Každý se asi setkal na potulkách přírodou s problémem, kdy jemné suché materiály, jako troud, káva, sůl, pepř, permanganistan nebo třeba střelný prach, je potřeba mít v pevném obalu a v suchu.

Nosit tyto materiály lze mnoha způsoby a na trhu je dostatek různých pouzder a obalů. Ale vyrobit si vlastní z přírodního materiálu má své kouzlo.

Ideální je dřevo z lísky, které je lehce dostupné a skoro všude. Nejlepší materiál je suché dřevo, protože je pevnější, při vrtání ručním vrtákem se tolik netřepí a vnitřní prostor je ideálně hladký, tak se sypké materiály nezachytí uvnitř.

Jak na to? Stačí najít suchou lísku, pilou odříznout požadovanou délku a ručním vrtákem dosáhnout požadované hloubky. Jako zátka je ideální korkový špunt, a pokud není k dispozici, dá se lehce vyrobit opačnou stranou vrtáku. 

Pro zavěšení poslouží provázek, tkanička od bot nebo kus padákové šnůry, to záleží na vkusu a možnostech každého. Jednoduchý omot spojený se zátkou zajistí, že se zátka nikam nezatoulá. Závěs poslouží k zavěšení na batoh nebo opasek.

Pak už stačí novou věc vyzdobit podle vlastního vkusu.

Osobně tuto nádobu používám denně na mletou kávu – káva po čase voní po dřevu lísky, a druhou nádobu na jemný dřevěný prach na rozdělání ohně.

Nestalo se mi, že by se někdy dostala vlhkost k uloženému materiálu, i přes střídání teplot nebo déšť.

Celá výroba zabere jen pár minut, tak vzhůru do toho.

                                                                                                          Dědek 

Sdílet

1 komentář

  1. No, se čtyřbřitým vrtákem, co je na třetí fotce shora, jsme se na jedné akci při vrtání neskutečně nadřeli. Velmi neochotně leze do dřeva a musí se na něj hodně tlačit. Pro strojní pohon dobré, ale na ruční ne. Naopak dvoubřitý vrták, s jednou šroubovicí (od firmy Bosch, tvarově shodný jako Ruční vrták MAZUR co se nabízí na Bushcraftshopu), to byla úplně jiná práce. Doslova sám se vtahoval do záběru, nemuselo se na něj tolik tlačit, stačilo jen otáčet a krásně to bralo třísku jako z ořezovátka na tužky. Ovšem podotýkám, že jsme nevyráběli nádobku, ale židličku „štokrdle“ z rozštípnutého špalku se čtyřmi vsazenými nožičkami vyrobenými z větví.

Zanechat komentář