Batoh CFP 90

V roce 1996 na trhu nebylo moc vojenských batohů, které by člověk rád nosil na zádech. Výjimka snad byla US Alice, která se s konstrukcí nechala dobře nosit a také v té době dobře sehnat.

I já jsem jí nosil. Do té doby jsem na kratší akce používal 61 výsadkovou tornu, která byla maličká anebo tornu vz.85, která však neposkytovala téměř žádný komfort.

V té době jsem jezdil po akcích s 1. vojenským paraclubem z Plzně.

Předseda clubu Petr B., spolu se svým bratrem Pavlem B, se rozhodli ušít si na společné akce univerzální batoh většího obsahu cca 90l.

Ze zahraničí k nám prosákly informace a fotky batohu CFP90 který se nám líbil, ale jeho cena cca 15000 Kč se nám už tak nelíbila.

Zlaté české ruce zapracovaly.

Napřed se dala dohromady parta cca 10 ti lidí, kteří si dohromady jednu CFP90ku nechali dovézt. Ta se pak rozpárala, aby se získal přesný střih.

Pak přišel na řadu materiál. Vhodného matroše bylo málo, spíš žádný. Takže zase přišla na řadu improvizace. Materiál musí být pevný a odolný v khaki barvách a co nejvíc podobný originálu.

Bylo potřeba nakoupit US Alici bez rámu, jedny tráky na „alici“ navíc, to kvůli odhozovému mechanismu. Pak pytel na mrtvoly a lodní vak. Jako polstrování bederáku a popruhů posloužila us karimatka a pod víko batohu přišel kus us poncha. Menší návštěva galanterie a bylo to.

Teď následovalo každý šev opatrně rozpárat, žiletka a nůžtičky byly na pár hodin mým kamarádem.

Pak si to vzal do parády Pavel a dodělal zbytek. Zapracoval i kolega sedlář, který dělal kožené části. Také bylo nutné sehnat hliníkové pláty na vnitřní konstrukci.

Na svojí dobu to byl špičkový batoh z odolných materiálů a oproti originálu zde bylo provedeno několik vylepšení. Batoh se pár čundrů testoval a bylo schváleno jeho ostré nasazení, které proběhlo na 16ti denní přechodu Pyrenejí z Francie do Andory a zpět.

Můj batoh s vybavením a jídlem na 16 dní vážil 27kg a kolegovo 32kg díky kameře a dalším krámům. Je to už dvacet let a batoh stále nosím a používám. Většinou na zimních akcích, anebo když jdu s dětma a nesu stan a dva až tři spacáky. Naposledy jsem ho použil před měsícem v Norsku.

Mám rád věci, které dlouho vydrží.

Batoh má integrované hliníkové vzpěry, stavitelnou výšku zad. Jedna velká boční kapsa na bivak nebo na lano je v polovině rozdělena otvorem se suchým zipem, kterým se dá lano vytáhnout. Na druhém boku jsou dvě menší kapsy uzavíratelné stavitelným páskem a ještě se dají stáhnout paracordem.

Na spodek batohu je použit právě lodní pytel a to dvojitě. Je to pevný materiál a i voděodolný. Spodní díl batohu se dá otevřít zipem a je zde oddělená komora na spacák a další věci na spaní. Horní část batohu je oddělena přepážkou, která se dá rozepnout a vznikne tak jeden velký tunel. Pod horním víkem batohu je malá kapsa. Horní vak batohu má dvojité stahování hrdla šnůrou. Uvnitř batohu, blíž k zádům je jedna velká kapsa cca 30x30cm na konzervy nebo na vodu. Popruhy jsou z Alice a mají systém rychlého odhozu batohu. Zbytek batohu je vyrobený z pytle na mrtvoly, tenhle materiál je tenký a velmi odolný jak proti roztržení, tak i proti vlhkosti. Ale raději ho impregnuji sprejem. Bavlněnou část z lodního vaku impregnuji voskem a kožené díly Limmerem.

Vím, že se tyto batohy dají sehnat i nové na netu za cenu cca 3000 Kč, ale nic už není, co bývalo. A vesměs jsou to kopie. I já mám vlastně kopii.

Každopádně to berte jako ohlédnutí za batohem, který slouží už hooodně dlouho.

Pokud jste si někdo šil nebo předělával nějaký batoh, nahoďte informace. Dnes mi to přijde tak, že lidi chtějí hotové produkty a jakékoli kutilství už je skoro zapomenuté.

Hezký den přeje Kraken