Někdy je země tak rozmáčená, že se na ní nedá sedět. A co teprve v zimě, kdy vlk číhá za dveřmi 🙂

Někdy se prostě sedátko hodí. Mám rád sezení na zemi, ale nabídnutou židličkou nepohrdnu. Před pár lety jsem si pořídil ultralehkou skládací stoličku od firmy Coleman.

Vůbec není špatná. Beru jí s sebou na různé akce, kde se dlouho stojí na jednom místě. A posledních pár let jí vozím v kufru auta pro strýčka příhodu.

Konstrukce hliníková, čtyři skládací nožky a látkový sedák.

Taková sedačka není jen výplodem moderní fantazie. Znáte jistě fotky našich dědů a pradědů jak nosí hůlku se stoličkou na lovy, různé akce atd.

Vyrobit si trojnožku v přírodě, svázat kořínky nebo provázkem a na vrch přidat jako sedák bundu nebo mikinu, to zná asi každý.

Zkoušel jsem různé varianty, ale nakonec jsem si oblíbil tuhle. Nechal jsem si udělat sedák z látky vz. 95 se zátěrem, pěkně prošít popruhem, protože můj zadek je čím dál těžší a k tomu popruh na svázání těch tří klacíků. Na popruh je našit suchý zip, aby odpadla práce s utahováním provazu.

V přírodě mi pak stačí najít tři kolíky a během 3 minut postavit stoličku. Upřímně mám na dvou oblíbených místech už klacky připravené, abych je nemusel pokaždé dělat a ničit přírodu. Nejraději mám lísku, ta rychle roste, má pevné, pružné a rovné větve. Stačí mi jeden prut cca 4 cm v průměru, švýcarák a za chvilku sedím.

 

Samotný sedák můžu nosit v kapse a použít ho jako podložku pod kolena, když klečím anebo jako podsedák, pokud nechci mít špinavý zadek a nechci stavět židličku. Ještě si nechám udělat variantu koženou, ale to až někdy příště.

Hezký den přeje Kraken.

Sdílet

1 komentář

Zanechat komentář