V prvním díle seriálu Škola v přírodě, který bude po celý rok 2014 věnován různým zajímavým aktivitám mimo školní budovy, se podíváme na to, jak lze využít moderní technologie systému GPS ke vzdělávání dětí i dospělých. Jak využít přístroje GPS k tomu, abychom motivovali nejen děti k pohybu v přírodě a k poznání okolí místa, kde se právě nalézáme.
Global Positioning System, zkráceně GPS je vojenský polohový družicový systém provozovaný Ministerstvem obrany Spojených států amerických, s jehož pomocí je možno určit polohu a přesný čas kdekoliv na Zemi nebo nad Zemí s přesností první desítky metrů. Navigační přístroj GPS (pro naše potřeby v textu dále jen navigace) je pasivně schopen přijímat signál GPS a zobrazovat na displeji naši aktuální polohu a směr i vzdálenost k jakémukoli bodu na povrchu Země. V praxi dělíme navigace na automobilové (mají malou výdrž a odolnost), turistické (větší výdrž a velká odolnost vůči vodě, prachu a nárazům), dataloggery (slouží pro záznam trasy a jeho snadný přenos do počítače a mapového software) a GPS sporttestery (kombinují navigační funkce a měření tepové frekvence). GPS čipy a navigační software jsou dnes stále častěji i součástí dalších zařízení, typicky mobilních telefonů. Pro naše potřeby můžeme použít jakýkoli typ navigace, nejvhodnější je samozřejmě turistická, potažmo mobilní telefon s GPS čipem.
Turistická navigace s vektorovou mapou Topo Czech
Je dobré, pokud máme kromě navigace k dispozici i kvalitní digitální mapu. Já osobně doporučuji buďvektorovou mapu Topo Czech od firmy Garmin pro navigace stejného výrobce nebo rastrovou mapu z produkce SmartMaps pro navigace Holux a mobilní telefony. Obě jsou přesné a lze je použít i v členitém terénu. Některé aktivity mají i své specializované software, zmíním např. aplikace pro geocaching jako C’geo pro mobilní telefony se systémem Android nebo Handy Geocaching pro jakoukoli navigaci se systémem Java, či OpenWIG pro hraní hry Wherigo opět na platformě Java.
Mobilní telefon s rastrovou mapou SmartMaps
Základní typem aktivit s navigací v přírodě jsou orientační hry. Jsou vhodné jak na úvodní seznámení s navigací a prací s ní, stejně dobře se však dají použít i jak součást náročných vícedenních akcí. Děti zjistí, že práce s navigací je velmi jednoduchá, pro mnohé dokonce jednodušší a pochopitelnější než práce s buzolou, protože navigace vždy ukazuje směr k zadanému bodu. Je možné je koncipovat buď jako tzv. scorelauf, kdy nám zadané pouze body, které je třeba najít a pořadí hledání si hráči určují sami, nebo jako postupové, kdy mám kromě bodů v navigaci zadanou i pevnou trasu pro každého hráče. Pro jejich přípravu stačí navigace (fyzicky projdu body v terénu a zaměřím souřadnice) nebo digitální mapa (připravím hru tzv. od stolu a do navigace přenesu data).
Dalším typem aktivit jsou navigační hry. Hrají se většinou celosvětově a pro jejich hráče je nutné mít přístup k internetu. Propojují ICT technologie, poznávání a pohyb v terénu. Jednoduchou hrou, kombinující práci s navigací, fotografování a poznávání zajímavých míst, je waymarking. Úkolem hráče je navštívit zajímavé místo, může se jednat o památku, jako v případě WM6HZA – Nové zámecké schody, nebo o přírodní zajímavost, např. WMDDRA – Obří důl, na zadaných souřadnicích pořídit fotografii jako důkaz své návštěvy a tu pak společně s komentářem vložit do listingu místa na serveru Waymarking.com. Hra se dá dobře použít při plánování vlastivědných, přírodovědných nebo dějepisných exkurzí, her na „průzkumníky“ či „agenty“ ve volnočasových aktivitách s dětmi a mládeží, stejně jako pro zadání fotosoutěže ve fotografickém kroužku.
Nejrozšířenější, nejznámější a nejoblíbenější navigační hrou současnosti je geocaching. Skvěle totiž kombinuje internetové technologie a používání navigace v terénu, obsahuje jedinečný motivační prvek pro hráče a to dobrodružství při hledání keše, tedy schránky, kterou v terénu někdo fyzicky ukryl. Představíme si ho velmi podrobně i proto, že má široké využití pro poznávání a vzdělávání.
Tak se „loví“ earth keš
Principem geocachingu je ukrytí schránky, tedy keše, na zajímavé místo, které chce autor keše ostatním hráčům ukázat. Souřadnice keše poté autor zveřejní na některém ze serverů, na kterých hra probíhá a to ve formě tzv. listingu, tedy stránky keše. Ostatní hráči si souřadnice keše přenesou do svých navigací a snaží se v terénu keš najít. Po úspěšném nalezení schránky se zapíší do tzv. logbooku, který je součástí keše a komentář ke svému nálezu, obsahující zážitky z hledání a poděkování autorovi, zveřejní v listingu.
Nejdůležitějšími servery, kde najdeme, samozřejmě až po registraci, informace o keších, jsou v současnosti Geocaching.com (předpona listingu keše – GC) provozovaný Groundspeak, Inc., Opencaching.com (předpona – OX), za kterým stojí Garmin, Ltd. a Eartcache.org provozovaný The Geological Society of America, Inc. a věnující se pouze jednomu, speciálnímu typu keší, tzv. earth keším. Pominu-li pro tuto chvíli Earthcache.org (bude o něm řeč později), je základním rozdílem mezi prvními dvěma servery forma „kontroly“ a ověřování informací o keších. Zatímco Opencaching.com sází na absolutní otevřenost a komunitní chování hráčů, kdy si autor keše může zveřejnit jakoukoli keš a jakékoli informace v listingu a ty jsou ihned k dispozici ostatním hráčům, Geocaching.com vkládá mezi vložení informací o keši a zveřejnění listingu kontrolu prostřednictvím pověřené osoby, která spravuje region uložení keše. Zveřejnění listingu může trvat tedy i několik dnů. Díky tomuto přístupu jsou keše na Geocaching.com obecně kvalitnější, jak co se týče informací v listingu, tak i místa a způsobu uložení keše. Pro případy, kdy chystám keš „na klíč“ k určité příležitosti, jako je výlet s dětmi nebo dílna na školení, dávám tedy, kvůli rychlosti zveřejnění, přednost Opencaching.com.
Pojďme teď k jednotlivým typům keší, jejich krátkému představení a nástinu využitelnosti pro vzdělávání. Vždy se budu snažit poskytnout i tip na dobře využitelnou „vzdělávací“ keš (další tipy najdete na mém blogu v sekci Škola v přírodě). Nejjednodušším typem je tzv. tradiční keš. V jejím případě souřadnice v listingu vedou přímo na místo fyzického uložení keše. Stačí tedy souřadnice přenést do navigace a můžeme vyrazit hledat. Z hlediska vzdělávání je tento typ keší nejméně využitelný, listing bývá málo propracovaný a informace v něm mnohdy velmi zkreslené. Příkladem dobře udělané tradiční keše se zajímavým listingem využitelnám ve vlastivědě či dějepise může být GCV1A9 – First Prague Funicular Railway 1891. Druhým typem je tzv. multi keš. V tomto případě souřadnice v listingu ukazují místo, kde pouze začíná naše cesta při hledání. V jeho průběhu hledáme nejdřív tzv. stage, což jsou místa, na kterých najdeme indicie pro vypočtení souřadnic fyzického uložení keše. Na jednotlivých stage mohou být informace buď různě ukryté (fyzická schránka obsahující papírek s čísly), nebo je zjišťujeme z bezprostředního okolí stage (číslo popisné domu, počet písmen na pamětní desce atd.). Po navštívení všech stage vypočítáme finální souřadnice, ty zadáme do navigace a najdeme keš. Listing multi keší bývá propracovanější než u předchozího typu a může nám sloužit jako dobrý základ třeba přírodovědné exkurze, jako GC2XF2B – Památné stromy v Kyšicích. Třetím typem je tzv. mystery nebo také puzzle keš (každý server používá jiné označení). Tady většinou vedou souřadnice v listingu naprosto kamkoli a listing obvykle začíná větou: „Na úvodních souřadnicích keš nehledejte“. Mystery (puzzle) kombinuje pohyb v terénu, kdy některé stage mohou být podobné těm u multi keší, a další aktivity – hledání informací na internetu, šifrování, programování, čekání na konkrétní okamžik atd. V okamžiku, kdy posbíráme všechny indicie, dostaneme opět finální souřadnice místa, kde je schránka fyzicky ukryta a můžeme s navigací vyrazit ji hledat. Listing mystery (puzzle) keší bývá velmi propracovaný, často psaný odborníkem na problematiku, které se keš věnuje, a může nám tak dobře posloužit jako vodítko při sestavování plánu exkurze či školení. Jako příklad použiji přírodovědnou GCZ5TG – Zoo Plzeň nebo dějepisnou OX1MMQQ – Dub sv. Václava. Čtvrtým, velmi speciálním, typem keše je tzv.wherigo keš. Tento typ spravuje server Wherigo.com a jedná se v podstatě o počítačovou hru hranou v reálném čase v terénu, přičemž hráč je veden hrou a terénem za pomoci buď aplikace v telefonu nebo pomocí navigace, která wherigo hraní podporuje (např. Garmin Oregon). Jde většinou o dobrou zábavu použitelnou jako odreagování ve volném čase.
Na závěr jsem si úmyslně nechal dva typy keší, jejichž využitelnost pro vzdělávání je, podle mých zkušeností, největší. Server Opencaching.com umožňuje vytváření speciálního typu, tzv. virtual keše. Je doporučována všude tam, kde není možné umístit fyzickou schránku, typicky v národních parcích, na letištích, velmi frekventovaných místech atd. Za důkaz její návštěvy tak neslouží zápis do logbooku, ale ke komentáři na serveru připojí hráč kódovou frázi, způsob jejícho získání či výpočtu je popsán v listingu. Tento typ keše je ideální k vytváření „na klíč“, pro konkrétní výlet, exkurzi nebo školení si mohu udělat keš s úkoly podle programu. Nespornou výhodou je v tomto případě také to, že po skončení akce nezůstane v terénu žádná schránka. Typem přímo zaměřeným a vznikajícím kvůli vzdělávání je tzv. earth keš. Virtual keši se podobá v tom, že nemá žádnou fyzickou schránku a její nalezení se prokazuje fotografií z místa, kam vedou souřadnice v listingu a odpovědí na otázky, opět zadané autorem v listingu. Earth keše mají vícejazyčný a velmi kvalitní listing, neboť ten je, na rozdíl od ostatních typů keší, kontrolován Earthcache.org i po obsahové stránce. Earth keše se vždy týkají významných geologických a geomorfologických jevů a jsou kvalitou informací v listingu přímo použitelné ve výuce na všech stupních škol. Jako příklad kvalitní earth, která může sloužit jako celodenní, geomorfologicky zaměřená, exkurze, uvedu GC1YGBJ – Divoká Vydra.
Příprava orientační hry v počítači
Geocaching nám tedy poskytuje jak možnost založit si keš, potažmo sérii keší, na míru pro účely konkrétní vzdělávací akce a přinést tak jejím účastníkům prvek dobrodružství, tak nám umožňuje využít stávající keše jako cíle našich výprav do terénu. Výhoda spočívá v tom, že autor keše se většinou snaží ukázat ostatním hráčům zajímavé místo, osobnost nebo příběh, o jehož existenci by se jinak nedozvěděli.
Kromě hraní her se navigace dá využít i k dokumentování absolvovaných výletů a ostatních aktivit v terénu. Každá navigace má funkci záznam prošlé trasy, která nám umožnuje si stáhnout a v digitální mapě zobrazit cestu, kterou jsme urazili. Můžeme také záznam použít, v rámci zadaného úkolu pro účastníky akce, jako důkaz návštěvy zadaného místa. Navíc můžeme záznam uložit ve specializovaných mapových aplikacích, jako např. Wandermap.net nebo Garmin Connect, a získat tak údaje o okamžité a průměrné rychlosti, nadmořské výšce a převýšení míst na trase. Aplikace jsou samozřejmě propojeny i se sociálními sítěmi, takže můžeme naše výlety sdílet a třeba tak na dálku soutěžit s přáteli v tom, kdo sdílenou trasu urazí rychleji. Asi nejkomplexnější způsob sdílení zážitků z terénu, zaznamenaných pomocí navigace, nabízí aplikace Garmin Adventures. Ta zobrazí v digitální mapě importovaná data z navigace, tedy prošlou trasu a k ní umožňuje přiřadit fotografie (dokonce v případě, že náš fotoaparát podporuje geotagging, což je funkce, kdy jsou do vlastností fotografie zapsány i zeměpisné souřadnice, „připne“ GA fotografii i na správné místo v mapě), videa a atributy zážitku (nebezpečnost, kvalitu cesty, časovou náročnost atd.). Celé Dobrodružství pak můžeme prostřednictvím sociálních sítí sdílet a samozřejmě ho ve službě GA uchovat i jako jedinečný „deníkový“ záznam.
Garmin Adventures
Navigace tedy představuje jedinečný nástroj, pomocí kterého můžeme nejen plánovat naše aktivity v terénu, ale dává nám i možnost stát se hráči celosvětových navigačních her a využívat tak vědomostí, znalostí a zkušeností sdílených ostatními hráči. Umožňuje nám zaznamenávat naše zážitky, sdílet je na sociálních sítích, soutěžit a potkávat se s přáteli a stát se tak součástí komunity, pro kterou je příroda jedinečným místem pro poznávání a získávání nových zkušeností a vědomostí.
Užitečné odkazy, orientační hry ke stažení, tipy na zajímavé keše využitelné pro vzdělávání, návody, jak využít navigaci naplno a nabídku workshopů najdete na blogu autora Honzy Holečka.
