Před nedávnem jsme zveřejnili test vodních cestovních zařízení, kde jsme podrobili testování hned 6 filtračních zařízení a jedno zařízení na bázi UV záření. Všechny filtry prošly několikanásobným testováním v různých podmínkách, které prováděla společnost Dekonta a.s.

Výsledky překvapily nejen nás, ale také spoustu našich čtenářů, kteří nás hojně zásobovali dalšími dotazy, námitkami a spekulacemi, ale stejně tak se někteří utvrdili v tom, že některá zařízení fungují lépe než jiná. Některé filtry splňují české i evropské normy pro pitnou vodu, jiné nikoliv. Vzhledem k tomu, že z výsledků je poměrně jasné, která konkrétní zařízení testem prošla a která ne, nerozepisovali jsme dále naše subjektivní pocity nebo žebříčky umístění jednotlivých značek a typů. Největší spekulace o objektivnosti výsledků ovšem vyvstaly po zveřejnění článku na VYBAVEN.cz, který byl zveřejněn jako reakce na námi provedený test. Lze jej najít ZDE

Nikdy jsme neměli potřebu komentovat články na jiných webech, vyjadřovat se k nim, kritizovat práci druhých, zpochybňovat názory nebo dokonce odsuzovat něčí práci. Nesnažíme se za každou cenu psát bulvár plný čtivých senzací, trčících nití, odlepujících se podrážek a podbroušených čepelí nožů, ale nyní však nastala situace, kdy tak učinit musíme, protože jsme zmiňováni v článcích VYBAVEN.cz více než se nám líbí, a to především ve spojitosti se zpochybňováním spolehlivosti filtračních zařízení Sawyer. A to proto, že tentokrát nejde o trčící nitě, které si sami odstřihnete, ale jde o lidské zdraví a poměrně složitou technologii, kterou snadno nerozluští ani senzacechtivý Honza Tuna…

Celý tento článek je poměrně obsáhlý, vzhledem k poměrně složitým a místy až vědecky založeným vysvětlením celé problematiky, takže může někoho i nudit, za což se omlouváme. Nicméně pokud chcete vysvětlení, jak se stavíme k problematice testování vodních filtrů, doporučujeme dočíst celý článek až do konce.

Konkurence BUSHCRAFTportal.cz versus VYBAVEN.cz

Jen pro upřesnění uvádím, kdo za danými projekty stojí, ať už jako majitel nebo redaktor:

Tomáš Jurka, Tomáš Böser, Tomáš Krákora – BUSHCRAFTportal.cz / BUSHCRAFTshop.cz
Vladimír Lazarev, Matyáš Vejskal – BUSHCRAFT.cz / VYBAVEN.cz / POSTAPO.cz

Několik čtenářů nás upozornilo na to, že VYBAVEN.cz je na rozdíl od nás nezávislé médium, které nemá potřebu prosazovat určité značky nebo produkty, protože přeci nic neprodávají, kdežto my jako provozovatelé obchodu BUSHCRAFTshop.cz děláme vše za účelem zisku. Pojďme se tedy podívat, jestli jsme nebo nejsme konkurenty.

Ukázka webových prezentací a reklamních pozic na jednotlivých webech.

Je bezpochyby, že se pohybujeme na stejném hřišti v tom smyslu, že píšeme recenze a postřehy z používání vybavení pro bushcraft, outdoor nebo pobyt v přírodě. Dokonce máme v recenzích i produkty, které jsme testovali jak na BUSHCRAFTportal.cz , tak recenzi provedli také na VYBAVEN.cz, ovšem s rozdílným výsledkem.
Příkladem je např. recenze oblíbené fleecové bundy Helikon Patriot Heavy Fleece Jacket.

Jak hodnotný je pro každého obsah jedné či druhé recenze, už je na každém individuálním čtenáři.

BUSHCRAFTportal.cz – je projekt, který funguje právě díky provázanosti s BUSHCRAFTshopem.cz. Díky výdělku na BUSHCRAFTshopu můžeme nakupovat vybavení, které následně můžeme testovat a naložit s ním dle našeho uvážení. Můžeme z těchto výdělků zaplatit provoz portálu (hostingy a doménu) a nemusíme pronajímat reklamní plochy a zobrazovat na stránkách placenou reklamu nebo placené PR články.

VYBAVEN.cz – funguje jako nezávislé médium, které je financováno především z pronajímaných reklamních ploch na webu, kterou využívají jak  internetové obchody, nebo firmy (produkujících outdoorové nebo taktické vybavení), tak prostřednictvím reklamních prostředníků typu Google Adsence a placených PR článků. Sami jsme tuto formu spolupráce s BUSHCRAFT.cz a VYBAVEN.cz využívali viz. níže.

Ani jeden z projektů nefunguje jako perpetum mobile a musí být nějakým způsobem financován. To, zda je objektivnější hodnocení jednoho nebo druhého je opět na Vašem zvážení. Každopádně ve výsledku musím napsat, ANO, jsme konkurenty v rybníčku webů testujících podobný typ vybavení!

NAŠE SPOLUPRÁCE S BUSCHRAFT.cz a VYBAVEN.cz

Vladimír Lazarev (VLAD) (VL) je člověk, který stojí za projekty jako je VYBAVEN.cz, POSTAPO.cz a také BUSHCRAFT.cz. V minulosti jsme se jednou setkali právě z důvodu zmatených čtenářů, kteří viděli BUSHCRAFT.cz a BUSHCRAFTportal.cz jako stejný projekt. Na webu BUSHCRAFT.cz a VYBAVEN.cz jsme umístili reklamní bannery na filtry Sawyer směřující do našeho obchodu BUSHCRAFTshop.cz, tato obchodní spolupráce byla plněna formou barteru (výměny) námi dodaného zboží za cenu inzerce. Celá spolupráce probíhala hladce do doby, kdy nám byla nabídnuta doména BUSHCRAFT.cz s tím, že na ni postavíme kopii BUSHCRAFTshopu a panu Lazarevovi budeme platit provize z prodeje. Po zvážení jsme tento návrh odmítli s tím, že náš koncept se liší a nechceme být spojováni s projekty p. Lazareva. Následně byla přerušena také inzerce (pronájem bannerových ploch) a vznikla jistá nevraživost mezi našimi projekty.

VELKÝ TEST FILTRAČNÍCH ZAŘÍZENÍ

V létě 2016 uveřejnil web VYBAVEN.cz článek, ve kterém vědci z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze testovali 3 vodní filtry včetně filtrů Sawyer MINI SP128, který v tomto testu propadl.

Vzhledem k tomu, že filtry značky Sawyer v ČR a SR zastupujeme, a vzhledem k tomu, že byly prováděny již dříve mikrobiologické laboratorní testy ze strany hasičských jednotek i vojenských útvarů, zarazilo nás, jak je možné, že u VYBAVEN.cz testy dopadly tak špatně. Kontaktovali jsme pro vyjádření jak zástupce Sawyer Europe, Anthony Mala, tak domovskou továrnu přímo na Floridě, kteří nás upozornili na zásadní chyby v prováděném testování.

Ač vypadá testování v rámci UNIVERZITY KARLOVY velmi honosně a důvěryhodně, měli jsme dost zásadních pochybností:

  • Proč není v článku odkaz na PDF nebo printscreen laboratorních protokolů?
  • Proč je zde uvedena jakási výsledková tabulka, kterou někdo na rychlo hodil do Excelovského grafu?
  • Podle jakých norem dle ČSN nebo EU se testování filtrované vody řídilo?
  • Má vůbec laboratoř  “ Katedry experimentální biologie rostlin“ certifikaci pro mikrobiologické rozbory vody?
  • Proč je vystaven pranýřování pouze filtr Sawyer, i když hůře dopadl jiný filtr, není toto hodnocení příliš zaujaté?
  • Lze měřit velikost pórů pomocí mikroskopického porovnávacího plochého řezu, který neukazuje kam vedou póry ve vláknech filtru? (póry tvoří jakýsi jeskynní labyrint podobně jako cévní soustava, v některých místech se zužují a v jiných rozšiřují.) Viz. vyjádření Sawyer ke zveřejněným fotografiím.
  • Je možné nám poskytnout komunikaci mezi VYBAVEN.cz a Sawyer, která také nebyla zveřejněna?

Rozhodli jsme se proto kontaktovat přímo Univerzitu Karlovu a požádali o zodpovězení našich dotazů vedoucího katedry Experimentální biologie rostlin při UK v Praze RNDr. Lukáše Fischera, Ph.D., který nás následně nasměroval na člověka, který celé testování pro VYBAVEN.cz prováděl a to Mgr. Ivana Kulicha, Ph.D.

Dostali jsme tak poměrně zajímavé odpovědi, které nás jen utvrdily v tom, že naše pochybnosti o výsledcích testování jsou na místě. Uvádíme tedy naši komunikaci:

BUSHCRAFTportal.cz: Je laboratoř katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze certifikována pro bakteriologické rozbory pitných vod dle vyhlášky č. 252/2004 Sb.?

Mgr. Ivan Kulich, Ph.D:  Není. Takové rozbory jsme ale ani neprováděli. Testovali jsme filtry, nikoliv vodu. Test byl navržen jinak, aby lépe odpovídal potřebě. Především – znali jsme bakteriální složení vstupního vzorku. Rozbor pitných vod dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. by totiž mohl vést k mylné interpretaci. Uvedu příklad – pokud máme v roztoku 1×10^4 bakterií na litr rostoucích v 37°C a filtr má účinnost pouze 99,6%, dle této vyhlášky bude filtr fungovat, protože limit dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. je 50 bakterií na litr (5KTJ/100ml) a voda po filtraci bude obsahovat pouze 40 bakterií a bude tedy ze zákonného hlediska pitná, zatím co ta před filtrací nikoliv. To však neznamená, že filtr funguje tak, jak má.

BUSHCRAFTportal.cz: Z čeho konkrétně tedy vyplývá to, že filtr nefunguje jak má? Propustil filtr bakterie typu E.coli, nebo vycházíte z počtu kultivovaných kolonií? 

Mgr. Ivan Kulich, Ph.D: Když máte na obalu uvedenou účinnost 99,99999% procent a ve skutečnosti je to pouze 99,6%, tak je to tisícinásobně horší filtr než tvrdíte. Takže filtr nefunguje jak slibujete. Vycházíme z počtu kultivovaných kolonií, které vyrostly na vodě, která prošla filtrem. Je to postup identický s certifikovaným postupem s tím rozdílem, že u nás jsme vyloučili zanášení bakterií zvenčí tím, že jsme selektovali kanamycinem pouze bakterie ze vstupní tekutiny.

Abych to shrnul, zatím máme k dispozici 3 čísla ohledně filtru Sawyer mini:
 – test slovenského distributora – 35 bakterií z 600, účinnost 95%,
vstupní voda byla velmi čistá
– váš test (http://www.urbanstalker.eu/recenzie/130-test-filtra-sawyer-point-one)
– 42 bakterií ze 78000 –  účinnost  99,95 %
– náš test –  99,998% na vzorku 100 000 000 bakterií, prošlo 2000.

Všimněte si, že námi naměřená hodnota je nejlepší ze tří variant, ale pořád 100x horší než to, co deklarujete na obalu výrobku. Rozdíly v měření jsou markantní. Náš test měl 3 repliky (s 2 kusy filtru) a nejhorší replikou neprošlo 2000 bakterií, ale 10 000, proto uvádíme tak velkou směrodatní odchylku. Také chci zmínit, že účinnost filtru roste se špinavostí vody. To naznačuje, že póry ve filtru se ucpávají bakteriálním nánosem a bakterie v něm zůstávají a mohou žít ve vodním prostředí, protože váš filtr nelze vysušit. Také to něco vypovídá o velikosti pórů, viz níže. Co se týká rozhodování o tom, jestli lze filtr považovat za funkční nebo ne, nejde jenom o rozpor s tím co deklarujete na obalu, ale nastává zde otázka, jakou minimální účinnost by měl filtr mít, aby byl považován za bezpečný.   Naše závěry jsme proto také podpořili studiem literatury, kterou uvádíme v původním článku. Tam uvádíme, kolik bakterií se běžně vyskytuje v tekoucí vodě a kolik je potřeba pro vyvolání nákazy. Tato čísla jsou velmi orientační, ale i tak je patrné, že filtr Sawyer mini neposkytne ochranu před onemocněním, pokud si pečlivě nevybíráte zdroj vody. A ty další filtry už vůbec ne. Voda, která byla zmíněna ve vaší studii sice byla nejspíše chemicky špinavá, ale z hlediska počtů bakterií jí lze pořád považovat alespoň za průměrně čistou.

BUSHCRAFTportal.cz: Jakými normami dle ČSN nebo EU se testování filtrované vody řídilo?

Mgr. Ivan Kulich, Ph.D: Filtry jsme obdrželi jako sponzorský dar před naší cestou do Indonésie za účelem testování a sepsání uživatelské recenze. Jak je patrné z článku, původně mělo jít o recenzi čistě praktickou, lákalo nás ale vyzkoušet si filtry i v laboratoři. Nešlo tedy o certifikovaný test v akreditované laboratoři (taková ani není, viz níže). NEPOUŽILI jsme žádné certifikované postupy, ale postupy popsané přímo v článku, které vycházejí z naší letité zkušenosti s prací s bakteriemi.
U experimentů 
jsme vždy uvedli pozitivní i negativní kontrolu. I kdybychom chtěli použít certifikovaný postup, certifikované postupy na vyhodnocování kvality filtrů nejsou zavedeny a stejně tak není vyhláška regulující jejich účinnost. Existují pouze certifikované postupy a normy pro hodnocení kvality vody, které svým charakterem nejsou pro vyhodnocení
funkčnosti filtru ideální. To je z toho důvodu, že množství bakterií obsaženo v testovaném vzorku obvykle neobsahuje dostatek bakterií pro důkladnou analýzu. Rád bych také zdůraznil, že jak uvádí autoři závěrem článku, nejedná se o vyčerpávající analýzu, na kterou jsme neměli dostatek filtrů a proběhla pouze ve 3 replikách, což vzhledem k variabilitě nemusí být postačující.

Naše postupy se od těch certifikovaných liší v několika aspektech. Místo vody z rybníka jsme použili předem definovaný roztok  bakterií e.coli DH5alfa s rezistencí k antibiotiku kanamycin – místo výsevu na neselektivní média jsme prováděli výsev na média selektivní. Protože byla známá vstupní bakterie, kultivace probíhala pouze u  37°C (teplota optimální pro kultivaci vstupní bakterie). Kvantifikace bakterií probíhala stejně jako u akreditované laboratoře, t.j. výsev ředící řady a počítání bakteriálních kolonií.  I přes veškeré rozdíly, mohu konstatovat, že v průměru se výsledky zásadně neliší od výsledků akreditované laboratoře, které zveřejnil  váš slovenský kolega, distributor Sawyer a další. Zde však byla již  vstupní voda velmi čistá a tak přesnost celého testu nebyla velká.

BUSHCRAFTportal.cz: Chápu tedy dobře, že v testu a uvedených výsledcích je uveden počet kultivovaných kolonií při teplotě 37°C na základě jejichž počtu byl učiněn výpočet účinnosti filtračního zařízení?

Mgr. Ivan Kulich, Ph.D: Ano, přesně tak. To, co prošlo filtrem jsem vysel v koncentrační řadě na plotny s médiem a vedle toho jsem udělal totéž s nefiltrovaným vzorkem. Pak se zvolí koncentrace na které lze kolonie spočítat a zpětně se dopočítá koncentrace bakterií.

BUSHCRAFTportal.cz:  Je možné nám zaslat laboratorní protokoly výsledků testování vodních filtrů emailem, aby bylo možné porovnat s uváděnými výsledky na webu? Komunikoval jste s firmou Sawyer ohledně výsledků?

Mgr. Ivan Kulich, Ph.D:   Já jsem s firmou Sawyer nekomunikoval, pouze s lidmi z vybaven.cz . Myslím, že ty soubory mám doma, pokusím se poslat Vám je co nejdříve. Koukal jsem, že jste dělali vlastní test filtrů, který vyšel podobně jako ten můj až na lifestraw. Zkusím je dohledat a zaslat. Výsledky odpovídají, nicméně na webu je špatná legenda ke grafu, protože v grafu 1 = 100%, takže skutečné výsledky jsou ještě 100x horší než uváděné (autoři webu o tom vědí).

BUSHCRAFTportal.cz:  Do dnešního dne nám protokoly nebyly bohužel zaslány.

BUSHCRAFTportal.cz: Bylo by možné provést obdobný test po dodání našich zařízení pro filtraci vody?

Mgr. Ivan Kulich, Ph.D: Ano, ale prosím o trpělivost, podobné záležitosti opravdu řeším po večerech a poslední dobou docela nestíhám. A předem upozorňuji, že metodika kterou používáme je sice mnohem pokročilejší, ale není certifikovaná. Pokud máte chuť toto téma více projednat, můžeme si domluvit schůzku, nejraději bych Vás ale poslal za bývalou kolegyní (viz níže). 
Mě šlo jen o to zjistit objektivně na čem jsem, dělal jsem to zadarmo a bez účasti instituce, nechci a nebudu chtít peníze za podobné testy. Pokud ale chcete testovat hodně a ve více replikách, rád bych Vám doporučil  naši bývalou kolegyni Lenku Stillerovou <lstillerova@seznam.cz>, která momentálně pracuje v akreditované  laboratoři pro vyhodnocování kvality vody. S jejími zkušenostmi bude určitě schopná upravit metodologii analýzy tak, aby byla použitelná pro hodnocení kvality filtrů. Cena se pohybuje kolem 200 korun za vzorek.

BUSHCRAFTportal.cz: Poslední věc, na kterou bych se chtěl informovat, jsou mikroskopické snímky samotného vlákna filtru. Je z Vašeho pohledu takovéto měření vypovídající, vzhledem k tomu, že se jedná o plošné foto a nelze tedy změřit kam a jak dále systém pórů pokračuje (podobně jako cévní soustava nebo jeskynní systém) a jak se mění jejich velikost?

Porovnávací snímky vláken filtru Sawyer z mikroskopu typu SEM (scanning electron microscopy).

Mgr. Ivan Kulich, Ph.D: Z dat, které zatím máme, nelze stoprocentně potvrdit, že póry viditelné na povrchu jsou nejmenší póry, které jsou ve filtru obsaženy. Tento scénář se mi však jeví těžce nepravděpodobný vzhledem k tomu, jak obrovské póry se na povrchu filtru nacházejí. Pro zjištění, co je uvnitř, je potřeba jiného typu mikroskopie – ne levný SEM (scanning electron microscopy), ale drahý a pracný TEM (transmission electron microscopy). Také ho zde umíme a umím ho i já, ale popravdě se mi do toho moc nechce, protože výsledek nikoho nepotěší a jsou celkem očekávatelné.

V první okamžik vypadají vysvětlení pana Mgr. Ivana Kulicha, Ph.D velmi logicky a svým způsobem dávají za pravdu tomu, že filtry Sawyer skutečně nefungují jak mají, respektive nedosahují uváděné účinnosti výrobce 99,9999. Podle Mgr. Ivana Kulicha, Ph.D  tedy samotná filtrovaná voda splňuje normu, dokonce hodnoty odpovídájí dalším prováděným testům ze strany URBAN STALKER nebo Dekonta a.s., kde filtry Sawyer uspěly, ale následný výpočet účinnosti  údajně nesouhlasí s tím co udává výrobce, ale po podrobném zkoumání jsme zjistili zásadní chybu a byli jsme na ni upozorněni právě i zástupcem Sawyer Europe!

Zde jsou výsledky jednotlivých prováděných testů:

Výsledek testování vědců z katedry experimentální biologie rostlin při UK v Praze, bohužel moc toho z grafu nelze vyčíst, dle Mgr. Ivana Kulicha , Ph.D, je legenda u grafu chybně  – čerpáno z VYBAVEN.cz – PODLE VÝSLEDKŮ FILTRY SAWYER NEVYHOVUJÍ
Výsledek testování NEfiltrované vody z webu URBANSTALKER.sk – výsledky prováděla akreditovaná laboratoř  pro Regionálný úrad verejného zdravotnictva.

Výsledek testování filtrované vody filtrem Sawyer SP128 z webu URBANSTALKER.sk – výsledky prováděla akreditovaná laboratoř  pro Regionálný úrad verejného zdravotnictva. PODLE VÝSLEDKŮ FILTRY SAWYER VYHOVUJÍ!

UrbanStalker.sk zveřejnil o rok později stejný test na stejném filtru tak, aby se prokázalo zda po ročním používání nedochází k růstu bakterií uvnitř těla filtru, test je k dispozici zde: http://www.urbanstalker.eu/recenzie/161-test-filtra-sawyer-point-one-po-roku

Výsledek testování filtrované vody filtrem Sawyer SP128 z webu URBANSTALKER.sk – výsledky prováděla akreditovaná laboratoř  pro Regionálný úrad verejného zdravotnictva. PODLE VÝSLEDKŮ FILTRY SAWYER VYHOVUJÍ!

Výsledek testování filtrované i nefiltrované vody filtrem Sawyer SP128 a SP129 ze dvou laboratorních testů pro BUSHCRAFTportal.cz – výsledky prováděla akreditovaná laboratoř  společnosti DEKONTA a.s. – PODLE VÝSLEDKŮ FILTRY SAWYER VYHOVUJÍ

Legenda k jednotlivým ukazatelům v laboratorních testech viz. níže.

99,9999999999999999999

Výrobce filtrů Sawyer uvádí u filtru Sawyer SP128

  • The MINI removes 99.99999% of all bacteria, such as salmonella, cholera and E.coli; removes 99.9999% of all protozoa, such as giardia and cryptosporidium.
  • V překladu tedy: MINI odstraňuje 99.99999% všech bakterií, jako salmonella, cholera a E.coli; odstraňuje 99.9999% všech prvoků a cyst, jako giardia a cryptosporidium.

KOLONIE není BAKTERIE !!!!!

Ve stručnosti jde o to, že měření a testování na straně VYBAVEN.cz se celou dobu opírá o počet kultivovaných mikroorganizmů (tzn. kolonií), z jejichž počtu před filtrací a po následné kultivaci při 37°C  vypočítává účinnost filtru, což je vidět také z výsledkových tabulek jednotlivých rozborů viz. níže. Jenže to je ŠPATNĚ!  

Postup měření účinnosti filtru dle VYBAVEN.cz – čerpáno z Vybaven.cz

Výsledky vychází z tohoto protokolu níže, ovšem na webu je uvedeno chybně Kultivovatelná bakterie při 36 st. namísto kultivovatelné mikroorganizmy při 37 st.

Jsme moc rádi, že nám p. Mgr. Ivan Kulich, Ph.D zodpověděl naše dotazy, a nechceme zpochybňovat jeho práci a víme, že vše provedl s nejlepším vědomím a svědomím. Ovšem vzhledem k tomu, že jeho specializace se zaměřuje na experimentální biologii rostlin nikoliv vody, a vzhledem k tomu, že nám potvrdil, že vlastně v jeho testu samotné výsledky ukazují, že filtry Sawyer nepropouští kultivovanou bakterii E.Coli, ale pouze počítá kultivované mikroorganizmy (kolonie) při 37°C,  je následný výpočet účinnosti filtru z těchto hodnot chybný.

Proto jsme se znovu obrátili na Ing. Lukáše Groulíka, který nám stejně jako Vybaven.cz poskytl svůj komentář k prováděnému testu vodních filtrů v akreditované laboratoři firmy DEKONTA a.s., aby nám připravil legendu k samotným výsledkům testování. Připravil tak kompletní vyjádření k prováděnému testu vodních cestovních filtrů.

Filtry Sawyer během mikrobiologického testování v laboratoři společnosti DEKONTA a.s.

Objasnění některých pojmů k výsledkům zkoušek
zdroj literatury: Studna jako zdroj pitné vody – Mudr. František Kožíšek, CSc. – Státní zdravotní ústav 2003

Escherichia coli (E. coli) – Představuje dnes hlavní indikátor fekálního znečištění. Mnoha odborníky je považováno za jediný správný a vyhovující indikátor tohoto znečištění. Její původ je výlučně fekální, ať humánní či animální, takže interpretace jejího výskytu ve vodě je jednoznačná.
Limit: O KTJ/100 ml. (KTJ= kolonii tvořící jednotka; počet KTJ lze zjednodušeně chápat jako počet bakterií v daném objemu vody. Limitem se rozumí mezní nebo nejvyšší mezní hodnota podle vyhlášky)

Koliformní bakterie – Představují neškodné, saprofytické bakterie, osídlující střevní trakt, ale žijí běžně i v půdě. Výjimečně se mezi nimi mohou vyskytnou patogenní kmeny, které tvoří toxiny, mohou proniknout do tkání a způsobit přímo ohrožení zdraví. Dnes jsou považovány víceméně za indikátor účinnosti úpravy vody a dezinfekce, sekundární kontaminace či vysokého obsahu živin v upravené vodě. Koliformní bakterie zahrnují i druh E. coli, neboť se jedná o skupinový ukazatel, takže výše uvedený jejich význam platí v případě nepřítomnosti E. coli.
Limit 0KTJ/100 ml

Počet kolonií při 22 st. C – Představují indikátor obecné kontaminace. Přinášejí informaci o celkovém bakteriálním znečištění vody, jejich zvýšené počty signalizuji průnik znečištění z okolí nebo poruchy úpravy vody a dezinfekce.
Limit 500 KTJ/ml pokud voda není dezinfikována

Počet kolonií při 36 st. C – Jedná se o indikátor obecného znečištění stejně jako v případě předchozího ukazatele bakterií. Jejich teplotní optimum růstu (36st.C) vykazuje návaznost na teplokrevné organismy, čímž je ie dán jejich poněkud vyšší hygienický význam oproti počtu kolonií s optimem růstu okolo 22 st. C.
Limit 100 KTJ/ml pokud voda není dezinfikována.

Potvrdilo se nám to, že VYBAVEN.cz ve výsledcíh testu nezohledňuje limitní hodnoty, vlastně vůbec neřeší samotné mikrobiologické výsledky vody, dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Namísto toho chybně počítá účinnost filtru dle počtu kolonií při 37°C. (co ukazuje hodnota kolonií si můžete přečíst viz. níže).

Ukazuje se, že ani samotný autor článku Vladimír Lazarev (VLAD) na VYBAVEN.cz nekonzultoval výsledky důkladně s Mgr. Ivanem Kulichem, Ph.D (vědcem z Univerzity Karlovy), který testování prováděl, a vypadá to, že levá ruka neví co dělá pravá. O tom svědčí i dotaz autora velkého testu filtračních zařízení v komentářích pod článkem, pokud by se zeptal přímo vědce a o problematice něco věděl, zjistil by, že filtrem Sawyer bakterie E.coli nikdy neprošla (viz. komentáře výše), měření vychází pouze z počtu kultivovaných kolonií.  (více o koloniích níže).

I přesto, že nám firma DEKONTA a.s. i Ing Lukáš Groulík potvrdili naši domněnku, rozhodli jsme se ověřit správnost zde sepsaných informací s institucí, která by měla být v této věci nejpověřenější a to Státní zdravotnický ústav České republiky. Získali jsme tak přístup k metodickému doporučení SZÚ – Národního referenčního centra pro pitnou vodu pro hodnocení výsledků ukazatelů počtu kolonií při 22 °C a 36 °C v pitné vodě z roku 2014.

Státní zdravotní ústav – metodika hodnocení počtu kolonií ve vodě

Protože celý dokument s metodickým doporučením SZÚ – Národního referenčního centra pro pitnou vodu pro hodnocení výsledků ukazatelů počtu kolonií při 22 °C a 36 °C v pitné vodě, které vypracovali: MUDr. František Kožíšek, CSc., Mgr. Petr Pumann (vedoucí NRC pro pitnou vodu ), RNDr. Jaroslav Šašek   ZDE, obsahuje asi 11 stránkový vědecký elaborát, který budou číst se zájmem ti, kteří danou situaci řeší hlouběji, snažili jsme se sesumírovat důležité body, které uvádíme zde:

Vyhláškou č. 83/2014 Sb. byla s platností od 29. května 2014 provedena novela vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Tato novela mj. mění limitní hodnoty pro ukazatele počty kolonií při 22 °C a počty kolonií při 36 °C tím, že se klade hlavní důraz na posouzení, došlo-li k abnormální změně oproti obvyklým hodnotám či nikoliv, a naopak potlačuje význam absolutní zjištěné hodnoty počtů kolonií.

V praxi docházelo k přeceňování hygienického významu ukazatelů počtů kolonií a překročení numerického limitu bylo někdy doprovázeno neadekvátním nápravným opatřením, které sice dočasně vedlo ke zlepšení v tomto ukazateli, ale ne v celkové nezávadnosti či přijatelnosti vody, bylo přikročeno k úpravě legislativních požadavků.

Jaká je podstata ukazatelů počty kolonií a o čem vypovídají :
Při hodnocení výsledků mikrobiologického rozboru a stanovení počtů kolonií zvlášť musíme mít vždy na paměti, že všechny rutinně používané mikrobiologické testy nám poskytují jen relativní výsledky, dané nějakým arbitrárním rozhodnutím o metodě (druh kultivačního média a délka kultivace, objem vzorku). Pokud bychom použili jiné růstové médium (agar) či nechali plotny kultivovat o den déle nebo méně, dostaneme řádově jiné hodnoty počtů kolonií. A i když dostaneme hodnotu o řád vyšší, stále tím zobrazíme jen nepatrný zlomek bakterií, které jsou skutečně ve vodě přítomny. Podobně arbitrárně byl kdysi stanoven i numerický limit, který vycházel z empirické zkušeností Roberta Kocha na konci 19. století, jak by měla být oživena pískem filtrované voda. Přírodní (i podzemní, velmi čistá a člověkem nedotčená) voda není sterilní, ale žijí v ní různé bakterie, pro člověka většinou naprosto neškodné. Je to normální stav a jediné, co na něm může být někdy nenormální a nepříjemné, je pomnožení těchto bakterií do velmi vysokých počtů, ke kterému může někdy na některých místech distribuční sítě dojít. Pokud pohlížíme na tyto bakterie z hlediska hygieny vody, máme na mysli obvykle skupinu tzv. heterotrofních (či nověji organotrofních) bakterií, které pro svůj růst získávají zdroj uhlíku z organických látek. Kultivovatelné heterotrofní bakterie sice představují jen nepatrnou frakci (asi 0,01 %) všech vodních mikroorganismů, ale díky historickému vývoji1 se jako první vodní bakterie staly předmětem hygienického zájmu.

Jaké je zdravotní riziko z těchto bakterií?
Nelze sice zjednodušeně říci, že naprosto žádné, ale vzhledem k nespecifickému stanovení není možné z výsledků stanovení počtů kolonií jakékoli zdravotní riziko implikovat. Jedná se o všudypřítomné bakterie, mezi kterými člověk žije od svého vzniku (jako druhu i jako jedince) a denně jich např. potravou přijímá do organismu vysoká, těžko představitelná kvanta. Každopádně jsou tyto počty o několik řádů vyšší, než může být maximální příjem z pitné vody, a tato expozice nevede k žádným nepříznivým zdravotních účinkům. Pro některé druhy těchto bakterií byla díky pokusům na zvířatech i lidských dobrovolnících stanovena orální infekční dávka, kterou však nelze prakticky dosáhnout při konzumaci pitné vody: 108 – 109 KTJ (Pseudomonas aeruginosa); více než 1010 KTJ (Aeromonas hydrophilla); 104 – 107 KTJ (Mycobacterium avium); 106 – 109 KTJ (Xanthomonas maltophilia).

Zdravotní riziko může být spojeno s některými specifickými druhy těchto bakterií, které řadíme k tzv. oportunním (či podmíněným) patogenům. Tento výraz znamená, že pro zdravého člověka nepředstavují žádné riziko, ale pro jedince s oslabeným organismem mohou za určitých okolností riziko představovatRizikový přitom není vstup těchto bakterií do zažívacího traktu, ale buď do traktu dýchacího nebo přímý vstup do tkání otevřenými ranami či zavedenými katetry (u pacientů) apod. Podmínkou rozvinutí infekce je oslabená imunita jedince.

Pokud jsou některé oportunně patogenní mikroorganismy považovány za nutný předmět kontroly ve vodě (např. pseudomonády, legionely, aeromonády nebo atypická mykobakteria), stanovují se přímo a specificky a rozhodně se na jejich přítomnost neusuzuje ze stanovení počtů kolonií, které je v řadě případů nezachytí ani nespecificky (např. mykobakteria rostou velmi pomalu a nelze je vykultivovat během dvou či tří dnů jako se kultivují počty kolonií).

Má se za to, že pro kontrolu běžného provozu zásobování pitnou vodou nejsou ani tak důležité absolutní momentálně zjištěné počty tě chto bakterií (kolonií) samy o sobě, ale zda se vyskytují nějaké významné a nečekané výchylky v obvykle měřených počtech nebo zda existuje nějaký dlouhodobý trend. Pro zjištění těchto změn je tedy v prvé řadě potřeba znát „normální“ hodnoty obvykle se vyskytující v daném systému zásobování a nový výsledek porovnávat v kontextu obvyklého stavu. Proto je potřeba průběžné, pravidelné a dlouhodobé hodnocení zjištěných počtů kolonií (v rámci časových řad), jak je uvedeno dále.

Hodnocení „abnormální změny“
Uvedený názor na význam výsledků se odrazil i při tvorbě evropské směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu, ze které legislativa ČR vychází. Směrnice pro nebalenou pitnou vodu vyžaduje pouze stanovení počtů kolonií při 22 °C a neudává pro tento ukazatel žádný numerický limit, pouze požaduje „bez anormálních změn“, ale blíže již nedefinuje, co termín „abnormální změna“ znamená.

Závěr:
Ukazatel počty kolonií (při 22 nebo 36 °C) je indikátorem mikrobiologického oživení pitné vody. Neposkytuje žádný přímý důkaz o přítomnosti choroboplodných zárodků a jeho zvýšená hodnota ve vodě sama o sobě není bezprostředně spojena s ohrožením lidského zdraví. Nejedná se tedy o ukazatel primárně zdravotní, ale provozní.

zdroj: čerpáno z metodických pokynů Státního zdravotního úřadu ČR.

Pokud jste se prokousali až sem, tak Vám děkujeme za trpělivost a věříme, že Vám všechny zmíněné argumenty zobjektivní Váš postoj k celé situaci spojené s kauzou vodních filtrů, zejména pak k propírané značce SAWYER.

Z našeho pohledu bylo velmi těžké vybudovat jako zástupce značky Sawyer důvěru lidí a potenciálních zákazníků ve spolehlivost filtračních zařízení Sawyer. Mnohem snazší je uvést je v nejistotu, pochybnosti a nedůvěru, což se ukázkově podařilo webu VYBAVEN.cz, který však uvedl spoustu nepodložených polopravd, chybných legend i samotných výpočtů výsledků. Vzhledem k velké sebejistotě Vladimíra Lazareva při kritice  a nekompromisnímu odsouzení produktů Sawyer k neúspěchu minimálně na českém trhu (jak je uvedeno na VYBAVEN.cz), bez učinění kroků potřebných k podobným závěrům, dokazujícím amaterismus a neznalost problematiky dané situace, bez uznání možné chyby, jsme byly nuceni učinit právní kroky k očištění dobrého jména.

To je také důvod, proč v diskuzích nemůžeme reagovat na všechny Vaše dotazy, právě proto, že nechceme strkat hlavu do písku a chceme Vám osvětlit, jak se celá situace vyvíjí, uveřejňujeme toto vyjádření. Níže najdete také odpovědi na často kladené dotazy ohledně filtrů. Pokud byste potřebovali osvětlit další dotazy nebo připomínky, pište do diskuze pod tento článek. Budeme se snažit reagovat co nejdříve.

Tento článek je naší poslední reakcí na celou situaci a i když tuším, že vyjádření ze strany VYBAVEN.cz asi přijde záhy, my jsme všechna svá zdůvodnění již popsali. Další spekulace nám přijdou zbytečné a pokud ze strany VYBAVEN.cz  přesto budou, necháme rozhodnutí na soudu.

Zde jsou standardní odpovědi na nejčastější dotazy: http://www.bushcraftshop.cz/bushcraftshop/0/0/2/33

Další reakce na dotazy najdete níže:

  • V diskuzích se objevují lidé, kteří měli zdravotní komplikace po použití filtrů Sawyer.
    Během tří let jsme řešili cca 5 případů, kdy se nám ozvali zákazníci, kteří si nebyli jisti, zda filtr funguje jak má, vzhledem k střevním potížím. V žádném z případů se neprokázalo, že došlo ke komplikacím právě z vody, stejně se neprokázalo, že by byl filtr nefunkční. Je důležité zmínit, že mechanické filtry neodfiltrují účinně chemické látky a těžké kovy, je proto nutné vodní zdroj vybírat s rozvahou a nefiltrovat vodu, ve které je pravděpodobnost chemického znečištění.
  • Test by měl být proveden na několika stejných filtrech, aby byl objektivní.
    Kolik kusů by bylo objektivní? 3, 5, 10 nebo 100? Bohužel nemáme prostředky ani prostor na to, udělat takto rozsáhlé testování. Test, který jsme provedli u firmy Dekonta a.s., nás stál včetně pořízení filtračních zařízení téměř 30 000 Kč. Nicméně každý, kdo má pochybnost o tom, zda funguje jeho filtr správně, si může v kterékoliv akreditované hygienické stanici v téměř každém okresním městě test objednat. Ceny jsou od cca 400-500 Kč/1 test.
  • Filtry Sawyer údajně propouští při větším tlaku vody více bakterií.
    Z testů a vyjádření Mgr. Ivana Kulicha, Ph.D je zřejmé, že filtrem samotné bakterie E.coli neprošly, bylo pouze měřeno počet kultivovaných organizmů z filtrované vody. Toto měření je, jak je výše uvedeno, dle norem pouze provozní, a neposkytuje důkaz o přítomnosti choroboplodných zárodků, viz. vysvětlení výše. Dokonce i rozborem kohoutkové vody zjistíte přítomnost kolonií, které mají dle vyhlášky určité limity, ale nejsou zdraví škodlivé.
  • Filtry Sawyer udávají nesmyslné hodnoty o kapacitě.
    Technologie použitá u filtrů Sawyer udává životnost filtrů SP128 MINI 378.000 l vody u filtrů SP129 SQUEEZE dokonce 1.000.000 l. Bohužel jsme sami tolik litrů zatím nepřefiltrovali, nicméně používáme filtry intenzivně již 4 roky a provádíme běžnou údržbu (čištění zpětným průplachem, dezinfekce 1-2 za rok, důkladné sušení) a nezbývá než věřit, že technologie vláken tuto životnost má, těžko říct, jak ji dokázat nebo vyvrátit.
  • Filtry Sawyer nelze důkladně vypláchnout a vysušit – bakterie žijí vevnitř a množí se.
    Jak jsem uvedl, filtr používáme pravidelně. Po použití na treku nebo výletě filtr několikrát (třeba 20x) propláchnu zpětným průplachem, následně vysaji pusou z filtru zbývající vodu a vyklepu filtr, dokud z něj kape voda. Následně jej uložím na topení, v létě na slunce a nechám 2-3 dny důkladně vyschnout, schovám do brašny a filtr je tak připraven na další použití.
    Více o samotné údržbě, dezinfekci atd. najdete v článku zde: http://bushcraftportal.cz/2015/12/cisteni-filtru-sawyer/
  • Jak ochránit filtry Sawyer před mrazem, jak je to při transportu, co když filtry zmrznou při přepravě od výrobce nebo prodejce?
    U vláken hrozí nebezpečí popraskání při zamrznutí hydratovaného filtru a tím může ztratit svou účinnost. Je nutné po použití, nebo při používání v mrazivém prostředí uložit blízko k tělu, pod bundu, do kapsy košile, na noc do spacáku tak, aby nedošlo k jeho poškození. Pokud projde po použití mrazem, doporučuje se filtr přestat používat, to ovšem platí i u dalších filtrů, založených na podobné technologii dutých vláken, např. LifeStraw.
    Při samotné přepravě od výrobce nebo prodejce mráz nevadí, nový filtr není hydratovaný tudíž se v pórech voda neroztahuje a popraskání nehrozí.
  • Proč zástupci firmy Sawyer jednali proti VYBAVEN.cz arogantně až útočně místo, aby uznali chybu?
    Bohužel originál komunikaci mezi oběma stranami jsem neviděl, takže nemohu soudit. Podle všeho bylo zástupci Sawyer upozorněno na chyby v testování, které ovšem VYBAVEN.cz nebral na zřetel. Pokud VYBAVEN.cz podložil své výsledky stejně jak uvádí, pak zřejmě zástupci Sawyer zjistili stejnou chybu v měření jako my. Ale to je jen čistá spekulace.
Sdílet

17 komentářů

  1. „Mgr. Ivan Kulich, Ph.D: Když máte na obalu uvedenou účinnost 99,99999% procent a ve skutečnosti je to pouze 99,6%, tak je to tisícinásobně horší filtr než tvrdíte.“ No, nechci nijak snižovat kvality pana Mgr. Kulicha…

  2. No me presvedcovat netreba. Dva roky filtr pouzivam, obcas jej zkombinuji se steripenem a nikdy jsem nemel sebemensi problem. Oovest se bohuzel da znicit jednou vetou a na internetu je kazdy „odbornik“ a pseudo citace se siti bohuzel rychle. Takze drzim palce a delejte to co delate dal.

    • … já to myslel tak, že mi nějak nevychází ta jeho matematika. Když tvrdí, že 99,6% je tisíckrát horší než 99,99999%. Tomu se snad každý musí zasmát. Osobně bych s důvěrou ve filtr Sawyer neměl nejmenší problém.

      • Schrodinger 3.3.2021 v 16.05

        No dobře, tak to není 1000x ale 4000x. Řádově to řekl dobře.

  3. Jsem velmi rád, že jste konečně oslovili člověka, který dělal onen neúspěšný test. To je jediný možný způsob, jak zjistit kde je pravda. Kdyby k tomu došlo hned po zveřejnění tohoto testu, mohla být celá záležitost dávno objasněná. Soudy pověst nutně vylepšit nemusí. Mohou také jen ukázat, kdo má lepšího právníka. Důležité je vysvětlit proč jeden z testů nedopadl dobře. Mám stále několik otázek a velmi bych ocenil jejich zodpovězení někým, kdo se v celé problematice vyzná. Chápu-li to dobře, tak testy na kvalitu vody se provádějí tak, že se vzorek kápne na vysterilizovanou Petriho misku s agarem, nechá se v inkubátoru při dané teplotě a pokud jsou přítomny bakterie, rychle se namnoží a vytvoří okem viditelné kolonie. Protože některé bakterie nejsou pro zdravého člověka patogenní v protokolu se označují souhrně jako Kolonie. E. coli a koliformní bakterie se sledují zvlášť. Čili se domnívám, že kolonie jsou bakterie, avšak neškodné. Uvádíte, že kolonie bakterie nejsou Mýlím se tedy? (V textu se píše, že jse jedná o neškodné mikroorganismy = kterýmžto termínem se označují převážně bakterie. Maximálně ještě jednobuněčné houby, prvoci, vířníci, Archea a sinice, ale bakterie v té vodě budou jasně převládat).
    Test na U.K. byl však proveden jinak. Alespoň tak to chápu. Roztok s kulturou E. coli, byl ošetřen antibiotikem, to jest všechny přítomné bakterie byly zahubeny touto látkou, kromě E. coli, která byla geneticky modifikována, takže byla vůči tomuto antibiotiku rezistentní. Pokud tedy byla tato voda filtrována, mohly se po následné kultivaci objevit pouze kolonie E. coli, protože nic jiného v té vodě nepřežilo. Nedošlo tedy při komunikaci s Dr. Kulichem k nepochopení termínu Kolonie? Není možné, že tím nemyslel to samé co se pod tímto označením myslí v hygienické praxi?
    Zbývají dvě otázky, které mi vrtají hlavou. Je-li filtr pro bakterie nepropustný pro velikost svých pórů, proč se neuvádí účinnost 100%? A poslední. Je někde k dispozici fotografie vláken filtru, pořízená druhou metodou (o které se Dr. Kulich zmiňuje), která potvrzuje tvrzení, že vlákna mění po své délce průměr?
    Předem děkuji za odpovědi.

    • Chápete to správně. Ty výsledky by byly zajímavé. Nicméně pokud jde o pochybení v udávaných údajích je na straně výrobce, nikoliv distributora. Alespoň tedy v mém vnímání. Pro život budou ale asi směrodatnější výsledky „ze života“ a tedy podle druhého testu. Ten druhý test mimo jiné ukazuje, jak je důležité technicképrovedení filtru, respektive jeho uživatelská přívětivost. (jestli něco nemůže ukápnout třeba z povrchu do filtrované vody nebo nějak jinak podle způsobu filtrace) a v neposlední řadě to co v testech zkoumáno být nemohlo – množení bakterií v nádobách a na čisté straně filtru. Osobně doplňuji zásobní vodu po filtraci Sanosilem DDV a vybírám si odkud vodu beru.

  4. Matejka (redaktor) 5.3.2017 v 19.24

    Rád bych se vyjádřil ke kauze FILTRY, jako dlouholetý uživatel filtru SteriPen, několikaletý uživatel filtru Sawyer a čerstvý majitel filtru LifeStraw…hrozně by se mi chtělo být teď trošku vulgární…tak budu – zatím jsem se za celý život podělal (chtěl jsem napsat posral, ale jsem stará škola, slušně vychovaný) při pobytu v přírodě pouze jednou, když jsem si neumyl rajčata, koupená na trhu v Campeni (to je v Rumunsku). Vozil jsem nějaké tablety, potom ten SteriPen atd. Většinou jsem pil tam, kde se mi to ZDÁLO nezávadné a zatím mi to vyšlo. To je na můj dlouhý život v přírodě docela slušné. Asi mám dobré útroby a tam je právě ten zakopaný pes. Promiňte, někdo se posere po Prazdroji, jiný po Budvaru, další po mléku….prostě to tak máme nějak nastavené, každý jedinec trošku jinak…Já osobně (a řada mých známých, kteří se pohybujeme v přírodě desítky let) docela kašleme na tyhle vědecké výzkumy…Myslím, že žádná ze jmenovaných firem, která vyrábí filtry na vodu si nedovolí pustit do oběhu výrobek, který by někoho nějak více poškozoval z důvodu nějakého zanedbání. Ty devítky a stotisíciny při určování kvality filtru jsou normálnímu člověku se selským rozumem prostě k smíchu:-) Vše je jen byznys. Většinu života jsem v přírodě prožil bez filtrů a tablet, občas jsem si vodu převařil, toť vše. Jestli mne něco doopravdy položí, tak to budou tyhle debaty na vysoké, vědecké úrovni…filtry, ostří pod mikroskopem, výbrus X nebo Y, spát nahý nebo oblečený, nepropo nebo nepromo…blablabla. Nějak se nám z toho chození do přírody, chcete – li bushcraftu, vytrácí ta pohoda a pravý účel tohoto konání. Mám na svém webu heslo „užívání v přírodě, s rozumem a v pohodě“, i já se někdy snažím vložit do našeho konání, koníčka něco nového, co by nám naši činnost usnadňovalo, ale tyhle pseudovědecké debaty nad věcmi, které V NAŠICH podmínkách ztrácejí smysl, ty nám nijak nepomohou. A pokud je celý tenhle cirkus jen kvůli pár jedincům, kteří vyrážejí do opravdové divočiny, sólo, na několik týdnů, tak pán Bůh s námi:-)

    • Milane, nezlob se, máš v mnohém pravdu, myslím ale, že je na místě, že tu chlapi řeší to, jestli filtr funguje, jak má nebo ne. V dnešní internetový době dělají informace – ať už scestné, obviňující či naopak vyvracející, hodně. Nereagovat na některé názory by asi nebylo dobré. Zvlášť na ty negativní, které mohou ohrozit prodej. Ano, jde o obchod a to určitě velmi tvrdě. Či-li v tomhle naprosto chápu, že se tu nařčený brání. A to patřím k těm, koho filtrování položilo na několik dní (byli jsme dva, kdo pili ze stejného zdroje a dopadli stejně-asi špatný výběr zdroje vody). Myslím, že v dnešní době musí prodejce reagovat a bránit se. Na netu je všeobecně mnoho produktů, které slibují nějakou kvalitu, ale laickým rozumem je všem jasné, že je to reklamní trik. Když pak takové obvinění padne na výrobek, který onu kvalitu má, musí se prodejce bránit. Taková je bohužel doba. Osobně opravdu velmi vítám veškerou osvětu. myslím, že hodně lidí dnes přemýšlí a chce maximum informací o technologii, kterou si kupuje. To ale nebrání tomu, si ji pak užívat s rozumem a v pohodě. A myslím, že je dobré, že tu jsou odpovědi na drtivou většinu otázek pro váhající, takhle by to podle mě mělo vypadat.

      • Matejka (redaktor) 7.3.2017 v 20.04

        To je v pohodě, popovídal jsem si na tohle téma a nastalé problémy včera s Tomášem Böserem, já to všechno chápu, chtěl jsem jen odlehčit napětí tím, že každý z těch filtrů má svoje plusy a mínusy a ve finále opravdu nakonec mohou útroby každého jedince reagovat jinak. Za tím si stojím. Já mohu oba filtry – tedy SteriPen i Sawyer vřele doporučit, protože jsem zatím neměl žádný problém. Potom mi ale napíší nebo zavolají lidé, že jak to vlastně je, ten se podělal z toho filtru, onen z jiného atd. Chtěl jsem jen naznačit, že na veřejné debatě z toho má laik docela zmatek a udávaná čísla a údaje mu moc neříkají a nakonec zavrhne vše, protože přestane věřit. Druhou věcí, která mi trošku leží na srdci, je to, aby se z toho našeho bushcraftu obecně (nože, výbava, strava atd.) nestala zbytečně nová vědecká disciplína 🙂

  5. Souhlasím s Vámi, že V Našich podmínkách nemusíme takové vybavení vůbec řešit. Já třeba po Čechách vůbec nic na úpravu vody nevozím. Nevozím to ani do zemí kde neočekávám nedostatek vody a výskyt závažnějších nemocí (Rumunsko nevyjímaje).
    A to je právě ono. Dnes lidé cestují doslova po celém světě (i já se snažím) a Češi obzvlášť. Některé tropické nebo subtropické země dají Evropanovu zažívání opravdu zabrat. A nejde jen o to jestli se člověk po… Pokud zvracíte, máte zimnici a hnačku po několik dní, nemůžete chodit a je Vám na umření, tak už taková banalita není. Když Vás to přímo neohrožuje, tak si minimálně zkazíte akci, kterou rok plánujete a stojí Vás spoustu peněz. Osobně mám zkušenost s úplavicí. Vysoké horečky, krvavý průjem. Skončil jsem v nemocnici.
    Pravdou je, že než se začalo s testy filtrů, tak jsem neřešil který používat dle účinnosti, ale podle váhy, průtoku vody a dalších parametrů. Předpokládal jsem, že by se to nemohlo prodávat. Ale např. Steripen v testu nedopadl přesvědčivě. To že ho už nějaký čas používám a nebyly problémy spíž přisuzuji tomu, že jsem nebyl nucen brát vodu s opravdu podezřelého zdroje.

  6. Naprosto nechápu o co autor článku vyvrátil z testování Mgr. Kulicha. Jeho test dokazuje zda filtrem bakterie prošly nebo ne. Pokud by žádné bakterie neprošly,tak by nemohly být v přefiltrováné vodě kolonie.

    • Ano, tak to je. Vypěstované kolonie E.coli z těch E.koli co prošly filtrem. Myslím, že došlo k nepochopení a záměně termínů z normy. Nicméně aby byly výsledky statisticky významné, muselo vy se provést mnohem více měření, postup validovat a provést i v jiné laboratoři (s tím validovaným postupem). Ovšem oceňuji přístup kluků z Bushcraftu, děkuji.

  7. Tak jsem půjčil Steripen kamrádovi, co dělá parazitologii na Přírodovědecké fakultě v Praze. Trochu s tím trápil bakterie a prvoky a nezabilo to vůbec nic. To že jsem s tím doteď neměl vážnější problémy (až na jeden případ), přisuzuji tomu, že jsem nebyl nucen brát vodu z nějakého opravdu špinavého zdroje. S filtry definitivně končím. Po Čechách zbytečnost a do zemí, kde budu očekávat problémy beru tablety, jsou lehčí a stejně je nepotřebuji každý den. Většinou se čistý zdroj vody najde. Jen mě štve, že se to smí prodávat.

  8. Přijde mi, že autor tohoto článku zřejmě prokázal naprosté nepochopení psaného textu, nebo možná účelové mlžení. Rozporuje sám sebe:

    1) „Ovšem vzhledem k tomu, že jeho specializace se zaměřuje na experimentální biologii rostlin nikoliv vody, a *vzhledem k tomu, že nám potvrdil, že vlastně v jeho testu samotné výsledky ukazují, že filtry Sawyer nepropouští kultivovanou bakterii E.coli*, ale *pouze počítá kultivované mikroorganizmy* (kolonie) při 37°C, je následný výpočet účinnosti filtru z těchto hodnot chybný.“

    Pomineme-li lehký útok na erudici (zvlášť úsměvný, když autor textu sám zjevně nechápe metodiku), píše zde úplný nesmysl (viz ** výše):

    Test nepotvrdil, že E.coli neprošly, ba právě naopak. Pokud použijete laboratorně připravený vzorek E.coli, který proženete filtrem, a kultivujete v jinak sterilním prostředí (protože všechny ostatní mikroorganismy zabije použité antibiotikum, ke kterému je imunní pouze geneticky upravená vstupní E.coli, a přesto vám v kultivovaném vzorku vyrostou mikroorganismy, tak prostě E.Coli filtrem prošly, pokud nedošlo k porušení metodiky. To je snad logické. Když mám na vstupu X, proženu to filtrem, a nechám růst v prostředí, kde nic jiného než X nevyroste, a přesto na výstupu z filtru nějaké X zůstane a vyroste, tedy ono X muselo projít filtrem. V čem je tedy chybný výpočet účinnosti filtru z hodnot kultivovaných mikroorganismů? Když mám A s určitým počtem pouze jednoho druhu bakterií, z toho půlku proženu filtrem (B) a půlku neproženu (C), a následně oba vzorky B a C kultivuji za naprosto stejných podmínek, a z B mi vyroste nějaké množství, z C mi vyroste nějaké větší množství, mohu z toho přeci odvodit účinnost filtru, ne? Nebo byste chtěl počítat jednotlivé pathogeny pod mikroskopem? To by byl hodně dlouhý test…

    2) „Propustil filtr bakterie typu E.coli, nebo vycházíte z počtu kultivovaných kolonií?“

    To se přeci nevylučuje. Veškeré mlžení hygienickou normou je v tomto případě mimo. Znovu, pokud mám na vstupu POUZE E.coli, a ty mně za filtrem vyrostou, nutně (pokud nedošlo k porušení metodiky) musely projít filtrem. A pokud jsou propočty správné, zjevně jich prošlo více, než výrobcem udávaná 99.99999% účinnost filtrace.

    Znovu, pokud použiji na vstupu POUZE E.coli, a vyrostou mne nějaké kolonie v prostředí, kde může růst POUZE ona vstupní E.coli, nutně musela projít. Veškeré kolonie na výstupu obsahují opět POUZE onu vstupní E.coli, protože vše ostatní zahubilo použité antibiotikum (pominu-li. Počet kultivovaných kolonií je zde přímou indikací toho, že nějaké množství E.coli prošlo filtrem, a neindikuje (jak se nám autor snaží namluvit) obecnou kontaminaci.

    Nebo je na mém uvažování něco špatně? Zvlášť ona výše * zvýrazněná věta autora mi přijde zcela nesmyslná. Kde to potvrdil? Já v odpovědích žádné takové potvrzení nevidím, ba naopak.

    Takovéto překrucování odpovědí odborníků a mlžení vyhláškou, která s metodikou testování přímo nesouvisí, se mi nelíbí. Akorát podle mne zvýší neochotu kohokoliv z akademické sféry se touto problematikou zabývat. A mne by výsledky opravdu zajímaly.

    Sám tento filtr používám, a jistě je lepší, než nic. U silně znečištěné vody bych určitě použil kombinaci několika metod (zvlášť kvůli virům, které filtrace neřeší). Kombinace metod je určitě nejbezpečnější – UV záření funguje pouze v naprosto čisté, neturbidní vodě (mikročástečky mechanického znečištění působí jako UV filtr), chlorinace je stejně tak méně účinná v turbidní a organicky znečištěné vodě (chlór bude působit na ostatní kontaminanty a zbyde ho méně na zabití pathogenů, vzniknou také toxické vedlejší produkty jako bromáty atd.), filtrace zase něco propustí. Takže obecně bych se filtrům nebránil. Akorát určitě nejsou samospasitelné.

  9. Ahoj,
    cca po roce jsem vytáhl filtr. Po loňském létě jsem filtr propláchl lehce naředěným savem, nechal vysušit a uložil do tašky s ostatními outdoor drobnostmi. No a teď po roce na chalupě, kde je voda pitná jen po převaření jsem ho vytáhl, že na pití z lahve to bude ok, aby se šetřila voda z petek, vobaly atd… Namontoval jsem filtr, napil se a málem sem se poblil. Totální plíseň. Dá se namítnout – nechal jsi tam vodu, bylo to ve vlhku atd atd, ale fakt jsem se k filtru choval pečlivě. ZTnamená to tedy, že se v těch pórech tvoří plíseň? Když jsem to řešil, omyl pečlivě vstup a výstup z filtru, plíseň byla cítit stále a velmi dlouho, skoro litr a půl, než mi došla trpělivost a prohnal jsem to octem. Ale ocet na výlety moc netaham, savo taky ne a představa že to v tom filtru plesniví se mi moc nelíbí. Co s tím? Jak to je?

Zanechat komentář