U pozorování asi dvacátého jinovatkového východu slunce mě to už přestalo vážně bavit a rozhodla jsem se zvýšit svůj spací komfort. Nejprve jsem narazila na tzv. under quilty či blankety.  Záležitost, která vám schová spodek hamaky a lehce boky, každopádně svrchu máte smolíka. Já chtěla něco víc a ejhle, k dispozici je i doslova a do písmene kokon, který vás obalí s důkladností a péčí Oduly z průsmyku Cirith Ungol.

Ale zatímco Odula měla nespočet potomků, rozprchlých po Temném hvozdu, zavírací kokon k hamace aby jeden pohledal. Ale jak jinak, naštěstí náš Bushcraftshop nabízí vždy jen to nej zboží a tedy i kokon, a to od firmy Snugpak.

Oficiální název této vychytávky je Hammock Cocoon a britský Snugpak ji v roce 2016 inovoval o pár vylepšení, například u zipů – už se tak nekoušou do látky, prošití extra stehy v krajových částech kvůli případnému vytržení při nevhodném zatížení místo samotné hamaky, uvazovací odpružené šňůry jsou uchycené ve všech čtyřech bodech a tak podobně. Na první pohled trochu jako spacák, zelený kompresní obal, černé logo, na boku info od výrobce. Po vybalení trochu jako rozšlápnutá slupka od banánu, jen na koncích s dírami, na jejich obou koncích jsou pružné provázky. Téměř dvoukilové zelené štěstí, díky kterému strávíte noc jako v bavlnce. Tedy nic pro gramaře.

Ve chvíli, kdy začínáte balit, se však ocitáte tváří v tvář dvěma zeleným mega buřtům a řešíte, kam to jako nacpat. Co svět světem stojí, na jednu osobu vždy připadl jen jeden mega buřt v podobě spacáku. Doteď. Naučila jsem se jezdit ven i v zimě se šumperským Zálesákem, tedy je k dispozici vnitřních 25 litrů. (Prosím, sumky nepočítáme, ano. Tam si schováme buřtíka na oheň, kdo si však myslí, že by to zvládnul obráceně, tak asi ani netřeba, aby četl až do konce…)

Na řadu musí přijít malinko toho fištrónu, lehce logiky a o trochu víc hrubé síly. My totiž z kokonového mega buřta uděláme kompresákem neidentifikovatelný útvar kulovitého tvaru, který nacpeme na dno zavazadla, a ze spacáku bude stále úhledný buřtík zvenku pod báglem, který přichytíme zapínacími popruhy. Pointa ale je, se snažit to zateplení narvat dovnitř a v pravou chvíli ho pootočit vodorovně. (Ať se snažíte sebevíc, pořád budete mít jednu stranu „delší“.) A takhle na ležato ušetříte pořád dost místa a vycpete celý spodní prostor. Hlavně se mě, prosím, neptejte, proč se tak dřu, když mám tu almaru od Berghause. Ale tak jo, já vám to řeknu. Proto. Prostě se mi to tak líbí, užší Zálesák je na zádech pohodlnější, nijak vás i se závěsem neomezuje v pohybu a konec diskuze.

Takže zabaleno máme, cesta na flek uběhla příjemně, nikdo neměl stupidní dotazy, proč si rovnou nebalím do usárny a jestli si jako uvědomuju, že v noci bude pod nulou a jestli mi bude stačit jen spacák…

Cha, ale my všem chytrolínkům vytřeme zrak na místě plánovaného nocování, kde po klasickém vyhlédnutí vhodného dvoustromí na vývěs hamaky a jejího vyvěšení začínáme vytahovat další část naší ložnice. Ne, tak moment, ještě jim nevytřeme zrak, ono totiž vytáhnout tu bakuli, co jsme doma do báglu tak usilovně rvali a nikdo nás u toho neviděl ani neslyšel, musíme dostat teď ven stejným způsobem, ale již pod drobnohledem víkendové sociální skupiny. Zde doporučuji na sebe zatím moc neupozorňovat a v závětří svého přístřechu se do toho pustit. Já vás asi trochu straším, ono to není tak děsný… A s trochou cviku po čase přestanete vypadat, že se snažíte odrodit tele. Což je vtipné, protože napřed tam to tele vlastně musíte nacpat… Ono ven to jde ale o dost líp, než když se to snažíte nacpat dovnitř…

A teď samotná instalace zateplení. Pokud žijeme ve stejném vesmíru, budete mít také zavěšeno na dvou šňůrách, případně popruzích.
Rada nad zlato: Zateplení se nikdy neuvazuje na hamakové části, ale minimálně za karabinu či háček, nebo na závěsná lana, nad háček/karabinu hamaky! Jo, a že vám budou konce hamaky vykukovat, je naprosto v pořádku a není to důvod k reklamaci.

Já se snažím o variantu „lana-zateplení-hamaka-štelung“: špagáty máme připravené, ale před hamakou nalehko přivážeme zateplení, rozepneme a dírami na krajích provlékneme konce hamaky a zavěsíme. Podle toho, jak porychtujeme hamaku, tak případně převážeme pružná lanka zateplení.


Bohužel, často jedu v režimu „lana-hamaka-to jsem ale blbá-zateplení-už si to zapamatuj-štelung“. Je to z důvodu evidentní ztráty paměti, kdy zapomenu, že to je komplikovanější, protože musíte držet vyháknutou hamaku i zateplení najednou, provléknout hamaku a pak si ještě přitáhnout špagát na zavěšení. Já si to občas zpříjemním už spacákem a spacími hadry narvanými v hamace, tak prosím, to nedělejte. Respektive, zkuste si variantu dvě, třeba v ní najdete zalíbení, ale rozhodně bez té zátěže. Ve chvíli, když máte totiž už také nataženou plachtu, vyvoláte v kolemjdoucích otázku, zda vás postihla akutní paralýza, nebo hrajete oblíbenou dětskou štronzo hru „Cukr, káva, limonáda…“. A to vám moc respektu nedodá.
Takže je to na vás, jde to oběma způsoby. V obou případech je ale fajn, že gumicukové provázky udrží zateplení i jednoduchým uzlem. A v obou případech je taky fajn, když si ze zateplení nebudete dělat obývací stěnu a rvát tam všechno, co kolem sebe najdete. Pokud nepoužíváte kompresáky pod hlavu, tak samozřejmě neva, když si je schováte tam.
Rada nad zlato: zateplení na hamaku není hamaka, nesedáme do něj, nevkládáme žádné těžké a ostré předměty, nemluvňata, lahve s alkoholem, chrastí na podpal, zvířátka, ani lahve od alkoholu! Mimo jiné, stejně jako vy v hamace, má i cokoli pod vámi v kokonu tendence klouzat do té nejnižší části. Takže veledůležitosti jako baterku, mobil, placatku rumu a kapesníky šoupněme do kapsičky na lemu hamaky.

Ve chvíli, kdy půjdeme ulehnout, vždycky si chytáme lem hamaky, zateplení je pod tím. Ono se vám to rozepnuté zateplení stejně tak jako rozšklebí, ale i tak, snažte se za něj nervat. No, a pak už nezbývá nic jiného, až se hezky usalašíte, zabubáte, předvedete hadí tanec se spacákem, abyste chytli do tlapky, jako první v pořadí, zip v nohách zateplení a tu pomyslnou slupku od banánu hezky zavřeli. Nebo, jako můžete klidně zapínat napřed zip u hlavy, proti gustu…
Rada nad zlato: než se začnete soukat do spacáku, doporučuji zipík v nohách přiblížit tak, abyste na něj dosáhli alespoň v sedu.

Jednou jsem kupodivu nemohla vyvěsit spaní, tak jsem si na celtě (já ji tedy vozím skoro pořád, hlavně v mokru, jako „koberec“ pod přístřech) rozdělala zateplení a v něm spacák. Sice bez karimámy žádný Hilton, ale dalo se.

Tak dobrou zateplenou všem a svou slupku od banánu si račte pořídit zde. 🙂 Nat

Sdílet

1 komentář

  1. Dobrý večer.
    Děkuji za souvislý, smysl a nit neztrácející, konstruktivní, více než z jednoduchých vět a bez výrazné pomoci přepisu jednoduchých zvuků a obecně otřepaných hlášek prostých tex bez základních jazykových chyb, navíc oduševnělý a vtipný text, kterému právě pro jeho výše uvedené vlastnosti lze bez potíží tolerovat jeho marketingový záměr. Abych byl stylový ke stylům textů předešlých, ukončím své „zálesácké moudro“ jedním oblíbeným slovním spojením – prostě bomba! 🙂 Roman

Zanechat komentář