Jeho mohutné ostny nahánějí hrůzu, a každý se mu raději oklikou vyhne.
Nádherný bodlákový květ láká nejen včelky, ale i oko fotografa.
Listy této rostliny mají rozsáhlé nepravidelné bílé skvrny jako maskování, které je nepřehlédnutelným varováním, že zde číhá nějaké nebezpečí.
Popíchat se o ostny není nic těžkého zvlášť při období sklizně.
Velkou výhodou je, že semena dozrávají postupně a je fajn je odstřihávat než začně chmíří odlétávat i se semeny.
Já si je vždy nasbírám do krabice a pak dle potřeby vyklepávám. Je to očistec dostat semena ven. Ale věřte mi, že to za to stojí.
Semena ostropestřce mariánského mají opravdu léčivou moc.
Ideální jsou silné rukavice, plachta a trpělivost. 🙂 Chmíří, které vám po dolování zůstane, skvěle chytá jiskru od firesteelu.
Ostropestřec mariánský (Fructus cardui Mariae). Semeno ostropestřce mariánského podporuje vylučování a tvorbu žluče, zlepšuje regeneraci jaterních buněk a podporuje látkovou výměnu v organismu. Také proto se ostropestřec používá především jako stimulant jaterních funkcí při různých chorobách a stavech ohrožení jater.
Ostropestřec mariánský je vhodný k celoroční detoxikaci organismu, to se hodí především na jaře, kdy je tělo po zimě zesláblé a jsou v něm nahromaděny toxiny, které způsobují únavu a pocit otupělosti. Doporučuje se 20-60 semen před jídlem. Upozorňuju, že semena jsou tvrdá jako p… jako křemen. Rozkousat 60 semen není v našich silách, a proto je lepší použít mlýnek nebo hmoždíř. Kdo, nemusí hořkou chuť, může si do nadrcených semen přidat med nebo cukr.
Semeno ostropestřce obsahuje množství oleje, který hodně rychle na vzduchu žlukne. Semeno také obsahuje až 3% obtížně rozpustného silymarinu, který je hlavní účinnou látkou. Spolu s olejem působí na játra značnou léčivou silou, ale farmaceuticky se využívá zatím jen silymarin. Žluklý ostropestřecový tuk účinek zcela znehodnotí, takže pozor!
Nejlépe po rozdrcení okamžitě konzumovat.
Přípravu čaje z ostropestřce doporučují následovně: lžičku až lžíci nadrceného semene nejméně čtvrt hodiny mírně vařit, odstavit a po vychladnutí na potřebnou teplotu pít. Nejvhodnější je pití tohoto odvaru při nebo po jídlech, aby se trávil s natráveninou a tak byla zabezpečena dlouhá stimulace jater.
Ostropestřcový olej je vynikající antioxidant, ale je nutno ho konzervovat například smícháním s nežluknoucími oleji jiných rostlin. Lze ho přidávat do jídel i užívat jen tak. Vyrábět jsem se ho nepokusil. A občas užívám olej koupený.
Ostropestřec se používá při žloutenkách a jaterních zánětech, intoxikacích vnějšími i vnitřními jedy, a obecně při snížené funkci jater. V rekonvalescencích, při teplotách, chemoterapiích, antibiotické terapii, nervových oslabeních i potížích a duševních chorobách, ekzémech, lupénce, pigmentových a jiných kožních poruchách, slábnoucím zraku, odvápnění, cukrovce, rakovině, imunitní nedostatečnosti, únavových projevech, žloutenkách, těhotenství, hubnutí, krevních chorobách a nedostatečné krvetvorbě a tak nějak, když cítíte, že Vám není dobře.
Určitě za zmínku stojí, že víceméně celá rostlina je jedlá. Kořen se dá vyhrabat a povařit jako kořenová zelenina, listy po zbavení ostnů do salátu a mladé pupeny jako artyčoky. Ale kořen jen na jaře před tím než bodlák nasadí poupata, pak už je dřevnatý. Poupata jsou sice dobrá, ale je lepší počkat si na semena. Listy se dají opatrně seřezávat a rostlině neuškodí, když o pár listů přijde.
Pokud plánujete tento bodlák na zahradu, tak zvažte místo, kam ho dáte. Zaprvé jsou to obři a zadruhé, nikdy neseberete všechna semena a na jaře, nebo už na podzim uvidíte nové růžice všude dokola.
Je to nezmar. Můžete však nechat omladinu až do jara svému osudu a pak si na těch co vyrostou, kde nechcete, pěkně pochutnat.
Tak bodlákům zdar. Kraken
