Brát si deštník do přírody? To je kacíř, upálit. Tak takhle reaguje většina trempíků nebo turistů. Jenže on deštník není úplně špatný nápad do přírody.

Ano, existuje halda způsobů, jak se chránit před deštěm, např. Goretex bunda, pláštěnka, pončo nebo jen igelitová plachta. Každý používá, co je mu blízké. Sám se pohybuju buďto s bundou anebo pončem. Jenže deštník toho nabízí víc. Začneme ale pěkně popořádku. 

Psal se rok 1990 a já vyrážel na potulky přírodou se starou vojenskou celtou, tak když zmokla, tak už další vodu nepustila. Člověk pod tím odolal kratšímu dešti, při delším dešti měl pod celtou vlhko až mokro. 

Rok 1991, pončo nejlépe americké, jó to byl hit. Pokud se člověk nehýbal, tak to bylo ok, ale za pohybu se pod pončem vytvořilo mikroklima akorát na pěstování žampionů. 

Pak dar přítele GoreTexe ☺ paráda. Jen při větším pohybu vlhko. Menší odolnost proti jiskrám a celkem vysoká pořizovací cena. 

Pak jsem objevil příručku pro přežití od Jaroslava Pavlíčka, českého polárníka a cestovatele. 

Tam jsem poprvé zaregistroval deštník jako součást výbavy do lesa. Trošku úsměvné to bylo.

Hlavně moje první pokusy s deštníkem. První, který jsem našel u babičky na půdě, se sám zavíral. Další kousek byl nějaký reklamní, a ten mi rozlámal vítr a z dalšího mi zůstalo v ruce jen držadlo, zbytek odletěl neznámo kam. Tímto jsem s deštníky skončil. 

Někdy kolem roku 2012 jsem poprvé objevil kouzlo odolných outdoorových deštníků od firmy Euroschirm. Chodil jsem na vandry s klukem, který bez deštníku nedal ani ránu. V dešti ho chránil proti větru a vodě, za slunečného dne s ním chránil plešku na hlavě.

Kolikrát nám pomohl jako závětří vařiče nebo jako stříška nad oheň dřív, než se řádně rozhoří. 

Přišlo mi to celkem praktické, ale potřeboval jsem ještě dozrát.

No a pak tu byl veletrh IWA 2016, kde jsem viděl, co všechno tyhle deštníky vydrží a musel být můj. Od té doby je deštník v autě, na batohu nebo na kurzech vždy po ruce a pomáhá. Jednou brání větru a dešti při rozdělávání ohně, vaření nebo zakrývá vchod bivaku.

Dokonce jsem v něm nosil vodu na uhašení ohně, nebo pobral nasbírané houby. Prostě pomocník pro každou situaci. 

Ještě v době kdy jsme tyhle deštníky neprodávali, jsem si já vzal do testu model EUROSCHIRM BIRDIEPAL OUTDOOR a kolega si vzal verzi EUROSCHIRM TELESCOPE HANDSFREE.

Já mám pevnou verzi a kolega teleskopickou. Někdy se naše deštníky potkají na akci a trošku mu závidím tu handsfree verzi. Má tak volné ruce i při pohybu.

Takže můj deštník váží jen 372 g a má průměr 104 cm. Na délku pak 67 cm a při zabalení 4,7 cm silný. Konstrukce sklolaminát. Samotná kopule pak silný polyamid poskytující ochranu před deštěm a větrem.

Na rukojeti je materiál jako na karimatkách EVA. Velice příjemné do ruky. Poutko najdete jak na rukojeti, tak i na druhém konci deštníku. Super pokud potřebujete deštník uchytit na batoh. On má sice šikovný obal, ale měl jsem v něm deštník jen jednou. 

Díky poutku na vrchu, se dá deštník pověsit třeba nad vchod bivaku. 

Deštník je opravdu pevný, po tom co jsem viděl, jak na něj padají kameny a proudy vody, tak jsem byl přesvědčený, že vydrží hodně. Už jsem pár deštníků po bouřce viděl. Roztrhané, zlomené a nefunkční. Za tu dobu co ho mám, jsem pár průtrží zažil a můžu říct, že se deštník držel statečně. 

Obzvlášť jedna podzimní vichřice byla šílená. Člověk se ani nedokázal udržet na nohou. Normálně by člověk zalezl, ale já to bral jako vhodný čas pro zátěžový test. Tam vzniklo i toto video.

Deštník jsem otevíral i zavíral proti i po směru větru. Zaklapával skvěle a nikde nic nepovolilo. Po asi 50ti otevření a zavření jsem deštník vystavoval větru tak, aby se otočil na ruby a pak zase zpět. Normální deštník by už byl rozlámaný. Zkusil jsem dva obyčejné deštníky a ani jeden nepřežil už první pokus toho, co je na videu. A to byl podstatně menší vítr, když jsem ty obyčejné zkoušel.

<br /><br />

Testování probíhalo i po pár hodinách, kdy už jsem se z výletu vracel. Udržet se na nohou bylo fakt těžké a sami vidíte dle fotek, že to byl mazec. Deštník držel, tedy pokud se to tak dá nazvat. Vítr byl vážně silný. Odnesly to dvě příčky sklolaminátové výztuhy deštníku. Opravil jsem je ductapem a deštník funguje dál, je to už tři roky zpět. 

Velmi často jsem deštník půjčoval na kurzech lidem, kteří měli špatné pláštěnky. Nebo dost často jsem měl deštník přivázaný na stativu, jako kryt kamery. Počasí mně nezastaví. ☺.

Pokud prší tak je deštník fajn kamarád. To samé při větru. I na sluníčku, třeba na raftech fungoval dobře proti úpalu. Prostě kamarád nejen do deště.

Pokud ho beru na čundry, tak ho jen zapíchnu pod prsní popruh batohu a jen deštník přidržuju. Stále více však koukám na verzi handsfree, kterou má kolega Tomas, tak třeba jednou do něj půjdu.

Můj deštník totiž často v přírodě zabavuje moje přítelkyně. Ona je deštníková a už jí leccos prošlo rukama. A tenhle odolný má moc ráda. Je lehký a zvládne vše.

Tak takové jsou odolné deštníky Euroschirm. Podívejte se i na promo videa přímo od nich. Mazec. 

V e-shopu můžete najít dva modely a dvě barvy.

Hezký den přeje Kraken 

Sdílet

3 komentářů

  1. Tyhle deštníky jsou skvělé. Používám roky model Liteflex a vydržel i bouřky na horách. V teplém počasí se s tím člověk nepaří jak v bundě či pláštěnce, je to super závětří k vařiči atd. Obal má popruh, takže jde-li člověk nalehko bez batohu může si ho i tak dát na záda. Časem jsem přibral i jden s protisluneční úpravou a jeden malý model Dainty do města. Považuji to za jeden z nejužitečnějších kousků mé výbavy.

  2. Též na deštník nedám dopustit. Za mě je nejlepší SMD Silver shadow, z karbonu, se stříbrnou vrstvou proti slunci. Též extra odolnej, přičemž váží jen 193g 😉

Zanechat komentář