Článek věnovaný lesu, takový jsem chtěl napsat už dávno. V lese si člověk odpočne, uklidní se a uvolní svojí mysl. Při návštěvě Lipenské stezky korunami stromů, jsem si donesl letáček, kde se psalo o lese a o dřevě. Moc pěkně napsané. Dovolím si tedy použít část informací z tohoto textu. Děkuji.
Les
Růst lesa začíná od semínka. Semena lesních dřevin sbírají lesní dělníci nebo je lesníci vykupují od veřejnosti.
Semena lesních dřevin se sbírají buď ze stojících stromů (je nutné vylézt se stupačkami do korun stromů nebo se semínka setřásají) nebo se sbírají z již pokácených stromů. Z jehličnatých dřevin se sbírají šišky, z listnatých dřevin semena.
Pro výsadbu do lesa je potřeba semena připravit, šišky se musejí vyluštit a narušit obaly semen listnatých dřevin. Toto se děje v semenářském závodu, který připravená semena také dlouhodobě skladuje a tak pomáhá překlenout dobu, kdy je semen nedostatek (dřeviny většinou neplodí každý rok, ale pouze v semenných letech). Semenné roky- roky s bohatou úrodou nebo nadúrodou semen a plodů jsou následující: javor a bříza 1- 2 roky, borovice – 3 roky, smrk 4-5 let, dub 5- 6 let, a buk 8 i více let.
Semínka se sází v lesních školkách, kde se z nich za rok až několik let vypěstují sazenice vhodné k výsadbě v lese.
Když si v lese kleknu na kolena, pozoruji mladé stromky, které se derou za světlem. Pokud se na toto člověk zaměří, objeví místa, kde padl nebo byl odstraněn velký strom. Ten svojí mohutnou korunou bránil světlu dostat se na povrch. Když padne, nebo se odřízne, okamžitě se vyrojí mraky malých stromků, které zápasí o své místo na světle.
Pokud se vysadí sazenice, je nutné je chránit proti škodám zvěří buď oplocením anebo speciálními chrániči. Možná je také ochrana chemickým nátěrem. Sazenice se také musí ošetřovat proti zarůstání trávou nebo keři a to ošlapáváním nebo ožínáním kolem. Lesníci dále zalesněnou plochu kontrolují a uhynulé sazenice doplňují novými sazenicemi.
Lesníci v mladých porostech provádějí prořezávku. Což jsou výchovné zásahy, při kterých se odstraňují nevhodné stromky. Probírky a prořezávky zajištují rozvoj korun nejkvalitnějších stromů a zároveň odpovídající vývoj kořenů, které stabilizují strom v půdě.
Posledním zásahem je těžba dříví. Těžba dříví je sklizní stromů, stejně jako sklizeň zemědělských plodin. Rozdílné je pouze časové období, za které se sklizeň provádí.
Zatímco v zemědělství je to rok, v lesnictví je to období 80-120 let někdy i 200 let.
Vytěžené dřevo je kráceno a mechanizací nebo koňmi stahováno k lesním cestám, odkud je nákladní automobily odvážejí do dřevozpracujících podniků. V nich začíná cesta dřeva ke spotřebitelům. Dřevo se v nich mění na nábytek, tužky, zápalky, papír, teplo, elektřinu. Na vytěžené ploše zbyly zbytky stromů a větve. Ty se dají štěpkovat a ponechat v lese jako hnojivo, využít jako palivo na vytápění domů nebo je lze použít jako mulčovací kůru. Po úklidu plochy je místo těžby dřeva možné hned zalesnit pomocí sazenic a neboť se půda naruší a usnadní se tak klíčení semen z okolních stromů.
Dřevo
Dřevo obklopuje člověka, aniž si to často uvědomuje. Ve statistikách se uvádí, že každý člověk v průměru spotřebuje za život množství dřeva odpovídající asi polovině hektaru lesa. Dřevo je ekologická, obnovitelná surovina, kterou nám lesy při trvale udržitelném hospodaření poskytují ve stále rostoucím množství. Za posledních 15 let se rozrostla rozloha zalesněné půdy v Evropě o 13 miliónů hektarů. To odpovídá přibližně jednomu milionu fotbalových hřišť každým rokem.
Dnes lesy pokrývají 44% rozlohy Evropy. Z celkové zalesněné plochy zeměkoule připadá na Evropu čtvrtina.
Za 150 let se zvětšila rozloha lesů v České republice o 675 078ha tj. o jednu čtvrtinu.
A teď několik zajímavostí:
Podle údajů z internetu se z jednoho smrku vyrobí 80 000 archů A4 běžného kancelářského papíru.
Z jednoho kubíku dřeva se vyrobí asi 2 000 000ks zápalek, což je zhruba 46 000 krabiček.
Z jednoho cedrového kmene se vyrobí 50 až 70 000 ks tužek – ročně se vyrobí 15 miliard tužek.
Z 63 kubických metrů dřeva lze postavit rodinný dům.
V lesích ČR přiroste za 1vteřinu 0,6m3 dřevní hmoty.
Každých 108 vteřin vyprodukují naše lesy tolik dřeva, kolik je potřeba na stavbu jednoho rodinného domu.
Dřevo na stavbu 1000 rodinných domků naroste v našich lesích za 30hodin.
V roce 2007 se v ČR postavilo 1500 rodinných domků na bázi dřeva, lesy vyprodukovaly potřebné dřevo za 45 hodin, to je za necelé dva dny.
Moc rád chodím do lesa. Toulám se a nasávám svěží vůni. Dostávám do sebe energii, kterou les uchovává. Občas mi toto naruší labilní jedinci, kteří se v lese prohánějí na motorkách a čtyřkolkách. A také hromady odpadků. Z takového pohledu je mi vždy smutno. Beru si s sebou pytel na odpadky a vracím se do civilizace s odpadky, které v lese nechalo nějaké hovado. Pardon 🙂
Snažím se v lese nezanechat po sobě nepořádek. Co si přinesu si i odnesu a ponechám zde ukryté jen to, s čím si příroda za chvilku poradí.
Doufám, že ohleduplných lidí bude přibývat, jinak za chvilku nebudeme mít kam chodit.
Zavírám notebook a vyrážím ven, do lesa. Zastavit se a potichu pozorovat vše kolem. Doporučuju všem lidem. Kraken
Děkuji za článek.
Skoro by se v době „ochránců“ přírody zdálo, že stromy dříve bez lidského přičinění nemohli existovat. A přitom stačí i když semínka padají ze stromů na zem a ta si sama vybere, které je vhodné…
Krásný článek, moc Vám za něj děkuji! 🙂
Super článek. Zajímavé a docela překvapivé statistiky, nečekal bych že lesy přibývají.
to je klam, lesy ubudaju poslednych sto rokov, mozno len posledne roky sa zvysuje pocet… evropa urcite nema 44 percent lesa a urcite nema 25 rozlohy zo sveta… za poslednych sto rokov zostalo z toho co bolo v europe jedno percento, napr. na tomto vidno ako funguje zapadna civilizacia, odstranili lesy, vyhubili zver, znecistili co sa dalo… su to neludia
tak nasiel som tie udaje- 4percenta zo svetovej plochy a 38 percent europy je zalesnena http://www.europarl.europa.eu/atyourservice/cs/displayFtu.html?ftuId=FTU_5.2.11.html
Ahoj Krakene parádní článek a fotky.Les je balzám na tělo i na duši a lidi se občas chovají jako hovada to si napsal pěkně.Malá je výborná prostě holka jako DUB
Díky 🙂
Já vidím i jiné lesy.Monokultury napadené kůrovcem.Ty pak posekané jak kukuřičné pole.Bordel po těžbě.Plantáže sazenic nových monokultur na místě starých.Zlodějě dřeva okrádající zlodějě podle hesla kdo dřív přijde..
Nové lesní cesty k monokulturam.Stále větší narušení toku vody v lese.Myslivecké obýváky místo posedů.Bordel co vozí myslivci do lesa k přilákání zvěře.Mrtvoliště, kde se mi chce blít.Cesty pro džípy ke kazatelnám, at se zelení nespotí.
Kilometrovou frontu kamionů s dřevem před rakouskou pilou.Mišmaš domů, výrobních hal, golfových hřišt tlačících se do hor.
Vždy a všude se dá najít to hezké i to hnusné.
Vidím to stejně. Klimaxových porostů jsou jen zbytky, převážně jde o fabriky na málo kvalitní, co nejrychleji narostlé dřevo. Vodou zalitá údolí. Přemnožená nebo chorobami postižená stáda zvěře. A směle přidávám i střelbu do lidí.
Bohužel musím souhlasit s Radkem a Lumajzem
Ten článek popisuje plantáž stromů a hospodaření v ní. Se skutečným lesem to nemá mnoho společného. Naše republika patří k těm lesnatějším, ale co do kvality lesů naopak k těm horším. Jsme na takové lesy zvyklí a tak nám to většinou nepřijde, leč stejnověké monokultury příliš mnoho prostoru pro život nedávají a ještě jsou náchylné na polomy, kůrovce a kde co.
V takovém lese je druhová rozmanitost minimální. Je tu málo potravy i úkrytů pro živočichy a nevhodná skladba půdy pro ostatní rostliny. V normálním lese nemusíte vyvěšovat budky pro ptáky aby měli kde hnízdit.
Jen lovná zvěř je tu naopak přemnožená. Proto se musí chránit stromky před okusem, Přemnožená zvěř se přikrmuje neb se v tomto množství a v monokulturách neuživí a ještě se to vydává za ochranu přírody. Ty nepatrné zbytky opravdového lesa jsou většinou chráněné rezervace a chodíme se na ně dívat jako do muzea.
No ještě pár slov.Máme chalupu po babičce na Slovensku poblíž hranice s Moravou, takže od začátku 80,let pozoruju, jak se to tam vyvíjí.Pamatuju čisté lesy, kosené louky, obdělaná pole.Lesy, kde se těžilo výběrově, větve i šišky se sbíraly a krást se chodilo do státního v noci, co kdo suchého unesl na rameni.Fungovaly babky udavačky.Louky byly pravidelně koseny, rostly na nich vstavače.Pro trochu travy se šli místní ukamenovat, ale když se sklidilo seno, člověk mohl naboso běhat všude, i vlese.První rána přišla, kdy komunisti chtěli začít všude pěstovat kukuřici a zničili buldozerama meze a hromadlice=hrobky, výtvor ixs generací lidské dřiny.Pokus hokus nevyšel a bývalá políčka začala zarůstat břízama a jiným bordele.Osady se vylidnili, mladí odešli do údolí či do měst a chalupy prodali rekreantům.Na novém místě si chtěli většinou postavit něco nového, tak začal hon na dřevo ve velkém.Do toho zanikla pastva ovcí a krav, takže všude je neprostupný bordel.Pomalu nikde se už nedá pořádně chodit.Snad jen po nových lesních cestách či cestách myslivců k odstřelištím, na kterých je provoz jak na vaclavskýmváclaváku.Zelení s flintou jsou tam schopni dovézt a vysypat v lese kamion plesnivého chleba.Samozřejmě i rekreati potřebují dostat břibližovadla a vlastní prdel, co nejblíže postele a zbytek je moc nezajímá, protože nevědí, jak to bylo ještě nedávno.Do toho přišel kůrovec a nastal masakr.Perličkou jsou vykosené hřebeny, kde to ještě vypadá jakžtakž, a to jen díky dotacím.Letadla pak fotí, jestli bylo opravdu pokoseno, co bylo zaplaceno.To už mi hlava nebere.Taky mi hlava nebere, kde se na Slovensku rodí tolik ovčího sýra.))))Do toho skoro vyschl potok, takže synka budu učit chytat pstruhy do ruky asi někde v Skandinávii.
Za sebe musím říci, že (bohužel) ve dnešní době vidím spíše to, co vidí Radek a spol. Mám původně dřevařské vzdělání a les je pro mne celoživotní chrám. A ten chrám se nějak hroutí, hlavně v posledním desetiletí. Jsem v přírodě skoro denně a vidím ty změny, bohužel ty k horšímu. Ty jsou vidět HNED. Zdevastovat nějakou část lesa (jako se tomu ve jménu zisku děje v hojné míře dnes) je možné za pár dní. Nový les roste několik generací….
Jenom krátce, moc pěkný článek, netvrdím že je to tak všude, ale třeba v Jizerkách v okolí Soušské přehrady, byl vykácen kompletní porost lesa z důvodu napadení kůrovcem někdy v 80tých letech. Dlouhou dobu poté jen měsíční krajina a dnes tj. cca 40let, zde znovu bují krásný smíšený les. Jen ty všudypřítomné papírové kapesníky kazí dojem nedotčené přírody.