logo

Bushcraftportal.cz

Lopuch obecný, větší, menší, plstnatý a jeho všestranné využití

11.06.2021 / Kategorie: Nezařazené / Napsal: / Komentáře: 0

Možnost využit nějakou věc různými způsoby jsem si oblíbil nejen u vybavení (při sestavování KPZ se to dokonce výrazně doporučuje), ale tuto vlastnost jsem kdysi objevil i u některých rostlin a stromů. Jednou z mých nejoblíbenějších víceúčelových rostlin je lopuch obecný.

Jeho využití je opravdu široké a lze ho použít k různým účelům téměř po celý rok. S výčtem těchto možností začneme tak říkajíc od podlahy, nebo spíše z pod podlahy. Protože je lopuch dvouletá rostlina, lze její kořen sbírat jak na jaře, tak i na podzim. Samozřejmě, že ne u té stejné rostliny. Kořen se sbírá pouze tehdy, když nadzemní část tvoří pouze růžice listů. V momentě, kdy se uprostřed této růžice začne tvořit stvol, kořen začíná dřevnatět.

Kořen – po oloupání silné vláknité slupky se dá jíst syrový, ale mnohem lepší je upečený v popelu zabalený do svých listů. Pokud je dobře udělaný, je vnitřek kořenů měkký a svou konzistencí a chutí připomíná brambory. Kousek másla a špetka soli tuto chuť ještě více zvýrazní. Stejným způsobem lze připravit i řapíky lopuchu a mladý cca 20 cm dlouhý stonek. Ale k tomu se dostaneme později.

Řapíky – je několik způsobů jak řapíky využít, ale vždy by tomu mělo předcházet jejích pečlivě očištění od jemného bílého povlaku z chloupků. 

Pokud tak neučiníte, vás pokrm bude mít velmi hořkou příchuť. Minimálně v syrovém stavu. Řapíky, stejně jako kořen se dají jíst syrové, nebo upečené v listech v popelu. Dají se vařit stejně jako chřest, ale můj nejoblíbenější způsob je opéct je na másle na pánvi spolu se slaninou a česnekem, tak jak jsem to udělal při naší poslední společně obchůzce se Skoťákem @Martin Hlaváč, kde byly takto upravené řapíky jako příloha ke špízům. Při této úpravě doporučuji řapíky nakrájet na tenčí kolečka a to z důvodu dlouhých a relativně pevných vláken po jejich obvodu.

Kdysi jsem s řapíky experimentoval i kvůli získání vody na místech, kde se na povrchu nedala najít. Řapíky jsem drtil a ždímal. Nějaké množství vody jsem z nich dostal, ale práce to byla náročná a chuť nazelenalé tekutiny byla dost nahořklá, což jistě mělo na svědomí jemné „ochlupení “ řapíku. Jako nejjednodušší způsob jak z nich získat vodu bylo prostě je rozkousat a vysát a zbytek vyplivnout. Tedy pokud je člověk rovnou nesní.

Listy – já je hlavně používal k zabalení jídla při pečení pod popelem, ale jejich využití díky velikosti a tvaru listů je omezeno snad jen naší fantazií. Ale pozor, pokud do nich budete balit nějaké potraviny a nebudete celý závitek tepelně upravovat, počítejte s hořkosti potravin kterou získají (ovšem jen na povrchu) ze všude přítomných jemných chloupků.

Stonek – málo kdo ví, že i stonek, alespoň na začátku jeho rašení nám může poskytnout rychlou a chutnou svačinku. Čerstvě vyrostlý stonek sbíráme přibližně do 20 – 30 cm jeho délky. Pak už dužina o kterou nám jde začíná vysychat a „polysterenovatět“ ,tak jak ji všichni známe ze starých suchých stonků. Dužinu stonku, respektive celý neloupaný stonek, můžeme upéct zabalený v listech v popelu jako kořen. To že je stonek už hotový poznáme podle toho, když do balíčku zatlačíme klacíkem a ucítíme, že stonek je měkký. Pak už jen stačí z dužiny odstranit tuhou vláknitou stěnu stonku a stejně jako u kořenu můžeme dochutit trochou másla a špetkou soli. Když jsem zkoušel dužinu péct v troubě zabalenou v alobalu, tak mi spíše ztvrdla a to samé se stalo i při smažení na pánvi. Dužinu můžeme samozřejmě sníst i syrovou, ale opět je nezbytné oloupat její „obal“. Navíc pak ještě doporučuji celou dužinu oškrábat. Ale i tak se vám nejspíše nepodaří odstranit všechny vlákna. Chuť a konzistenci syrové dužiny bych přirovnal k měkčímu a šťavnatějšímu kedlubnu bez palčivého nádechu jaký kedluben mívá. Při této práci, ale počítejte s tím, že se trochu umažete a bude vám trvat minimálně den, než to z rukou dostanete pryč.

U stonku ještě zůstaneme, ale posuneme si pomyslné hodiny o cca tři čtvrtě roku dopředu někdy do období únoru, března. Tentokrát nás bude zajímat stonek již odumřelý a zdřevnatělý. On samozřejmě odumře a zdřevnatí už dříve, ale aby jsme jej mohli použít k rozdělání ohně, musíme si počkat na období, kdy jej můžeme snadno ulomit bez toho, aniž by z něj trčely vlákna. V tomto období tak můžeme získat výborný vrták pro metodu rozdělávání ohně třením tzv. Hand Drill ( viděl jsem na vlastní oči i použití při metodě Bow Drillu). Suchý a dobře zdřevnatělý stonek lopuchu funguje s celou řadou měkkých dřev.

Květy/květní lůžka – a na samý závěr se zastavíme u květů, respektive u jejich lůžek. Většina zná suché květy lopuchu jak ty „bodláky “ co drží na oblečení, jenže v době jejich květu z nich můžeme získat něco málo jídla. V podstatě se musíme prokrájet ke květnímu lůžku a to pečlivě očistit od okvětních lístků a bodlin. Navíc se musíme zbavit i drobných jednotlivých kvítků tvořící celý květ. I pak doporučuji okrájené lůžko prohnat nad plameny, abych se zbavili posledních zbytků chloupků, které by nás mohli nepříjemně dráždit v krku. Jelikož je to práce piplavá a píchavá a navíc poměr cena/výkon není příliš vysoká, berte tuto informaci spíše jako kuriozitu a maximálně námět na vyzkoušení. Chuť je opět podobná kedlubně.

Podobným způsobem lze využít celou řadu rostlin, ale i stromů. V době psaní tohoto příspěvku všude kvetou a voní akáty a akát může rovněž zařadit do této „víceúčelové “ skupiny. Před několika lety jsem o akátu a jeho využití natočil krátké video které můžete nalézt zde

https://www.youtube.com/watch?v=4Ai3A41pSZw

Zanechat komentář