V hodně videích slýchám, že provázek je jedna z věcí, která se v přírodě nahrazuje a hledá velmi těžko, pokud už si ji neneseme z domova v podobě paracordu, jutového provázku, či jiných vymožeností dnešního světa. Provázek jde vyrobit z mnoha různých materiálů, které potkáváme pokaždé když jdeme do lesa, nebo přírody. Nějak nemám rád vyjmenovávání přesných názvů rostlin, stromů, nebo keřů ze kterých jde provaz udělat, nejlepší je dát člověku obecný návod, který ho donutí zkoušet, improvizovat a tímto se toho naučí nejvíce, proto se pokusím vám předat pár tipů, a triků, na výrobu provázku.
Lýko
Nejvíce se mi osvědčilo lýko ze stromů, může být jak čerstvé, tak suché, pokud je však suché musí být pořád dostatečně pevné, aby přežilo pletení a také aby se dal provaz použít na uzlování a sukování, toto lýko se může použít také nezapletené, můžeme jím vázat méně náročné věci, jako např. kostru přístřešku, dlahu atd. tyto samotná vlákna můžeme také využít pokud nemáme čas a nebo chuť vyrábět provaz. Jak už jsem řekl výše, neřeknu vám přesný strom, nebo keř, který je vhodný, věřte, že to poznáte sami, vlákna musí být pevná a pružná, zbytek už je hračka, čím delší vlákna se vám podaří vypreparovat z padlého stromu, tím lépe pro vás! nebudete muset tak často napojovat provázek a ten bude tam plynulejší a pravidelnější.
Jde vyrobit mnoho šířek provázku, záleží to jen na naší potřebě a fantazii, regulujeme to pouze a jenom tloušťkou jednotlivých vláken, která budeme zaplétat. Ty pruhy lýka, která získáme můžeme proto dále dělit na libovolně mnoho množin, tak, abychom dosáhli na takovou tloušťku jakou potřebujeme.
Tento drobný a tenký provázek jsem použil na výrobu primitivního setu na rybaření.
Jak vidíte, i přes to, že je to provázek z lýčí jde velmi dobře uzlovat, a to je přesně jak jsem říkal, že není dobré vyjmenovávat přesné názvy stromů, k čemu je vhodný ten a k čemu tento a tam ten. Tento provázek jsem testoval a unesl 10 kg.
Provázek z lýka se mi jeví jako nejpevnější a skvěle drží i po uschnutí, mám doma i rok staré provazy, které jsou stále pevné a nepovolili ani o milimetr. Pokud jde však o pružnost, je jsou na tom lépe provázky z jiných materiálů o kterých se dozvíte v dalších řádcích.
Tady vám dávám ukázku použití samotných vláken lýka asi o tloušťce 1 cm, které jsou použil na svázání kostry přístřešku, pokud takové lýko uschne, ještě víc se stáhne, čímž se konstrukce stane pevnější.
Traviny, kopřivy, obilí
Jako dalším vhodným materiálem jsou traviny všech možných druhů, použitelné jak za sucha, tak i za čerstva, musí však splňovat vše, co už jsem psal výše, oproti provázku z lýčí mají tu výhodu, že jsou pružnější a ohebnější, nejsou však tak pevné a nemají ani zdaleka takovou nosnost. Jsou proto vhodné na vytváření menším provázků, na drobnější spoje, všude tam, kde je potřeba hodně uzlíků upevňování hrotů, pasti atd. Kopřivy jsou trochu specifické, vyžadují delší přípravu, než traviny a proto jsem o nich natočil video, kde jsem se snažil princip ukázat, nejde tam sice skoro nic vidět ( ano, jsem lempl ), ale snad to něčemu pomůže.
Zde můžeme vidět provázek z traviny, kterou jsem použil na výrobu kolíčku, který může držet buď prádlo na šňůře, celtu přístřešku a nebo ho někomu můžete dát na nos a nebo úplně jinam, pokud chcete vidět cirkus.
Když už jsme u těch věcí na rybaření, tak jsem si dovolil udělat ještě jeden a tentokráte s trochu jiným mechanismem, háčkem i splávkem. A provázek na tomto obrázku je vyroben ze suché traviny, kterou jsem našel úplně náhodou a vůbec jsem nevěděl, že existuje, můžu říct, že je to jeden z mých provázků, který měl nejlepší poměr pružnost x nosnost.
Na výrobu je potřeba trpělivost a dobře si uvědomit kolik provazu je potřeba, není vůbec příjemné to dělat v zimě, jelikož vám zachvilku začnou odumírat prsty a nebudete je cítit (vlastní zkušenost) a jelikož je nebudete cítit moc bolesti, nebudete si uvědomovat, že vás chytá hrozná křeč do zápěstí z neustálého svírání uzlu, aby se mi to nerozpletlo, v důsledku čehož jsem druhý den nemohl v ruce unést ani můj značkový smarthphone u něhož výrobce uváděl, že je značně odlehčen.
Smrkové kořeny
Kořínky jsou poslední v našem článku, je velice jednoduché je získat, nejlépe pomocí dřevěného „nože“ který si vyřežete svým skutečným nožem, aby jste si přece nepatlali svůj drahý značkový nůž v zemi. Pak stačí jen vyrýt pár kořenů z nejlépe mrtvého stromu ( U ŽIVÝCH TO PROSÍM NEDĚLEJTE, JE TO PRASÁRNA!!!!!) nemám tento způsob rád, jelikož to stromu ubližuje, vím, že ne moc, ale dělá mi to blbě, proto raději používám tráviny, nebo lýko padlých stromů.
Samotné kořeny jsou opravdu pevné a nejsou vhodné k zaplétání, lze je proto použít samostatně a spíše na ty hrubější úkony, jak už jsem psal výše, pokud uschnou, mají stejnou vlastnost jako lýko – utáhnou se.
Na závěr Vám sem přidám video, tak nebuďte moc kritičtí, ať nemusím celou noc brečet do polštáře.
Díky za přečtení a Ahoooj!
Video:
Pěkné! Jen pro zajímavost – ve starém českém filmu Plavecký mariáš z roku 1952, což je taková milá komunistická agitka s panem Marvanem – je sekvence, v níž jeden z jeho kolegů předvádí výrobu HOUŽVE z náletového smrčku. Furt na to kvůli tomu koukám.. A furt to neumím! Pevný to asi bude, když se s tím vázaly vory 🙂
Dokument ukazující výrobu houžví k vázání vorů:
http://www.tv.strakonice.eu/drupal/dokument-ukazuje-vyrobu-houzvi-k-vazani-voru
Dík, to je dobré!