Lípa, krásný strom, který má pro „lesní“ lidi mnoho využití. Lipové dřevo se používá na vyřezávání, ale také jako prkénko při rozdělávání ohně třením dřev.
Lipové lýko se dá použít jako vázací materiál, na pletení ošatek, anebo se používá rozcupované na rozfoukání ohně ze žhavíku.
Lípa je náš národní strom. Proč? Kdy? Jak?
Napadlo vás někdy, proč je lípa český národní strom? Lípa se stala pro svou vůni, půvabnou korunu i vlídný stín symbolem ochrany, pomoci a lásky. Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek.
Lípa patřila mezi jeden ze dvou stromů, které indoevropské kmeny od nepaměti uctívaly. Asi nebudeme daleko od pravdy, když připustíme, že volba padla na lípu právě proto, že naše předky udivovala svou mohutností a dlouhověkostí.
Druhým takovým stromem byl dub. Dohromady s lípou tvořily silnou významovou dvojici. Dub v ní zastával roli mužského prvku, lípa ženského. Tuto symboliku přijali za svou v pozdějších dobách Slované, Baltové a Italici.
V době národního obrození ale doznala symbolika stromů významných změn. Ve středoevropském kontextu byl dub stále více spojován s německým národem, zatímco lípa se slovanským.
Vše vyvrcholilo na Všeslovanském sjezdu v Praze roku 1848, kde se lípa stala stromem Slovanů i oficiálně. Od té doby ji za svůj národní strom považují i Češi.
autor: ČRo
Dnes ale bude řeč o lipovém květu, na který je někde už trochu pozdě, ale u nás se ještě sebrat dá.
Voňavý nálev z lipového květu tradičně užíváme při nachlazení a pro podporu pocení. Zvláště pokud na nás něco „leze“, ale teplota se nám ještě nezvedla, má čaj z lípy velmi blahodárné účinky. Teplotu totiž mírně zvýší, vyburcuje tak imunitu k vyšší aktivitě a tělo k pocení. Máme proto šanci překonat infekci hned v počátku.
Ovšem květy lípy pomáhají i při řadě dalších obtíží. Uvolňují křeče, tiší bolest, rozpouštějí hleny, harmonizují trávicí systém, pročišťují močové cesty, působí celkově protizánětlivě a mírně uklidňují. Při horečce ji můžeme zkombinovat s tužebníkem jilmovým či bezovým květem, při křečích s heřmánkem, pro uklidnění a vyladění trávení s dobromyslí, při infekci močových cest s vřesem.
Sběr a sušení lipového květu
Lípy rozkvétají obvykle v červnu, lípa velkolistá o něco dříve nežli srdčitá, ale vzhledem k teplým jarům si mohou pospíšit, záleží také na poloze (na místě, kde se nacházíte). Lipový květ trháme i s přilehlým blanitým listenem v době, kdy je polovina kvítků v květenství již rozvitá. Nemusíme čekat na to, až budou rozvitá všechna, protože pak by se nám mohlo snadno stát, že vhodnou chvíli promeškáme, kvítka budou opadávat a začnou se tvořit plody. Sklízíme za slunného, suchého počasí, nejlépe v časně odpoledních hodinách.
Květenství sušíme na sítu na vzdušném stinném místě, nebo v sušičce při teplotě do 35 °C. Je třeba ho usušit rychle a důkladně, aby si uchovalo barvu, vůni i léčivé látky. Poté ho skladujeme v temnu, na suchém místě nebo v dokonale těsnící nádobě.
Shrnutí účinků
Normální funkce dýchacího systému
Vylučování vody z organismu
Vylučování vody z těla
Normální trávení
Relaxační účinek – usínání
Antioxidant
Normální funkce ledvin
Přirozená obranyschopnost – imunitní systém
Relaxace – spánek
Normální činnost jater
Přirozená obranyschopnost – odolnost
Spánek
Pocení
Vykašlávání
Nálev: Lžičku květu lípy přelijte čtvrtlitrem vařící vody a pod pokličkou nechte 10 minut louhovat. Nejlépe chutná oslazený medem.
Ano, já vím, že často říkám nebo píšu o čaji. Tedy že si připravuji čaj. Omlouvám se, vím že je to nálev nebo odvar, podle přípravy. Ale já tomu všemu říkám čaj, i když vím, že je to špatně.
Důležité je vědět, kde danou bylinu hledat, a jak jí použít.
Hezký den přeje Kraken