logo

Bushcraftportal.cz

Dřevokazná houba – Rezavec šikmý alias Čaga sibiřská

30.04.2021 / Kategorie: Lékařství, Nezařazené, Oheň, Potrava, Přežití, dovednosti, Přírodní / Napsal: / Komentáře: 0

Nenápadná dřevokazná houba, která často vypadá nevábně, ale přináší hodně užitku pro zálesáka. Ať už jí říkáme čaga, chaga nebo rezavec, jde o velmi hodnotnou …

Nenápadná dřevokazná houba, která často vypadá nevábně, ale přináší hodně užitku pro zálesáka. Ať už jí říkáme čaga, chaga nebo rezavec, jde o velmi hodnotnou houbu. 

Roste především na břízách, ale může být i na buku či dalších listnáčích. 

Léčivé účinky má jen ta, co roste na bříze a to ještě v nepříznivých podmínkách. Nakolik je to reklama, nevím, každopádně čaga je zlatý důl. 500 g sušené houby – drcené na prášek, stojí ve specializovaných obchodech až tisíc korun. A přitom je celkem snadné jí najít.

Břízu s bílou kůrou pozná snad každý a na bříze najdeme moře dřevokazných hub. Ale čagu si nemůžete s ničím splést. Vypadá jako balík kůry, někdy i do černa zbarvené.

Korkovité kousky se dají lehce oddělit, odrolit nebo ulomit. Pokud chcete větší kus, doporučuju pilku nebo nůž.

Jde to ztuha, ale jde to 🙂

Uvnitř je korkovitá hmota zbarvená krásně do rezava. Asi proto se jmenuje rezavec 🙂

Zajímavosti

Čaga sibiřská nebo rezavec šikmý (česky), innotus obligus (latinsky), chaga a birch mushroom (anglicky), tschagapilz (něm.), чага (rusky), pakurikääpä (finsky), kreftkuje (norsky), HuaShuGu (čínsky), kofuki-sarunokoshikake (japonsky), přezdívá se jí také “dar od boha” a “houba nesmrtelnosti”

Čaga byla a stále je používána především v ruském, ale také finském, polském a čínském tradičním léčitelství při různých zdravotních problémech (např. při bolestech břicha, záněty žaludku, nemocí jater a srdce či jako podpůrný lék při tuberkulóze). 

Čaga kmen stromu napadne a obrůstá jeho kůru zvenčí i zevnitř. Ze stromu pak postupně vysává všechny důležité živiny a energii, díky čemu jich také velké množství sama obsahuje. Čaga má dva druhy plodnice – dokonalé a nedokonalé (imperfektní). 

Dokonalé plodnice mohou pokrývat až polovinu obvodu kmene stromu a mají hnědou barvu a žlutohnědé podhoubí. Nedokonalé plodnice jsou menší a mohou se dožívat až několika desítek let. Starší plodnice jsou tmavší a mívají popraskaný povrch. 

Plodnice se začínají tvořit až v době, kdy strom odumírá a podhoubí čagy tvoří podstatnou část jeho kmene. Rezavec má rád chladnější podnebí a nejvíce mu vyhovují lesy na severu Evropy (Sibiř, Laponsko, Sever Ameriky, apod. Nejžádanější je čaga rostoucí na bříze, která má mít nejsilnější léčivé účinky. 

Léčitelství

Posiluje přirozený imunitní systém

Působí jako antioxidant, chrání organismus před působením volných radikálů.

Je to adaptogen zvyšující přirozenou odolnost proti stresovým situacím (např. zranění, úzkost, únava), zvyšuje schopnost odolávat změněným podmínkám

Má protirakovinové, protiinfekční a protizánětlivé účinky – používá se jako podpora při léčbě rakoviny. Působí jako přírodní analgetikum – zmírňuje bolest.

Podporuje činnost trávicího systému a pomáhá při potížích s trávením – podporuje léčbu žaludečních vředů a zánětů, ulcerózní kolitidy a Crohnovy nemoci, chrání žaludeční sliznici.

Vyživuje a chrání ledviny, slezinu a játra – používá se při léčbě hepatitidy. 

Pozitivně ovlivňuje mozkovou činnost – zlepšuje paměť, schopnost koncentrace a harmonizuje mysl. Podporuje kardiovaskulární systém.

Zlepšuje stav kůže – zmírňuje příznaky ekzémů, vyrážek, lupénky i pásového oparu.

Snižuje hladinu cholesterolu a cukru v krvi.

Čaga je prostě plná zdraví prospěšných sloučenin. Například betulin a kyselinu betulinovou se schopností potírat nejrůznější infekce a vybrané civilizační choroby. Za zmínku stojí také β glukany jakožto silné imunostimulanty. Melanin působí jako antioxidant, terpeny a steroidy mohou prospět při nádorových onemocněních. V malé míře obsahuje Chaga sibiřská také vitaminy skupin D a B, vápník, zinek, hořčík, železo a další minerální látky.

Žádná studie však dosud jednoznačně neprokázala, že tato houba dokáže rakovinu skutečně vyléčit.

Jako prevence před vznikem nádorového onemocnění či jako podpůrný léčebný prostředek je však doporučována.

Sběr a použití

Není jí možné pěstovat, jedná se pouze o přírodní produkt divoce rostoucí v přírodě, kde se sbírá. Houba čaga se sbírá především od července až do přelomu října a listopadu, protože v tomto období obsahuje nejvíce účinných látek. Sběr není jednoduchý, jelikož plodnice houby rostou ve výšce několika metrů nad zemí. Sběr může usnadnit vysoká sněhová pokrývka.

Pokud jí odtrhnete nebo odříznete, máte několik možností, buďto hned namlít a usušit. Nebo usušit celý kus čagy a pak namlít na prach. Anebo nechat usušený celý kus a z něj si vždy naškrábat tolik, kolik potřebuju. Protože vím, jak vše namleté rychle podléhá zkáze, tak já volím tu poslední variantu. Věřte mi, že jde pak docela dobře nadloubat to, co potřebujete.

K samoléčbě se nejčastěji používá čaj, kdy zalijeme jednu lžičku rozemleté houby vařící vodou a necháme několik hodin stát. Pak výluh scedíme, ohřejeme a popíjíme. Nebo můžeme houbu několik minut povařit. Je dobré pít menší dávky třeba třikrát denně a to nejlépe před jídlem – po dobu 12 až 20 týdnů. Ale když si třikrát týdně uděláte trochu čaje, tak se dá popíjet stále. Není to žádná lahůdka. Ale oslazený medem se dá pít. 

Dá se udělat i tinktura, ale já tyhle věci raději piju ve formě výluhu – tedy čaje, jak se říká nesprávně.

Myslím, že o rezavci jako léčivce jsem toho našel dost a jistě si dokážete vygooglit i další věci.

 Jenže tahle houba je pro zálesáky i pomocníkem při rozdělávání ohně. 

Rozdělání ohně

Když najdu čagu, uloupnu jí a strčím do kapsy bundy nebo batohu. Ona tak sama vyschne a při další potulce mi poslouží na rozdělání ohně. Výhoda je, že se nemusí nijak složitě upravovat. Máčet, vypalovat anebo rozklepávat.

Zapomeňte na to. Stačí jí jen narušit strukturu, naškrábat nožem nebo i kamenem. A do tohoto prachu, nebo kousků hodit jiskru, ať už z firesteelu nebo z ocílky. 

Ocílka a pazourek, nebo křemen fungují skvěle. Jen to chce změnit techniku. 

Ideální je najít pevný podklad, kámen nebo pařez či kmen stromu. Pak na podložku naškrábat houbu, opřít tam ocílku a pazourkem křísnout. Křeše se obráceně než při použití práchna (zuhelnatělá látka). 

Ale i když budete mít ocílku a pazourek ve vzduchu a budete křesat klasicky, tak se nějaká jiskra chytí. Pak už jen doutnající prach dáte do připraveného hnízda a rozfoukáte oheň. 

Hand drill tedy metoda tření dřev také funguje. Jako podklad se použije právě čaga a po chvilce vrtění je žhavík na světě. Ale není to stoprocentní. Né pokaždé se mi zadaří žhavík vyvrtět, ale já nejsem žádný specialista na hand drill. 

Jde použít i bowdrill, ale čaga se špatně drží a je to spíš k zlosti. Ale jde to.

Čaga chytá od jisker velmi dobře. A to bez složitých úprav. Myslím, že by jí měl povinně znát každý zálesák, bushcrafter nebo survivalista.

Bříza je strom, který miluju. V tmavém lese to díky bílé kůře rozzáří. Kůra je skvělá na zapálení ohně, dá se z kůry udělat rukojeť nože, nebo nádoba či krabička na drobnosti.

Na kmeni břízy najdeme širokou škálu prospěšných dřevokazných hub, třeba Troudnatec kopytovitý, nebo Březovník obecný anebo Čagu. Lístky břízy jsou jedlé, stejně tak jako se dá na jaře sbírat březová míza. Má dobré dřevo na vyřezávání hrnků nebo lžic. Prostě dokonalý strom pro bushcraftera či jiného dobrodruha.

Doufám, že Vám článek pomohl. Hezký den přeje Kraken 

Zanechat komentář