Zajímavý model sekáče od Jana Straky

Vzhledově mi to spíše připomíná zbraň než nástroj – jak kdyby to bylo vyrobeno do dob kdy po světě chodí zombie :-). Ale některé přednosti jsem si i já na tomto noži našel. Předem bych chtěl říct, že Honza nedělal sekáč pro nás a je to jeho návrh a já kývl na vyzkoušení i když jsem věděl, že to úplně nezapadá do našeho odvětví. Jsme spolu domluveni, že chce vyrobit sekáč pro Bushcraftové aktivity, ale to až příště.

Honza a jeho raznice:-)

Nejprve si shrneme něco o velikosti a použitých materiálech. Pro větší sekáče nebo meče byla vždy dobrou volbou pérovka, tedy 14 260. Snese toho opravdu hodně a hlavně jde o to, že je pružná a to je přesně to co potřebujeme u sekacího nástroje. Už z tvrdého používání bylo vidět, že nůž je dobře tepelně zpracovaný. Při sekání „sukatých soušek“ nedocházelo k žádnému vyštipování ostří nebo zvlnění ostří.

Porovnání velikostí s Victorinox Farmer

• Celková délka: 450 mm
• Délka čepele:   260 mm
• Tloušťka:           6,9 mm (měřeno v nejširším bodě, hřbetu čepele)
• Hmotnost:        720 g

Čepel je kalena parciálně na 57 HRc, tudíž břit je tvrdší a hřbet houževnatější. Nasekal jsem za ten měsíc opravdu hodně různorodých dřevin a na čepeli není vidět známka používání.

Výbrus nože je plochý a je hodně vytažený s tím, že na jeho začátku je malé fazetka. A právě toho jsem se obával když mi Honza nůž dával, ale jak jsem po sléze zjistil moje obava byla zbytečná. Jak je již zvykem u Honzových nožů, tak výbrus je na 1 s hvězdičkou. Vše přesné, souměrné což někdy není tak jednoduché u takto dlouhých sekacích nožů – má to prostě zmáknutý :-).

Tím, že je výbrus hodně vytažený, tak skvěle proniká materiálem. Není problém sekat větší dřevěné kulatinky na jednou. Ale vzhledem k tomu, že Honza je puntičkář a rád zkouší nové věci, tak na tomto výbruse udělal ještě jeden ztenčený, který je dobře použitý na jemnější práci, například na chlupatá dřívka a řezání.

Jak je vidět z fotografii tak nůž opravdu působí hodně bojově, proto je tam také falešné ostří (není broušeno), bohužel to je velký kámen úrazu a celý sekáč to limituje. Při batoningu dochází k velkému ničení tlouku. Zkoušel jsem víc dřevin a jednou se mi povedlo na jednom špalku rozštípat 3 tlouky. Při sevření sekáče ve špalku se štípe i pomocný klín.

Kdo Honzu zná tak ví, že do nožů rád dělá díry. Na tomto sekáči se moc nevyřádil, je tam jen jedna, ale za to opravdu pořádná. Mě osobně tam moc nepasuje protože ji nevnímám tak, že by byla k něčemu užitečná a raději bych celou patku nože zkrátil a na konci udělal menší díru na pojistnou šňůru.

Dalším velice výrazným prvkem je ocelový oplet, který nahrazuje střenky (rukojeť). Vypadá to pěkně a do jisté míry je to použitelné. Držení je příjemné a jisté. Při delší práci však dochází k tomu, že se lanka sem tam povolí a vznikne mezi nimi malá škvírka do, které se chytá kůže. Takže je lepší při dlouhodobější práci se dřevem používat ochranné rukavice.

Lanko je uchyceno v dírách a konec je sklepnut, takže se nemusíte bát, že by se nějakým způsobem uvolnilo. V tomto případě je lanko na rukojeť namotáno za studena, ale co jsme se bavili tak to Honza dělá i za tepla.

Tak a jdeme makat, sekáč má tedy obrovskou přednost ve výbrusu, který se zasekává velice snadno a tím perfektně a rychle dělí materiál.

Sekal jsem přes různé suky a výbrus vše zvládal. Nafoceny mám jen menší suky. Sekal jsem i velké, ale bohužel ne vždy má člověk u sebe fotoaparát.

Suché bukové dřevo

Mokré dřevo borovice

Aby bylo vidět porovnání seku, tak jsem s sebou vzal Golok od Condora, který má dole čočku. Je zřetelné, že sek je trhaný.

Tady je znát rozdíl:-)

Zkoušel jsem i větší stromy, kdy sekání bylo opravdu velice snadné a rychlé.

Další a důležitou prací je batoning (dělení materiálu pomocí nože a tlouku), tady bohužel narážíme na výše popisovaný problém falešného ostří. Zkoušel jsem tlouky ze suchého, mokrého, tvrdého dřeva a vždy se bohužel dost poškodily nebo rovnou ulétly jak je vidět ve videu. I když je horní ostří nebroušené tak je tam velký nápor síly a tlouk se ničí. Ale na druhou stranu si myslím, že když člověk bude chtít sekáč, tak si ho nechá vyrobit podle sebe a na práci, kterou s ním hodlá dělat . Jinak díky tloušťce (6,9 mm) nože jde štípat i větší polena. Ale je potřeba se obrnit troškou trpělivosti a více tlouky:-D

No zkoušel jsem dost věcí…Tento špalek mě stál 3 tlouky, ale nevzdal jsem to…

Velice příjemné je řezaní, díky pevnému a jistému úchopu a ztenčenému výbrusu před rukojetí šlo řezat velice snadno. Opět jsem vyzkoušel víc dřevin různých tvrdostí a tady to bylo +/- bez rozdílu, vše šlo velice dobře.

Chlupatá dřívka jdou dobře dělat oběma způsoby. Začal jsem tím jednodušším, kdy jsem špičku zabodl do pařezu a táhlými pohyby dřeva po ostří dělal hoblinky.

Druhý způsob je v tomto případě trošku složitější, chce si opravdu zvyknout na výšku výbrusu a na úhel řezání, protože kudla se strašně rychle zařezává. Ale pokud si zvyknete jde to velice lehce a snadno.

Jelikož Honza na celém noži nenechal ani jednu ostrou hranu:-D, tak jsem teď byl rád za falešné ostří, pomocí kterého jsem rozdělal oheň firesteelem.

A poslední věcí bylo štípání třísek, Honza říkal zkus co snese. Snesl toho opravdu dost, ale bohužel tvrdé dřevo už byl trošku problém a moc vytažená špička taky.

Smrk

Buk

Bodání – buk

Závěrem bych napsal, že tohle ,,COSI,, je perfektně vyrobené. Honza si dává záležet s každým kusem, který opouští jeho dílnu. Byl jsem rád, že jsem si mohl od něho něco vyzkoušet v praxi a nešetřit to. Musím říct, že sekáč přesně splnil moje očekávání co jsem si myslel hned na začátku. Velkou nevýhodu vidím v tom falešném ostří. Jinak je dobře vyvážený. Příjemně se mi s ním pracovalo. Pokud bych ho měl na zahradu a nebo do lesa na kácení drobných náletů tak to bude moje číslo jedna. Dokonce jsem si i zvykl na to lanko, které se mi ze začátku moc nepozdávalo. Takže pokud Vás tento styl přitahuje určitě neváhejte Honzu kontaktovat.

Kontakt na případné dotazy a objednávky na Honzu: straka24@gmail.com