Přibývá lidí a i hospodářských zvířat, půda je vyčerpaná umělými hnojivy a získat nutričně vyváženou potravinu je čím dál náročnější. A s tím nám může hmyz pomoci, protože je schopen zužitkovat i méně kvalitní zdroje krmiva. A cvrčci, mouční červi nebo sarančata obsahují minimálně 50 procent bílkovin, z nichž mnohé patří mezi esenciální – tedy pro člověka nepostradatelné. Také obsahují zdravé tuky, které se svým složením podobají rybím tukům. Je tam méně nasycených mastných kyselin, takže na rozdíl od vepřového masa, nebo sádla jsou mnohem zdravější. Hmyz také obsahuje minerální látky. Každý druh i každé vývojové stadium je po nutriční stránce něčím výjimečné.

Proč tedy hmyz z evropského jídelníčku úplně vymizel, když je tak výživný?

Protože zemědělci začali pěstovat více surovin, než se snědlo a spousta lidí se navíc přestěhovala do měst. Ztratilo se soužití s přírodou. Když dříve lezl v mouce hmyz, tak se vyhodil, mouka se přesila a použila. Ale v nadbytku mohou lidé vše, v čem leze hmyz, vyhodit. Vzniklo tak smýšlení, že potraviny, které jsou napadeny hmyzem, se nedají jíst. A toto se předává i dětem. Pokud jim nikdo do pěti let věku neřekne, že se dá hmyz jíst, tak ho přirozeně odmítají.

Zdroj: https://ona.idnes.cz/marie-borkovcova-budoucnost-je-ve-hmyzu-fdm-/zdravi.aspx?c=A160504_153318_zdravi_jup

 

Propagátorů pojídání hmyzu je spousta. Já se snažím při každé potulce v přírodě nějaký hmyz ulovit a sníst. Pravda, my Evropané na hmyz na talíři pohlížíme trochu nevěřícně. Sníst červa nebo koníka dělá mnoha lidem velký problém. Někdo řekne, že to do pusy nikdy nedá a druhý by to snědl až v případě nouze. A jsme u toho. Vše je jen otázkou tréninku. Pokud nemám natrénovanou hlavu na pojídání hmyzu, tak si v nouzi takovou stravou můžu vyrobit ještě větší trauma, než mi způsobila krizová situace.

Pokud chcete v klidu a bezpečně trénovat, tak je možnost hmyz koupit anebo vypěstovat. K pěstování hmyzu se dostanu v jiném článku.

Nejjednodušší je koupit hmyz mrazem sušený balený v zip sáčcích.

Máte na výběr ze dvou druhů červů, dále cvrčků a sarančat. Pokud je to na Vás moc, tak zkuste dva druhy tyčinek s přísadou cvrčkové mouky. 

Hmyz můžete jíst neupravený přímo ze sáčku anebo ho lehce osmahněte na trošce sádla a přidejte třeba do salátu.

Je to skvělý trénink. Za chvilku se hlava přepne na stav hmyz je jídlo a budete přemýšlet jako dvě miliardy lidí na světě, kteří konzumují hmyz.

Krásným příkladem jsou moje dvě děti. Holčičky ve věku 4 a 6 let. Kterým jsem to ukázal, a řekl, že je to dobré. Šel jsem jim příkladem a oni nemají žádný problém sníst hmyz. Nejvíc jim chutnají červi, mě teda také 🙂

Cvrčci nejsou špatní a u sarančat je potřeba dát pryč křídla a nožky. To ani dětem nechutná a vždy mi podávají křídla, že to nechtějí, ale zbytek sní.

Před týdnem jsem byl na výstavě nožů v Příbrami a všem návštěvníkům našeho stánku jsem nabízel červíky. 50% lidí si dalo a nikdo neřekl, že by mu to nechutnalo. I když ze začátku tam opatrnost byla, tak každý si rád přidal.

Nic na tom není a chutnají moc dobře. Kdo nevěří, ať to zkusí. Berte to jako trénink na stav, kdy budete mít k jídlu jen hmyz. Nebo jen jako obohacení jídelníčku při potulkách po okolí.

Další level je si hmyz vypěstovat anebo nachytat. Ale o tom až někdy jindy.

Hezký den a dobrou chuť přeje Kraken

Sdílet

7 komentářů

  1. Tak s timhle nemam vubec problem. Nejvic mi jedou prave sarancata. Ale mam otazku. Opravdu cokoliv co leze po nasich lesech je nezavadne?

    • To by mě taky zajímalo, protože třeba na červy pod kůrou stromů (smrků) narážim dost často. A to různejch velikostí od malejch po docela velký. Nikdy jsem po tom nepátral, vždycky jsem je hodil do krmítka ptákům nebo rybám než abych je hodil do pusy. To se daj baštit? (Ono je to fakt degradace, tak člověk neví)

  2. Tome a co skladování? dá se je tahat třeba tejden v netěsnící nádobě při potulkách? Tzn střídající se vlhko apod….

  3. Pokud někdo pojídá hmyz z přírody (nebo i jinou havěť ), měl by to tepelně upravit, jinak si koleduje o parazity. Bezobratlí jsou často mezihostitelé vrtejšů, tasemnic, hlístic, motolic a podobného sajrajtu.
    Některý náš hmyz je též jedovatý, nebo produkuje odpudivé látky (majky, vřetenušky, ploštice, slunéčka, prskavci atd.) a některý je zákonem chráněný, takže to chce nastudovat.

    • Dík za info. Tome, to je fakt zajímavé téma, neudělal bys na to spešl článek nebo videjko?

  4. Tipujem že hmyz sa v našich končinách prirodzene neje už aspoň 200 rokov.Zostavam u klasiky.A keď bude stav núdze tak začnem trénovať.

Zanechat komentář

Bushcraftshop.cz