Sraz jsme měli již ve čtvrtek, kdy kluci dojeli k nám do BUSHCRAFT krámu, kde jsme ještě doladili poslední věci a hlavně trasu kterou půjdeme. Přespali jsme u nás v Bludově, kde jsme samozřejmě ještě poseděli a příjemně pokecali.
V pátek ráno jsme se nechali dodávkou našeho kamaráda odvézt na místo odkud jsme měli vyrážet do lesů. Začínali jsme tedy v Bílé Vodě a již po cestě jsme narazili na první dar přírody – medvědí česnek. Tak se nám Kraken trošku napás l:-)
První zastávka byla u vody kde jsme si uvařili kávičku, čaj a něco pojedli. Kraken si uvařil čaj z toho, co našel v lesích.
Kdo chtěl, tak se posilnil i něčím tvrdším a pokračovali jsme do lesů. Pokud byla někde podél naší trasy keška, tak ji náš kamarád Yugoš nemohl nechat bez povšimnutí a hned ji byl odlovit zapsat. K němu se přidal i Gerd, který je hledá příležitostně. Jak jsem psal v úvodu vandr jsme pojali hodně na pohodu a tak jsme po prvním větším stoupání usoudili, že by bylo dobré doplnit tekutiny a při té příležitosti i něco zakousnout.
Na tomto odpočívadle byla jedna z rozbořených vesnic a tak jsme všude potkávali ovocné stromy a cestičky. Doplnili jsme vodu a již nás čekalo další stoupání po hřebenu.
Cílem byla Borůvková hora, kde jsme si odpočinuli, popili něco studeného, já jsem měl čas si dát i dýmku.
V chození byl páteční den pomalinku za námi, čekalo nás už jen slézt kousek pod Borůvkovou horu do údolí na Polské straně, kde jsme se chtěli utábořit.
Pomalu jsme začali připravovat palivo na oheň a přístřešky. No a poté se nečekaně hned zase objevil hlad a tak jsme ho museli řádně zahnat.
Ráno proběhla snídaně a postupné balení vybavení.
Byli jsme domluveni, že budeme pokračovat po hranici a našim cílem budou Hraničky, kde jsme chtěli přenocovat. Čekalo nás docela velké stoupání a tak tekuté zásoby musely pryč. A taky jsme si sem tam žvýkli tabáku. Hranice byla dlouhá a stále do kopce. Kde byla možnost doplnit vodu tak se filtry Sawyer nezastavily.
Poslední odpočinková zastávka před Hraničkami.
Našli jsme si tady moc hezké místo k táboření, využili jsme ohniště, které zde bylo a postupně začali stavět přístřešky a vařit.
Příprava dříví na oheň, pomocí Goloku od Condora byla hračka.
Pak už jsme jen v klidu seděli a nasávali atmosféru Hraniček.
Ráno jsme posnídali. Kraken opět velice zdravě, u nás už to bylo horší 🙂
Pomalinku jsme se začali balit.
Gerd s Alešem a Messim bohužel spěchali a tak nás opustili dříve. My jsme pobalili zbytek tábora a vyrazili směrem do Žulové odkud nám jel vlak.
Radovi se strašně nechtělo jet domů:-).
Jedna z posledních občerstvovacích zastávek.
Cesta v okolí Skorošic a Žulové.
Chtěl bych všem moc poděkovat byl to parádní víkend s lidmi, které mám moc rád.
Ilustrativní, pěkné, zajímavé… závidím !
Jak to zvládal pes tuto cestu?
Krásná akce:-) Děkuji za článek. Co to má Kraken za kabát? Vypadá to jako naolejované plátno.
Ahoj, ano je to oleják. Mám dva olejáky. Jeden teplejší a jeden tenký. Vzal jsem si ten tenký a k tomu oilskin kšiltovku. K ohni ideál. Je odolný proti propálení, neprofoukne, nepromokne… jen je těžký a smrdí olejem. 🙂
Ahoj.
Díky za odpověď. Prosímtě, co jsou to konkrétně za kabáty?
Díky
Taky jsem si udělal jednou takový čaj, co Kraken… No, že by se dal pít, to říct nemůžu, ale asi bude zdravý, no… 😀
Jinak pěkný článek, super fotky 😉
Ahoj, to je problém s každým jídlem z přírody. Jsme naučení vše sladit a kořenit, omáčky atd. Přírodní čaje si nesladím krom jediného. A to je čaj z jidášovo ucha. Ten se bez oslazení pije špatně. Jinak je to jen o zvyku. Chce to si najít tu správnou kombinaci bylin.
Je to pravda s tím dochucováním… kdybych měl s sebou cukr, jakože ho do lesa opravdu netahám, tak by potom možná i chutnal. Ale takhle jsem se u toho šklebil, no nic pěkného to nebylo 😀
Super klucí !!!. Kdyby byl někdy nějaký sraz BUSHCRAFT rád bych se přidal 🙂
zdravimm velmi pekne video fak uzasne mna to ties moooc taha do lesa a podobne no ale v mojom okoli neni zadnich ludi v mojom veku ktorich take nieco bavi a samemu do lesa sa mi moc nechce.takze poprajem aspon vam este velmi vela stastnich kylometru.