Recyklace oblečení

Když člověka chytne recyklace, tak to stojí za to. Znáte to, děravá ponožka, odřené kalhoty a roztrhané triko. Co s tím?? Vyhodit!  Ano, skladovat staré věci je nesmysl. Ale ještě můžou trochu posloužit.

Ponožky

Ponožka nasazená na lahvi. To jsem jednou použil, když jsem nechtěl dát zamazanou láhev od ohně jen tak do batohu. Vzal jsem ponožku a navlíknul na láhev. Doma jsem pak prohledal zásuvku a našel staré vlněné ponožky s dírkou. Dírku jsem zašil a mám obal na láhev. Nejen že chrání obsah batohu od sazí, které na lahvi zůstanou, ale zároveň funguje jako levný izolační obal.

Staré kalhoty

Tyhle kalhoty jsem dodělal na stavbě. Na některých místech jsou hodně roztržené, několikrát zašívané, co s nimi? 100% bavlna, no jasně udělám z nich práchno. Stačí jen nařezat na plátky anebo srolovat a šup do plechové krabičky. V té udělat dírku, aby dým mohl stoupat a šup s tím do ohně nebo na vařič. Po pár minutách, jakmile dým přestane stoupat, je proces zuhelnatění bavlny hotový.

To samé můžete udělat s trikem, trenkami, prostě cokoliv co je 100% bavlna. Osobně mám na práchno nejraději džíny, látku s větší gramáží. Práchno je tak pevnější a lépe se s ním manipuluje.

Kapsa

Staré kalhoty jsem na práchno nezdělal celé. To bych ho neměl kam dávat. Při odchodu z lesa jsem řešil, kam dát tu opálenou plechovku ve které jsem dělal práchno. Zkusil jsem jí dát do zadní kapsy těch starých kalhot a ejhle…jde tam. Vložím krabičku, zapnu knoflík a kapsu z kalhot vyřežu nožem. Recyklace 🙂

Taška z kalhot

Znáte to, máte kalhoty a po čase se na kolenou rozedřou. Tak se vezmou nůžky a nad kolenama se provede střih. A mám kraťasy. Super. Jenže za pár let se do těch kraťasů nevejdu, a protože kalhoty nejsou 100% bavlna a nemůžu z nich udělat práchno, zbývá jen je vyhodit.

Anebo ne. Moje starší sestry si před třiceti lety vyráběly ze starých džínů kabelky. Vypadalo to dobře. Zkusil jsem něco podobného také. Na stroji moc šít neumím. Tohle byl takový pokus. Napřed jsem zašil nohavice. Pak jsem nohavice rozpůlil, aby vznikly přepážky. Zašil jsem horní část kalhot a také jsem zmenšil průvleky na opasek.

Do tašky se teď dostanu přes zip v rozkroku. Dovnitř nacpu spousty věcí. Kapesník a šátek do bočních kapes na stehně a do předních kapes baterku a zavírák s křesadlem, ať je to po ruce. Tyhle věci je potřeba přivázat proti ztrátě. Na bocích kalhot bylo stahování pasu řešené knoflíkem. Ten jsem odpáral a klopu s knoflíkovou dírkou přišil blíž k přední kapse. Nůž, baterku a křesadlo mám díky provázku přivázanou ke klopě, neztratím to a jsou lehce přístupné.

Na knoflík, který je nad zipem v rozkroku jsem zavěsil Moru. Ona má závěs dělaný přesně na knoflík, a aby pouzdro neplandalo, přišil jsem kousek popruhu k poklopci. Já vím, nevypadá to zrovna dvakrát krásně. Ale je to levné a funguje to.

Do takového batůžku nacpu spousty věcí na celodenní toulačku. Nosil jsem starou plyntašku, ale ta byla kolikrát malá. Jediné co stálo nějakou korunu je opasek, ten jsem provlíknul kolem pasu a za něj jsem zaháknul karabinku popruhu. Ten jediný není recyklace. Zbyl mi z nějaké fotobrašny. Ale kdybych ho neměl, tak bych nějakou bejkárnu vymyslel.  Určitě si teď saháte na hlavu a říkáte si, Kraken se zbláznil. Ne ne. Jen občas moc přemýšlím ☺ Ještě jsem zažil dobu, kdy se všechno zužitkovávalo, předělávalo a přešívalo. Dnes to není potřeba, ale člověk nikdy neví, co bude. A tak si říkám, že je dobré se kolem sebe umět rozhlídnout a leccos si upravit nebo vyrobit, prostě používat hlavu. Je to zábava.

Hezký den Kraken