Vzhledem k tomu, že se nám množí dotazy na textilní materiály používané na oblečení do přírody rozhodli jsme se zpracovat porovnání, ve kterém Vám chceme ukázat specifikace často používaných materiálů z nichž se oblečení do přírody šije. Rozhodovat o tom, který materiál je ten NEJ je téměř nemožné, především z důvodu, že každý je použitelný v jiných podmínkách a za jiným účelem. Většina z nás si představuje, že svrchní část oděvu, tedy bunda a kalhoty by měli splňovat jisté parametry. Mezi ty základní, které si u jednotlivých materiálů rozebereme bude:
– Odolnost proti vodě
– Odolnost proti větru
– Prodyšnost
– Odolnost proti oděru a roztrhnutí
– Odolnost proti ohni
– Hmotnost
– Údržba materiálu
– Historie materiálu
Pokud hledáte lehkou bundu nebo kalhoty, které budou odolné proti vodě i větru, budou skvěle prodyšné, téměř nezničitelné a použitelné jak pro dlouhé tůry tak táboření u ohně zklamu Vás hned na začátku – takový materiál prostě neexistuje nebo o něm prozatím nevíme!
Membrány (Gore-Tex, Wind-Tex, Cover-Tex a další)
Historie membránového materiálu firmy Gore, která je průkopníkem v tomto oboru sahá někam do roku 1970, kdy byl GORE-TEX® patentován. O rok dříve Bob Gore vytváří ePTFE neboli expandovaný polytetrafluoroetylen tím, že za určitých podmínek rychle roztáhne polytetrafluoroetylen. Výsledkem je neuvěřitelně silný, mikroporézní materiál s mimořádnými vlastnostmi včetně nízké absorpce vody a dobré odolnosti vůči povětrnostním vlivům.
Bylo napsáno mnoho o funkčnosti / nefunkčnosti těchto materiálu. Sami výrobci membránových materiálů slibují trvalou nepromokavost, větruvzdornost a optimální prodyšnost, vývoj membrán a jejich pod- typů je samozřejmě celá řada, protože výrobci nespí a snaží se stále vylepšovat. Na čem pracují asi nejusilovněji je právě prodyšnost, která není právě optimální.
Téměř všechny membrány typu -Tex dokáží zabránit prostupu vody materiálem k tělu, ovšem daní je zpětný odvod vlhkosti z těla na povrch materiálu. I přes usilovnou snahu je problémem membrány její zanášení špínou, prachem, kouřem, praním, výpary, což snižuje její funkci jak směrem dovnitř tak ven. Neprodyšnost membrány způsobuje srážení vody na vnitřní straně materiálu a nepříjemný pocit (jako v pařeništi / pláštěnce). Membrána tedy není optimálním řešením pro aktivity při nich dochází k zahřívání těla, tzn. náročnější pochody, běh, teplejší počasí. Stejně tak není materiál úplně vhodný pro BUSHCRAFT a tábornické aktivity, vzhledem k nebezpečí poškození membrány, případná jiskra od ohně odlétlá na tento materiál Vám také úsměv na tváři nevykouzlí (vzhledem k použití syntetických prodyšných svrchních materiálů). Naopak zásadními přednostmi je skvělá odolnost proti vodě, pokud se nějak zásadně intenzivně nepohybujete (např. použití membrány na bivaky, nebo pro myslivce sedící na posedu), odolnost proti větru a také velmi nízká hmotnost. O membránový materiál je ovšem nutné se dobře starat, případně dále impregnovat svrchní vrstvu DWR, kompletní pokyny pro údržbu membrány Gore-TEX najdete zde. Pokud se rozhodnete pro membránový svršek doporučujeme tu od firmy Gore, která je vývojem nejdále, navíc garantuje opravu, výměnu nebo dokonce vrácení peněz v případě, že se Vám nepozdává funkčnost některé z vlastností materiálu Gore-TEX, jak a zda to funguje nevíme.
Shrnutí membránových materiálů
+ Takřka 100% odolnost proti vodě, výborná při správném použití a údržbě
+ Odolnost proti větru
+ Velmi nízká hmotnost
+ Hitech materiál pro outdoor
– Prodyšnost při zátěži není právě ideální
– Odolnost proti oděru a roztrhnutí odvislá od vlastností vnější textilie / obecně není úplně vhodná k tábornickým aktivitám
– Odolnost proti ohni je nízká, celkově se pohyb u otevřeného ohně nedoporučuje
– Poměrně náročná a specifická údržba
Ventile
Materiál, který zůstává zlehka v ústraní, ale je to právem nebo neprávem? Jeho historie sahá do doby 2. světové války, kdy byl vyvinut pro potřeby anglických pilotů, kteří při haváriích letadel umírali na podchlazení v ledové vodě. Jejich kombinézy byly vytvořeny ze 100% bavlny, která byla tak hustě tkaná, že je dokázala výrazně delší dobu chránit před průnikem studené vody a dávala jim tak vyšší šanci na přežití.
Princip Ventile tkaniny funguje následovně: Přísně vybraná vlákna bavlny (cca 2% světové produkce lze použít pro tkaní Ventile) a jejich hustá vazba při tkaní o cca 30% způsobuje, že v okamžiku kdy vlákna bavlny nasají vodu, zvětší svůj objem a tím pádem ucpou póry, kudy by mohla další voda pronikat. V praxi to znamená to, že na sobě budete mít mokrý kus hadru, který drží tvar (ztuhne), ale další vodu nepropustí (může však nepříjemně studit, to i za sucha). Tento pocit nemusí být zcela příjemný, hlavně v okamžiku kdy na sobě máte další vrstvu, která ochotně vlhkost z Ventile nasaje. Řešením může být dvojitý Ventile, který funguje tak, že se první vrstva nasákne, ale druhá ji nepustí k tělu, toto řešení je naprosto ideální a vy můžete být i v silném dešti v suchu. Bohužel z dvojitého Ventile šijí cca pouze 3 firmy na světě, a cena oděvů samozřejmě výrazně roste.
Ventile je také velmi dobře odolný mechanickému poškození, díky hustému tkaní. Ovšem v okamžiku roztržení vzniká problém. U Ventile je zásadní minimum švů, i když výrobce udává, že švy a vpichy po jehle se při absorbování vody zacelí, není tomu tak a pokud se voda přes látku dostane, je to právě v místech švů. Prodyšnost Ventile je velmi dobrá, ovšem náročný trek nemusí vždy udýchat a vlhkost se může srážet na povrchu tkaniny. Vzhledem k tomu, že by se oděvy z Ventile měly šít s co nejjednodušším střihem aby plnili svůj účel, nejsou většinou osazeny odvětrávacími moduly apod.
V čem Ventile vyniká je jeho větruodolnost a také odolnost proti uhlíkům a jiskrám z ohně. Materiál se nijak neimpregnuje, naopak by došlo k poškození vláken. Ventile by se měl prát na 40° v obyčejném pracím prášku nebo Jelenovi, bez aviváže. Materiál asi není zcela vhodný pro myslivce a lovce, kteří se chtějí pohybovat v lesích tiše, protože Ventile je poměrně hlučný a šustivý zvuk nijak nezamaskujete. Z ventile se nevyrábí pouze oděvy, ale také ponča a celty u kterých jsou vlastnosti Ventile takřka bezkonkurenční.
Více o materiálu Ventile připravujeme v rozsáhlém článku od Toma, který má z Ventile zkušenost více než 5 let. Kompletní článek najdete ZDE
Shrnutí dle našich kritérií je u Ventile následující:
+ Velmi dobrá odolnost proti vodě takřka 100% (nevýhodou může být studený pocit z vlhkého hadru)
+ Odolnost proti větru je skvělá
+ Prodyšnost 100% bavlněného materiálu je velmi dobrá
+ Odolnost proti roztrhnutí
+ Odolnost proti ohni (uhlíkům)
+ Snadná údržba (bez impregnace)
– Vyšší hmotnost materiálu
– Chladivý pocit (v létě může být výhodou)
– Netěsnost švů (nutno zvolit relativně jednoduchý tvar bez zbytečností)
– Barevná nestálost – tvorba map na materiálu (blednutí)
– Delší doba sušení
G-1000
Posledním materiálem, který Vám zde představíme je G-1000, kombinace syntetických vláken (polyesteru) a bavlny v poměru 65/35%. Historie materiálu sahá do roku 1960 kdy jej Ake Nordin (Švédsko) vyvinul nejprve pro stan Grónské expedice a následně z materiálu ušil batoh a první bundu, která se v téměř nezměněném stavu vyrábí dodnes. Zásadní vlastností G-1000 je její odolnost. Díky velmi hustě tkaným vláknům, kombinace polyesteru a bavlny vzniká materiál, který kombinuje skvělou odolnost proti mechanickému poškození, prodyšnost a současně odolnost proti větru i vodě. Ta je u tohoto materiálu dosažena ošetřením 35% bavlněných vláken voskem Greenland (kombinace včelího vosku a parafínu). Ten se do oděvu aplikuje vetřením a následným zažehlením nebo zafénováním. Tím pronikne do materiálu a uchovává jej velmi dobře vodě odolný, ale současně dostatečně prodyšný. V praxi to vypadá tak, že kapky vody po povrchu impregnovaného materiálu stékají. Fjälräven jejíž zakladatelem je právě Ake Nordin, je jedinou firmou, která z materiálu G-1000 šije oděvy, stany i batohy.
Materiál je velmi příjemný na tělo, a i přes svou pevnost už na omak, je velmi prodyšný. Vyrábí se v několika dalších verzích jako G-1000 Heavy – extrémně odolný, zesílený materiál nebo G-1000 Lite, který je lehký a chladivý. Více než 2 roky používám, ovšem materiál původní tedy G-1000 Original, který díky své pevnosti není úplně vhodný pro klasický treking a desítky nastoupaných kilometrů, jedná se spíše o velmi odolný retro materiál pro pobyt v přírodě. Ve světě si svou oblibu teprve získává, ovšem ve Skanidnávii jej využívají jak myslivci, tak lesáci i dřevorubci, což svědčí o odolnosti materiálu G-1000.
Impregnaci voskem je vhodné aplikovat cca 2x za rok, nejlépe po zimě a následně na podzim, vosk se z tkaniny uvolňuje praním, které by mělo probíhat na 40°. Vosk je vhodné aplikovat především na nejvíce náchylná místa jako jsou ramena, kapuce, lopatky, rukávy u bundy a stehna, lýtka a spodní část kalhot. Díky impregnaci vydrží materiál ve skvělé kondici velmi dlouhou dobu. Materiál G-1000 velmi dobře odolá vodě ovšem nikdy se nestane 100% voděodolný jako např. GoreTex, na druhou stranu velmi rychle schne v případě namočení . Švy lze zatřít voskem a tím zabránit průniku vody i v těchto místech. V čem materiál vyniká je jeho odolnost proti roztržení nebo prodření (testována 2 roky, intenzivně) a velmi odolný je také proti ohni a uhlíkům. (žhavý uhlík na materiálu zchladne, protože své teplo předá vosku, který se na tkanině rozpouští). Další skvělou vlastností je odolnost proti hmyzu a komárům, kteří materiál G-1000, díky své hustotě tkaní neprokousnou. Vzhledem k tomu, že z G-1000 šije jediná firma, lze jako výhodu uvést také skvělé zpracování, padnoucí střihy a 100% funkčnost jednotlivých částí těchto oděvů.
Shrnutí vlastností G-1000 je pak následující
+ Odolnost proti vodě – odvislá od impregnace voskem
+ Odolnost proti větru je výborná
+ Prodyšnost je velmi dobrá
+ Odolnost proti prodření / roztrhnutí je extrémní
+ Odolnost proti ohni (uhlíkům)
+ Při promočení velmi dobře schne
+ Odolná proti prokousnutí hmyzem
+ Padnoucí střih oděvů, kvalita zpracování
– Není garantována 100% voděoodolnost
– G-1000 original není vhodný pro náročný trekking
– Náročnější údržba (impregnace voskem)
– Vyšší hmotnost
Všechny výše popsané poznatky vyplývají z vlastních zkušeností, a zkušeností našich redaktorů, při používání těchto materiálů, a testování vždy po dobu nejméně dvou let.
Pěkný článek. Dlouho jsem si nemohl vybrat mezi materiály na oblečení do přírody. Nakonec to vyhrál Ventile. Tvůj článek a praxe mě jen utvrdili v dobré volbě. Fajn je, že každý si může vybrat podle svého 🙂
Nemohu souhlasit s tvrzením, že gore oblečení má nízkou odolnost proti roztržení. To přece určuje povrchový materiál a ne membrána, která se pod něj dává. Můžete mít ultra-light bundu, která se roztrhne snáze, nebo naopak silnou rip-stopovou s kevlarovými panely. Gore-tex na to nemá žádný vliv.
Taktéž nechápu v čem je údržba tohoto oblečení náročná a specifická. Prostě to vyperete v pračce. Případně naimpregnujete.
Ano, máte pravdu odolnost membránové vrstvy ovlivňuje povrchový materiál, ovšem samotná funkce membrány je odvislá právě od údržby. To znamená, že je potřeba impregnovat svrchní vrstvu DWR, tak aby membrána fungovala tak jak má, pokud by měl člověk postupovat dle instrukcí výrobců membránových materiálů, je ve srovnání s ostatními zde posuzovanými materiály údržba „poměrně složitá“. O životnosti membrány zde nechci spekulovat o tom bylo již napsáno hodně. Nesnažím se tvrdit, že je membránový materiál špatný, jen poukazuji, že pro použití v určitých podmínkách spojené z bushcraftem jsou i jiné dle mého názoru lepší varianty 🙂
Souhlasím že, např. k ohni jsou tyto umělé materiály nesmysl. Ani jsem nereagoval, protože bych je vyvyšoval nad ostatní.
Šlo mi jen o vyjasnění vět o mechanické odolnosti a údržbě.
Původně bylo ve shrnutí napsáno, že se takové oblečení snadno mechanicky poškodí při pádu a prodírání křovím. To jste jak vidím pozměnil.
No a co se údržby týče. G1000 dle mého soudu vyjde náročností a specifičností na stejno: pere se v pračce a impregnuje. Membránové věci se také perou v pračce a impregnují.
Ano je to tak, větu o mechanickém poškození jsem upravil, je pravda, že je to hodně o použitém typu svrchního materiálu, mechanické vlastnosti a náchylnost k roztržení se tak mění. Co se impregnace týče, také souhlasím, je to nicméně uvedeno také u G-1000, jako nevýhoda – náročnější údržba.
Napadlo Vás někdy, proč se musí svrchní vrstva impregnovat, aby spodní
vrstva Goretexu a dalších membrán správně fungovala a nepropouštěla vodu? Jde snad o těch pár gramů vody, která ulpí ve svrchní vrstvě?
Gore tex a další podobné materiály je jeden velkej světovej podvod, a to je všechno a dokavad to lidé svojí koupí budou podporovat, tak se to bude vyrábět. Když si koupím obyčejnou nylonovou větrovku, kterou
opatřím DWR úpravou, tak to bude fungovat stejně, neli líp z hlediska
prodyšnosti.
Pokud se svrchní vrstva promočí a nasaje vodu, tak se tělesná vlhkost přes ní nedokáže dostat ven a membrána je vlastně nanic. Vznikne igelit, který nepustí vodu, vzduch ani tam a ani ven. Proto se membránové oblečení musí impregnovat. S tou větrovkou s impregnací jsem to nezkoušel. Sice teoreticky to bude fungovat, ale v praxi nevím. Máš prosímtě osobní zkušenost? Jak to dýchá, jak to odolá dešti a jak dlouho? Já tu zkušenost nemám.
Zvláštní je, že mokrý Ventile tělesnou vlhkost pustí ven, samozřejmě má to své limity. Pokud pofuním do kopce a budu se potit až za ušima, tak to neudýchá ani náhodou. To by neudýchalo ani bavlněné tričko 🙂
No to je trochu jednoduché vysvětlení o tom igelitu, svrchní materiál nemá takovou hustotu a soudržnost , aby se přes něj nedostaly páry vody. Musí se vzít v úvahu teplota/vnější -vnitřní/, tlak/třeba voda pod popruhy a zády batohu/ a zejména vzdušná vlhkost. Zjednodušeně -mem. trošku funguje při co největším rozdílu teplot vně a uvnitř /zima, hory/, zažil jsem zákazníka, který reklamoval produkt po návštěvě jungle/vysoká teplota, vlhkost/.
Měl jsem řadu bund- Berghaus , The Nort Face/gore/,,Lowe Alpine/Event/,Patagonia /h2no/ a mohu Tě ubezpečit, že po
vyprání impregnace začaly všechny bundy protékat a to i za
optimálních podmínek, tedy při prochajdě městem bez báglu.
Jen ta Patagonie vypadala lépe /tvrdilo se že h2no je lepší
něž gore/, ale to může být jen subjektivní pocit..
Obyčejnou větrovku jsem impregnovat nezkoušel, mám doma ještě pár patošek, který asi nikdy neroztrhám , nemaj ripstop úpravu, ale jsou „strečový“a jak je již známo, na umělých materiálech je stretch účinnější. Co padla ochrana Patagonii, najelo už více výrobců na tuhle technologii, včetně gore.
To zní zajímavě. Nechceš udělat pokus s větrovkou a impregnací. Neznám nikoho kdo to má odzkoušeno v praxi. Přece jenom teorie a praxe, často bývá velmi rozdílná.
Já mám oblečení jem z Ventile a na něm to testovat nemá smysl:-)
Přibliž mi prosímtě tu Patagonii. H2No vypadá jako další membrána, stejný princip, výhody i nevýhody.
A co sy myslíš o Nikwax Analogy?:
http://www.paramo.co.uk/en-gb/garments/fabrics/
Jen jsem o tom četl, ale nemám to vyzkoušené.
Sice si to nebudu kupovat, ale mám rád nové informace, tak ti za ně budu vděčný. Děkuji.
Dobrý článek, díky za infos z praxe.
ad ventile: imho vynikající, mám tilak loke 5 rokem (latoka považuju i díky umístění a počtu kapes za pro mne dokonalý střih, mno a když ho tilak ušil z ventile pod jméne loke, tak nebylo co řešit), jako bushcraft softshellka je to (bunda z ventile) naprosto dokolalé, člověk může i ohni, což se s plastikem fakt nedá. Nosím jí prakticky každodenně, (takže jsem jí u zápěstí za ty leta už skoro prodřel) a nepromokavost materialu jak nová – což je btw v článku skvěle popsáno. Kdyby měla v oblasti ramen zdvojený ventile, tak bych jí říkal hardshell.
ad membrány: goráč, specielně ten klasický bych si koupil leda tak omylem (hardshell bundy, gatě).
Měl jsem tu velkou kliku, že jsem před 9 lety zachytil Monturu s dokonalým střihem (lepší řešení kapuce jsem nikdy neviděl) a hlavně ušitou z eVentu, než jim takovýto nápady Gore rychle zakázalo).
Mám to jako hardshell a nasazuju jí do akcí když už ventile nestačí (ledový krutovítr, horizontální déšt, pobřeží a moře,…), nebo když je potřeba hardshell budna technického střihu. Slouží doteď dokonale, jen vodotěsné podpaždní zipy už jeví jisté známky opotřebení. Goráčový bundy jsou proti tomu nechutný, neporovnatelně horší, pařník.
membrána a boty: do nízkých je to nanic, neviděl jsem ani jedny, kde by membrána vydržela dýl než pár týdnů, v nezpevněných keckách se VŽDY potrhá membrána ve švech a tudy pak prostupuje voda.
Naopak, do kvalitních nadkotníkových látkokožených „lehkopohorek“ s pořádným zpevněním a okopy membrána nemá chybu, jedny takové mi slouží 8 rokem (podrážky už byly na výměně ošlapaného vzorku), a stále neprotékají.
Limit bot s membránou: pokud se do nich dostane vrchem životaschopné bahínko v nestudených krajích při brodění, jsou na odpis, kombinace látka+membrána je prakticky nevymytelná, nedezinfikovatelná. Řešením je pokorný návrat ke kožené či látkové klasice.
ad nikvax analogy: myslím si o tom to nejlepší – budu kupovat.
Nicméně imho stále platí že máloco je tak praktické na bushcraft jako je ventile. Člověk s tím může k ohni, nová „impregnace“ se řeší tak, že to člověk vypere v mýdlový vodě a následně pořádně vymáchá… a pokud jednou za uherák dojde na dlouhotrvající ledový horizontální zalejvák islandsko-patagonského typu, tak nasadí (přes sebe i batoh) poncho.
Já mám sice krátké, ale velice pozitivní zkušenosti s materiálem VENTILE. Koupil jsem si z tohoto materiálu anorak (Odin) od české firmy Tilak a nemohu si jej vynachválit. Poprvé jsem s ním vyrazi asi v polovině Března na Čerchov v teplotě kolem -2 stupňů (na vrcholu leželo cca 40cm sněhu) a již po pětistech ušlých metrech jsem si svlékal fleecovou mikinu a pokračoval jsem jen ve funkčním triku s krátkým rukávem, velice lehkém funkčním puloveru a ve zmíněném anoraku (ten nemá žádnou pošívku). Byl to celkem náročný výstup, ale vůbec jsem se nespotil a zároveň mi nebylo ani chladno a to ani při krátkých zastávkách po cestě. Jediné, co mě trochu „děsilo“ bylo to, že jsem si s tak lehkou vrstvou oblečení připadal jakoby málo oblečený na to, že na mě sněžilo ze stromů a měl jsem na nohou návleky proti sněhu.
Na dalších výletech (v lepším počasí)jsem zjistil, že naprosto stejně oblečený mohu chodit až cca do deseti stupňů nad nulou a nepotímse, jelikož bunda výborně „dýchá“.
Co se týká deště, tak ten jsem v v bundě podstoupil jen kratší časové úseky cca 15 min a byl střední intenzity. Po tu dobu materiál fungoval tak, že se na něm tvořily miniaturní kapky a ty stékaly po svrchní vrstvě dolu. Nasáknutí a ztěšknutí materiálu neproběhlo vůbec. To by musel být déšť o dost intenzivnější a nebo delší (ovšem na takové případy mám jako většina ostatních pončo).
Koukám, že Tom nosí zřejmě výrobky z VENTILE od Hilltreku a myslím, že by bylo dobré je porovnat s českým Tilakem (mimochodem z Šumperku, kde máte prodejnu i Vy). Koukal jsem na stránky Hilltreku na obdobný anorak jako mám já od Tilaku a je pravdou, že je o něco málo levnější (ten můj stál 6490,-), ale zdá se mi, že má navíc spoustu vychytávek (víc kapes, ventilační otvory, zkosené konce rukávů pro lepší ruční práci, viditelný zip má nepromokavou úpravu atd.). Znamená to sice více švů, ale pokud se v bundě nahodlám sprchovat, tak mi to nevadí, protože jimi voda neprojde. Nevím, jak je to u firmy Hilltrek a jaké má v ČR obchodní zastoupení, ale Tilak např. dává 4 letou záruční lhůtu a to i proti mechanickým poruchám (např. roztržení materiálu o větev), což mi přijde fakt dobré. Zásadní věcí je pro mě taky to, že se jejich produkty vyrábí pouze v ČR a to i přesto, že měli nabídku šít to v Číně (tu odmítli kvůli snížení kvality produktů).
Jsem zkrátka s tímto materiálem a bundou z něj i přes vyšší pořizovací cenu velice spokojen a neměnil bych.
Ahoj.
Jsem rád, že jsem potkal spokojeného majitele Ventile. To co o něm píšeš znám z vlastní zkušenosti a můžu jen potvrdit, že tomu tak je.
Oblečení mám opravdu od Hilltrek a WestWinds. Od Tilaku ne. Což jsem chtěl, ale musel jsem od toho upustit. Je sice špičkově ušitý a má spousty vychytávek, skvělý servis, ale já mám na oblečení z Ventile specifické požadavky, které budou v mém článku o tomto materiálu.
V ČR prodává oblečení z Ventile jen Tilak a Snugpak.
Tome, ještě bych měl dotaz. Ty pereš VENTILE v normálním prášku ? Mě bylo při koupi řečeno, že pouze jelenem a když jsem byl v prodejně naposledy, tak mi řekli, že budou mít (teď už i mají) prášek speciální. Je to tenhle ( http://www.etilak.cz/produkt-ostatni/cz/29/fibertec-pro-wash-250ml/ ). Já ho tedy asi pořídím, protože mně vystačí to balení do konce života, jelikož ten anorak budu prát jen vyjímečně.
Ahoj.
Ano peru v normálním prášku, ale je toz nouze, ctnost. Ten odkaz, který jsi dával na gel na praní, vypadá skvěle, asi si jej koupím. Naštěstí máme v Ostravě značkovou prodejnu Tilak a kluci jsou tam skvělí, tak si tam zajdu pro jeden gel. Možná mi dajíé slevu, když jim dám krém na nohy:)Jde o to, aby prací prostředek nepoškozoval bavlnu a hlavně v ní nezanechával nic ze sebe. Takže ještě moc děkuji za infornaci, pomohla mi i mému oblečení. Mám ti od vzkázatpoděkování:-)
Rád jsem aspoň trochu pomohl. Zelenáče vždy potěší, když objeví něco nového pro odborníka. 🙂 Už se těším na ten článek o VENTILE.
Ahoj Lojziči.
Děkuji za odpověď.
Nemůžu s tebou souhlasit. Jaký zelenáč, jaký odborník?:) Mezi náma je jen rozdíl v čase.
Já hold měl to štěstí, že znám Ventile déle než ty, ale už teď o tom víš více než většina lidí. A vsadím se, že o spoustě věcí víš více než já a já se zase můžu učit v mnohém od tebe. A proto tady píšem. Podělit se o zkušenosti….
Snad se někdy potkáme a dáme řeč. bylo by to fajn:)
Myslel jsem zelenáč a odborník, jakožto znalec materiálů, ale ani celkově bych nebyl daleko od pravdy. Popravdě se do přírody vracím až letos a to od mých skautských časů (to my bylo asi 12 let). Samozřejmě, že třeba se psem chodím do okolních lesů téměř pořád, ale k nějakým trekům a základům bushcraftu se vracím až od letoška (je mi 34) a to hlavně díky Milanovi Matějkovi (vašemu spolupracovníkovi z portálu) a jeho videím. Zase mě to díky Bohu chytlo a začínám se znovu učit, co jsem již v mládí uměl a samozřejmě spoustu nových věcí. Tudíž jsem něco jako oprášený zelenáč, ale nijak se za to nestydím. 😀 Kdybychom se potkali v lese, byla by to asi velká náhoda, jelikož jsem z Plzně a vyskytuji se nejvíc v Brdech a občas Český les nebo Šumava. Ale až se trochu rozkoukám a pořídím výbavu na spaní, tak se určitě pojedu podívat i na Moravu a pokud bych někoho z Bushcraftportálu potkal (poznám vás z fotek všechny), tak bych se přihlásil na „pokec“, ovšem rady bych asi nerozdával. 🙂
Ahoj.
Pořád se učíme:-) Je skvělé, že se vracíš do přírody. Milan je skvělý a jsem moc rád, že ti pomohl s návratem. Podle mě je úplně jedno kdy, hlavní že to je v srdci a vracíš se. Pro mě to je balzám na nervy a duši:)
A pokud se potkáme, tak určitě mě vyruš z meditace v pohybu 🙂 Budu jenom rád, když si s někým popovídám a popřípadě uvařím čaj:) Kdo ví, možná tomu bude chtít náhoda a potáme se na Šumavě. Plánuji jít sám o prázdninách pěšky z Aše do Ostravy přes jih Čech a Moravy….
Naimpregnovaná větrovka opravdu nevydrží to co membrána. To mám vyzkoušené.
Na kolo vozím větrovku od Snugpaku. Má to zátěr a DWR a časem to vodu pustí. Dříve jsem měl i jiné se stejným výsledkem.
Vlastním asi deset let armádní U.S. gore bundu a nikdy mi nepromokla. A to ani v souvislém několikadenním dešti v horách.Impregnaci moc neřeším. Ono se mi totiž nikdy nic a ničím nepodařilo naimpregnovat tak jak je to od výrobce. Stejně i u nových věcí DWR funguje vždy jen na začátku deště. Když to do vás pere celý den, začne materiál sát. V tom případě obyčejná větrovka promokne, ale membrána to zadrží.
Schopnost dýchat se snižuje u všeho co je nasáklé vodou. K igelitu bych to ale (v případě Gore-texu) nepřirovnal. Zkuste si na sebe vzít igelitovou pláštěnku a zkuste mokrou gore bundu. Navíc dobré bundy mají ventilační zipy v podpaždí.
Tak jako tak se v pohybu vařím ve všem, takže používám deštník a bundu až při zastávce.
Slova o podvodu s Gore-texem jsou dle mého názoru silně přehnaná. Především boty bez goráče už bych nechtěl. Mohou být z jak chtějí silné kůže napuštěné kdoví čím, ale jak je více dnů opravdu mokro protečou. Alespoň já to tak vždy měl.
Boty s gore-texem sice nelze použít jako gumáky, ale ve srovnání s těmi bez membrány vydrží mnohonásobně víc.
Gore-vaku už bych se také nevzdal. Přečkal jsem v něm kde co a s maximálně trochu vlhkým spacákem na povrchu od vydýchaného vzduchu.
Já sice mám jednu bundu s membránou, ale tu mám na nošení do města nebo na výlety s rodinnou, aby se za mě nestyděli:-) Takže jsem nikdy nevyzkoušel klady a zápory membrány a nemůžu tedy psát ze svých zkušeností s ní. Proto jsem rád za zkušenosti druhých. Děkuji.
Membrána v botech má své zastánce, ale i odpůrce. Já patřím mezi odpůrce (stejně jako u vosku na boty). Možná je to tím, že boty které mám, membránu nepotřebují, jsou z FullGrain (3,7 mm.) kůže.
Měl jsem i boty (
Meindl), které membránu měly, byly z nekvalitní kůže a nohy tím trpěly. Naštěstí ty boty měly životnost cca 1 rok a šly z domu do koše. Kůže se protrhla a membrána nefungovala (gore-tex). Nohy se mi v nich hodně potily a potom do nich teklo.
Pokud jsi spokojený s membránou v botech, tak skvělé, je důležité, abys byl spokojený ty a tvoje nohy. To je faj 🙂
Gor vak, je dobrý nápad. Zase záleží z jaké membrány. Doporučuje se spíše porézní (gore apod.), ale to je asi na jinou diskusi:-)
Zdravím.
Jak ta impregnovaná větrovka dýchala? Byl tam pocitový rozdíl mezi impregnovanou a neipregnovanou? Jak dloho vydržela odolávat dešti? Děkuji za odpovědi. Jsou to věci, které mě hodně zajímají.
Ahoj.
Díky za zkušenosti s větrovkou, jsem za ni moc rád 🙂
Já mám větrovku-anorak z Ventile a nebylo by špatné porovnat ji s větrovkou s impregnací. Možná se někdy potkáme a vyměníme na den větrovky a probereme dojmy a bylo by skvělé se o ně podělit tady s lidmi:)
Membrány mají určitě své míto v outdooru. Vždyť lidi, jejichž životy závisí na kvalitním vybavení, horolezci,používají membrány. Ale od té doby, co mám Ventile, tak membrána zůstala doma 🙂
Deštník vypadá jako dobrá volba do deště, určitě máš způsob jak jej použít a mít obě ruce volné. Dáváš do asi na batoh a když batoh nemáš, máš nějaké udělátko na držení? Nebo máš deštník v ruce?
Ohledně goráče v botech, bych řekl, že platí „nikdy neříkej nikdy“. Taky jsem změnil názor a to jsem byl s goráče v botech našený jako malé děcko z Ipadu. Až budeš mít možnost vyzkoušet opravdu kvalitní boty (materiál, střih, zpracování a údržba), budeš moct objektivně posoudit. Takové boty jdou u nás koupit (vím o dvou a obě jsem nosil a jedny pořád nosím), ale cenově se pohybuješ kolem 8 000 Kč. Za sebe můžu říct, že goráč v botech ano, pokud jsou z textilu nebo nekvalitní tenké kůže. Do kvalitních bot udělá více škody než užitku. Vypadá to,že budu muset zaktualizovat svůj článek o botech a materiálu z něj 🙂 A bude tam hodně kacířských názorů, ale nebráním se diskusi. Mýlit se je lidské a rád se dozvím nové věci.
Gore vak je taky faj, ale existují varianty, třeba žďárák z Ventile, navoskovaného plátna, nebo pytel na mrtvoly. Neměl jsem je v rukách, ale jen s porovnáním váhy, vyhrává Goráč, ohledně funkčnosti, dlouhodobosti, festovnosti by asi byl prostor na diskusi. Nehledě na to, že jde venku skoro vždycky najít, nebo udělat přístřešek, který chrání před deštěm a potom stačí jen kvalitní spacák a něco pod sebe a vak je zbytečný
Proč ne vosk na boty? Ten já naopak používám 🙂
Domnívám se že u to proč mají s Gore-texem u různých výrobců hodně odlišné zkušenosti, je dáno kvalitou zpracování. Např. pokud nejsou dobře zalepené švy, jsou-li vůbec.
Výrazný rozdíl v prodyšnosti impregnované větrovky a neimpregnované jsem nepoznal. Bohužel ani v nepromokavosti tam moc velký není. Vydrží tak Třicet minut max. Záleží samozřejmě na hustotě materiálu a použité impregnaci, ale těch jsem vyzkoušel opravdu hodně a víceméně se stejným výsledkem. Většinou jsou dost drahé a málo účinné.Při celodenním dešti vám kapky na bundě opravdu nezůstanou.
Nejlépe to funguje u nových věcí naimpregnovaných z výroby, ale tam ten efekt také nevydrží celý den.
Větrovka, co mám teď, je se zátěrem, takže vydrží déle za cenu horší prodyšnosti. Ten rozdíl ale není v impregnaci, ale v tom zátěru, který nějaký čas udrží tu vodu, ketrá se už vsála.
Ještě mám pár dotazů k Ventile. Nemám s ním žádné zkušenosti.
Nejsou věci z tohoto materiálu těžké a objemné?
Jak rychle to schne?
Jak by mohla impregnace poškodit vlákna?
Trochu mi to od popisu připomíná vojenský Quarpel, což je hustě tkaná směs 50% nylon a 50% bavlna. Americká armáda z toho šila legendární bundy a kalhoty M65, které vydrží opravdu hodně, neprofouknou a dobře se impregnují. Zcela nepromokavé to není, ale pár hodin vydrží a rychle usychá. Je to ale docela těžký materiál.
Hodně chodím, takže váhu věcí dost řeším.
Ahoj.
Díky moc za informace i dotazy.
K vosku na boty. Hmmmmm budu psát hodně kacířský názor, ale budiž. Představ si plech. Co se s ním stane, když jej budeš pořád ohýbat?….Ano zlomí se. To samé udělá vosk z kůží. Udělá z ní plech…..a potom….není to vyčtené z knížek. Je to moje a druhých zkušenost. A nejhorší je, že není cesty zpět. Vosk z kůže nikdy nedostaneš a to ani terpentýnem. Vosk udělá neskutečnou paseku v kůži. Mám to vyzkoušené a porovnáne na svých X botech. Napsal jsem kdysi článek. Jsou tam infa, ale už zastaralé, tak to zaktuallizuji a dám i sem. Hodně lidí bude překvapeno, naštváno. Stejně jako já kdysi. Jen škoda, že jsem své vědomosti a zkušenosti neměl dříve. Minimálně bych zachránil a ještě dnes měl fantastické boty Galibier Super Guide. Naštěstí jdou pořád koupit a šijou se, ale když jsem je porovnával s tím, jak byly ušíté a z čeho byly ušité kdysi, tak bych šel jen do těch starých ze 70 let. Na Ebay jdou pořád občas koupit. Fantastické boty:) Samozřejmě výhod a nevýhod vosku v kůži je celá řada, ale nechám si to na článek, který tady za čas dám.
Ohledně Gore, je pro mě středobod a pomyslným měřítkem kvality TILAK. Mají úšasnou kvalitu, nápaditost, funkčnost a hlavně zpracování a servis. Pokud bych šel někdy do Gore, tak jedině u nich, nebo do jiné mebrány, ale u Kllättermusen, ale to už nemusím 🙂 U Tilaku bych hledal infa k Gore, myslím, že lepší zdroj není a to nejen u nás. Ne nepracuji pro ně:)
K Ventile. Příští týden tu bude článek o něm. Dal jsem tam všechna infa a zkušenosti, které mám. Když jsem se díval na net, podobný článek jsem nenašel. Takže vydrž a dostane se ti vše po čem tvá duše touží.
Snad jen k praní. Prášek většinou vlákna nepoškodí. Jde o to, aby nenechával něco ze sebe v materiálu, mezi vlákny, což by omezovalo jeho funkčnost. Paropropustnost a nabobtnání vláken. Takže ideální je prací prášek-gel, který nenechá v materiálu žádné svoje složky. Což jsem za poslední roky zanedbával, ale naštěstí jsem od Lojziče dostal skvělý tip. Tím mu, ještě jednou, moc děkuji.
Pokud je v bavlně umělotina, tak ten materiál nedokáže to co Ventile. Tím že je Ventilez 100% bavlny, tak se krásně zatáhne a nepustí vodu. To látka se směsí bavlny a umělotiny nedokáže ani G 1000), proto se impregnuje a Ventile ne.
Třeba naše staré vojenské celty se hodně blíží k Ventile.
Na článek o ventile se vyloženě těším, moje zkušenosti viz co co jsem napsal o pár příspěvků výše, nedám na ten material dopustit.
Co by tu ale mělo zaznít je jedna (imho jedinná) nevýhoda ventile která je dána principem fungování. Tj. jelikož to nasáká (aby se zvětšil průměr vláken a látka se zavřela), tak to dlouho schne.
Tudiž je jeden scénář, jedna situace, která příjemná není.
Člověk jde podvečerním deštěm, je tak +4 2st. Najde místo na bydlo, usalaší se, a následně přes noc mrzne až praští. Ráno je sychrano, nevlídně, lehce nad nulou a poprchává a v otevřenější krajině duje vítr. A po mrazivé noci je bunda po ránu ve stavu nechutné a těžké „ledové brnění“, do kterého je nutno se nasoukat, následně při pochodu tělesným teplem rozramzit a mít ve stavu pocitově zevnitř velmi studené. Zažil jsem to tuším 2-3krát v severní Skandinávii. A tu první hodku či dvě po ránu jsem si říkal že jsem si měl raději vzít hardshell membranovku. Ale taky je pravda to, že pak vždy přišel nějaký ten první delší stoupák a najednou sem byl opět velmi rád, že mám bundu z látky který dýcha řádově lepe než libovolná membrána 🙂
Ahoj Chrisi.
Moc děkuji, za tvé zkušenosti a postřehy s Ventile. Koukám, že ten článek o Ventile klidně můžeš psát ty a to nepísu ze srandy, ale myslím vážně.
Ohledně schnutí Ventile mám jinou zkušenost. Ventile schne rychle. Možná je to tím, že má opravdu těsnou vazbu a tolik té vody v textilu není. Mám v článku i srovnání s obyčejným bavlněným tričkem a hádej kdo vyhrál 🙂
Mám doma dvojvrstvý ventile s rameny a lokty s trojvrestvou a opravdu je to naprosto nepromokavá bunda. S tím zmrnutím budny s tebou souhlasím.
Tilak je špičková firma a když jsem srovnával kvalitu ušití Tilak, Hilltrek, WestWinds….Tilak vyhrává a to o několik tříd. Má nesrovnatelnou špičkovou kvalitu, ale i přesto jsem si Tilak Ventile nekoupil (a to jsem opravdu hodně chtěl Tilak a byl ochotný k hodně kompromisům)….důvod? V článku.
Zkušenosti s Monture nemám, ale už jsem hodně slyšel.
Nikvax analogy bude asi fskvělý. Netuším. Papír snese všechno, ale není nad osobní zkušenost. Budu ti za ni vděčný. Nebo až si ji koupíš, tak dej vědět a sejdem se na řeč a vyzkoušení:) Koukni tady. Mají tu nikvax analogy v kombinaci s Ventile (hodně povedená kombinace):
http://hilltrek.co.uk/acatalog/copy_of_Cotton_Analogy.html
S membránou v botech mám docela jasno. Do bot nikdy! U nekvalitních bot je to šidítko, které má zakrýt nekvalitní materiál a pár set km. se jí to daří. U kvalitních bot je to zbytečnost (s kůží nad 3 mm. FullGrain) O tom ale budu psát později 🙂
Deštník mám zaseklý o víko batohu, opřený o rameno a protažený pod prsním popruhem. Většínou ho jen lehce přidržuji. Když jsem bez batohu, tak opřený o rameno a normálně ho držím. Je tak lehký, že to nijak neobtěžuje. Mám Euroschirm swing liteflex (207g)Dělají se i teleskopické co se dají přidělat na bederák a prsní popruh, ale ty mi přijdou poněkud velké a neohrabané.
Pokud pořebuji volné obě ruce na tábořišti, tak si beru bundu. To už tak neřeším. Deštník je skvělý za chůze, obzvlášť v létě. To mohu jít za deště v tričku a nevařím se. Navíc to ochrání z části i batoh.
Že by boty po vosku tvrdly jsem nezaznamenal, mám i podruhé podražené boty, co pravidelně voskuji. Možná záleží i na typu vosku.
Kamarád si parádně zničil mokré boty při sušení u ohně, to mu ztvrdly fest.
Ahoj.
Ten deštník mi začíná vrtat hlavou. Díky za brouka v hlavě 🙂
Ono nezáleží ani tak na druhu vosku (skoro vždycky se používá včelí vosk), jako spíše jestli společně s voskem je i nějaký kondicionér a hlavně záleží na kvalitě kůže. Pokud je kůže opravdu kvalitní, tak moc péče nepotřebuje. A taky záleží, jestli vosk dáváš na boty zastudena, nebo zatepla do hloubky kůže.
Já měl polámanou kůži za cca. 6 měsíců v ohybu špičky. byly to nové boty a ošetřené jen voskem. Vosk je určitě skvělá impregnace, ale jako péče o kůži je na pomyslném chvostu. Tady píšou o péči velmi povolaní lidé Limmer:
http://limmerboot.com/care-parent.html
Už generace šijou boty do lesa, na hory a vyrábějí i fantastický krém na boty (občas jej dovážím i k nám). To jsou profesionálové od kterých se učím a je co se učit. Opravdu se vyznají. V USA jsou legendami. Lidi čekají na jejich boty v pořadníku 2 roky a platí za ně více jak 600 US dolarů.
U ohně jsem zničil jedny kanady. Tak si kamarád dá příště pozor. Boty, hlavně kožené se mají sušit pomalu někde ve stínu a na větraném místě a hlavně hlídat, aby nechytly plíseň 🙂
Byl jsem na kurzu Moře, řeka, ledovec s Jaroslavem Pavlíčkem. Ten má jako minimum do přírody nůž, deštník a zapalovač. Tam to vše vzniklo.
Po počáteční nedůvěře už bez něj nedám ránu. Nakonec jsem nakazil celé své okolí. Kromě jeho základní funkce ho nejčastěji používám jako stříšku ke žďáráku, závětří na vařič a slunečník v oblastech kde je bezlesí. Hodně též oceňuji, když se potřebuji podívat v dešti do mapy.
Krom vosku používám ješte tuk z norka, ale u toho si nejsem jist nevadí-li membráně, takže ho dávám jen na boty bez a těch mám podstatně méně.
Na tu péči se každopádně mrknu, i když s praskáním problém nemám. Fakt je, že boty málokdy nechám znova podrážet, přijde mi, že se to nevyplatí, takže je měním cca. po třech letech. Za tu dobu se možná negativní dopad vosku nestačí projevit.
Ahoj.
Ten deštník opravdu vypadá dobře a použitelně.
Tuk z norka je moc fajn na kůži, stejně jako rybí tuk (losos je nej, má nízký bod tuhnutí). Membráně určitě ublíží, pokud projde skrz kůži až k ní. potom ji ucpe a je to s membránou v háji, ale pro kůži skvělé.
No už dávám článek o péči bot dohromady 🙂
Zdravím,
chtěl bych se zeptat, zda-li má někdo zkušenosti s materiálem nanoprotex. Vlastně ani nevím, jestli už je materiál v prodeji. Četl jsem o tom přede dvěma lety, kdy teprve spatřoval světlo světa. Vyvíjí ho liberecká firma a jak název napovídá, jde o nanomateriál.
Mělo by jít vlastně o dokonalý goráč. Tedy mnohem vyšší nepromokavost (vyšší sloupec vody) a mnohonásobně vyšší propustnost vodní páry. Takže by měl dobře větrat. Když jsem o tom tehdy četl, pomyslel jsem si hned „a hle, dokonalý materiál“. Ale pak jsem na to zapomněl a až tato přínosná diskuse pod skvělým článkem mě donutila si na něj vzpomenout.
Asi trochu mimo, ale v diskusi se to tady řešilo, tak bych se rád zeptal na boty. Plánuji si pořídit nějaké trekové a mým hlavním požadavkem je, aby vydržely co nejdýl. Chci zkrátka pohodlné boty na „celý život“. Mým favoritem jsou tyto: http://eshop.asolo.cz/boty-pro-tezsi-treking/fandango-gv-1328
Asolo – Fandango
Doporučili byste nějaké jiné?
Ahoj Adame.
Díval jsem se na materiál nanoprotex, který jsi tady dával. Osobně s ním zkušenost nemám, ale vypadá dobře. Pokud bude stabilní a zachová si své vlastnosti minimálně jako jiné měmbrány (cca. 5 let), tak určitě fajn materiál. Líbí se mi, že je to čistě český výrobek a hodně se v něm angažuje Tilak. Držím jim palce a budu jenom rád, pokud jim to vyjde. Více pro ně ani udělat nemůžu 🙂
S botami ti můžu pomoct s radou jen za sebe. Mám na boty stejné požadavky „na celý život“. Pokud boty mají splňovat toto kritérium můsí být ušití z velmi kvalitní kůže, maximálně jednoduchý střih, minimum šití, bez membrány a šitá podrážka. Což splňují většinou ručně šité boty, které se musí rozcházet, než se vytvarují podle chodidla a potom jsou to pohodlné boty na celý život. Teda poku se o ně staráš.
Tady o tom trochu píšu:
http://www.festovni-veci.cz/products/g/
Za mě jsou dobré boty na celý život tyto:
http://limmerboot.com/
https://www.pfanner-shop.com/index.php?p=product&id=3&parent=1
http://www.calzaturedallape.it/component/virtuemart/scarponi-tradizionali-dallape.html
https://halfs.de/index.php/cat/c1_Schuhe.html#p27_RICHARD-1128
Meindl Super Perfekt
http://www.gronell.it/gb/tradition/tradition.html
http://www.alicosport.it/TREKKING%20BOOTS.htm
http://www.scarpevera.it/trekking_en.asp
Atd……
Ahoj Adame.
Díval jsem se na materiál nanoprotex, který jsi tady dával. Osobně s ním zkušenost nemám, ale vypadá dobře. Pokud bude stabilní a zachová si své vlastnosti minimálně jako jiné měmbrány (cca. 5 let), tak určitě fajn materiál. Líbí se mi, že je to čistě český výrobek a hodně se v něm angažuje Tilak. Držím jim palce a budu jenom rád, pokud jim to vyjde. Více pro ně ani udělat nemůžu 🙂
S botami ti můžu pomoct s radou jen za sebe. Mám na boty stejné požadavky “na celý život”. Pokud boty mají splňovat toto kritérium můsí být ušití z velmi kvalitní kůže, maximálně jednoduchý střih, minimum šití, bez membrány a šitá podrážka. Což splňují většinou ručně šité boty, které se musí rozcházet, než se vytvarují podle chodidla a potom jsou to pohodlné boty na celý život. Teda poku se o ně staráš.
Tady o tom trochu píšu:
http://www.festovni-veci.cz/products/g/
Za mě jsou dobré boty na celý život tyto:
http://limmerboot.com/
https://www.pfanner-shop.com/index.php?p=product&id=3&parent=1
http://www.calzaturedallape.it/component/virtuemart/scarponi-tradizionali-dallape.html
https://halfs.de/index.php/cat/c1_Schuhe.html#p27_RICHARD-1128
Meindl Super Perfekt
http://www.gronell.it/gb/tradition/tradition.html
http://www.alicosport.it/TREKKING%20BOOTS.htm
http://www.scarpevera.it/trekking_en.asp
Atd……
Moje Gore-tex- Active bunda propouští vodu a nějaké kosmetické povrchové impregnace DWR apod., jsou směšné. Zlatá pláštěnka. Požádal jsem vrácení peněz, ale nikdo nereaguje. Budu to muset dát na ČOI a k soudu, protože nedodrželi podmínky v garanci trvalé nepromokavosti všech typů Goretex. Nechám ještě udělat znalecký posudek, a pak jim to výjde ještě drazeji, pokud si myslí, že z nás budou dělat blázny.
Když jsem provedl test promokavosti Goretex-Active s papírem, byla bunda i uvnitř zcela promočená a papír pod ní také zcela promočený, jako byste jej namočili do sklenice s vodu. Mám na to i svědky.
V tomto testu se zcela vyloučil faktor vnitřní vlhkosti od těla, protože suchý papír je suchý a nevydává žádný pot ani páry, které by kondenzovaly. Papír dokonce nevydává ani žádné teplo, čili z fyzikálního hlediska je jediným původcem promočeného papíru výhradně voda, která protekla skrze tkaninu Goretex-Active a promočila dokonale celou tkaninu i papír pod ní. Nějaké řeči o kondenzaci jsou úhybný manévr.
Goretex-Active prosakuje, ačkoli firma garantuje opak. Tohle je jediný sofistikovaný závěr a věřím, že se velmi rychle dočkám dobrovolného vrácení peněz.
Problém je v tom, že bych si Goretex-Active nikdy nekoupil, nebýt jejich neodůvodněné garance nepromokavosti. Opravdu jsem věřil lživé reklamě, že textílie Goretex jsou nepromokavé, že mě udrží v suchu, ale jen do včerejšího deště.
Goretex-Active se promočí už za pár minut, takže není vhodný ani na jednodenní použití, jak uvádí. Za pár minut jste mokří a studení. Daleko je sucho a teplo…. Jednodenní použití v dešti je vysoce nad možnosti Goretex-Active.
Firma Gore poslední dobou valí spousty různých druhů Gore-membrán. Např. průšvih byl Pac-lite, který byl extrémně lehký a sbalitelný (a drahý), ale neskutečně rychle se opotřebovával. Tohle bude zřejmě další neúspěšný pokus a lehčí membránu. Klasika však funguje dobře.
Po mnoha letech používání mohu říct, že Gore-tex v U.S. armádních hadrech funguje. Nevím jaký typ gore to je, ale funguje.