K
Kuksa (sámsky-sever Norska, řečeno guksa, finsky kuksa a švédsky kåsa ) je typ hrnku na pitnou vodu.
Co si budeme povídat, kuksa prostě k bushcraftu patří. Podle jednoho zbytečnost, voda se přece dá pít z lahve, vaku nebo jen tak nabraná z ruky. Někdo jiný se bez ní neobejde. Pití z kuksy má svoje kouzlo.
Já osobně to střídám, budť plechový hrnek a nebo kuksa. Kuksu mám jak přírodní tak i umělou.
Dřevoplast od Kupilky jistě znáte. Hezká a příjemná tvarově, odolná a nenáročná na údržbu. Mrazák, myčka nádobí ani vařicí voda jí nevadí. Prostě moderní kuksa.
To dřevěná kuksa musí být hýčkána, musí se o ní majitel starat a přemýšlet nad jejím použitím.
Nejlepší kuksa je taková, kterou si člověk vyrobí sám. Není to nic složitého. Lépe se vyrábí v dílně, ale i v přírodě se dá vyrobit, jak se říká na koleni. Pro mne je výroba lžíce a kuksy oblíbenou kratochvílí u ohně. Také na našich kurzech se po večerech věnujeme vyřezávání ze dřeva.
Moje první kuksa vypadala hrozně. Neměl jsem zahnutý nůž a vše dělal jen jedním větším nožem. Pokud chcete mít lepší výsledky, doporučuji si pořídit pár nástrojů. Malou pilku, zahnutý nůž, tužku a třeba i smirkový papír.
Pracuje se se dřevem a to při vysychání pracuje, kroutí se a praská. Můžete tomu zabránit napuštěním kuksy olejem. Doporučuje se lněný olej.
No já to napouštění moc rád nemám, protože to pak v nápoji cítím. Někdo navrhoval napustit kuksu kořalkou, druhý to vaří a třetí lakuje. Já to nechávám přírodní a jen výjimečně napouštím olejem, ale jen lehce.
Kdo kdy vyřezával ze dřeva tak ví, jaký smutek nastane, když vám výrobek praskne. To se může u kuksy stát, pokud do ní nalijete vroucí vodu. Já takhle testoval každou kuksu a většina praskla.
V současnosti mám a používám dvě kuksy. Jednu jsem dostal a je z tmavého ořechového dřeva. Tu používám jen na studenou vodu. Druhá je ze světlého dřeva a je vyrobena norskou formou Eagle Products.
Ta mě osobně překvapila, protože nesaje vodu a vydržela opakovaně i vroucí nápoj. Ale pozor, horký nápoj jen na vlastní nebezpečí. Je to dřevo a stále hrozí, že praskne.
Mnou vyrobené kuksy většinou končí u někoho jako dárky, ale používají se i na oříšky nebo tyčinky.
Pro mne je kuksa romantický doplněk na výpravy. I doma si udělám kafe do kuksy, nebo naliju kořalku a sednu si na terasu. Má to pro mě zvláštní kouzlo. A vím, že nejsem sám.
V hlavě pořád vidím postavu v plátěném oblečení, jak se toulá divočinou, s kůží přehozenou okolo ramen a u pasu se jí pohybuje hned vedle nože kuksa.
No a je to tady, jdu si do kuksy dát trochu rumu a .. . Skol! přátelé.
Hezký den přeje Kraken
Ta dřevěná je opravdu moc pěkná, jen by to chtělo i půllitrovku.