Článek napsal náš kamarád Yugoš
Myšlenka vznikla začátkem prosince, když jsem obdržel od kamaráda Kuby e-mail s nabídkou „zimního vandru“. Jelikož jsem věděl, že mi Ježíšek nadělí sněžnice, a před časem jsem na letním přechodu Velké Fatry byl, řekl jsem si, že do toho půjdu.
Účast byla potvrzená, teď ještě aby byl nějaký sníh. Sledoval jsem počasí každý den, ale zázrak se nekonal. Takže sněžnice zůstávají ve skříni.
Nastal čas, Já, Kuba, Ivoš a Michal v pátek, 5. 2. v 1 : 27 odjíždíme ze Zábřeha na Moravě, směr Ružomberok. Ve vlaku už sedí Robert a v Ostravě přistoupí Filip, poslední člen výpravy.
Po 4,5 hodinách jsme na místě. Musíme tady zjistit odkud a v kolik odjíždí autobus směr Staré Hory. Vše potřebné zjištěno, zbývá čas na kávu z automatu. Po občerstvení nasedáme do autobusu a v 7:20 jsme na místě. Zjišťuji, že kousek od zastávky je keška, tak ji jdu odlovit.
U rozcestníku se domlouváme, že půjdeme po zelené směr Turecká, podél lanovky nahoru na Krížnou. Cestou vidíme krásné vyhlídky nejen na Majerovu Skálu. Pod Líškou v bývalé horní stanici sedačkové lanovky dáváme svačinu. Po občerstvení pokračujeme.
Blížíme se k Rozcestí pod Krížnou, začíná se měnit počasí. Fouká silný nárazový vítr, čím jsme blíž Krížné vidíme míň a míň. Vstupujeme do mlhy. Jakmile mlha zmizí, všimneme si, že má Michal na nose začínající omrzlinu, která po promasírování a prohřátí mizí.
Z Krížné postupujeme po Hřebeni Velké Fatry, směrem na Ostredok, dále Chýžky. Počasí je každou chvíli jiné. Odbočujeme na modrou turistickou značku a jdeme přes rozcestník Nad Studeným. Kolem 16 hodiny dorážíme k Chatě pod Borišovom, kde máme pro nás rezervovaný pokoj. V chatě si dáme polévku, nějaké pivko, zhodnotíme dnešní túru, a jdeme spát.
Ráno je venku mlha. Posnídáme, dáme kávu a vyrážíme po zelené značce směr Južné Rakitovské sedlo. Cestou se počasí zlepšilo a ukázalo se nám slunce. V sedle se občerstvíme a domluvíme se, že se na část cesty rozdělíme. Já, Kuba a Robert jdeme přes vrchol Rakytov , ostatní ho obchází po žluté.
Později se scházíme u Skalné Alpy a dále pokračujeme společně přes Močidlo do Smrekovice, kde jsme povečeřeli. Dál už jdeme za tmy, směrem na Šiprúnské Sedlo, kde máme v plánu přenocovat v kolibě U Maťa. Kolibu však nemůžeme najít a proto se rozhodneme pokračovat dál přes Vtáčnik směrem na Maliné. Zde jsme si nakonec vytvořili bivak, uvařili si dobrou polévku, najedli se a šli spát.
Ráno jsme bohatě posnídali, zabalili věci a vyrazili na poslední kousek cesty. Sestupujeme podél sjezdovky až k cestě, která nás dovedla na vlakové nádraží do Ružomberoka. Odtud nám jede vlak do Žiliny, potom směr Zábřeh na Moravě. Ve vlaku probereme zážitky a začínáme přemýšlet o dalším výšlapu.
Díky Yugoš
Podle trasy a data jsme se museli potkat.
Toho 5.2. 2016 odpoledne foukalo pořádně, my zrovna byli na hřebenu a dvakrát mě to na ledu shodilo.
Ahoj, je to možné. Vítr byl silný, ale stálo to za to. Čau YUgoš.
A išli ste aj popri partizánksych bunkroch na královej studni???Mohli ste si vyskúšať jednu partizánsku noc.V zime 1944 si to tam hoši užili.Hladní smední 🙂