Vaření v přírodě – SLEZSKÁ MISKA

   Před pár měsíci jsem při hledání nějakých informací na netu narazil na facebookovou stránku 4nože.                                                    

První co mě cinklo, byla železná pánvička s dřevěným odnímatelným madlem.

No, musel jsem ji hned mít. Slovo dalo slovo a objednávka byla upřesněna a hotova. K samotné pánvičce jsem rovnou vzal pytlík z lněného plátna jako obal.

Z doložených nálezů používali misku slezského typu (podle literatury ofiko odborný název, já budu používat slovo pánvička) Slované za doby Velkomoravské říše (833-906/1055). Pánvičky byly nalezeny skoro na celém jejím tehdejším území.

Pro mě hlavní použití samozřejmě jako pánvička, případně talířek či miska. Další možností je použití jako suchý podklad pro rozdělání ohně chytáním jiskry do troudu. Dá se použít také jako improvizovaná lopatka, atd.

Jde o kus 2 mm plechu o průměru zhruba 20 cm vykovaného do mírně vypouklého tvaru. K pohodlné manipulaci slouží madlo z kusu dřeva, tedy vlastně z kousku větve, o délce kolem 20 cm a průměru do 3 cm s výřezem na konci, s váhou asi tak 0,5 kg. Madlo nasadíte, pánvičku umístíte tam, kam je potřeba, sundáte,…

Případná ztráta nebo zničení se dá nahradit de facto ihned.

Jak se používá k přípravě jídla, asi popisovat nemusím. Prostě pánvička :D.

Co se čištění týká, tak zvláštní zacházení není potřeba. V přírodě jsem to řešil krátkým povařením vody v pánvičce a vytřením mokrým listím nebo trávou a opláchnutím trochou vody. Na hrubé mytí jsem použil i písek z potoka a vodu. Kdo vaří v přírodě, ten si poradí určitě po svém. Doma klasické dočištění mycími prostředky.

Toť asi vše k mému popisu téhle věcičky.

Teď jeden jednoduchý typ na smažená žabí stehýnka na pánvičce:

Stehýnka nařízneme a posolíme. Rovnou je hodíme na pánvičku s trochou olivového oleje nebo másla a smažíme několik minut. Masa sice není tolik, ale je chuťově vynikající. A to i bez dalšího koření.

Peters – Lisovyk cz