Skály, šutry, kamínky, ty prostě miluju. A ostatní jistě také. Kdo by neměl rád ty výhledy z nich. Skalní útvary někdy trčí z krajiny a jindy jsou schované mezi stromy, a ani o nich nevíme.
A právě ty zapadlé, utopené a zašité mám nejraději. Špatně se tam chodí, někdy si člověk připadá jako kamzík, někdo spíš jako medvěd.
A právě v těchto místech můžete najít zajímavá zákoutí, prohlubně, jeskyně nebo převisy. Ty mě jako správného medvěda lákají nejvíc.
A může za to vojna, kdy jsem jako mladý hbitý průzkumník nalézal ve skalách skrýše a úkryty. Byl jsem tak dobrý, že jsem dostal i několik pochval za schovávání, když mě hledala celá rota vojáků. Dnes jsem ve věku, kdy už není dobré hrát na schovávanou, protože by mě nikdo nehledal.
Ale dost legrace.
Když přijde hnusné a větrné počasí, kdy vám vítr bere z úst nejen slova, kdy praskají větve a stromy padají k zemi, tak poutník rád najde bezpečnou sluj pro odpočinek. A je jedno zda jste tulák nebo průzkumák anebo rodinka na výletě.
V údolí nebo na planině se neschováte. Ve skalách ano. Kdo ještě nezažil vichřici nebo bouři daleko od civilizace, tak se asi bude smát. Ale kdo zažil, ten ví.
Je dobré trochu plánovat a předvídat situaci.
Někdy je prostě nejlepší zůstat tam, kde jste a poradit si s tím, co máte.
Nejlepší věc pro přežití – survival je Váš mozek.
Osud mě zavál na sever, tedy na sever Čech do Liberce. Při potulkách okolím jsem si našel pár míst, kam se rád vracím. Jeden kopec, vlastně celý dlouhý hřbet je posetý balvany žuly.
Místy jsou na sebe popadané tak, že vytvářejí místa akorát pro odpočinek.
Spaní na takových místech má svoje pro a proti.
Proti je jen špatná dostupnost, někdy je cesta k nim krkolomná a zadruhé je tam málo místa pro víc lidí. Pískovcové převisy třeba z Kokořínska nabízejí víc komfortu. Když je člověk sám, tak se nacpe i do té malinkaté skulinky, aby se zahřál.
Výběr místa
V první řadě se potřebujete schovat před větrem, v našem pásmu je směr převládajících větrů od západu nebo severozápadu. Mluvím o studených nepříjemných větrech, které z vás při nocování na špatném místě vysávají energii.
Druhá věc je ochrana před deštěm. To se nechá dořešit plachtou nebo pončem. Ale jsou i místa, kde tohle není třeba – stačí hledat.
Sucho. To dá rozum, že nechcete spát v bažině. Pokud Vám na tom místě čvachá pod nohama, tak hledejte dál.
Pokud je zde sucho, mrkněte se ještě na stěny, strop i místa kde se balvany setkávají. Koukněte do spár a škvír. Pokud v nich najdete mech, bahno nebo naplavený písek, tak Vám musí být jasné, že sem poteče. Ale to není důvod se stěhovat. Jen se mrkněte na druhý konec převisu, jistě tam bude sucho.
Kontrola
Podívejte se na boky a strop, pokud se zde něco loupe a mohlo by to odpadnout, opět jděte pryč. Mrkněte i na to, jak na sobě kameny leží a třeba, zda nad vámi není velký strom, který by se mohl vyvrátit a zatarasit vchod. Nalomené a nahnuté větve raději strhněte hned. Dostat klackem za ucho, když půjdete v noci čůrat, to asi nikdo nechce.
Pro jistotu nechte před vchodem kus signalizační látky, reflexní vesty a podobně. Kdyby se něco semlelo, a vy zůstanete uvnitř, tak to může přilákat pomoc. Pokud jedete v utajení, tak zapomeňte, co jsem napsal. Každopádně je lepší, aby někdo věděl, kde jste a co děláte. Kdyby se něco stalo, tak máte alespoň malou šanci na záchranu.
Oheň
Nikdy nedělejte oheň uvnitř, i když to láká. Můžete se udusit, pokud by tam byl špatný odvod kouře, také suché listí uvnitř, nebo tráva může chytnout, když budete spát. Nebo může žhavík zapadnout do spáry mezi kameny a ty můžou být i několik metrů hluboké. A pak už to neuhasíte.
A je jedno, zda máte oheň, vařič nebo líh.
Oheň vždy venku, nebo hned u vchodu. Ale pozor, pokud to bude nízký vchod, tak se může lehce stát, že skálu moc vyhřejete a někde tam ve spáře bude vlhkost a skála pukne a může se zřítit. U žuly je ta pravděpodobnost malá, ale u pískovce bych byl opatrný.
Ono se to nezdá, ale ohněm a vodou se dá naštípat kámen raz dva. Když občas vidím fotky trempíků a vandráků pod převisy z pískovce, tak si říkám: Proč?? Že je to očouzené a bude to i další desítky let je jedna věc, ale ten pískovec se tím značně narušuje, zvlášť v zimě.
Spal jsem na mnoha šutrech, jsou studené, vlhké, ale mají takovou zvláštní energii. Historii. Něco z toho dýchá. Sedím tam a říkám si, kdo nebo co tady nocovalo staletí přede mnou. Některá místa mají „svou“ atmosféru. Jsou to místa, která nejsou moc přehledná, a dobře se tam ztratíte. Když se tam zašijete, můžete pozorovat lesní život v blízkém okolí.
Nouzová situace
V nouzi je takové místo pod převisem super. Nemusíte složitě a zdlouhavě budovat přístřeší. Na některých místech najdete i hodně suchých listů jako tepelnou izolaci. Každopádně to chce mít v kapse, batohu nebo brašně nějakého pomocníka. Plachtu, celtu, deku, bivak nebo obyčejnou alu folii.
Pár nocí jsem takhle naspal. Myslím nouzově naspal a není to žádná lahoda. Čím lépe vyberete a upravíte místo tím lépe.
Jako pomocníky často používám klasickou celtu, nouzový bivakovací pytel SOL nebo univerzální bivako-plachto-pončo od Jervenu. Ale i ta obyčejná alu folii pomůže. Udrží tělesné teplo co nejblíž a bude Vám chvilku fajn. Je to prostě nouzové nocování.
Pokud máte nějakou podobnou výbavu ve vašem batohu, tak si to napřed zkuste na nečisto. Prostě, když o nic nejde, a není krizová situace. Člověk pak předejde rozčarování, když mu bude zima a bude mokrý. Pokud si to zkusíte, tak se na to lépe připravíte a pak Vám bude hej.
Jak se říká: „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“
A to platí u všeho.
Snad Vám článek něco dal a pomohl. Putujte přírodou bezpečně.
Hezký den přeje Kraken
jop.. a proto tak rad jezdim do Tiskych skal 😉