Červi v troudnatci – nouzové jídlo

V dnešním článku se podíváme na jednu z mála možností, jak v zimních měsících získat trochu jídla. Od listopadu do března je velmi těžké sehnat v přírodě něco k jídlu. V lese je to ještě složitější. Přeci jen louky nabízejí víc možností, ale to si nechám až do dalšího článku.

Pokud nepočítám lov a rybolov, tak máte jen několik možností, jak do sebe dostat nějaké živiny.

Tohle berte jako informaci, kde se dá v přírodě najít něco k snědku a jak s ním zacházet. 

V pařezech, pod kůrou stromů a podobně můžete najít larvy nebo červy.

Pojídání červů může pro někoho být obrovský psychický problém. Ano, není to zrovna lákavá představa, lepší je steak nebo kus špeku, já vím.

Berte to jako trénink. Trénujete hlavně svojí hlavu ☺.

Narazit v zimním lese na hromadu červíků je obtížné. Zkuste se jako já zaměřit na dřevokaznou houbu –  troudnatec kopytovitý. Poznáte jí na dálku, vypadá jako koňské kopyto.

Na některých kmenech buků, bříz a podobně se jich najdou rozsáhlé kolonie. Že je troudnatec super na přenášení ohně a hubka z něj je super na křesání, to je asi každému jasné.

Ale pod tvrdou vrchní slupkou najdete i jídlo. Ne vždy a všude. Pokud je troudnatec pevný, živý tak v něm nenajdete k jídlu nic. Ale u těch starších uvidíte v klobouku malé dírky a přesně tam se nachází poklad. Červi.

Abych se přiznal, nevím co je to za červíky. Dokonce mám podezření, že tam přežívá víc druhů. Protože nacházím na jedné plodnici různé druhy červů. V prosinci jsou pidi, ale v únoru nebo březnu už jsou to slušní mackové. V květnu už jsem je většinou nenašel, takže se zřejmě zakuklí a vyletí. Pokud víte, co je to za druh, napište koment, díky.

Takže pokud si chcete dát protein, červi obsahují až 65% bílkovin, tak vám nezbývá, než vzít něco do čeho je budete dávat. Ostrý nůž, dobré oči a pevné nervy.

Po odříznutí vrchní opravdu tvrdé vrstvy se nachází měkká část, která se sbírá na rozdělávání ohně. V té najdete spoustu chodbiček s červíky různých velikostí. Budete si při sběru připadat jako pyrotechnik nebo hodinář.

Když budete mít štěstí, tak z jednoho stromu nasbíráte klidně plný hrneček. Přiznám se, že jsem to nikdy nevydržel a sesbíral maximálně skoro zaplněné dno hrnku. Kdo to nezkusil, neví jaká je to dřina☺.

Je to však jeden z mála zdrojů bílkovin v zimním lese. 

Pozor však na parazity, kteří se na červících nacházejí. Pokud chcete jednoho nebo dva ochutnat tak ok, ale při větším množství doporučuju tepelnou úpravu. 

Pokud čekáte, že se z tohoto najíte, tak jste na omylu. Pokud mám sníst cca 55g bílkovin za den, tak to bych tu musel být od rána do večera a sebrat nejméně celý hrnek červů.

Tenhle článek jsem napsal jen pro zajímavost, jak je to shánění potravy složité. Často žasnu u internetových diskuzí, kde keyboard warrior -bojovníci za klávesnicí 🙂 ujdou za den 50 km, mezi tím seberou haldu věcí k jídlu, rozdělají oheň bez moderního vybavení, najdou a převaří vodu bez nádoby, postaví přístřešek bez nástrojů a ráno jsou fit plnit další úkol. Je to s prominutím blbost. Už roky se snažím všechny možné postupy zkoušet sám na sobě. A můžu říct, že to není procházka růžovým sadem.

Proto i tahle malá ukázka s červíky. Ano, nechá se to různě kombinovat s bylinami a kořínky, ale je to boj. Na druhou stranu je jakékoliv nalezené jídlo obrovská vzpruha pro Vaši hlavu, zvlášť když jste v nějaké krizové situaci.

Nejen že se trošku najíte, ale zabavíte svojí mysl a urovnáte si myšlenky.

Míst, kde se dají najít červíci, je hodně.

Na okraji lesa můžete narazit i na keře šípku, kde bývají další kolonie lezoucích bílkovin, ale to až příště. 

Pokud nechcete červíky hledat, můžete je koupit rovnou nasušené 🙂

Hezký den a dobrou chuť přeje Kraken