Zima je pro přírodního jedlíka špatná. Lov je zakázaný a sběr je velmi omezený.
Snažím se i v zimě trénovat a dnes jsem si řekl, že půjdu nalehko a dám si jen salát. V zimních měsících se dá najít trochu zelených bylin na salát nebo špenát. Jen člověk musí vědět, kde hledat a obrnit se trpělivostí.
Můj plán byl najít místo s Ptačincem žabincem. Což je zajímavá bylina, která je zelená i v zimně a je super do salátů nebo jako příloha k jídlu.
Jsou místa, kde je ho hodně, jsou to kraje lesů, břehy řek, okraje cestiček a louky.
Ptačinec má drobné lístky, ty jsou spíš oválné, ale v dospělosti tvoří lístek tvaru lipového listu.
Dobrým poznávacím znakem jsou drobné bílé kvítky, které můžete najít skoro celý rok.
Došel jsem údolím na loučku kde nějaké zvířátko hrabalo ve sněhu. Našel jsem tam i zbytky ptačince. Popošel jsem o kus dál a začal hrabat. Když je ptačince dostatek, tak beru jen mladé křehké výhonky. Ale když je nouze, tak i tuhé stonky zasytí. Jen se musí víc kousat.
Něco z toho, co jsem našel, jsem snědl na místě. Zbytek jsem si vzal sebou. V kapse mám skládací vak na jídlo od firmy Cnoc.
Je to šikovná věc, které se budu věnovat v jiném článku. Mám zde lžíci oleje, pepř a sůl. Stačí jen najít salátovou bylinu. Jako základ mi poslouží právě ptačinec.
Protože na loučce bylo ještě hodně sněhu, vyrazil jsem z údolí na horu. Na jižní svah a tam jsem našel rašící pažitku. Krásně voněla a tak jsem si jí k salátu přidal.
V nádobě od Cnoc se vše promíchalo a já to pak mohl jenom sníst. Výhodou je tažný uzávěr, kdy můžu průběžně do nádoby sbírat a také ujídat. Pak stačí posunout uzávěr a jít.
Salát chutnal dobře, na to že je ještě sníh, jsem toho našel dost. Olej, sůl a pepř vše dochutí a bylinkový salát je celkem dobrý. Běžně okusuju ptačinec při potulkách přírodou. A někdy si ho dopřeju do salátu.
Pažitku asi každý zná. Ale o ptačinci se malinko rozepíšu.
U nás na zahradě byl s ptačincem věčný boj. Je to prostě plevel. Ale velice chutný.
Drobná rostlinka, kterou kde kdo přehlíží.
Ale to co umí, je zajímavé a stojí to za zmínku.
Ptačinec žabinec, nebo Ptačinec prostřední.
Ptačinec prostřední (latinsky stellaria media) patří do čeledi hvozdíkovité. Je vysoký 10-30 cm. Roste celoročně. Je to jednoletá, křehká a hustě rozvětvená bylina. Lodyhy poléhavé až vystoupavé, s jednou řadou chlupů. Listy na bázi zaoblené, vejčité, špičaté. 5 bílých korunních lístků, hluboce dělených, dlouhých 3-5 mm, zhruba stejně jako kališní listy. 3-5 (nebo 10) tyčinek, stopky 4-6x delší než kalich, 3 čnělky. Semena dlouhá 0,9-1,3 mm s tupě špičatými papilami.
Tolik popis z netu 🙂
Ptačinec je bohatý na vitamin A a hlavně na vitamin C, éterické oleje, slizové látky a minerály. Vedle draslíku a kyseliny křemičité obsahuje — kromě jiného — zinek, fosfor, hořčík a měď.
Hlavně na jaře čistí tělo, zbavuje lymfu odpadních produktů látkové výměny, povzbuzuje činnost ledvin a uvolňuje tuhé hleny z dýchacích cest. Navíc pomáhá při hubnutí.
Ideální je čaj z čerstvé byliny. 1 malou hrst zalijte 500 ml horké vody a čaj nechejte táhnout 5 minut. Získáte tím denní dávku.
Ideální je do salátu, protože vařením a smažením ztrácí účinnost a také se úplně rozvaří.
Zajímavost ptačince. Říká se mu „nesmrtelná“ rostlina.
Pět až šest generací vyvede ptačinec ročně – s deseti až dvaceti tisíci semen na každou generaci a rostlinu. Z jednoho semene tedy může ročně vzniknout až sto dvacet tisíc rostlinek. Semeno má klíčivost asi 60 let. Tak dlouho dokáže odpočívat v zemi a čekat na příznivé podmínky k vyklíčení.
Někdy kvete dokonce pod sněhem a roste i v zimě, když se mírně oteplí. Tato nezničitelná životní síla se přenese i na člověka, který ptačinec pojídá.
Tuhle rostlinku mám rád. Křehká, jemná a s lehkou oříškovou chutí. Spousta zelených bylin je hořkých, ale ptačinec je opravdu příjemné chuti.
Jakmile se oteplí, ještě se k této rostlince vrátím.
Hezký den přeje Kraken
