Zdravím přátelé
Moje představy byla:
- co nejkvalitnější kůže (ideálně Full Grain, neseříznutá v plné tloušťce, kvalitně vyčiněná, bezúdržbová, časem prověřena)
- maximálně jednoduchý střih
- minimum šití (jako vodítko jsem měl Limmer Standart, Dallapé Stivo)
- šitá podrážka (ideálně norským šitím)
- blbuvzdorné
- možnost opravit kdekoli, kýmkoli (nebýt závislý servisem výrobce)
- aby vydržely na celý můj život
- byly voděodolné a udržely nohy v suchu skoro kdykoli za jakýchkoli podmínek
- mohl jsem je používat celoročně
Asi před 5 lety jsem se setkal na internetu s obuví pro lesáky – Pfanner.
Byl jsem k nim velmi skeptický. Sice ušity ze špičkové kůže, skvělý střih, zpracování, reference, ale těžké boty a ještě k tomu s ocelovou špičkou. Kdo se s tím má tahat. Pokračoval jsem ve svém hledání dál.
V tomto roce 2015, po nasbíraných zkušenostech, jsem se k těmto botám vrátil a mám je doma.
První dojem po rozbalení:
Krásně voní kůží. Jsou velmi robustní, těžké. První slovo, které mě napadlo, když jsem je vzal do ruky, bylo „pancíř“. Pancéřový tank.
Zpracování perfektní. Žádný kaz, žádné nedodělky, vše krásně sedělo, perfektně přišito, přišito pořádnými provazy, ne nitěmi. Použitý materiál je velmi robustní, dává jasně najevo, že je tu proto, aby odolal velmi hrubému zacházení ve velmi náročných podmínkách, po hodně dlouhou dobu. Boty na výdrž.
Kdybych nevěděl, že se šijí ve fabrice jako vybavení pro dřevorubce, tak bych si myslel „nádherná, ruční práce mistra ševce“.
Technická data (vel. 44):
váha jedné boty bez vložky a tkaničky: 1 630g.)
výška boty: 260 mm.
délka podrážky zvenku: 323 mm.
šířka podrážky v nejširším místě:113 mm.
tloušťka kůže: 3,7 mm.
délka stélky: 285 mm.
délka vložky do bot: 295 mm.
šířka vložky do bot v nejširším místě: 94 mm.
Detaily:
Ve špičce mají železnou výztuž, proti prořezání JMP, sekerou atd.
Tyto boty jsou vyrobeny z 3,7 – 3,8 mm. hrubé kůže Juchtenleder od EDUARD GALLUSSER AG
Tato kůže, patří k tomu nejlepší, z čeho můžete mít boty do nepohody ušity.
A proč? Protože je zachovaná celá tloušťka kůže, včetně nejsvrchnější vrstvy. Čímž je zajištěna pevnost, stabilita kůže a nepromokavost. Tato kůže nevyžaduje zvláštní péči. Díky svým vlastnostem, dokáže zvládnout hrubé zacházení, bez zvláštní údržby (na zahraničních fórech najdete majitele bot z této kůže, kteří je používají více jak 10 let a ještě je nemazali a přesto je bez problémů dennodenně používají a jsou s nimi velmi spokojeni).
Díky své ceně není mnoho výrobců bot, kteří z ní šijí.
Já znám jen:
- Pfanner
- Treemme
- Halfs
Velmi neobvyklé je, že tyto boty Pfanner jsou ušity z jednoho kusu kůže se švem naboku a ne vzadu na patě, jak jsme zvyklí. Toto je velmi výjimečné. A to nejen díky velikosti materiálu, který je třeba k ušití takovéto boty, ale hlavně proto, že šev je na místě nejmenšího namáhání, čímž je zajištěna maximální trvanlivost těchto bot.
Takovýto šev ještě používají pouze dva výrobci bot:
- Limmer
- Dallapé
A ti nešijí z tak hrubé kůže (šijí z 3 – 3,2 mm.).
Vnitřek boty, futro je kožené. Jen kolem kotníků je umělý materiál (Klima Air, který zajišťuje odvod vlhkosti a mnohem lepší komfort pro nohy, než pokud by bylo celé futro kožené.
Svršek je přišitý k podrážce tzv. norským šitím. Které je velmi robustní a pevné a používá se hlavně u obuvi, kde se předpokládá robustnost, odolnost a vytrvalost (turistické, pracovní, vojenské boty).
Podrážka samotná je Vibram.
Údržba:
Pokud se člověk rozhodne tyto boty ošetřovat a pečovat o ně, kvalitním mazáním, tak doporučuji čistý kondicionér, nebo kondicionér s impregnací, ale bez včelího vosku a pryskyřice, jako třeba Limmer.
Tato kůže nepotřebuje impregnaci z včelího vosku, nebo pryskyřice. Díky své kvalitě, dokáže odolat vodě po velmi dlouhou dobu a nepotřebuje šidítka ve smyslu vosku, pryskyřice, membrány (dnes se používají, aby zakryli nefunkčnost a špatnou kvalitu materiálu, který se dneska často na boty používá). Toto je plnohodnotná kůže a jako taková dokáže ochránit nohy, tak jak má a bylo v minulosti obvyklé.
Nebo si vlastní kondicionér můžete vyrobit třeba z lanolinu, paznehtového oleje, rybího tuku, norkového oleje, domácího sádla atd. Zkušenosti s těmito domácími kondicionéry jsou jak dobré, tak i špatné.
Prodej:
Pokud by tyto boty někdo chtěl, tak má velké štěstí. Prodávají se v Čechách:
www.stihlmilevsko.cz,
timbersports.obchod@seznam.cz,
Mobil: 733517190
Cena: cca. 8 500 Kč
Velikost:
Velikost odpovídá našim botám. Já mám 8,5 nohy (mám širokou nohu a palec, ukazováček, prostředníček na noze mám stejně dlouhé) a s tlustou ponožkou mi sedí velikost 10.
Boty jsou dělané spíše pro širokou nohu. Pata sedí velmi dobře. Asi používají k výrobě hodně podobné kopyta jako Meindl (Meindl Super Perfekt, Meindl Perfekt).
Velikosti jsou po 0,5 cm. (vel. 44 – délka vnitřní stélky 285 mm, vel. 43 – délka vnitřní stélky 280 mm. Atd.)
A jak tomu je v terénu:
Boty jsem natřel Limmer krémem, hlavně stehy, nechci, aby mi hned protékaly přes švy.
Po obutí a utáhnutí tkaniček má člověk chuť říct „lyžáky“.
Opravdu nové boty jsou jako lyžáky. Ani se nehnou. Mám pocit, že mám nohy zalité do betonu.
První kroky jsou hodně nemotorné. Bota nechce pustit. Vzhledem i k váze, jsou samozřejmě cítit na nohách jako zátěž. Nejsem zvyklý na takovouto váhu. Předchozí boty měly pouze cca. 500 g. Což je o 1 000 g. méně, něž to, co mám teď na nohách.
Při první procházce mám před sebou asi 10 Km. Nechci rozcházení nijak uspíšit, odřít si paty a hlavně celý týden léčit namožené svaly na nohách.
Po prvních kilometrech povolila špička a krásně se ohýbá, takže už jen poloviční lyžáky.
Pata sedí v botě perfektně, ani se nehne, jazyk netlačí, prsty mají spousty prostoru. A až na tu váhu, příjemné chození.
Procházím první kaluží, prvním blátem, prvním potokem a začínám vyhledávat všechny kaluže a potoky, jen abych si užil, že mám nohy v suchu. Boty nepouští ani kapku vody dovnitř a to je nijak nešetří. Kůže samotná nevsakuje vodu a ta po ni stéká. Chození desítek metrů v potoce, kdy mi skoro voda teče vrchem do bot, si opravdu užívám.
Boty po 10 km. začínají povolovat a to hlavně ve špičce a pomalu i v oblasti achilovky.
Moje první dojmy po první procházce:
Netlačí, žádné sedřené paty, na váhu jsem si rychle zvykl, ale zároveň jsem šel opravdu volným tempem. Na běhání to v nich není. Nohy mám v suchu a nejsou ani propocené. Špička boty se podvolila. Podrážka pod sebou drtí vše, co ji vejde do cesty. Kamínky člověk necítí. Boty skvěle drží kotník. Hold jsou dělány pro lidi v lese v Tyrolských alpách (fórum 1, fórum 2, fórum 3). Nekloužou, bahno v podrážce nezůstává. Na mokrém dřevě kloužou. Na kamenech drží pevně.
S těmito botami už mám momentálně nachozeno asi 200 – 400 km. A začínají být z nich skvělé papučky. Drží kotník, už moc netahají na patě, prsty mají spousty místy, a nemám otlačeny prsty z chůze z kopce. Váhu už nevnímám, zvykl jsem si. Vodu nepouští a boty nenesou žádnou známku opotřebení až na pár povrchových škrábanců od větví, kdy jsem párkrát šel, kudy jsem neměl a byl jsem opravdu hodně rád, že jsem díky botám nepřišel k úrazu.
Dneska v těchto botách i řídím auto, pokud jedu na hory a nechci se přezouvat.
Závěr:
Velmi robustní boty, které jsou těžké, nezničitelné, opravitelné kdekoli.
Určitě tyto boty nejsou pro nikoho, kdo chce šetřit každý gram výstroje na své cesty. Pro někoho, kdo očekává špičkový výkon i na úkor životnosti. Nejsou nijak krásné. I když mě se líbí.
Jsou to boty, které dokážou provázet svého majitele celý život. Nevyžadují zvláštní péči a i přesto dokážou nohy ochránit před nepřízní počasí.
Rozcházení může být i bolestivé, což jsem nezažil, ale pokud se botám dá čas, aby si na nohy zvykly, tak se vytvarují přesně na tyto nohy.
Za mě jsou tyto boty ideální v případě konce světa, kdy chcete mít boty, které slouží, a v případě opravy se musíte spolehnout jen na sebe.
Boty se vymykají dnešnímu pojetí kupovaného zboží: koupit, rychle použít, zahodit a koupit nové. Tyto boty se koupí, dlouho používají, udržují, nezahazují se, a když už, tak spolu s majitelem.
Boty po vybalení:
Po cca. 400 km.
Ahoj, peckový boty do lesa a trajdání po okolí. Nicméně do hor a na nějaký náročnější expedice, bych takovou váhu tahat nechtěl.
Ahoj Filipe.
Ano máš pravdu, boty jsou těžké a musel jsem si na ně zvykat. Hold nohy musely zesílit 🙂 Teď jsem s nimi byl na 3 dny v Nízkých Tatrách a tam se boty opravdu ukázaly jako skvělý společník. Neklouzaly, nohy držely pevně, ale zároveň byly nohy jako v bavlnce a nebýt jich, tak si výšlap tolik neužiju. Na nějaké náročné expedice nejsem, takže nedokážu posoudit, ale věřím, že tam se šetří každý gram a v tom případě tyto boty nebudou pro takovouto akci.
Musim jen souhlasit a vrele doporucit. Pouzivam je skoro rok i na tezkou praci a vzdy perfekt. Vyrobce je dela i s dodatecnymi hroty na podrazce, mam zadni „nesmeky“ a na lede super drzi…
Botky velice pěkné, ale ta cena to je masakr. Zajímalo by mě materiálové porovnání s botama Makara. Nevím jestli je kůže porovnatelná, ale Makary vychází trochu lépe a co je hlavní, udělají je na míru. Pokud má někdo jako já každé chodidlo jinak dlouhé široké a vysoké, mohlo by to pro něj být zajímavé
Ahoj Luboši.
Máš pravdu, cena je masakr, teda pokud cenu porovnáváš s cenami bot, které jsou pro turistiku u nás v obchodech. Když to spočítám, tak jsem za ty roky zaplatil za boty v obchodě více jak 30 000 Kč. A ani jedny tyto boty nemám v botníku, jsou na smetišti. Pokud mi tyto boty poslouží, tak jak by posloužit měly, podle diskusí s jejich majiteli, tak mám dalších 30 000 Kč. za boty ušetřeny:)
V porovnání s Makarou. Makara jsou opravdu skvělé, ručně šité boty do náročných podmínek.
Šije z kůže FullGrain 2,6 mm, Pfannery jsou z FullGrain 3,8 mm. Je rozdíl v způsobu vyčinění kůže. Makara má tříselnou, nebo chromem vyčiněnou kůži (přikláním se k tříselné), která vyžaduje pravidelnou údržbu. Pfanner má kůži upravenou nějakými oleji a nevyžaduje údržbu (jsou lidé, kteří chodí denodenně v botech z této kůže, více jak 10 let a ještě ji nemazali, a kůže je pořád jako nová).
Podrážka je k svršku přišitá stejným způsobem, norským šitím, tedy opravdu kvalitně. Pro mě volba pro Pfanner byla i ta, že má mnohem méně šití, když se podívám na Makaru, tak má boty moc pěkné, ale na můj vkus moc složité. U mě funguje, že tam kde se může něco pokazit, tak se pokazí a pokud má bota více šití, než je nezbytně nutné, tak je větší pravděpodobnost, že k tomu dojde (což se mi stalo 2x u Meindl Super Perfekt).
Futro má Makara celé kožené, Pfanner má kolem kotníků umělotinu, kolem špičky a na patě je kůže kolem 2 mm. Takže +- hodně podobné boty, jen svršek je z různě tlusté kůže, ale kvalitní a záleží na preferencích každého chodce.
Co má Makara nepřekonatelné, že ti ušije boty na míru….což je fantastické!!!
Prave som nasiel podobne botky a dumal či ta spica nebude vadit ale vpraci mam tiez ocelovu.takze ti dakujem za clanok a ako vravis len na 10 … 25km na zimu urcite berem unas su za 289€
Zdravím Benji.
Měl jsem tu samou obavu s ocelovou špicí, ale vůbec nezavazí. Pokud bych nevěděl, že je tam ocelová špice, tak bych na to nikdy nepřišel 🙂
AhojBushcrafťáci !
Hádám, co v zadání obnáší zmínka o chození přírodou.
Dle mého soudu je předmětná obuv mimořádně nevhodná pro pohyb v různorodém terénu, nedejbože s batohem. Kovová špice boty definitivně předurčuje k použití dle záměru výrobce, tedy k práci. Jsou to zkrátka šichťáky. Jsou to šichťáky do prostor které náš čundrák,turista a dálkošlap navštíví jen zřídka. Má rada zní. Hledejte dál. Hledejte křusky lehčí, nižší a rozhodně důvěřujte moderním materiálům. Především neshánějte boty na celý život, takové nejsou. Ještě jednou zdravím avšem přeji lehký krok. Lumajz
Ahoj Lumpajzi.
Moc děkuji za tvůj komentář. Jsem za něj opravdu rád, protože alespoň pro mě, je hodně přínosný i názor, který je úplně rozdílný od mého. Pomáhá mi to rozšířit obzory a uvědomit si, že se můžu i mýlit.
To, že mě osobně boty maximálně vyhovuj, nemusí samozřejmě znamenat, že vyhovují každému, ty by byla hloupost. Na druhou stranu, proč hanět něco, co jsem nikdy nezkusil. Já osobně si dělám názor vždycky, až si to osobně vyzkouším. Do té doby hledám informace, zkušenosti druhých. A potom si vytvářím vlastní názor na základě svých zkušenostech, pocitech a rozumu.
Hledání je důležité. Bez něj bych k těmto botám nedošel a neuvědomil si, že NÉ vše, co se vydává za pravdu je pravda 🙂
Moderní materiály jsou fajn, ale důvěru si musí zasloužit praxí. Takový nůž z kvalitního materiálu je skvělý, pokud slouží k spokojenosti majitele, ale třeba moderní membrána v botách je na nic a je to tím, že vše je třeba prověřit v životě, já na papíry a reklamu nehraju 🙂
O botech na celý život bys mohl vyprávět mému dědovi, který už tady není, ten takové boty měl a nevypadalo, že by je chtěl měnit….hold byl stará škola, která si vážila věcí a brala je na výdrž ….
A máš pravdu…HLEDEJTE…..já už nehledám, já si to užívám
Lehký krok. Tom
Bota a zbraň v jednom 🙂
🙂
Ta bota se mi hodně líbí. Cena mi nepřijde za takovou kůži přemrštěná. Do lesa bude skvělá. Na delší túry je ale moc těžká. Co bude limitovat její celoživotnost je podrážka. Podražení Vibramem stojí něco přes 1000,-, takže to časem ještě něco bude stát. A otázka je, jestli se nezačne po letech trhat ta podšívka.
Jaký je v tom došlap na tvrdším povrchu?
Zdravím.
Odledně podšívky nedokážu odpovědět, ale vzhledem k tomu, že v každých botech se mi podšívka roztrhyla na patě a tady je na patě cca. 1,5 mm kůže, tak by životnost mohla být poměrně solidní. A šikovný švec ji dokáže opravit 🙂
Došlap je kupodivu hodně měkký, až mě to překvapilo. Dal bych to asi za vinu vložkám do bot, které jsem koupil v Hudy. Už několikrát jsem chtěl zkusit jít bez vložek (do bot), ale pokaždé zapomínám.
Zdravím Tome.
Jsou min. dva důvody, proč to nenechávám plavat.
Jednak mám obavu že jsou lidi kteří mohou udělat tu pitomost že boty skutečně koupí. Druhak mám potřebu podržet jinak velmi zdařilý virtuální prostor vytvořený pro „nás“.
Všimni si že botky nehaním. Já říkám že byly vyrobeny pro jiný účel než je turistika, vandr a tak. V této oblasti použití fakt nemají co dělat. Mrkni s Googlem do světa a zjistíš že je to dřevorubecká obuv. Hlavní slovo zde mají především normy pro získání certifikátu bezp. prac. obuvi. Předimenzovaná tloušťka materiálu, podešve a ocelová špice jsou především ochranné prvky. Stejně jako jsou protipořezové oděvy (montérky), tak zde je příklad ochranných bot.Odolnost proti poškození řeťez. pilou je na netu doložena i fotkami. Důvodů, proč se boty nehodí pro aktivní pohyb, je celá řada. Např. oblast flexe není definována přirozeným pohybem chodidla. Bota se bude lámat především tam, kde končí kovová špice. Je zbytečně vysoká. I armáda, je-li to možné, váže boty jen do půlky komínu. Síla materiálu odpovídá vysokohorskému terénu v 50 letech. Dnes přece jen vítězí skelety. Klasické pohory ve kterých např. lezl i s amputovanými prsty Herman Buhl měly zakomponovány v oblasti achilovky „kloubek“ z měkké kůže. Zmiňovaný Wibram (asi Winter) je opět jen pro brutální nasazení . Častěji je k vidění ergonomičtější Foura. K nezaplacení je také, dnes zcela samozřejmá, mezipodešev z polyuretanu. Pohltí daleko více rázů než chod. hole. Etc, etc…
Botky jsou zkrátka „postaveny“ pro víceméně statické aktivity.
Naopak, třeba takové Maindly Island , ať nechodím daleko, to je prověřený model na pořádné řádění na šutru, ve vodě, na asfaltu atd.
A na závěr přátelská herda do zad. Pokud jsi v téhle španělské botě teď v létě absolvoval tůru někde v našich zeměpisných šířkách, jistě budeš tou hlavní personou na fotografiích všech kolemjdoucích souputníků. Ještě jednou Tě zdravím a zase pokecáme. Jo! Ostrava!!!
Lumajz
Přidám svoji trošku proč používám celokožené boty.
– Nohy nikdy nezasmrádnou
– Je v nich teplo i při více denních přechodech v zimě.
– Dlouhá životnost
– Perfektně se vytvaruji podle tvaru
– Ocením kvalitní práci
– Žádná degradace materiálu
– Možné opravit poškození
– Levná výměna Podešva
– Neteče do nich po pár desítkách kilometrů
Možné nevýhody:
– Zaujmou vzhledem okolí
– Tvrdší došlap
– Není potřeba každý rok kupovat nové – u oblíbených Meindl Island to při mém užití je třeba
– Je třeba rozchodit
– Je potřeba se o boty starat
– Jsou těžší než boty z ropy
Tome co říkáš na způsob šití jazyku u Pfanner vs. Makara?
Lumír a jaký máš názor na jiné celokožené boty, třeba Garmisch Pioneer?
Oba jsou dobré, ale nejlepší mi připadá řešení jazyku jako třeba u Dallapé Carè Alto.
Makara má odolnější řešení proti poškození tkaničkama, je tam prostě hrůbá kůže a jemná kůže, která to těsní je schovaná. Trochu nevýhoda je, že je tam hodně šití a to i na místech, kde by se voda mohla držet….
Pfanner to má naopak. Kůže pod tkaničkama je tenčí cca.2 mm, ale šití je méně a na místech kde voda stéká a nedrží se. Takže pokud bych vybíral boty podle řešení jazyku, beru Dallapé 🙂
Ahoj Lumíre.
Moc ti děkuji za odpověď. Tajně jsem doufal, že budeš pokračovat v diskusi, děkuji 🙂
Vím, že můj pohled na tyto boty je jednostranný, zaujatý. Článek jsem napsal na základě mých zkušeností a jsem opravdu hodně vděčný, když tady v diskusi člověk věcně argumentuje a poskytne další doplňující informace. Těží z toho hlavně lidé, kteří to tady čtou a pro které to tady vše je. Co já bych za takovou diskusi dal před 10-20 lety.
Vím, že je nehaníš. Jen o nich diskutujeme, za což jsem velmi rád. Nikdo jiný si se mnou stejně o botách nepovídá 🙂
Každý děla pitomosti a já jich udělal více než dost. Třeba i ty, že jsem nakupoval boty do přírody u nás v obchodech s botami pro turistiku. Pro mě vyhozené peníze, ale zkušenosti k nezaplacení.
Ano máš pravdu, bota je pro dřevorubce a vzhledem k tomu, že pár let jsem tuto práci dělal, tak i vím, co na nohách chlapi nosí, kolik toho nachodí, naskáčou a jak dlouho boty vydrží. Mě vydržely tak 6 měsíců. Jen jednou jsem je řízl pilou, jinak se vždycky rozpadly, roztrhaly nebo prošlapaly. Pro dřevorubce vyrábí špičkové boty i Viberg a taky to nejsou zrovna moderní, lehké, kotníkové boty.
Mě osobně boty vyhovují a předimenzování beru jako součást těchto bot. Snad jen ocelovou špici bych mohl vyměnit, vím sice jak, ale nechce se mi do toho. Zatím nezavazí a kůže nejeví známky lámání. Uvidíme za pár let.
Ohledně vázání bot. Někdy je vážu jen ke kotníku, ale pokud potřebuji, aby boty pevně seděly a pata se nehýbala, tak je zavážu celé. V tom je výhoda všech bot, že si přizpůsobuješ vázání momentální situaci, ale to je samozřejmost. A to, že jsou boty vysoké, spíše oceňuji. Nemám binec v ponožkách.
Mezipodešev z polyuretanu je opravdu pohodlná a plní svou funkci, jak píšeš….ale asi jen pár let. Měl jsem kdysi Meindl Island a u nich se mi podešev doslova rozpadla a rozdrolila, ale to byla asi moje chyba, že jsem podrážku neochodil a nevyměnil dříve, než se polyuretan rozdrolil. O tomto problému tady už psal Kraken o botách Prabos a píšou kluci i na jiných fórech o outdooru.
Jinak v Tatrách byla hlavní personou kamarádka, nadmíru přírodou obdařená, na moje boty všichni zvysoka kašlali 🙂
Děkuji za pozdrav a těším se na další popovídání. Sice jen přes net, ale lepší než nic. Naživo venku by to bylo lepší 🙂
Tom
S dovolením, ještě malý dovětek. Nikdy nepoužívej k impregnaci bot sádlo nebo jiné živočišné tuky. Zvětšují póry v kůži a způsobují její degradaci (rozvolnění kůže).
Ahoj Lumíre.
Určitě potvrzuji. Sádlo, tuky jako impregnace není dobrá, protože dělá přesně to, co píšeš. Tyhle věci spíše jako kondicionér, ale s rozumem. Na impregnaci je nejlepší vosk, pryskyřice, nebo z chemie silikon, flourocarbon, ale …… to je na dlouhou diskusi:-)
Čím tenčí kůže, tím více tuky můžou kůži poškodit, pokud se používají bezhlavě. Zároveň bez tuku to taky nejde, protože kůže se jinak poláme. Je to o přiměřenosti a zdravém selském rozumu 🙂
Co se ti osvědčilo na impregnaci? A co jako kondicionér?
Ahoj,
tady na tom videu je vidět že výrobce k těm botám rovnou přibaluje nějaké mazadlo. Měl jsi to u toho také? Zajímalo by mne složení. https://www.youtube.com/watch?v=9MGTCipCLj8
Díky kámo, Youtube je dobrý tip. Naprosto ozřejmuje informace o diskutovaných botkách. Dokonce je zde ke čtení i zmiňovaná norma EN, které musí prac. pomůcky vyhovovat. Mimochodem většina renomovaných výrobců outdoorové resp. military obuvi má ve své nabídce i working boots. Např. hornické boty am. Matterhornu stojí za podívání (mám na mysli fakt jen podívání). Lumajz
Zdravím Dutch.
Krém jsem k botám nedostal, ale podle krabičky obsahuje včelí vosk. Takže pro mě nezajímavý krém na tyto boty. Vosk by na této kůži z dlouhodobého pohledu, udělal více škody, než užitku 🙁
Jen tak pro zajímavost jak takové boty rozšlapáváš? Já byl Garmischi, zkoušel jsem si Becky, což je obdoba Perfectu od Meindelu, ale za polovicni cenu. Když jsem se v nich procházel po prodejně, bylo to jako šlapat v lyžáku. Ta kůže byla tak tvrdá, že mi nešly ani pořádně stáhnout tkaničkou
Jako neexistuje univerzální bicykl nebo foťák, nejsou takové ani boty. Každý korektní výrobce nebo prodejce po Tobě chce aby sis dobře rozmyslel účel ke kterému bude výrobek sloužit. Je to samozřejmě zcela klíčová věc. Třeba se po obuvi kterou jsi zkoušel vůbec nechce aby šla „rozchodit“. Třeba se po ní chce aby tuhý „rám“ boty poskytoval spolehlivou oporu při chůzi s železy nebo stabilitu na malých stupech , spolehlivost při lezení ve spárách, na šprušlích via ferat a co já vím co ještě. U takové boty je jediným možným komfortem snad jen bohatě polstrovaný a v oblasti achilovky snížený komín nebo chytrý, pod špicí snížený „podvozek“. Představ si , jak se Ti bude stát na tenké římse v Jarmilkách. Tedy znovu. Kudy spolu budeme já a moje křusky chodit ? Lumajz
Ahoj Luboši.
Mám ty samé zkušenosti jako ty. Ze začátku to byly lyžáky. Já s takovými botami začínám pomalu. První procházky jen zlehka 5 – 10 km. pomalou chůzi, nosím dvoje ponožky (tenké z umělotiny na nohy a na to hrubé vlněné, někdy dám i na paty krém proti opruzeninám od Sportique, zabraňuje vzniku odřenin, puchýřů, zánětu…funguje skvěle). Nijak to nehrotím. Takhle zlehka chodím tak 3-4 výlety. První cca. dva měsíce mažu 2x týdně boty Limmer krémem, zastudena, kůže pomalu změkne a začne se tvarovat. Většinou tak za rok se boty vytvarují nohám a jsou to papuče. Už dneska chodím v Pfannerech bez problému celodenní túry a krátké poklusy nebo rychlá chůze je už bez problémů i když fyzicky náročná. Nohy bez otlaků a puchýřů.
Tohle je ta delší cesta zvykání bot a nohou na sebe.
Ta kratší je od vojáků, funguje, ale já ji nepoužívám, docela dost může boty poničit, ale pokud člověk potřebuje skoro okamžitě boty rozchodit a je smířený s tím, že je může po krátké době vyhodit, tak OK. Boty se na 2 hodiny celé dají do teplé vody. Potom se vytřou dosucha, nazují a chodí se v nich tak dlouho, až na nohách vyschnou. V létě to je otázka 1 dne. Boty opravdu povolí a vytvarují se, jen ta jejich životnost se většinou radikálně sníží. Záleží na kvalitě materiálu a ušití.
Boty s gumovou obsázkou (takový ten gumový pás kolem celé boty, proti kamení a suti) se přizpůsobí jen minimálně, ta guma to nepusí…neznám nikoho, komu by guma (obsázka) povolila. Tyhle boty se nerozchází, ty musí perfektně sednout hned v obchodu.
Pokud tě napadnou jakékoli další otázky, klidně napiš.
Tom
Ahoj Lumíre.
Lépe bych to nenapsal……Děkuji
Tom
Díky za pěknou recenzi zajímavých bot.Chodím osobně dost mimo turistické chodníky a boty z hudy na to nejsou dělané.Takže to také řeším pracovníma botama nebo kanadama, pokud natrefím na dobrý ročník.) Platí, čím starší výroba, tím zodpovědnější bota.I ty naše ,,60-ky,, toho vydržely nejvíc.Sehnat staré kanady cizinecké légie, tak jich koupím bednu, at mám vystaráno.Známý má perfekty od meidlu, a už na hory nechce nic jiného.V létě zimě, je mu to jedno.
Ahoj Radku.
Děkuji za komentář.
Taky se setkávám s tím, že čím starší boty, tím kvalitnější materiál a musím ti dát za pravdu. jen je často problém najít takopvé boty dobře ošetřeny bez vosku a zplesnivělého šití.
Nechci rozebírat proč tomu tak je, prostě to je realita.
Občas na Ebay jsou k prodeji za pár korun velmi kvalitní, nové boty z 60 – 70 let. A´t už to jsou francouzské legionářské kanady (pozor na nové modely v černé barvě, ty už nejsou tak kvalitní), pohorky, turistické boty, lovecké boty.
Občas v Ostravě jsou výprodeje vojenského materiálu. posledně jsem tam viděl kanady 60. Opravdu kvalitní boty, ale i tady platí, že kvalita je rozdílná od kusu. Člověk se musí pořádně podívat, co má v ruce.
Meindl Perfekty jsou dobré boty a je spousty spokojených majitelů….že známému gratuluji.
Nedávno jsem si povídal s bačou ze Slovenska. Hodně tradicionalista. Celý rok chodí v krpcích. Nechá si je dělat od jednoho řemeslníka z Poľany z 0,5 cm. hrubé kůže. Pár mu vydrží mu 1 rok (prošlape podrážku) a nedá na ně dopustit. Nic jiného nechce používat. Má potom ještě jedny krpce, sváteční do kostela a ty mu vydrží mnohem déle….moc do kostela nechodí:-)
Tom
Chlapi bacha!
Zrovna jsem se chystal ještě něco málo k botám přidat ale je to naprosto zbytečné, už to tu dávno je.
Při procházení starších příspěvků jsem našel Matějkovo povídání a dokonce jeho citaci Josky Rakoncaje. Tedy tam je vše ke čtení. Zatím je zde řeč jen a především o horobotách. Proto také výše zmiňuji nutnost přemýšlet o účelu obuvi.
Boty z kůže tolik a tolik mm a takového nebo onakého šití jsou zkrátka koncipovány pro vysokohorské výstupy (výrobci a prodejci hovoří o kategorii C). Pak, o schod nebo dva níže je tu armáda bot „pokrývající“ oblasti od asfaltu po Sněžku. Kdo chce být rychlý a svěží přemýšlí v jiných kategoriích než retro ( nesmyslný konflikt mezi tradičními a moderními materiály).
Když se kamarádi neurazíte, jméno Matějka patří člověku který se na rozdíl od Vás „něco nachodil“. Zdravím jej . Lumajz
No jo řeči se vedou a chleba se jí….Osobně používám celou škálu bot na hory.Od sandálů po celokoženáky ala meindl perfekt.Vždyt také záleží na roční době a počasí.V horším terénů platí, čím lehčí boty, tím je třeba více koukat na zem pod vnohy.S tím odborným kácením lesů u nás a nechávaní bordelu po těžbě a rozrytých lesních cestách si raději obouvám něco festovnějšího, ale to je na každém soudruhovi, jak si to přebere, prostě s názorama je to jako s jistým tělním otvorem, prostě jej má každý .))
Zdravím, sleduji celou tuhle debatu o kožených botách….nechtěl jsem do ní vstupovat, svůj názor a poznatky jsem sdělil někdy před rokem na videu. Zahlédl jsem tady svoje jméno, tak se přeci jen ozvu:-) Chůze je pro mne základní pohyb – jak píše Lumír:-) – mám nachozeno opravdu hodně, s batohem těžkým, lehkým i bez batohu. Osobně si myslím, že je skutečně důležité, jak píšete, do jakého terénu a v jakou roční dobu budu botky používat. Stále asi většina z nás chodí po vlastech českých (nebo slovenských) a tam se dá přežít pohodlně i s botou lehčí. Pokud má někdo chuť nosit boty o pár kilo těžší, než ten druhý, tak je to jen a jen jeho věc, ale ať ze svého názoru nedělá jediný, správný. Každému vyhovuje něco jiného, pokud to logicky vysvětlí (jako třeba to chození přes vývraty a padlé stromy). Ale nedovedu si představit, že při své denní dávce cca 20 a více km s batohem polezu několik dní, třeba v létě, jako je tohle a budu mít na nohách zmiňované (nebo podobné) botky. To bych asi musel být „sebemrskač“. Jak píšete – univerzální boty „na furt“ neexistují. Ty kožené miláčky, které jsem nosil léta, ty jsem uložil a nevylučuji, že bych je obul někam do vysokých, kamenitých hor…Mám kamaráda, který měl to štěstí, že byl dvakrát cca po pěti týdnech v Himalájích na treku a chodil v lehkých botkách a v trekových sandálech i v pěti tisících, podotýkám na treku, není to horolezec. Při výstupech, kde se zvažuje, zda plastové nebo kožené boty je důležitá právě ta tuhost, pevnost, která je při normální chůzi právě spíše na překážku. Ale to si musí každý vyzkoušet sám na vlastní kůži (na nohách:-)) Argumenty proč to, či ono jsou různé, je zajímavé si je vyslechnout. Pokud jsou podloženy nějakými dlouhodobými zkušenostmi, tak se nad nimi zamyslet a třeba je i vyzkoušet. Rezolutní prohlášení typu: „do přírody a na vandry jedině kanady vz. 60 (90, 2000…..)“ jsou věcí toho, kdo je chce nosit, ale speciálně u kanad vz. 60 u mne osobně budí lehkou nevoli a připomínají mi odřené nohy na vojně a následujících vojenských cvičeních:-(
P.S. Zdravím Lumíra:-)
Dobré odpoledne pane Milane Matějko.
Nechtěl jsem stát nutně „proti všem“ ale zmínka o vojenské obuvi vz. 60 ve mě vyvolala totéž. Pocity nevole. Sloužil jsem v letech 83-84 tak nevím, jestli jsem měl dostatečně starý ročník.
Nevím jak to dělám, ale nohy mám vždycky dojebané (s odpuštěním). Ať makám v čemkoliv, vždy se těším až to zuju. Přesně jak píšeš, s goráčem nebo bez, ponožky vždy mokré. Je zkrátka potřeba se s tím porvat. Byť je pěší chůze fajnová (a já říkám že i královská) disciplína, druhý, třetí večer s řádným batohem můžou jít všichni do háje s fluorcarbonem nebo na kalhotách vytaženým vláknem od ostružiníku !
Vlastně je mi také jedno, má-li někdo masochistické sklony a na svou výstroj přísahá. Vím, že především mladí lidi tyhle diskuse čtou a očekávají nějakou pomoc v tom, jak se zorientovat v přebohaté nabídce (vzpomeň prosím , s čím jme se museli smiřovat v 70 a 80 letech). Tak úplně na závěr. Do Krkonoš, Beskyd, Jeseníků či jen Oderských vrchů nebude alpská, dřevorubecká, obuv oním zásahem do černého.
Když dovolíš, rád přidám díky za Tvá témata a tipy. Ty z jednodušších vždy zaberou. Např. čundrovní hůl je nepřekonatelná.
Přeji Ti vše dobré na cestách i necestách. Rádi utíkáme do míst kde není moc lidí ale to nejlepší co „tam“ můžeme naleznout jsou zase jen oni. Lumajz
60 sátky kanady jsem uvedl jen jako příklad kvalitní kůže a šití.Chodit se v nich samozřejmě moc nedá, ale pozdější typy nemají ani to.Zato starší francouzské kanady či německé ( ještě ty nez polstrování a patního měkčeného segmentu) jsou super boty na pochody v našich podmínkách.Moderní kotníkové turistické boty vznikly podle německého vzoru, kdy se člověk zaveze autem pod horu a pak šlape po kamení nahoru.V tom vidím trochu jejich problém.Vždyt v čechách 90 procent turistických značek vede i horách po svažnicích a asfaltkách.Napoleonoví vojáci došli ve vojenské obuvi do Moskvy a někteří i zpátky.Když vzpomenu na kopec turistických bot, co už odešly.)), tak kvalitní kanady třeba s trochou předělávky se mužou stát spolehlivým přítelem.
Jasně, souhlasím s tebou. Vymezil jsem se vůči 60kovým kanadám ne vůči vojenské obuvi. Dokonce je to moje parketa, sbírám US militarie od v. ročníku 67. A také jsi otevřel další zajímavé téma stran bot. Všimni si jak si v historii, někdy víc někdy míň, konvenují vojenská a řekněme turistická (civilní) udělátka až se zcela ztotožnila (batohy,bundy,boty). Nemám žádnou zkušenost s německými nebo francouzskými botami ale us obuvi jsem „olítal“ dost. Je jich zase celá řada, různých výrobců a různé kvality. Především ale opět různého účelu. Třeba pro ne příliš dynamické aktivity Matterhorny s různou měrou zateplení m. Thinsulate a výškou 8 nebo 10 palců, zrovna tak skvělé Dannery. Trochu něco jiného jsou zase boj. boty které už tu někdo zmiňoval, např. osvědčené Altamy. S armádními, horskými botami se teď utrhnul pytel (zaujaly mě opět botky Danner http://www.danner.com/product/military/gavre-6-olive.html) Další skupinou mohou být pouštní nebo joungle modely (v létě zkouším Altamy které výrobce doporučuje i pro canyoning) No a celá hromada „rychlých“ bot v podstatě se nelišících od obuvi sportovní. Aktuálně zkouším Salomony z řady Forces. Lehoučké jak pírko. Mám je krátce, nemohu tedy příliš udivovat. Obuv pro vojenské účely opět zahrnuje nepřeberné množství typů, modelů a a jsou vyrobeny snad ze všeho, z čeho to jen jde. Třeba komické , dobové Mickey Mouse z gumy a s přetlakovým ventilem.
Nevím co vedlo lidi k výrobě kotníkových bot ale domnívám se, že to mohl být veskrze pozitivní vztah k achilově šlaše. Vím že vysoká bota se umí natvarovat tak, aby do achilovky tlačila a to je hořkost. Takovou nepříjemnost řeší např. boty o výšce midi (př:http://www.marines-shop.com/boty/salomon-xa-pro-3d-mid-ii-gtx-forces-inguana). Máš recht, vojenské boty poslouží. Lumajz
Jen krátce, KAŽDÝ si bude chválit to svoje a jen MÁLOKDO vyzkouší to, co vyhovuje tomu druhému a potom mu třeba dá dokonce za pravdu….
Ale argument s vojáky císaře Napoleona se mi zdá trošku zavádějící. Tahle podobná otázka už se v diskuzích o celkovém vybavení a hlavně zařazení (tramp, turista, mastňák, atd…) probírala mnohokráte. Napoleonovo vojáci by jistě rádi pochodovali na Moskvu (a rychle zpět) v lepších botkách, než měli, protože na tehdejší dobu měli určitě špičkové vybavení. Ale tehdy ty různé kanady a jim podobné, které nosí vojáci dnes, prostě ještě nbyly a oni je neznali. Před Napoleonem táhly Evropou římané, hordy z východní Asie, pak tu byli husité a křižáci….tímhle se přece nedá argumentovat. Vývoj jde prostě dál a na jeho vrcholu v botkách jsou dnes boty z kimbinovaných materiálu nebo vyloženě z plastu:-) Asi je to málo „buškrafťácké“, ale je to tak:-)
Samozřejmě že Napoleonovi vojáci jako argument neobstojí, nešťourám se v tom, snažím se chytat podstatu věci. Docela jsi na to ale kápnul. Myslím, že právě v tom se někteří lidi nepochopí. Co je „buškrafťácké““ a co ne. V různých diskusích, na fb profilech, domácích sbírkách a samozřejmě hlavně venku je k vidění pozitivní a romantický vztah lidí ke ztracenému světu „pušky a pádla“. Patřím taky mezi ně. Taky mě oslovují pozůstatky toho světa, mosazná lampa, výrobky z voňavé kůže, chladné či palné zbraně, dovednosti tehdejších, odvážných lidí atd. Jestliže je však přede mnou cesta s nákladem na zádech, dostavuje se realita. Nepolezu do špatných bot proto abych byl dobový nebo stylový. Melu o tom proto, že se chci dostat k tomu jak to vidím já. Nemám kdovíjak propracovaná kriteria pro to či ono ale jedno ze základních, jaksi samozřejmě, pro mne časem vyplynulo. Mám, jako každý, určitou dávku mentální a také fyzické síly. No a to je můj grunt. S ním si musím vystačit. Jedu-li ven, unesu na zádech jen určitou hmotnost. Co tu hmotnost představuje, toť mistrovství každého jednoho z nás. Jestli je to nějaký hi-end výstřelek, je úplně jedno. Ponesu jej na úkor něčeho jiného. Místo čeho? Zase otázka. Budu preferovat lehčí a lehčí věci. Tato starost odpadá při víkendovém válení se u ohýnku. Tam si nanosím celou kupu ptákovin. Pro mně je bushcraft to, co jsem schopen unést v batohu a ve své hlavě. Obyčejná radost z toho, že můžu obstát i v nesnadných podmínkách. Dám krk na to, že spousta „hlídačů buškraftího stylingu“ není schopna se např. vzdát auta. Vídávám to často na Odersku. Krásná teepee na údolních loukách obklopená snad všemi značkami aut. Anachronismus. Součástí té krásy je a vždy byla i dřina. Zápas o svoji oprávněnou existenci. Potřebuji lehké boty, abych toho zvládnul víc. Hawg Lumajz
Zdravím.
Ano, to je pravda. Pokrok jde dopředu a nejde zastavit…..a jen na člověku záleží jak se k tomu postaví….pořád má možnost volby a následky si nese sám 🙂
Tom
S tím Napoleonem to bylo myšleno, že na boty musí být spolehnutí.Po tom co mi v terenu odešlo do věčných lovišt pár tzv. turistických bot tak jsem opatrný.Navíc co do podrážek začali strkat tu karimatku, tak není jistota ani třeba u Meidlů.
Ty dannery vypadají velmi dobře.Nedávno ještě vyráběli boty i s kevlarem.Ty mohli vydžet hodně dlouho.
Kamarád starý turista, co vyráží krom zimy každý víkend a nachodil toho spoustu, tak si vystačí s pracovníma botama a je mu to celkem jedno, hlavně že boty drží na noze.
Ahoj, co se týká tuhosti boty a tloušťky kůže, tak je třeba brát v potaz i váhu osoby a batohu. Když courám po lomech a odebírám vzorky hornin, tak lezu po šutrech a v suti někdy i s 20 – 30 kg (vzácně i víc) na zádech + sám vážím 85 Kg. Například lehké moderní boty Triop Kabru, jsem zlikvdival během půl roku (a to jsem v nich byl geologicky v terénu jen jednou, jinak to bylo nalehko)oproti tomu kanady vz. 90 vydržely 5 let. Kdybych například mapoval a byl v terénu denně nebo aspoň jednou týdně tak tyhle boty beru hned. Jo a ze všech bot co jsem kdy měl v poměru pohodlí/odolnost byly pohorky Bushman, které už se bohužel nevyrábí. Nosil jsem je cca 5 let a kdybych je vůl nezničil tím, že jsem je mazal voskem, takže po 4 letech začly praskat, tak bych je nejspíš nosil doteď.
Ahoj.
Tato diskuse tady je můj šálek kávy. Děkuji vám za ni.
Každý tady dává své zkušenosti, nápady, názory, napíše svoje a nikdo nikomu nic nevnucuje, netvrdí, že jen on má pravdu a ostatní jsou tydýtka:-)
Každý máme svou cestu, priority, zkušenosti…..a to je na tom krásné. Nemám rád uniformitu, tabulky, příkazy, zákazy, dogmata, a pokud mi někdo řekne, že všichni to tak dělají, tak já tomu nevěřím a jdu si svou cestou, pokud je jiná.
Ano Pfannery jsou těžké dřevorubecké boty s ocelovou špičkou a dimenzované a možná až předimenzované na velmi náročné zacházení pro lidi pracující v lese v horském terénu. Proto je mám. A vůbec mi nevadí, že si je nikdo nekoupí. Proč taky? Já je neprodávám a ani navyrábímJá taky nekoupím moderní boty s membránou, kevlarem, plastem atd. Kdybych hledal moderní materiály, lehkost, komfort, pohodlí…..tak je nemám. Pro mě je důležité, aby lidi měli tyto informace a sami si našli svou cestu. A pokud bude taková, nebo onaká, tak to tak prostě je.
Já hold rád používám věci a materiály na výdrž, pokud se poškodí, tak abych je byl schopný sám opravit tím, co mám kolem sebe a to i třeba na úkor váhy, pohodlí…..někdo to má jinak a já to plně respektuji a budu jen rád, když jej potkám v lese a dáme si společný čaj, popovídáme si a něco se od sebe naučíme.
Tom
Tak mít boty s pevností Pfanner a lehkostí Fivefingers…….a když nad tím tak dumám, tak……říká se, že vše je možné 🙂
Jo ještě jsem si k tomu co jsem psal vzpomněl – chtěl jsem tím říct to, že jsou chlapi co jsou sami o sobě těžcí tak jako já s báglem, a oni ten batoh nosí taky, takže je pak rozdíl jestli jsou boty zatížený 70 kg, nebo 130 kg (což může být pořád jedna velikost boty).
No a teď přímý dotaz na Toma – jak se ty boty chovají ve sněhu? zvlášť třeba v mokrém jarním firnu. Nenasají ani tam?
Díky
Ahoj Hoochtie.
S tou váhou máš pravdu, hodně na ni záleží na stavbě těla, kloubů, síle šlach atd.
Popravdě, jěště jsem nebyl v takovém pošasí, kdy by kůže nasákla vodu, ale to neznamená že nenasákne jarní mokrý sníh při celodenním chození. Takže lituji, bohužel v takových podmínkách jsem ještě nešel.
Mokrá tráva, bláto, potoky….to boty zažily a kůže nenasákla nic a to ani v ohybu….mokrý sníh ještě nezažily, tento test je čeká.
Tom
Pohorky Bushman byly výborné.To byla ta nejlepší věc, co tam kdy měli.Snowseal už jsem dávno naředil olejem.Taky mám dotaz.Neví někdo, čím mazat vnitřek celokožené boty? Tu vnitřní jemnější usen?Vždyt i ona od potu dostává zabrat.Děkuji.
Ahoj Radku.
Vnitřní futro ošetřuji tak 2-3x ročně.
Celé boty vyperu ve vlažné vodě s mýdlem (někdy jarem, ale mýdlo s jelenem je taky fajn). Pořádně vykartáčuji i vnitřek a potom vlažnou vodou vyplachuji tak dlouho až je voda čistá.
Futro se potřebuje zbavit soli, potu, nežistot a potom doplnit mazání. Jinak ztvrdne a poláme se, nebo se roztrhá. Pak vytřu, vysuším a natřu čistým kondicionérem bez vosku, bez pryskyřice.
Já roky používám Limmer krém, ale určitě bude dobrý jakýkoli kondicionér na kůži-úseň bez impregnace, nebo i s impregnací, ale NE s impregnací z vosku, pryskyřice (Elaskon ne, má v sobě vosk a indulona je už dávno překonána. Než tu, tak to radši použiju vaječné žloutky s trochou vody a rostlinného oleje).
Klukům dobře funguje i norkový olej z potřeb pro koňáky. Je toho hodně, co se dá použít na kůži jako kondicionér a to s různými výsledky, ale pořád lepšímy výsledky, než ji neošetřovat vůbec, nebo voskem.
Tom
Ahoj Tome, díky.Přemýšlel jsem nad elaskonem.Od koní na kůži mám effax.Myslím, je v tom dost vazelíny.Málokde píšou přesné složení.Většinou jen ,,směs kvalitních olejů, vosků atdatd,,.))Asi zainvestuju do limmeru.Staré některé indulony byly ve své době fajn, obsahovaly hodně lanolinu.Ale nevím přesně, která to byla.Co si někde v ově dát pivo a trochu podiskutovat?
Ahoj Radku.
Elaskon ve své době byl opravdu fajn a i dneska není šatný, ale už jde najít kvalitnější věci než kdysi, kdy jsem opravdu kromě Elaskonu, motorového oleje, vojenského krému a indulony něměl nic na boty a o informacích ani nemluvě 🙁
Jasně můžem dát jedno ….záleží kdy?
Ahoj Tome, nechal bych to na září, napiš mi do emailu, kdy ti to vyhovuje, pokud nechceš udělat větší akci.
Ahoj Radku.
Napsal jsem ti mail. Asi to bude jen na my dva, teda pokud se nebude chtít někdo přidat, čemuž se nebráním 🙂
Tom
Zdravím, právě mi dosloužily britské kanady a koukám po nových botkách. Díky za super počtení chlapi, jen mám teď v hlavě ještě větší guláš v tom, co chci 🙁 to je tak, když člověk pročítá spoustu „chytrých“ diskuzí..
🙂 Vítej v klubu
Ahoj uvažuju o nových pohorkách od Danner hiker combat, jsou opatřeny goratexem, vibramem s kevlarem a vyvíjeny speciálně do afghánských hor. Chci se zeptat, má někdo zkušenosti s touto botou? Na chalupě používám svoje staré caterpillary raw peril s fullgrainem a podrážkou šitou goodyear stehem, mám je už 8 let a nosil jsem je skoro jen v zimě v soli a stále držejí, nikdy nebyly ošetřeny voskem, jen impregnací ve spreji. Teď jsem je natřel voskem od active outdoor. Poradíte mi jak o ně pečovat dál? Jaký kondicionér použít? Nechci,aby se mi tim voskem rozpustily. A jestli je lze nechat někde kvalitně podrazit vibramem,tak aby měly kvalitní šití… Díky Honza
Ahoj Honzo.
S Danner botami nemám zkušenost, takže nepomůžu. Nemám boty s lepenou podrážkou a membránou (od takových bot dávám nohy pryč – krátká životnost).
Ohledně bot Caterpillar, ti za sebe doporučuji, terpentýnem zbavit boty krému active outdoor. Nech je vyschnout a natři je Limmer krémem. Výhoda tohoto krému je, že je to kondicionér s impregnací bez vosku, takže kůži ti nezalepí a pomalu nezničí. Krém nanášej zastudena, někde tu je i článek od Krakena jak krém používat.
Pokud netrváš na impregnaci a jen chceš boty udržovat ve skvělé kondici, tak používej jakýkoli kondicionér bez vosku, impregnace. V obchodech s potřebami pro koňáky najdeš kvalitní kondicionéry. Já osobně si míchám kondicionér sám, mám rád pocit, že vím, co používám.
Ohledně výměny podrážky. Měl by to zvládnout každý kvalitní švec, ale moc se jim do toho nechte, je to hromada práce. Potom zkus oslovit samotného výrobce bot, nebo: http://www.restday.cz/cs/home-page-cz .
Pokud ti boty neopraví, tak ti zbyde oslovit jen ševce, kteří šijí boty, jestli ti podrážku nevymění
Tom
napsat že boty nepotřebují páči, že se nemusí mazat považuji za zhovadilost, kdyby je můj pradědeček, po něm dědeček a nyní já neopečovával a nemazal, nikdy bych je nenosil jelikož by se dávno rozpadly
Ahoj Gustave.
Plně s tebou souhlasím. O boty je třeba pečovat, protože užíváním celokožených bot, kůže funguje jako houba, neustále nasává a vytlačuje vše, co je kolem ní a v ní. Proto je třeba o ni pečovat a doplňovat oleje, které jsou z kůže vyplavovány. Jinak kůže ztvrdne, začne se lámat, trhat a je to v pytli.
Až na výjimky, jako je Gallo Juchten. Tato kůže je zvláštní. Používám roky boty z této kůže. Boty častokrát promokly, nešetřím je a kůže je neustále vláčná, netvrdne, bez prasklinky. Po pár letech jsem to nevydržel a boty namazal čistým kondicionérem. Ne že by to kůže potřebovala, ale měl jsem subjektivní dojem, že je třeba kůži namazat. Vždyť se to všude píše a já jsem zvyklý kožené boty ošetřovat a mazat.
A udělal jsem zbytečnost, mohl jsem kondicionér ušetřit na jiné boty. Protože není absolutně žádný rozdíl mezi tím, jak kůže pracovala před a po namazání. Už jsem tu psal, že na zahraničním foru, jsem se setkal s člověkem, který dennodenně nosí boty z této kůže (hory, práce, město…kdekoli). Má je roky a před ním původní majitel, taky roky. Nikdo nikdy je nemazal, kůže vláčná, bez prasklinky, vrásky. Hold svět není černobílý, ale má spousty odstínu a kůže Galo Juchten je zrovna takovýto odstín.
Jinak mažu kožené boty, kdykoli to potřebují a to je, když začíná kůže tvrdnout, plechovatět. Každá kůže to má jinak.
Možná kdybys měl po předcích boty z této kůže, napsal bys něco jiného 🙂
S pozdravem
Tom
Ahoj Kamile.
Pfanner má jazyk řešený jednodušeji, blbuvzdorněji a vodotěsněji. Makara to má zase hezčí, ale je tam slabé místo, kde se voda vtlačí do boty.
Tom
Ahoj Tome.Super debata.Boty Tirol Juchten me hodně zaujaly.Máš je ještě,jaké jsou teď?Jsi pořád spokojený?Dělám v lese,jsem dřevorubec,tak o nich uvažuji.Co ta impregnace?Čím boty ošetřovat?Nebo to opravdu není potřeba?Já je hodně poškrábu chůzí ve větvích.Diky za odpověď.
Ahoj Tondo.
Děkuji za dotaz. Boty už nemám, pustil jsem je do světa, ale musím se přiznat, že velmi nerad a jedině z důvodu, že si šiju vlastní Festovní pohorky, přesně podle svých požadavků. Po dobu co jsem je měl, tak po zvyknutí na jejich váhu, jsem s nimi byl maximálně spokojený. Dal jsem si do nich kvalitní vložky a byly to bačkůrky s heboučkým došlapem. Na ošetření jsem používal 100% kondicionér a nikdy se mi nestalo, že by promokly. Musím se přiznat, že jsem je máznul asi jen jednou, protože jsem prostě měl vnitřní potřebu je namazat. Kůže to ale nepotřebovala, je promaštěná od výroby a řada uživatelů bot, z této kůže, je nikdy nemaže a kůže je pořád v perfektním stavu…hold GalloJuchten. Takže na jejich ošetření doporučím impregnaci na obuv a jen za studena a to hlavně na šití, proti pronikání vody. Krém má v sobě hodně kondicionéru, tak je i promaže, ale hlavně vosk vytvoří na povrchu vrstvičku, která nepustí vodu dovnitř. Prosímtě NIKDY neimpregnuj voskem boty zatepla. Zničíš tu skvělou kůži. Klidně je nos bez namazání a pokud ti budou protíkat přes švy tak je maž jen impregnaci bot ZASTUDENA!!!!! O poškrábání se neboj, kůže není hladká, ale chlupatá a jakékoli poškrábání není na ni vidět a je i velmi těžké ji poškrábat, je dost odolná. Mě se poškrábat nepodařila a to jsem je nešetřil. Ty boty jsou vyrobeny prioritně pro dřevorubce v nejtěžším terénu (les, hory, skály). Drží kotník a podrážka perfektně drží v terénu. Pokud tě napadnou konkrétní otázky, klidně napiš.
S pozdravem.
Tom
Ahoj Tome.
Díky za rady.Jsem rád,že to tady ještě žije?Mám do lesaHaix Protector Forest ty jsou z velurové usně a mají obsázku a pak mám boty fitwell woodmaster a ty mají vodoodpudivou kůži perwanger. U Haixů se mi po roce odrala gumová obsázka.Nechal jsem si je opravit v Rest Day bohužel to vydrželo tak půl roku asi už ta kvalita otázky nebyla taková jak u výroby. U Fitwellů už se gumová obsázka pomalu také začíná odtrhávat.Haixy jsem nechal znovu opravit ve V.I.K. opravují také.Na boty s gumovou obsázkou jsem vždycky hodně sázel,že vydrží a bota nedostane tolik zabrat a je i lépe chráněna vůči vodě a nečistotám,alespoň ten kousek od podrážky nahoru .Ale jak vidím gumová obsázka nevydrží asi tolik jako ta správná kůže.Co jsem asi sám pokazil byla impregnace,na oboje boty jsem používal nikwax na nubuk ale nevím jestli to bylo úplně správně.Oboje jsou boty s membránou,což teda po přečtení tohohle fóra zjišťuji není ta správná volba,a i proto uvažuji o Tirolech Juchten. Kůže na obou botách je,řekl bych ,ztvrdlá.Je fakt že jsem je vysoušel na kamnech což asi taky dobře nebylo.Nevěděl bys jak boty zachránit,aby kůže změkla?jestli je to ještě půjde.Jestli je pořádně umýt jarem a natřít limmerem? Ještě jestli se můžu zeptat proč jsi nakonec juchteny pustil do světa a ještě dotaz.mMám je před prvním použitím natřít Limmerem nebo mi poradíš jinou impregnaci? A jakou vložku jsi si do nich koupil?Díky za odpověď na moje všetečné otázky