Sdílet

10 komentářů

  1. Ahoj,
    super článek. Já to před dávnými časy vyráběl podle návodu v knize Jaroslava Foglara: Kronika ztracené stopy. Tam je uváděno louhování, ale ne loupání vnitřní vrstvy. Nemohl jsem to zbavit hořkosti a pak už to nezkoušel.
    Jen mne zarazila úvodní informace o 7 – 8 druzích našich původních dubů. Řekl bych že jsou tři. Tohle číslo je šíleně vysoké. Můžeš prosím uvést zdroj, kde to najdu, nebo případně rovnou ty druhy?
    Díky.

      • Tak jsem se v tom ještě šťoural a vyšly z toho čtyři druhy:
        klasika letní a zimní, pak hodně vzácný pýřitý neboli šípák.
        Ten co mi unikl je dub balkánský neboli uherský, ale ten u nás roste velmi omezeně na Jižní Moravě.
        Každopádně článek je skvělý a rozhodně to znovu zkusím, tentokrát s loupáním.
        Díky za něj.

      • Já jsem to zase takhle moc nezkoumal a bral jsem co bylo po ruce. Proto i to laické rozdělení viz. článek. Jinak v parcích tady v Praze lze narazit i na celkem exotické tipy dubů. Ale jména si fakt nepamatuju. Honza

  2. Tak tento clanek je frajerina.Nejen ze ma vysokou vypovedni hodnotu,ale ta odmakana prace a zkusenosti podane druhym to zdvyhli hoodne nad uroven.Klobouk dolu,at se Vam dari.Delate to zajimave a nam pro radost a uzitek.

    • Zdravím Luboši, mockrát děkuju za tvůj komentář. Jsem rád, že snaha se vyplatila. Ještě jednou díky!!! Honza

  3. Vlastimil Růžička 27.11.2020 v 16.17

    Nazdar!
    Moc pěkný článek, to jsi se musel vydovádět! :-)) Ano, problém je potřeba vědecky prozkoumat. Před lety jsem na tom byl úplně stejně a své zkušenosti jsem shrnul do tohohle článku: Růžička V. 2009: Neobilné mouky. Woodcraft 20 (2): 16–20. Dobrá mouka jde vyrobit z oddenků orobince, i z lišejníku, úžasnou přísadou do mouky je orobincový pyl! Nevím, jestli sem do diskuse půjde připojit pdf-soubor, asi ne, tak mi napiš (vruz@entu.cas.cz) a já ti ho v pracovní verzi, co mám, pošlu.
    Držíme si palce, jo? :-)))
    Vlasta

    • Ahoj Vlasto, diky za komentář. Pravda je, že začátky byly náročné do slova a do písmene. Hlavně když jsem se snažil žaludy drtit kameny. A postupů, které jsem marně zkoušel bylo opravdu dost Mouku z orobince jsem taky dělal, ale chutí mě příliš nenadchla O pylu vím, ale nikdy jsem se k tomu nedostal. Naopak, květenství orobince na grilu chutná hoooodně podobně jako kukuřice. Plánoval jsem vyrobit i mouku z borovicového cambia, ale skončilo to jen sběrem. No… pořád je co zkoušet. Děkuji za mail a určitě se ti ozvu. Přeji hezký víkend. Honza

  4. Perfektný článok! Ťažko by som našla lepší na internete. Extrémne veľa času a energie ste do toho investoval.

Zanechat komentář