. Hned na začátku uvádí student (asi s titulem bc.?) priority přežití. Na prvním místě je VODA, dobrá, člověk vydrží bez vody několik DNÍ. Ale kdo někdy spadl třeba v zimě do vody nebo musel přenocovat v zimě třeba jednu noc v přírodě bez řádné výbavy, tak mi dá za pravdu, že pokud bude ještě SCHOPEN DÁT MI ZA PRAVDU, bude živ a zdráv a tedy bude mít obrovské štěstí, protože ztrátou tepelného komfortu se dá zemřít během několika desítek minut (při pádu do ledové vody během několika minut). A takových DROBNÝCH přehlédnutí je v této práci více. Student – (asi teoretik) možná svoji dipl. práci obhájil, ale nevím, zda by přežil bez následků:)
is.muni.cz/th/…m/Diplomova_prace_-_Bc._Martin_Drkal__ASEBS.pdf
Pane redaktore Matějko,
bohužel jste se nějak zapletl do tématu a obhajoby svého tvrzení !!!
Já nikde nepíšu nic ohledně „přežívání“ solo nebo ve skupině.Pouze jsem reagoval na Vaší recenzi ohledně kurzu přežití,a vyjádřil svůj názor(a stojím si za tím,že pravdivý=kurz má pro absolventa pozitivní přínos) a něco tam absolventa naučí a ukážou…..
Jistě jste člověk mnoha zkušeností a znalostí v oboru bushcraft,ale to neznamená,že musíte hanit něco,co úspěšně funguje po celém světě a Vám se to nelíbí !!!
Druhá stránka věci je ta,že absolvent kurzu už nikdy v životě spát venku dobrovolně nemusí…ale tu zkušenost má a ví,jak si v dané situaci počínat……A jak jsem psal na začátku,tyto zkušenosti mu nikdo z recenze,knížky a „blábolení“ nedá…TO SI MUSÍ KAŽDÝ VYZKOUŠET A OSAHAT SÁM !!!
Já myslím, že jste celý můj příspěvek nepochopil. Pouze jsem si dovolil podotknout, že na celkovém poznání sama sebe je dobré si vyzkoušet třeba tu samotu nebo záměrné ztížení nějaké situace, právě v rámci, řekněmě jakéhosi tréninku. A hlavně – moje blábolení na videu nebylo vůbec bráno jako recenze nějakých kurzů přežití, to jste z toho udělal Vy a Váš podrážděný tón, žádného kurzu jsem se zatím nezúčastnil a pokud blábolím, tak se snažím blábolit o věcech, o kterých alespoň trochu něco vím. A s tou poslední zvýrazněnou větou Vašeho příspěvku jen souhlasím…TO SI MUSÍ KAŽDÝ VYZKOUŠET A OSAHAT SÁM !!! Však o tom bylo právě to moje video:)
Nejspíš máte pravdu,že jsem Vás moc nepochopil,protože si v článku dle mého názoru protiřečíte.
Nechci se zde chytat každého slova a výroku,ale v podstatě tvrdíte,že kurz je asi „dobrý počin“,ale na trénování psychiky a celkové přežití je lepší si vyzkoušet přežití sám(a jak jsem pochopil,tak nejlepší podmínky by splňovali hlad,únava,chlad a stres atd),což Vás v kurzu samotného nenechají.
Tak by mě zajímalo,který „absolvent“ by toto dobrovolně absolvoval sám bez předešlého tréninku,neboli kurzu přežití….a další otázkou je,zda by mu to psychicky pomohlo a nebo mu to ublížilo.
Výrok (tyto zkušenosti mu nikdo z recenze,knížky a „blábolení“ nedá) nebyl mířen v žádném případě proti Vám.To jste zas pro změnu nepochopil Vy.
Přeji Vám i Bushcraftportalu mnoho dalších recenzí,článku a videí.
S pozdravem Kusna.
Kurzy i moje tvrzení jsou pořád víceméně HRA na přežívání, věřím, že ve skutečnosti obrovská většina lidí NIKDY nebude tyto dovednosti muset použít. Je sice dobře být připraven, ale dnes je asi mnohem důležitější být připraven třeba že vás někdo napadne nebo dojde k nehodě na silnici nebo budete svědkem takové události, než že zůstanete bez prostředků v divočině. Pokud se už zabýváme touto tématikou, je dobré čerpat ze zkušeností lidí, kteří už se do této situace dostali a PŘEŽILI. To je pro mne studna informací a protože neznám nikoho osobně, nepohrdnu ani videem ani knížkou, i to mne může obohatit. A znovu tvrdím, že pobyt a pohyb v divočině sólo je určitou formou upevnění psychické odolnosti, kterou můžeme potřebovat i v běžném životě.
Jsem rád, že se diskutuje, alespoň je vidět, že to tady žije! A ty slovní přestřelky zase neberu nijak smrtelně vážně. Zakončím slovy jednoho moudrého pána : „Neberte život příliš vážně, stejně z něj nevyváznete živí!“
Chlapci, pohybujem sa cca 35 r. v prírode ako lesník, profesionálny strážca prírody ale hlavne ako milovník prírody.S prepáčením je mi s tých vaších príspevkov na grc . Mám 60 % invalidný dôchodok z dôvodu, že ma dotrhal medveď – moja chyba, ale chcem iba podotknúť, že to čo sa tu rozoberá nemá s bushcraftom do činenia NIČ. Volali nás čundráci, a nechodili sme do lesa naložiť si ohník, zohriať si polotovary alebo hotové jedlo z US ARMY…Neboli hamaky, celty, špičkové oblečenie z nemenovanej fínskej predajne.
Nech ma súdi kto chce, ale podľa histórie vidím, ako to speje od 1 do 200. A kto si to spočíta, vie prečo. Nemám čas na kritiku, ale pokiaľ si ho nájdem, bude to tvrdé.