Dnešní článek od Petra Kadory, je na téma vaření potravy v keramickém kotlíku a na ohni.
Chladné podzimní dny, sychravo, mlhy, déšť,… Komu by v přírodě neudělalo dobře trochu trochu polévky. Co takhle polévky z pálené keramiky a là pravěk.
Je mi jasné, že nejsem jediny, kdo takhle keramiku používá, proto následující řádky popíšu mým vlastním pohledem.
Vaření inspirované pravěkem v kotlíku z pálené hlíny.
Samotné vaření je trochu specifické a vyžaduje i trochu opatrnosti. Osobně to dělám tak, že nádobu s vodou vkládám do žhavých uhlíků, které přihrnuji ze tří stran, abych z té poslední měl přístup k míchání a přidávání přísad. Hladina vody v nádobě by měla být samozřejmě nad úrovní uhlíků, jinak by nedocházelo ke správnému odvodu tepla a nádoba by mohla prasknout.
Jednou z vlastností keramiky je, že dlouho drží teplo a voda v ní může vřít nějakou dobu po vyjmutí z ohniště.
Manipulace, pokud nádoba nemá například ucha, má svá úskalí, které řeším odhrabáním maximálního množství uhlíků a případně nechám trochu zchladnout a v rukavicích vyndám.
Na míchání používám dřevěnou lžíci nebo vařečku. Nebo se dá použít lžíce z keramiky, tu ale namám :). Kovou si během vaření použít raději netroufám kvůli její tvrdosti. Možná by to nevadilo, ale proč si zlikvidovat nádobu v ohništi i s obsahem.
Keramika není kov a člověk musí s tím, že rozhodně nevydrží navěky. Opravdu nevydrží. Ostatně archeologické nálezy množství keramických střepů jsou toho důkazem. To je také nevýhoda jejich tahání do přírody. Nevýhodou je také váha (proto slovo tahání), váží víc než plecháček nebo hliníková a nerezová nádoba. V mé případě je mi to ale jedno. I kdybych se měl sedřít, pořád mi to za to stojí a tejně si to vždy tahám pouze já sám 🙂
Keramika, kterou momentálně používám, vyráběl Milan Vitéz ze Slovenska. U nás se určitě najdou podobní borci, ale na Milana jsem dostal doporučení a s jeho výtvory jsem opravdu spokojený. A jednoduše jsou i krásné.
Poznámka:
Postupy, techniky a procesy mnou uvedené se mohou o těch archeologických a historicky doložených lišit. Historie a experimentální archeologie jsou inspirací pro mé zálesáctví.
Petr Kadora
Ahoj, sice trochu stručnější ale super článek. Tenhle styl („historie a experimentální archeologie“) mě hodně baví. Děkuji. Jan tak dále a více článků.