Podrážka se ochodila, kůže (dále jen useň) popraskala a membrána Gore-Tex zadržovala vodu mimo futro bot jen pár týdnů, než se prodřela.
Při pročítání diskuzí na internetu jsem narazil na celokožené pohorky, které vypadají jako z dob dávno minulých. Po nastudování spousty informací jsem si koupil první celokožené pohorky, které pro mé užití fungovaly. A tak vznikla láska k festovním věcem.
Postupem času jsem se dostal k tomu, že si musím nechat ušít pohorky na míru od pana Makary. Chtěl jsem boty od domácího ševce, a hlavně mě zajímalo, jestli jsou jeho boty dobré. Na internetu nejsou žádné dlouhodobé reference na pohorky od pana Makary, to jsem chtěl změnit.
Jak a kde boty užívám:
V botách jsem během devíti měsíců nachodil přes 2000 kilometrů v lesním terénu, párkrát jsem se s nimi procházel v Tatrách a brodil řeku San. Většinu kilometrů nachodím mimo zpevněné cesty, boty neničím v suťoviscích.
Občas s nimi brodím potůčky a říčky, kde si naberu vodu vrchem a během několikadenního přechodu není možno boty vysušit.
Boty vždy vysuším až doma při pokojové teplotě a zároveň se o boty náležitě postarám. Údržbu provádím kondicionérem od Toma Kabary. Kondicionér nanáším zastudena a švy mažu kondicionérem s 40 % vosku.
Pokud boty promáčím durch, tak mi doma během tří dnů uschnou.
Objednávka a první pohled:
Komunikace s panem Makarou probíhala přes email, napsal jsem mu své požadavky a poslal rozměry svých chodidel. Neočekávejte žádné změny ve střihu, dokonce není možné nechat si ušít některé modely v mojí velikosti 41. Zároveň jsem se dotazoval, jakým způsobem mám boty udržovat. Odpověď, abych používal vojenské leštidlo mě neuspokojila.
Během měsíce jsem měl boty doma a subjektivně se mi líbily. Nepotěšila mě šíře kopyta, kterou pan Makara použil na mé boty. Dle obrázku, který jsem posílal a změřil, má moje chodidlo šířku 10 cm. Boty, které mi dorazily, mají sotva 9,5 cm. Dokonce jsem pana Makaru v emailu upozorňoval, že mám široká chodidla.
Na modelu Gerlach se mi dále nelíbí spodní očka na tkaničky, která jsou přímo v místě, kde dochází při chůzi k ohybu bot. Na druhou stranu mě potěšilo šití svršku k podešvi, kdy jsou nitě dostatečně schované před okopáním. Poslední z věcí, kterých jsem si na první pohled všiml, je spousta drobných dírek, které vznikly ve svršku při vysekávání usně. Dírky jsem zamazal kondicionérem s voskem a dále jsem si jich nevšímal.
Rozšlapávání:
První kilometry jsem si doslova užíval. Díky polstrování v oblasti kotníku a střihu jsou Makary Gerlach velmi pohodlné. Jediné, co mě tlačilo, byly paty. Paty mám hrbolaté a citlivé na otlaky, ale po pár výletech kopcem vzhůru si paty vytlačily pohodlné místo. Opatek samozřejmě žádné polstrování nemá. Do bot nosím pouze jedny ponožky, kvůli nedostatečné šířce přední části nemám ani jinou možnost.
Hned od začátku se na svršku tvoří vrásky, ale zatím nikde nevznikla jediná prasklinka. Kůže je silná 2,4 mm což není mnoho a je velmi vláčná. Boty jsem chtěl v černé barvě, abych je mohl nosit do práce. Barva zatím drží. Jediné místo, kde barva hned slezla, jsou provazy, kterými je šita podešev. Toto šití je opravdu festovní a dostatečně chráněno proti okopání.
Vodoodpudivost:
Od bot požaduji, aby do nich neteklo. Gerlachy jsem musel několikrát namazat, aby nepropouštěly vodu. Je to dáno množstvím švů a celkovou konstrukcí boty. Nikdy se mi nestalo, že bych při chůzi mokrou trávou, měl mokré ponožky. Kůže samozřejmě určitý objem vody nasákne a je potřeba nechat boty doma vysušit při pokojové teplotě, ideální je vložit do bot napínáky na obuv.
Větší problém mají Gerlachy v tekoucí vodě, pokud delší dobu pochoduji potokem, tak v oblasti prstů švy prolínají. Ale rozhodně to neznamená, že bych měl rybníček v botách, spíše mám vlhké ponožky a podšívku.
Podšívka je z tenké usně a je velmi kvalitní. Nikde nepraská, nekrčí se a drží na svém místě.
Podešev:
Podešev jsem si vybral z tvrdší gumy, než kterou pan Makara běžně používá. Tvrdá guma sice více klouže, ale má delší životnost. I přes to nemám s nadměrnou klouzavostí problém. Podešev má chytře řešený vzorek, aby mezi jednotlivými segmenty nezůstávaly kameny a bláto.
Podešev je masivní, takže se nemusíte bát poranění chodidla o kameny. Boty přitom nejsou nepříjemně tvrdé jako lyžáky. Zařadil bych je do kategorie B až C.
Výměnu podešve u šitých bot zvládne každý zručný opravář obuvi za pár korun.
Svršek, jazyk a zavazování:
Svršek má bohužel mnoho švů, které se odírají o kalhoty a po devíti měsících už mám některé nitě téměř přetržené. Namáhaná místa jsou prošita i třikrát vedle sebe.
Jazyk je jednoduchý a hodně polstrovaný, v každém případě mě nestlačuje nárt a drží na svém místě. Před jazykem je všit klín, který zabraňuje pronikání vody. Klín se překládá přes sebe a díky tomuto řešení tkaničky nepoškozují svrchní useň.
Na tkaničky je připraveno šest oček a tři háčky navrchu. Boty se dobře zavazují, nepovolují a jdou dotáhnout přesně dle potřeby.
Boty drží na noze perfektně. Celokožené pohorky se vytvarují dle nohy uživatele a už nikdy nebudete chtít jiné. Při traverzu, chůzi do kopce se pata v botě nehne a bota Vás podrží.
Zhodnocení:
Pro mě Makara Gerlach odvedly dobrou práci za necelých 7 000 Kč. Bohužel od bot na míru si slibují více než poslat ševci délku chodidla a šířku. Každé chodidlo je individuální a potřebuje své kopyto na šití bot. Složitý střih limituje životnost bot, protože prodřené nitě na svršku pohorek se opravují těžko. Určitě by se dala na pohorky použít kvalitnější useň, nechat vyrobit kopyto na míru, ale tím by znatelně vzrostla cena.
Mám od pana Makary ještě jedny boty, zimní model Rysy. Jsem velmi zvědavý, jak tento model obstojí. Potom se posunu dále k opravdu ručně šitým pohorkám na míru.
Těšte se… Kamil Pulicar
Meindly jsem nikdy neměl, ale znám pár lidí co je mají a drží jim dlouho. Jestli se podrážka za rok ochodila, to nelze považovat za vadu. Pokud vím používají Vibram, ta jistě není o nic méně odolná než jakákoliv jiná. Prostě hodně chodíš. Prodřená podšívka může vzniknout jen pohybem nohy v botě, takže to vypadá na špatně zvolenou velikost boty. Ta popraskaná kůže mi zas připadá jako špatná údržba. Viděl jsem několik párů, kde kůže měla rozhodně delší životnost než ochození podešve a to s používáním vosku.
Co se toho chytrého vzorku na Makarách týče, mám s tímto široce rozšířeným desénem jinou zkušenost. Malé kamínky se v tom velmi rády zachytávají a musím je šťourat ven. Řekl bych že je to vidět i na tvé fotografii.
Meindl Island jsem měl více párů. Byla to moje oblíbená bota co mi rok i více vydržela. Nový pár od roku 2014 (tímto rokem si nejsem jist) byl výrazně horší než předchozí. Kvalita usně byla mizerná a brzy do nich teklo ohybem u prstů. Z nubuku nikdy nebudou kvalitní boty.
Podrážka se ochodí v tom nevidím problém. Ale její výměna vyjde minimálně na 2000 Kč. Dokonce její výměna mírně deformuje/zmenšuje boty. U klasických pohorek stoji výměna 200 Kč.
Vhodná velikost se těžko definuje. Chodidlo mění svoji velikost během dne. V každém případě do celokozenych bot mi voda neteče, ale do bot s membránou mi velmi brzy začne voda téct.
Ve vzorku podešve kamínek někdy zůstane, ale v porovnání s jinými vzory je to méně otravné.
Víceméně souhlasím. Jen jsem chtěl poznamenat, že poukazovat na horší kvalitu bot (mimo jiné) tím, že jsi ochodil podrážku a prodřel podšívku je nesmysl. U toho vzorku si naopak myslím, že existují mnohem lepší. Tj., že mají větší rozteč, tak tím zanášením tolik netrpí. Jinak o tom že Makara má lepší useň vůbec nepochybuji. Já osobně radší použiji lehčí, pohodlnější a levnější boty, které holt dřív vyměním. Vyšší váha a relativně tvrdý došlap jsou asi hlavní důvody, proč už se takové boty málo vyrábějí a horolezci je už dávno nepoužívají. Také jsem takové v dětství míval po mámě, a když mi vyrostla noha po tátovi
Vzorky podešve existují lepší.
Dnes se dělají lehčí boty o tom žádná. Ale pohodlí je v celokožených pohorkach výborné. Je potřeba mít, ale boty nové. Umělou botu nevytvaruješ dle nohy. Useň se přizpůsobí – rozšlápne.
Dnes hodně dělá reklama. Příklad: Když jedeš na expedici na severní pól a třeba SirJoseph tě materiálně zasponzoruje, tak stejne pojedeš s péřovým spacákem i když je do daných podmínek nevhodný.
Vybavení se samozřejmě po úspěšném návratu v každém rozhovoru nezapomene pochválit.
V každém případě jsme individuální a je dobře, že si každý vybere.
Ja Hanwag dlhé roky a spokojnosť nad mieru.Teraz pokukujem po lachšej topánke z ich série Jak.Z kože Jaka.
Useň z Jaka se na boty nehodí. K tomu všechny boty od Hanwag ze série „jak“ mají spoustu švů v nevhodných místech. Já bych ti to rozmluvil, ty boty nejsou dobré.
Ahoj, řešil jsem následující otázku/ připomínku už na outdoorfóru, ale žádnou kulantní odpověď jsem nedostal, zkusím to tedy tady. Co se stane, když celokožená pohorka, se kterou se jde celý den ve sněhu a vlivem teplé nohy, nebo sluníčka, nebo prostě oblevy, se bota namočí, kůže trochu nasákne vody. Pak se jde spát a bota přes noc zmrzne. Ráno se do ní narve noha a bota zase roztaje. Je kůže dosti elastická a roztažení vody v pórech pohltí, nebo popraská mikroprasklinkami mezi buňkami a pak už nikdy nebude nepromokavá? Děkuji za odpovědi!
Ahoj, boty ve sněhu a komplet promočené užívám často. Teď mám od pana Makary na zimu model Rysy.
Nikdy se mi boty nepoškodily. Bohužel nemám možnost zjistit jak je to na buněčné úrovni.
Na druhou stranu musím říci, že teď do sněhu nosím výše zmíněné Rysy a svrchní useň zatím nenasákla žádnou vodu.
Mám doma a viděl jsem spoustu celokožených pohorek po horolezcich… Žádné nebyly zničeny tím, že popraskala kůže.
Nekvalitní useň je problém zřejmě jen masové výroby…
Kondicionér používám festovni-veci.cz
Rád bych se zastal bot Meindl Island. Koupil jsem si je v roce 1999 a mimo neustále používání v našich luzích a hájích jsem je měl cca 8x na desetidenních trecích v Rumunsku. Po několika letech jsem si za cca 1600,- Kč nechal obnovit podrážku + vložky + tkaničky (v Německu) a pokračoval jsem dále. Letos jsem je prodal kamarádovi na běžné nošení po lese za 500,- Kč. Loučil jsem se s nimi těžko, hodně toho se mnou prožily…Před léty je nahradily boty Hanwag Alaska, které už mají nachozeno hezkých pár stovek kilometrů a pořád jsou OK. Jak tak čtu vaše komentáře, tak buď chodím málo, nebo nevím…vyjádření, že „bota mi rok a více vydržela“ trošku nechápu. Pokud bych narazil na botu v ceně Meindl Island, která by mi za cca 6000,- Kč vydržela rok a více ( o kolik více?) určitě bych si ji už více nepořizoval. Botky s kombinací Cordury a trocha kůže + GorTex, mi vydrží cca tři roky. Nemyslím, že bych nějak málo chodil…
Ahoj Milane, však Meindl Island z roku 1999 je kvalitou absolutně jinde než Meindl Island z roku 2014 a později.
Hanwagy jsem neměl, takže nemohu porovnat. Koukam na web výrobce a na Alasky je použit nubuk. Boty mají Gore-tex, protože nubuk je nekvalitní a pustil by vodu do futra…
Pro mě je použití membrány v botech důkaz toho, že výrobce neudělal dobrou práci a snaží se šetřit. Zrovna u Meindlu, ani Hanwagu to ale není vidět na ceně.
Já v pohorkach nechodím přes 3000 km ročně a velká část je mimo cesty. Boty dostávají zabrat na oděr od větví po těžbě. Na ohyb jsou namahané v oblasti kotníku a prstů. K tomu všemu jsou často nacucané vodou.
Osobně nemám zájem o boty, kde je nutná membrána, protože výrobce šetřil na kvalitní usni.
Lepené podrážky jsou ve většině případů z polyuretanu, který má poločas rozpadu 3-5 let.
Mám doma více párů celokožených bot a pokud je vyčistím, ostřím kondicionerem a vhodně uskladním. Tak je za 10 roků mohu vytáhnout a budou dobře sloužit.
Toto moderní boty nevydrží.
Upřednostňuji kvalitní vybavení, abych nemusel často nakupovat nové. Rád se o kvalitní věci starám, každá dírka na bundě, šrám na botě má svůj příběh a na festovní věci se dá spolehnout.
Můžu potvrdit, že model Hanwag Alaska jsem úspěšně nosil bez problémů několik let, prakticky bez údržby… potom jsem je začal nosit dokonce na stavbu do práce, kde jsem je měl přes rok denodeně na noze skoro deset hodin a nemohl jsem si stěžovat…bohužel jseem na nich nechal z vlastní hlouposti zaschnout beton a potom jsem je musel rozřezat, abych je vyzul. Koupil jsem si potom nový a sloužej mi do teď a nemůžu si je vynachválit
Já se domnívám, že se zde střetávají dva přístupy. Buď budu mít věci na celý život, ale za cenu že budou mnohem těžší a méně pohodlné, nebo na několik sezón, zato lehčí, skladnější a pohodlnější.
Např. lidé co chodí dálkové i několikaměsíční pochody např, americký PCT, používají ve většíně případů běžecké boty a to i ve značně exponovaném terénu. V horách v poušti i v lese. Nemyslím si, že membránová bota musí mít nutně nekvalitní useň, ale je-li tato tenčí časem vždy vodu pustí. Dříve jsem nosil celokožené boty z kvalitního materiálu (soudě dle životnosti), ale při delší nepohodě vždy provlhly a mokré se, na delší akci, nedaly znova namazat. Pokud je ta useň tak silná jako např. u Makary, tak je ta bota zase hodně těžká a s docela tvrdým došlapem (soudím podle zde na fóru zmiňovaných Bushmanů, které vlastním). Něco mezi oběma extrémy je kombinovaná bota nylon-useň s membránou, což preferuji. Nebo bez membrány, jedu-li pouze na víkend a je dobrá předpověď.
Nemyslím si, že by profesionální horolezci, vojáci, dálkoví chodci apod., byli tak hloupí, že by si k těm starým celokoženým pohorám nenašli cestu, kór, když se dříve používaly a jejich vlastnosti jsou tudíž dobře známé.
Profesionál si těžko vybere vybavení. Málo kdo je takový frajer jako Adam Ondra, aby odmítl sponzora (peníze) z důvodu, že jeho výrobky neuznává.
Koukni jaké boty používá na svých expedicích Peter Valušiak a co vím, tak nikdy neměl problém s nohami.
Já v celokožených botech šel severní část GR20 na Korsice v zimě občas ujdu až 50 km za den na sněžnicích, vyspím se v bivaku a pokračuji s nohami v teple další den. Ale mám na zimu celokožené boty s vnitřní botičkou ve které spím.
– Váží více
– Kůže vodu natáhne, ale neprotéká. Stejně tak vodu nasakne i svršek u boty o Gore-tex, akorát pot s nohou zůstává nasaknutý v ponožce. Samotná useň ho transportuje ven, to má dělat i Gore-tex, ale mě se to neosvedčilo.
– Celokožené boty se přizpůsobí noze majitele, to plast neumí. Proto si troufám tvrdit, že jsou pohodlnější.
– Celokožené pohorky mají delší životnost
– Jednoduché celokožené boty jsou snadněji opravitelné, než lepené a teplem spečené materiály.
Ještě dotaz ke Kamilovu příspěvku výše, který jsem přehlédl.
Proč se domníváš, že je péřový spacák nevhodný k expedici na pól? To mě docela pobavilo.
Je nevhodný do Arktidy a to kvůli vlhkosti. Samozřejmě záleží na období expedice.
Vaří se ve stanu a moderní stany jsou nepropustne. Většina vlhkosti zůstane uvnitř stanu.
Dnes se peří impregnuje, ale s tím nemám zkušenosti.
Řekl bych že právě naopak. Adam Ondra není zrovna expediční lezec. Když pominu fakt, že velké horolezecké a expediční osobnosti si mohou sponzory vybírat (Jaroš, Holeček), protože je o ně velký zájem, tak jejich výbava je stejně z velké části dělaná na zakázku podle jejich požadavků. Přijde mi opravdu úsměvná představa, jak v extrémních podmínkách trpí ve vnucené mizerné výbavě. Zajdi na přednášky s těmi lidmi, popovídej si s nima, mrkni na fotky z expedic a uvidíš sám. A kdo hvězda není a chce zasponzorovat expedici, tak logicky hledá sponzory mezi výrobci toho co potřebuje. Nechci-li peří (já ho teda chci), tak nebudu oslovovat Rakoncaje.
S tou Arktidou je to opravdu nesmysl. Polárníci a horolezci prakticky nic jiného nepoužívají, protože je to nejlepší a ne kvůli sponzorům. Znám osobně Jardu Pavlíčka, který nic jiného než peří nepoužívá, Everest, Grónsko, Antarktida, Aljaška, Tatry atd. všude peří. Žádný sponzor, šitý péřák a bunda ze sedmdesátých let. Nevím jakou máš s peřím zkušenost, ale garantuji ti, že jak jednou zkusíš kvalitní péřák, už nic jiného chtít nebudeš. Já měl v osmdesátých letech doma šitý péřák od mámy. V období dekáčů na táborech a vodě to byl zázrak. Dával jsem mu zabrat, skladoval ho stlačený, brutálně balil do Usárny, ixkrát v něm zmoknul pod širákem atd. Přesto vydržel hodně. Pak přišla s revolucí móda umělých vláken. Měl jsem vše možné od různých výrobců mikrovlákno i dutá vlákna (BoBo, Husky, Prima, Rock Empire, Snugpack, Condor). Vždy to bylo stejné. Nový spacák měl příjemný loft a zabral (v zimní verzi půlku batohu). Ten záhy ztratil a zůstal velký těžký, mizerně izolující balík. Pak jsem jel s Jardou na kurz Moře, řeka, ledovec. O vlhkost a zimu nebyla nouze. Nechal jsem si poradit a vyzkoušel v praxi rozdíl. Po kurzu jsem koupil Looping od Sira Josepha. Ten má vodoodpudivou úpravu a membránu. Vím že k umělině už se nevrátím. vysoký loft, poloviční váha, třetinový objem. Vlhkost mě netrápí. Rosa a sníh mu nevadí, navíc mám téměř vždy žďárák, přístřešek, nebo stan. Kamarádi mají Vikingy od Warmpeacu, což je papírově horší peří a jsou maximálně spokojeni. Lidi z nalehko.com, zas používají britské spacáky Cumulus a jsou maximálně spokojení. (několikaměsíční treky většinou pod širákem. Mají tam krásně zpracované deníky i popis vybavení, ale není nad to se přesvědčit na vlastní kůži.
Ahoj, už je to asi nad rámec. Pokud chceš přidat přidej si mě na facebooku, rád s tebou popovídám. Rovnou tam uvidíš kam a jakým způsobem jezdím na výlety.
Mám také péřový spacák (zrovna v něm ležím v Jeseníkách) a nic jineho bych už nechtěl.
Co se bot týká, zima je specifická. Tam jít s maratonkama nemůžeš, to je jasné, ale mimo toto období se dá vystačit s mnohem lehčí botou. Teď jsem byl na vandru s klukem co zrovna dělá atestace na ortopedii. Ten mi tvrdil, že zpevněný kotník u boty, poškozuje v zátěži kolena. Prý se nemůže noha přirozeně přizpůsobit podkladu, tak jak se na to po miliony let evoluce vyvinula, a to vychýlení se přenáší na koleno, které na to není stavěné…
Zní mi to dost logicky. Opět doporučuji podívat se na nalehko.com
Mám dobré zkušenosti s tzv. barefoot obuvi. Dříve jsem „závodně“ běhal a moje oblíbené boty jsou New balance mr10, mt10 a 110.
Bylo by dobré, kdyby se některé prvky přinesly do pohorek.
Bohužel by jsi našel i ortopedy, kteří mají opačný názor. Možná jsme každý tak jedinečný, ze neexistuje univerzální pravda.
To s tím kotníkem a kolenem jsem natáčel na tomto videu https://www.youtube.com/watch?v=Z-PdSagRHfw které je staré tři a půl roku. Mám to vyzkoušené (bohužel) na svém koleni:-)
Nízké boty se dělají i kožené…
Na fotkách v recenzi je vidět zvrásněná useň v oblasti kotníku. Boty nejsou lyžáky, takže i v kotníčkové obuvy je umožněn ohyb kotníku do všech stran.
Já třeba nemohu mít v botech plastový (tvrdý) opatek, protože bych si zespodní strany rozedřel vnější kotník. Takže běžné tenisky jsou peklo a k tomu mají ve většině případů nepřirozený tvar špice, kde se ničí prsty.
Zdar. Facebook nepoužívám. Pravda je, že hlavní je jezdit do přírody. Dneska mám krámů pro deset lidí, ale mnohem méně času.
Co nepoužívám pošlu do světa, on to někdo jiný ocení. 🙂
Kdyby jsi měl něco na srdci, a nebo chtěl jen pokecat, tak ti tu nechám email: kamil.pulicar@hotmail.com
Mě se zatím daří jezdit často ven, tak snad to vydrží.
Musím říct, že mě zmiňovaná životnost usně Islandů taky dost překvapila. Meindl vždy u podobných modelů používal celkem kvalitní přes 2 mm silnou useň, která při dobré údržbě vydržela věky (loni jsem kupoval nové – Vakuum, tak se uvidí).
Jinak o životnosti, vhodnosti typu boty pro určité užívání a dalších věcech se diskutovat do nekonečna. Všeobecně není důvod, aby celokožená bota typu Island (ano i taje celokožená:) nefungovala. Níže pár upřesnění – hlavně k příspěvkům:
1) Přizpůsobivost: to jak se kožená bota přizpůsobí majiteli, je u moderních dáno hlavně obsázkou (guma okolo boty), pak střihem a samotnou usní. Goretex v tom nehraje roli. Tzn. u bot s obsázkou je nutné, aby bota od začátku dobře seděla.
2) Prodyšnost:
2.1) Alfou i omegou všech bot je impregnace. Jakékoliv kožené boty budou nejprodyšnější suché a nenaimpregnované. Za mokra bude platit opak. Jakmile se kůže nasákne vodou, póry se ucpou a dokud se voda z kůže neodpaří nelze moc počítat s odparem vlhkosti z vnitřku boty. Žádoucí je tedy, aby kůže byla co nejvíc chráněná před vlhkostí a přitom nebyly póry ucapané impregnací. Když k tomu přidáme ještě potřebu udržet useň vláčnou, je z toho rázem rébus – viz. zdejší článek: http://bushcraftportal.cz/2015/05/pece-o-kozene-boty/.
2.2) Goretex: má své klady i zápory. Všeobecně funguje nejlépe při velkém rozdílu teplot (uvnitř a venku). Tedy, když je venku mráz a v botě teplo, je odvod vlhkosti nejlepší. V opačném, extrémním případě, může dojít i k opačnému efektu. Když bude mokrá studená bota vystavená vnějšímu teplu, tak vlhkost prostoupí místo ven dovnitř, tzv. letní louka efekt.
2.3) Pří zohlední faktu, že bota z 2 mm usně bude prodyšnější než bota z 3 mm usně a že textilní futro bude s největší pravděpodobností výrazně prodyšnější než kožené futro, dospějeme k tomu, že dobře zvolená bota s Goretexem může být (při stejném určení boty) prodyšnější než bota bez Gorerexu.
3) Životnost je vždy věcí kompromisu: váha, pohodlí, předpokládané použití/univerzalita. Podešev (PU bude určitě pohodlnější na zpevněné cestě), obsázka (ochrana kontra prodyšnost a flexibilita), svršek !!!
///Boty Makara jsou malosériovka z průměrného materiálu. Tomu odpovídá cena. Boty na míru by byly několinásobně dražší. P. S. I Meindl a jiní dělají podobné typy bot z prvotřídních usní a také si za ně nechají dobře zaplati.
Ještě malý dodatek: Boty s Goretexovou membránou je třeba občas vyprat – vlažnou vodou s jádrovým mýdlem dobře vypláchnout vnitřek boty. Membrána se zanáší zasoluje. Ztrácí pak prodyšnost a krystalky soli v místech častého ohýbu mechanicky poškodí membránu!
Stejně tak je třeba sem tam vyprat i celokožené pohorky bez membrany. 🙂