Do každého jídla se snažím přidat trochu zeleného. Do omelety trochu petržele, kopřiv nebo pampelišky. Na ozdobení sedmikrásky. Vodu se snažím ochucovat mátou nebo meduňkou. Tohle všechno se dá na zahrádce nebo v truhlíku vypěstovat. Někdo takové možnosti nemá, ale i přesto si trochu zeleného může opatřit.
Jedna z možností je nasušit nebo zmrazit potřebné ingredience. Sušení je jasné. S tím zmražením to dělám jednoduše. Do sáčku nacpu kopřivy a pampelišky, a do druhého nať z celeru. Dám do mrazáku a pak stačí jen utrhnout tolik, kolik potřebuji a přidat do jídla.
Pokud ovšem chci něco čerstvého, tak kromě truhlíku existuje ještě možnost klíčení.
Klíčením semen dostanete živou stravu, jejíž příprava je jednoduchá. Můžete si pořídit klíčící misky anebo stačí pet lahev ve které uděláte dírky. Ale misky nestojí tolik, manipulace je příjemnější a také výsledky jsou lepší.
Při procesu klíčení začnou v semenech probíhat metabolické děje, které mají poskytnout dostatek živin rostoucímu rostlinnému organizmu. Aktivují se v nich enzymy a až několikanásobně v nich vzroste obsah vitaminů, zejména B a C. Škroby se přeměňují na cukry, bílkoviny se štěpí na aminokyseliny a tuky na mastné kyseliny. Naklíčená semena také obsahují velké množství železa a hořčíku.
Klíčky tak představují koncentrát zdraví prospěšných látek a oproti suchým semenům, jsou výživově mnohonásobně bohatší (syrová suchá semena obilovin a luštěnin jsou navíc těžko stravitelná nebo úplně nestravitelná). Větší výhonky jsou pak navíc zdrojem chlorofylu, který má prospěšné účinky pro lidský organizmus.
Tolik teorie. V praxi se dají klíčit různá semena. Mungo, cizrna, ječmen, vojtěška, slunečnicové, sezamové i lněné semínko a spousty dalších.
Já mám oblíbené mungo, které velmi dobře klíčí a chutná mi i samotné.
Napřed je potřeba namočit semínka do teplé vody a nechat několik hodin nabobtnat, pak dát na misku zalít vlažnou vodou a umístit na teplé a světlé místo. Za dva až tři dny je tu výsledek. Pokud misku umístím na slunce, dostaví se výsledek už za jeden den.
Zkoušel jsem to samé i za pochodu. Do pet lahve jsem dal semena pšenice, kukuřice, zalil lehce vodou v horní části jsem udělal několik děr a nakonec jsem láhev přivázal na batoh. Za tři dny jsem už pojídal skvěle stravitelné jídlo.
Nať
Tohle využijete doma nejvíc. Znáte to, při zpracování řepy, mrkve, celeru, petržele, cibule, ředkviček atd. vzniká odpad. Odříznete tu část, kde bývá nať a vyhodíte ji. Přitom stačí tuhle část položit na kus vaty, látky nebo na ubrousek a navlhčit to. Za pár dní vám tenhle „odpad“ obroste čerstvou natí, která se dá přidat do jídla, nakrájet a posypat s tím chleba s máslem anebo nakrájet do salátu.
Nejlepší je teplé a slunečné místo. Nic to nestojí a budete se divit, jak dobře to chutná.
Samozřejmě jsem zkoušel nacpat odřezky do pet lahve a nosil jsem na to na batohu, ale výsledky nic moc. Spíše to hnilo, než rostlo. Tohle je spíš tip na domácí oživení stravy třeba v zimních měsících.
Doufám, že vás článek zaujal a pokud máte nějaký dobrý tip, tak sem s ním. Díky Kraken
Ahoj Krakene,
Nezbyva mi, nez Te pochvalit, jak mas zmakle i tohle.
Ty triposchodove klicici misky jsem sveho casu take pouzival. Jak pises, nejlepsi vysledky jsou s mungo. Jen je treba dat bacha, aby klicky neprerostly ve vyhonky. 🙂 S psenici a jinymi obilninami uz tak dobrou zkusenost nemam – hodne snadno to chyta plisen.
Na jare zkusim neco pestovat na sve terasce u bytecku, ktera zatim smutne zeje prazdnotou. Je to hanba, protoze casu mam, ze nekdy nevim, co s nim.
Diky za inspirativni clanek, ktery mi pripomel zname, ale snadno zapomenutelne praktiky.
Jeste k ochucovani vody. Asi o tom budes vedet, ale kdyby ne, tak zejmena v lete je skvele pripravovat zastudena louhovany zeleny caj (funguje to s pridavkem ledu ve vode). Nejlepsi je nejaka japonska sencha (nemusi byt nutna ta nejdrazsi), ale lze pouzivat i jine caje, i cerne. Je to hodne dobre a osvezujici piti. Louhovanim zastudena se, pry, nevyluhuje kofein, takze napoj mohou pit i deti. Rozhodne doporucuju vyzkouset.
Naklicovani: http://www.countrylife.cz/data/files/casopis-dobroty11-jaro-2015-web-228.pdf
Ahoj a díky za komentáře, čaj za studena neluhuju ale třeba maliní a ostružiní a borůvčí ano. Podrtim a zaleju studenou vodou. Tu když vypiju tak uvařím horkou a zaleju horkou. Díky za tip.
Ahoj Krakene,
minuly tyden jsem študoval co se jedlo ve „středověku“ a narazil jsem tam právě na pučálku z hrachu. Hrách se nechal naklíčit a poté se opražil se solí třeba na sádle, másle atd… Pokrm lahodný. Vyzkoušel jsem to na mungo fazolkách a mohu vřele doporučit. Výborné se šťouchaným bramborem a cibulkou osmahlou.
To zkusím, díky za recept. 🙂