V dnešním článku se blíže podíváme na bushcraftvíkend na téma Voda a potrava.

Tohle téma je myslím dost zajímavé. I přesto se nám lidi hlásí více na kurz Oheň a přístřeší.

Proto jsem se rozhodl odkrýt pozadí tohoto kurzu.
V oblíbené lokalitě nedaleko Lipna na Šumavě se v pátek 7. 6. 2019 sešla skupinka nadšenců.



Za pořadatele jsem to byl já – Kraken a pak kolega Honza Jirka.

Účastníky kurzu si pojmenujeme jako Palo, Boris, Jirka a Tomáš.

V pátek kolem 18:00 jsme se sešli na tábořišti nedaleko potůčku. Tuhle lokalitu mám rád, je tu čisto, klid a zdravá příroda. To se pozná už při prvním pohledu na les, okolí potoka a přilehlé louky.

Ideální místo pro hledání, zkoumání a ochutnávání darů, které nám příroda dává.
Páteční večer se nesl v přátelském duchu a kolem ohně odpočívající lidé házeli do placu příhody, příběhy, ale i rady a tipy.



Noc byla chladná a větrná. Spadlo pár kapek, ale jen pár. K ránu byla teplota přibližně 5 stupňů.





Po ranním startu a snídani začala přednáška a ukázky všeho, co se týká vody.


To znamená, jak a kde najít zdroje vody, jak jí přenášet a upravovat, aby byla pitná. Vyvrátilo se i několik mýtů, které můžete najít v příručkách o přežití v přírodě.





I s praktickou ukázkou nám tato činnost vyplnila dopoledne.
Po lehkém obědě jsme uhasili oheň, zabalili věci a vyrazili v plné polní na obchůzku. Trasu jsme měli naplánovanou kolem potoka, přes bažiny, houští, les i louky.



Pochod byl velmi často přerušován zastávkami, při kterých se účastníci seznamovali s tím, co by se v okolí dalo sníst. Něco chutnalo dobře a jiné věci zase méně☺. Hned na začátku je potřeba upozornit na zákaz lovu a rybolovu. Takže jsme se zaměřili na sběr.



Cestou necestou jsme se bavili o desítkách bylin, rostlin a stromů a také o rybách, hadech, plžích, no prostě o všem, co se dá sebrat a sníst.


Zhruba v polovině cesty jsme narazili na naleziště orobince, který klukům tak chutnal, že si i udělali zásoby na večer a na další den. Orobinec je skvělý jak syrový tak i upravený.

Po další cca hodině prodírání se v podrostu jsme dorazili k vodní ploše s neskutečně barevnou loukou. Pojedlo se pár lučních koníků a každý sám za sebe vyrazil nasbírat si byliny na salát.



Účastníci tak mohli zúročit to, co se během posledních hodin naučili. Každý měl ten svůj salát jiný. Jen sůl, pepř a olej byl stejný.



Salát chutnal všem a někteří byli překvapeni nad chutí tohoto lučního salátu.




Svoji potulku jsme zakončili tam, kde jsme po obědě vyrazili. Každý si opět připravil místo na spaní a šlo se opět vařit. Někteří si ingredience na večeři sbírali celou dobu pochodu, a jiní to nechali až na večer. Opět bylo každé jídlo jiné.



Vypíchnu například smaženou slaninu s kopřivami. To chutnalo všem.


Také špenát složený z kopřiv, pampelišky a jitrocele byl dobrý. Různé čaje z různou příchutí, například smrkový, kopřivový, malinový nebo z tužebníku, a spousta dalších.

Mrzí mně, že jsme nenašli šneky. Ale povedlo se najít i pár hub a ty se samozřejmě smažily a jedly.
Nejpestřejší jídlo měl Boris, ten se toho nebál. Ale i jídla ostatních vypadala a chutnala dobře.

Večeřelo se hodně dlouho. Něco se vařilo, smažilo, dusilo i peklo.
Po náročném dni a vydatném jídle se šlo brzo spát. Noc byla jen o malinko chladnější, ale zase nefoukalo, takže ok.

Probudil nás řev ptáčků a také paprsky sluníčka.
Znova se rozdělal oheň a hurá na jídlo.


Snídaně byla vlastně dojídáním zbytků od večeře plus nově nalezené rostliny. Výborná byla v popelu pečená kozí brada.


Při snídani došlo i na pečení placek a také se v popelu připravovaly kořeny a stvoly různých rostlin. Po tepelné úpravě, je vše chutnější a lépe stravitelné.




Na závěr jsme se vrátili k úpravě vody. Došlo i na stavbu improvizovaného filtru na vodu a probírali se plusy a mínusy podobných filtrů. Kolem poledne jsme zabalili, uklidili po sobě a vyrazilo se na pochod zpět do civilizace.




Cestou ještě pokračovala výuka a ukázky, našli jsme další rostliny, a tak to šlo až do města. Tam se kurz oficiálně ukončil a všichni vyrazili směr domov. Každý z nás měl jinou vzdálenost domů.


Během tohoto víkendu si účastníci zkusili, jaké to je živit se z přírodních zdrojů. Bylo povolené nějaké jídlo z domova a také dochucovadla. Ale i tak to mají jako základ pro další sebezdokonalování.


Věřím, že si odnesli dost vědomostí a hlavně si vše zkusili na vlastní kůži. Také se učím a vzdělávám celý život a musím říct, že nejlepší je ukázaná a zažitá.



Děkuji klukům za aktivní účast na kurzu, dík i Honzovi za pomoc s výkladem a organizací. Také děkuji přírodě, že nás nechala hrát si a zdokonalovat se v dovednostech přežití.

Informace o kurzech najde zde nebo napište mail na kraken@bushcrfatshop.cz
Hezký den přeje Kraken
Ty jo, tu Ladu Nivu vám fakt závidím…