Tento nůž mě na první pohled zaujal svými čistými liniemi a na svojí velikost celkovou elegancí. Jedná už se opravdu o nůž úctyhodných proporcí, jeho celková délka je 382mm, délka čepele je 255mm, délka samotného ostří pak 232mm, při váze rovných půl kila je zřejmé, že to není žádný drobek.Konstrukce je full-tang s jednou zajímavou úpravou, která sice není žádnou novinkou, ale zároveň ani moc častým řešením. Tloušťka stopky čepele se přibližně od poloviny rukojeti plynule zužuje směrem ke konci(z 6,35mm na 3mm), čímž je elegantně dosaženo odlehčení nože v rukojeti. Čepel tvaru bowie má dokonalý konvexní výbrus vyznačující se perfektní řezivostí ,na hřbetě je falešné ostří, které je opravdu jen naznačeno, při pohledu shora se čepel zužuje hodně plynule. Materiál je uhlíkovka 1085 s tvrdostí 57-59 HRC a saténovou povrchovou úpravou. Rukojeť je z černé micarty připevněná třemi dutými nýty a má velmi dobře vyřešenou ergonomii.
Jistící šňůra není jako u většiny nožů připevněna na konci rukojeti, ale je naopak na jejím začátku(z pohledu od čepele) protažena právě dutým nýtem.Je tím zajímavě a efektivně vyřešeno zabezpečení nože proti vyklouznutí z ruky při práci. Ruka se jednoduše protáhne okem, šňůra se pohybem ruky dvakrát překroutí a vede se shora mezi palcem a ukazovákem, nůž pak sedí v dlani jako přišitý, i když je ruka rozevřena.
Nůž byl vyvinut za pomoci pánů James Crowell a Reggie Barker, což jsou vítězové světového šampionátu v sekání nožem pořádaného americkou asociací nožířů a mečířů(zjednodušený překlad).
Podíváme se tedy trochu blíž na pracovní schopnosti tohoto „drobka“.
SEKÁNÍ: Nůž je na tuto práci primárně navržen a určen,takže se od něj dají očekávat jisté schopnosti v této disciplíně, ale i přesto mě velmi příjemně překvapil. Už při prvním uchopení nože je cítit jeho velmi dobré vyvážení a jistý úchop. Nůž se do materiálu zakusuje s velikou chutí, seky jsou hluboké a čisté, jeho tvar a ovladatelnost umožňují přesné a jisté vedení čepele. Syrové větve(buk,bříza)o tloušťce předloktí jsou přesekány hladce několika údery a bez nadměrné námahy. Jištění šňůrou je nutnost hlavně při dlouhodobější práci, přeci jen nůž není žádné tintítko, je velmi pádný a při razantních secích má tendenci vyklouzávat z dlaně i přes rozšířené ukončení rukojeti. Nicméně zvolený způsob jištění je velmi účinný, pohodlný a znatelně ulehčuje ruce. Už tak vynikající efektivita sekání se dá ještě zlepšit posunutím úchopu víc k zadní části rukojeti. V této práci Browning exceluje a je znát, že ho navrhoval někdo v tomto oboru velmi zkušený.
ŠTÍPÁNÍ A ŘEZÁNÍ: O této práci se dá říct prakticky to samé,nůž prochází štípaným materiálem velmi lehce a to jak za pomocí bucharu, tak švihem. Čepel díky svojí tloušťce(6,35mm) velmi dobře plní funkci klínu a vzhledem k její délce je možné štípat i už dost silná polínka- do průměru cca.15 cm velmi hladce.
Vyrobit nožem provizorní oštěp nebo podpalovač je otázkou několika okamžiků. Nůž se dá díky vybrání spodní části čepele uchopit blíž k ostří podobně jako za použití choilu,což umožňuje snažší a přesnější manipulaci s nástrojem. Řezné vlastnosti jsou velmi dobré,nůž si v této činnosti nezadá ani s A1 od Falknivenu, kterou považuji za velmi dobrou ve své kategorii. Výbrusy těchto dvou nožů si jsou dost podobné(téměř stejný úhel i jedovatost ostří), Browninga ovšem oproti A1 limituje jeho velikost. Čepel nože vydrží dlouho ostrá a po tomto zápřahu je bez viditelného poškození, stačí pár tahů keramickou tyčinkou a je v původním stavu. Ačkoliv se už jedná o pořádný kus železa, nepůsobí při řezání a ořezávání nějak zvlášť neohrabaně. Přisuzuji to odlehčení rukojeti výše zmiňovaným řešením, při dlouhodobější práci je to vážně znát, což člověk ocení.
Rukojeť je navržena velmi citlivě, platí o ní to samé, co o noži celém, vyhrál si s ní někdo, kdo má s noži cenné praktické zkušenosti. Po všem tom několikadenním sekání, štípání, řezání atd., během testů jsou ruce v pohodě bez nových mozolů nebo odřenin. Menší úpravu na ní ale zřejmě provedu – ještě trochu víc zakulatím dvě horní podélné hrany rukojeti a tím podle mě ještě zlepším komfort a pohodlnost úchopu.
PŘÍPRAVA JÍDLA:Jednoduchá příprava pokrmu není s tímto nožem také nic nemožného. Díky praktickému tvaru vzdáleně připomínajícímu velký kuchyňský nebo řeznický nůž to při troše šikovnosti a trpělivosti docela ujde, nicméně není nad kuchyňáček od p.Poka. Je jasné, že na tuto práci navržen nebyl. Ale například v situaci, kdy na čundru ztratím nebo zapomenu zavírák(Victorinox), kterým velký nůž doplňuji právě pro tyto účely, bych přípravu jídla Browningem neviděl jako problém,prostě to jde. Některé kuchyňské práce jako například porcování a čtvrcení masa(kuře,kotlety)dokonce velmi dobře.
Oloupanou, najemno pokrájenou cibuli jsem měl za chvilku. Stačí ji prakticky prokrajovat jen špičkou nože.Rajčata, špek, salám bez problémů. Jak už jsem psal, nůž má velmi dobré řezné vlastnosti, limituje ho jen ta velikost. Například krájení rajčat jde velmi hladce, jen samotnou váhou nože a lehkým tahem.Po krájení zeleniny a ovoce se na čepeli udělaly sotva znatelné mapy, ale stačí opláchnout vodou, utřít do sucha, ubrouskem nanést vrstvičku rostl.oleje a čepel je jako nová.
S uhlíkovou ocelí bez ochranné vrstvy černění v přírodě taky zatím problém nemám i přes to ,že nůž často ležel ve sněhu nebo byl nějaký čas ponechán mokrý. Používám prevenci popsanou výše, po příchodu domů čepel osuším, máznu rostl.olejem a šoupnu do pouzdra, to už je zevnitř taky promazané, takže nůž je v něm docela bezpečně impregnován.
Když mluvím o pouzdru, tak pár postřehů k němu. Zatím jsem s ním docela spokojen, je jednoduché, praktické, zhotovené ze silné kvalitní kůže, v neposlední řadě vzhledově vyvedené, svůj účel plní bezezbytku. Po zavěšení na opasek nůž neplandá a nepřekáží. Co na něm oceňuji nejvíc, je možnost odejmout nůž i s futrálem z opasku bez potřeby jeho rozepnutí a složitého vyvlíkání. Nůž s pochvou se vytáhnou z oka opaskového poutka, které je na pouzdru navlečené, to samotné zůstane na opasku nebo jiné části výstroje. Jediné co bych k pouzdru doplnil je tunýlek na firesteel, který poslední dobou s oblibou používám místo zapalovače nebo sirek. Horní hrany hřbetu čepele Browningu nejsou zakulacené,takže hází pěkné jiskry.
S nožem je možné provádět i velmi razantní bodání bez nebezpečí sklouznutí ruky k čepeli, postrádá sice záštitu, ale její funkci plní vybrání mezi rukojetí a ostřím, o kterém už jsem hovořil .Hrot nože má dobré penetrační vlastnosti.
Co říci k tomuto noži závěrem – na první pohled mě na něm zaujaly jeho relativně jednoduché, přitom elegantní tvary,v praxi pak některé jeho úctyhodné schopnosti jako sekání nebo řezné vlastnosti. Rozhodně to není nůž na denní nošení a i na svoje víkendové jednodenní toulky po Českém lese a Šumavě s sebou rozhodně beru nože mnohem menší(Kizlyar Stěrch, finka od Isakki). Ale na nějakou delší dovolenou strávenou někde v lesích mimo civilizaci, s předpokladem přípravy dřeva na oheň nebo stavby provizorního přístřešku apod.bych ho viděl jako neocenitelného pomocníka a spolu s malým zavíracím nožem jako ideální kombinaci.V neposlední řadě je to alespoň z mého pohledu zajímavý kousek do sbírky.
