Máte krev v žilách? Darujte ji!

Občas je dobré se zastavit a zamyslet se nad sebou.

Před 22lety jsem se takhle zastavil a zamyslel. Chtěl jsem někomu pomoci, třeba zachránit život. V naší rodině není darování krve nic neobvyklého, tak jsem i já zvolil tuhle možnost malé pomoci. Od té doby chodím darovat krev pravidelně, pokud mi to podmínky dovolí.

Dnešní odběr byl v pořadí 56tý. Už delší dobu jsem přemýšlel, že bych napsal článek na toto téma.  A aby to nebyla jen nuda, rozdělím článek do tří témat. První téma je, jak to vidím a cítím já. Druhé téma všeobecné povídání o krvi a třetí téma trocha historie a rozdělení krve.

Jak darování krve vidím a cítím já

Jak jsem již psal, chodím dávat krev pravidelně. Dělám to jako drobnou pomoc pro neznámé lidi. Ze začátku jsem musel překonat strach z jehel (mám ho sice dodnes), ale i přesto chodím dál. Moje krevní skupina je 0- a často se mi stává, že z transfúzní stanice sami zavolají a žádají si mojí návštěvu. Den před odběrem se snažím nejíst obvyklé prasárničky jako špek a vejce a nepiju alkohol. Brzy ráno vyrazím na transfuzní stanici, kde vyplním formulář týkající se prodělaných nemocí a úrazů.

Pak následuje odběr vzorků krve.

Po vyšetření vzorků mi změří tlak a teplotu. Odcházím na konzultaci k lékařce, která se mnou prohodí pár slov, zkontroluje výsledky a pustí mne k samotnému odběru. Jsem pravák, a proto si nechávám na velkou jehlu tu silnější pravou ruku. Chvilka nervozity a už si můžu s rukou cvičit a předávat životodárnou tekutinu do konzervy.

Samotný odběr trvá cca 7 minut. Někdy to teče rychleji, ale někdy i déle. Celkově tam podle počtu lidí trávím cca hodinu. Po odběru mám nárok na svačinu a den volna.

Je dobré se ten den šetřit, přeci jen 520ml krve je dost na to, aby se člověk cítil unavený. Nemám po odběrech žádné potíže a už jsem k darování krve dotáhnul řadu lidí. Pokud máte obavy, vyražte se svým kamarádem nebo kamarádkou. Nic to není.

O krvi všeobecně

Krev je neprůhledná červená tělesná tekutina pro život člověka nepostradatelná. Zásobuje tělesné tkáně množstvím nezbytných látek, především živinami a kyslíkem. Krev patří k základním tělním tekutinám. Hlavní podíl tekutin v těle tvoří voda, u dospělého člověka asi 53% hmotnosti. Člověk má v těle krve kolem osmi procent celkové tělesné hmotnosti. Muži mají 5 až 6 l krve, ženy mají 4,5 l krve. Bez potíží lze postrádat asi 0,5 l krve.

Krev tvoří krevní plazma a krevní tělíska  – červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. Červené krvinky – erytrocyty, v sobě mají červené barvivo hemoglobin, který na sebe navazuje důležitý kyslík. Při uvolňování hemoglobinu vzniká bilirubin, žlučové barvivo. Bílé krvinky – leukocyty mají schopnost bojovat proti virům, bakteriím ale i nádorovým buňkám. Krevní destičky, trombocyty, mají za úkol ovlivňovat srážení krve. Mezi běžnou populací jsou všeobecně nejznámější krevní skupiny tzv. systému AB0, tj. skupiny A, B, AB a 0. Nejčastěji se u nás vyskytují skupiny A a 0. Skupina 0 je dokonce nejčastější na celém světě. Nejméně častý je výskyt skupiny AB. Vedle systému krevních skupin AB0 určuje krevní typ ještě systém Rh faktorů. Existuje Rh+ nebo Rh-, většina lidí je Rh pozitivní. Krevní skupina se dědí po rodičích, od každého z nich získáváme polovinu genetické výbavy. Vzniká ze dvou rodičovských genů a roli hraje, který konkrétní rodičovský gen je silnější.

Objev krevních skupin

Objev krevních skupin je všeobecně připisován vídeňskému vědci Karlu Landsteinerovi, který v roce 1901 objevil tři krevní skupiny (dnešní A, B a 0). Za tento objev dostal roku 1930 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Ovšem roku 1921 americká lékařská komise dala přednost českému nerologovi a psychiatrovi Janu Janskému, který sice krevní skupiny objevil později, ale na rozdíl od Landsteinera roku 1907 popsal všechny čtyři.

Historie vzniku krevních skupin

Rozlišujeme 4 krevní skupiny: A, B, AB a 0. Každá ze skupin se vyvíjela a reagovala na podmínky k životu pro člověka na Zemi.

KREVNÍ SKUPINA 0
O znamená starý (old). Jedná se o nejstarší krevní skupinu lidstva, která se objevila přibližně před 40 000 lety. Člověk se tehdy živil především lovem zvěře a pak postupně s mizejícími stády přešel i na rostlinnou stravu. V České republice má tuto krevní skupinu přibližně 30% populace.

KREVNÍ SKUPINA A
A znamená zemědělský (agrarian). Krevní skupina A vznikla na středním východě před 25 000 až 15 000 lety jako odpověď na nové podmínky prostředí. Hlavním rysem této kultury bylo zemědělství a domestikace zvířat. Na území České republiky jde o nejčastěji zastoupenou krevní skupinu (44%).

KREVNÍ SKUPINA B
Tato krevní skupina vznikla mezi 10 000 až 15 000 lety v oblasti himalájských velehor a stala se charakteristickou pro velké kmeny obyvatel stepí. Mongolové putovali na sever a přinesli s sebou kulturu založenou na chovu a zdomácnění zvířat. To se také odrazilo v jejich stravě, složené z masa a mléčných výrobků.

KREVNÍ SKUPINA AB
Podle evoluce krevních skupin je skupina AB tzv. současnou skupinou, je stará méně než tisíc let. Pravděpodobně vznikla promísením Kavkazanů s krevní skup. A a Mongolů s krevní skup. B. Krevní skupina AB je vzácná a biologicky komplexní. Jde vlastně o moderní spojení skupiny A a B. V Česku má krevní skupinu AB jen 9% populace.

Informace o darování krve naleznete zde www.transfuznispolecnost.cz

Přeji hezký den Kraken