Setkat se se svým idolem, to je asi sen každého člověka. Pro mne byl nedostižným hrdinou Ray Mears, který dal tomu, co dělám jméno Bushcraft.
První fimy s Rayem jsem doslova hltal a i když jsem je viděl v angličtině, hodně jsem z nich pochytil. Ray nasměroval moje kroky po této bushcraftové stezce. Asi nejsem sám, koho Ray zaujal.
Na loňské Bushcraftshow 2017 jsme měli možnost shlédnout pár přednášek a pak si vystát frontu na podpis. Tohle setkání mne zahřálo u srdce. Splněný sen. Mrkněte na stránku pana Mearse.
Další člověk, se kterým jsem se rád viděl, byl Dave Canterbury, který natočil několik epizod seriálu Dual Survival. Provozuje školu přežití a také obchod s vybavením.
S Davem nějaký čas spolupracujeme a letos si Dave na našem stánku vybral i produkty z naší dílny. To nás velice potěšilo a těšíme se na další spolupráci s ním.
Loni i letos byl Dave Canterbury k zastižení na stánku firmy Morakniv na Bushcraftshow v Anglii.
V roce 2017 s ním na stánku byl i Johan Skullman, který je tváří firmy Fjällräven a pořádá drsné výpravy do severské divočiny.
S Johanem se známe díky prodeji vybavení Fjällrävena a také je tváří firmy Morakniv. Johan je pohodový chlapík s dobrou náladou a s pobytem v přírodě má velké zkušenosti. Pomáhá tak do vývoje vybavení vnášet svoje nápady. Mrkněte na Johanovo firmu JOS.
Letos se nám povedlo nechat si podepsat knížku od Johna Loftyho Wisemana. Lofty je starší pán, který roky sloužil u S.A.S. a svoje zkušenosti sepsal do knížky S.A.S. příručka pro přežití už před více než třiceti lety.
Z Johna Loftyho čiší neskutečná energie a elán. Setkání s těmito pány bylo velmi příjemné a inspirativní.
Kolega Thom si splnil sen a setkal se s Helen Hordon – Beaver Bushcraft.
Helen dělá moc pěkné věci kolem bushcraftu. Vše precizní a promyšlené.
To kolega Honza Jirka se setkal s Andrew Thomas Price z Dryad Bushcraft se kterým byl před pár lety na kurzu. Andrew natáčí dokumenty pro TV a pracuje na různých projektech.
Potkal se také s Williamem Lordem, který dělá to co Honza. Zabývá se primitivním způsobem přežití a vyrábí nože a další nástroje z pazourku.
Will byl překvapen precizním zpracováním Honzovo nožů.
Všechny tyhle setkání nás neskutečně nabíjí. Stále jsou lidé, které by člověk chtěl potkat. Já osobně bych chtěl naživo vidět Morse Kochanského, kanadského instruktora přežití. Nebo třeba našeho českého Jaroslava Pavlíčka, polárníka a experta na přežití. A docela bych rád potkal i Beara Grillse ☺
Ono těch lidí by bylo víc, třeba Ed Stafford nebo Matt Graham, Codi Lundin, Les Stroud a další.
Stále je o čem snít.
A jaké hrdiny máte vy? Chcete se s někým setkat? Zkuste to napsat do komentu. Díky Kraken
Potkat Jardu Pavlíčka je celkem uskutečnitelné. Jak jsem zde již kdysi psal, stále ještě pořádá kurz přežití Moře-řeka-ledovec. Kurz je čtyřdenní a stojí za to. Jarda už je pán v letech, takže bych neváhal. Kdoví, kolik jich ještě proběhne.
pecka.. za mne ed stafford.. totalka bozi podivana, kdy tenhle pan je schopny i bez noze jit nekam na tyden a postarat se sam o sebe.. matt graham.. pecka typek, kterej ubehne maraton a pak si jde neco ulovit, vzda tomu čest/hold. .. je o čem přemýšlet 😉
Super clanek..ale pro me,jako smrtelnika by stacil Kraken nebo Thom…kazdej mame to svoje ale jedno nas spojuje..a to je priroda a bushcraft
Ray Mears – pracuje ten člověk? Nebo patří k těm šťastným, kteří nemusí nic řešit a můžou se jen tak furt courat po lese? Takovýchto lidí vidím všude na netu mraky a drtivá většina má společné jedno – nemusí chodit do práce. Ne že bych záviděl nebo tak, tím chci jenom říct, že já bych klidně a rád dělal ještě větší šílenosti než ty lidi na netu, ale…já musím pracovat!
Ty lidi pracujou, dlouho pracujou na sobě a proto můžou dělat to co je baví a co je uživí. Ray si to za těch cca 30let co to dělá tvrdě vydřel.
No jo, měl štěstí. Takovejch lidí je fůra, akorát nedostali možnost živit se tím, co je baví. Znám dost starejch vandráků, kteří toho neumí o nic méně než Mears. Taky na sobě tvrdě pracovali, tak proč jim nikdo taky nemůže platit, aby nemuseli chodit do práce a mohli dělat jen co je baví?
Můj /nejen/ bushcraft hrdina je můj táta. Bez něj bych se k tomu asi nedostal, nebo ne už od dětství. Se vší úctou k panu Mearsovi i dalším musim říct, že můj táta má znalosti a dovednosti na stejný úrovni, jako vaši hrdinové 🙂
Ahoj je fajn, že máš tátu jako hrdinu. Říct, že má Tvůj táta stejné zkušenosti jako Ray Mears, no na to bych byl opatrnej 🙂
Říkám srovnatelný 🙂 od malýho kluka všechen volnej čas v lese /nejen naše prostředí/ a to si udržuje doteď, už 50 let čundrování 🙂
Já mám svých hrdinů hned několik. Od jakživa jsem měl rád les, ale až minulí rok v lednu jsme byli na horách s takovou větší skupinou lidí (dospělí, většinou chlapy ale jsou tu i vyjímky a děti(já, kamarádi a další……). Povečerech jsme z našeho pokoje stříleli kuličkovími pistolemi do stromů. Bavilo nás to tak jsme se začali domlouvat že si vyděláme peníze a koupíme si nějakou vojenskou výbavu a airsoftové zbraně. Po jednom měsíci přijel jeden z těch kamarádů k babičce jelikož nebydlí tak blýzko. Psal mi jestli si nepůjdeme zahrát do lesa na Vystrkov (kopec 541 m n. m. na severo východním okraji vojenského újezdu Brdy) oba dva jsme zatím měli jenom takoví pouťoví kuličkovki. Ta moje byla úplně ve špatnym stavu, střílela ale špatně se nabýjela. Tak jsem mu o té mé zbrani napsal že je ve špatném stavu a že si teda párkrát zahrajeme a jestli si potom nepostavíme nějaký přístřešek. Souhlasil. Táta mi dal knížku od Loftyho Wisemana z které jsem získal hodně zkušeností. A takhle to začalo. S tím druhým kamarádem který bydlí tady jsme začali chodit do lesa aktivně. Začal jsem sledovat Beara Gryllse, jednoho z mích hrdinů a později tebe, Beara Petra, Petra Kučeru, Marka Chlíbka,Vojtěcha Komárka atd. Z kamarádem jsme vyráželi na různé průzkumy jako třeba nás napadlo jít podel ohrazeneckého potoka k jeho prameni. Potok protéká mezi Vystrkovem a Jineckými hřebeny bývalou vesničkou Velcí. Moc daleko jsme se nedostaly. Doma jsem zjistil že ten potok pramenní na kraji dopadové plochy Brda. Přes letní prázdniny jsme do lesa moc nechodily. Bylo vedro tak jsme se radši koupali v potoce. Na konci tohoto celého roku (2018) jsem se rozhodl že pokoříme všechny brdské osmistovky. Zatím jsme pokořili jenom Prahu a Tok. Nedávno jsem začal sledovat Raye Mearse který se taky stal mím hrdinou. Už od podzima jsem začal číst knihy od E.T. Setona. V naší třídě jsme z kamarádem jediní které něco takového baví a zajímá. Natože je nám 13 let tak si myslím že je to lepší záliba než sedět u počítače.