Den 1.
Vandr začínal v Bíle vodě, kam jsme dojeli autobusem, no byla to docela fuška s těma batohama v narvaném buse. Když jsme se konečně dostali z autobusu tak jsme nahodili batohy a šli jsme směrem na Šafářovu skálu. Chtěli jsme se tam občerstvit, protože nám po cestě vyhládlo. Z domu jsme brali žádnou vodu, protože jsme s sebou měli filtry. Hned u prvního potoka jsme tedy doplnili tekutiny.
A konečně slíbená přestávečka na kousek žvance, no ono zase takový kousek to nebyl. Měli jsme výborný domácí špek a nějaké ty uzeniny. Samozřejmě nesměla chybět káva.
Tady se Kraken pokoušel najít kořen borovice, ale dlouhou dobu jsme měli smůlu a žádné borovice zde nebyly.
Přeci jen jsme kluci a nějaké ty hračky jsme museli mít sebou, musím říct že tentokrát jsme byli zklamaní, měli jsme prakoluk ale s jeho střelbou jsme moc spokojeni nebyli takže se nedostane ani do nabídky e-shopu.
První zastávka na cestě na Borůvkovou horu, docela jsme se všichni zpotili, bylo opravdu horko. Já jsem trošku proklínal svůj batoh, všichni jsme si vzali Švédské armadní batohy a mě dost boleli záda.
Sem tam jsme potkali houby přímo na cestě. A byly to hezké kousky.
I náš portálový Křovák si říznul.
Tak a konečně borůvková hora, tam jsme si opekli buřty a šli se podívat nahoru na rozhlednu. Je to tam vše nové a opravdu moc hezké.
Nahoře dost foukalo takže čepka se stala nutností:-)
Zde je mapka co jsme první den ušli, musím říct že jsme celý vandr pojali tak trošku v klídku a spíš jsme zkoušeli nové věci a užívali si atmosfery lesa. Z Borůvkové hory jsme sešli a nocovali jsme na Polské straně.
Den 2.
No a nějak jsme se probudili v mokru, večer jsme to podcenili a už se nám nechtěl stavit přístřešek a tak jsme jen tak lehli a kolem 00:00 hod. začal docela liják, měli jsme přes s sebe přehozený celty. Já jsem se úplně probral v 5 ráno kdy jsem už cítil vodu i ve spacáku a tak mi nezbylo nic jiného než vstát. Mezi tím přestalo pršet a tak jsem rozdělal oheň a začal sušit spacák. Tom na tom byl dost podobně, ale ten se vzbudil už ve 2 a šel si postavit improvizovaný přístřešek a tak byl méně mokrý než já.
No a Krakena jsme museli budit, protože ten byl ve svém „GERO“ pytli v suchu a tak ani nevěděl, že pršelo, narozdíl od nás :-D.
Konečně snídaně.
Tom dostal chuť na sladké a tak jsme vytáhli žemlovku, během chvíle byla teplá a v břiše zahřála.
No i nějaké to oblečení se muselo vysušit.
Konečně se dostalo i na odměnu pro mě a tak jsem při hledání trasy pokuřoval svoji oblíbenou dýmku.
No a tady nám Kraken leze v 10:00 hod z obýváku 🙂
Měl samozřejmě taky hlad tak pro změnu došlo na maso.
Celty dostaly zabrat.
Vytopení, ale spokojení.
Umyli jsme nádobí i sebe a pomalinku jsme opouštěli naše improvizované obydlí.
Byla potřeba dododržovat pitný režim, takže filtry byly v zápřahu.
Jelikož v Rychlebských horách rostou převážně buky tak je všude spousty Bukvic, ty se rozlousknou a máte výborné oříšky. Někdy ale dochází k tomu, že jsou prázdné. Je na to jednoduchý fígl, stačí je hodit do vody a ty co jdou ke dnu jsou plné.
Teď už jen vyloupat.
Mňam
Po cestě jsme sbírali oříšky. No semtam v nich byl červík, ale nás to neodradilo. Snědli jsme tak i jeho.
Zde se nám rýsuje další mňamka.
Konečně se nám povedlo najít kořeny borovice a tak jsme se dostali k pryskyřici, kterou jsme večer chtěli použít na rozdělání ohňě. Pokud se Vám povede dostat se k takovému kořenu tak odštípejte vše ztrouchnivělé až narazíte na tvrdý kus, který bude vonět právě po pryskyřici. Stačí jej naškrábat a škrtadlem podpálit.
A ejhle zase něco k snědku… tentokrát Půpava alias KEDLUBNA
Hříbky nás doprovázely celou cestu.
Na přespání jsme měli vybranou zaniklou obec Hraničky.
Den 3.
To se nám už vstávalo lépe všem. Déšť tentokrát nedorazil. I když Kraken si to pojistil a opět nocoval v obýváku.
Tom to tentokrát taky neponechal náhodě a postavil si přístřešek.
No a já?? Tak nějak jsem věřil, že nebude pršet:-D.
Chystání borovicového kořene k podpalu dřívkového vařiče.
Já jsem měl poslední dávku a tak jsem zvolil ohřev na Varu.
Pohled na fotografie, kdy Hraničky ještě stály. Když jste tam, tak cítíte zajímavou atmosféru toho místa. Spíte kolem stromů, které tam kdysi nebyly a místo nich stály domy.
Vždy když jsme šli kolem vody tak jsme koukali jestli v ní něco plave a skoro pokaždé se nám podařilo objevit pstruhy.
Jóó když křeslo, tak pořádný.
Nakonec vandru jsme našli čtyřlístek pro štěstí 🙂
A občerstvili se v Žulové.
Autor: Tomáš Böser
Ahoj, vypadá to dobře! Ač Rychleby jsou moje srdcovka,tak až v polské části jsem nikdy nebyl. Jinak vodu z potoků tam piju bez filtru a ještě nikdy mi z ní nic nebylo, tam je opravdu dobrá…..až na mírně zvýšenou koncentraci arsenu, ale to je obecně v celé ČR a filtr na to stejně nepomůže.
Martin
Já jsem v Rychlebkách pil vodu z potoku bez filtrace jednou. Další den byl pro mě utrpením – křeče v břichu, zvracení. Byl jsem rád, když už jsem seděl ve vlaku…
My jsme pili ze dvou pramenů několik litrů vody a všichni jsme byli v pohodě a voda výborná. Nic nám nebylo, možná jsme si líp vybrali 🙂
No my filtry používáme všude. Nejde o to, že voda vypada pitelně a nebo ne, ale nikdy a nikdo neví co leží o kilometr proti proudu pokud nepije přímo ze studánky kde voda vytéká. Když tam leží zdechlina tak je to jasný a důsledky nejsou dobré.
Krása střídá nádheru. Letos v začátku léta jsme tak s klukama taky byli, na dvě noci a úžasný. Cesta z Javorníku přes Borůvkovou horu, po hranicích přes Travnou (spánek v zastávce kvůli dešti 🙂 a opět přes hranice k Nýznerovským vodopádům (spánek v útulně opět kvůli dešti) a tradá na vlak v Žulové.
Krásná příroda bez lidí a skoro nevyšlapaný značený stezky, nemyslel jsem si, že v téhle době něco takovýho objevíme. Kus srdce mi tam patří.
Taky mám rád Rychlebky. Jak píšeš ty, nejsou ještě tak moc profláklé a je tam krásně. Mám rád i Jeseníky, ale to jen po neznačených cestach. Jinak je to skoro jako na Václaváku. V Rychlebkách se mi líbí i ta atmosféra těch zaniklých obcí. Hrozně rád tam nocuju. Ráno vstávačka a opar na lesem;-). No zase jsem se tam aspoň v myšlenkách vrátil.
Krásně tam bylo tak před dvaceti lety 🙂 ,teď už se tam zvedl turistický ruch a většina boud kde se jezdilo i přez zimu je zničená,spálená stržená… Ale třeba v zimě si tam dát víkend na sněhu,třeba u Sokolích skal je furt bomba.
Vřele doporučuji
Krásné fotky, musel to být super vandr. Chtěl bych se zeptat na ten žďárák nebo v čem to spí Kraken. Co to přesně je? Dost mě to zaujalo. Díky za info a přeju spoustů dalších fajn vandříků.
Ahoj spím v tomhle…tedy, já mám starší armádní verzi observer,ale tahle verze je stejná.o chlup lehčí.
http://www.bushcraftshop.cz/bushcraftshop/eshop/56-1-BIVAKOVACI-VAKY/0/5/932-Bivakovaci-vak-Carinthia-X-TOUR-PROTECTOR
Je to paráda v mém kraji kde žijí celý svuj život. Jen je škkoda že jsem nevěděl že se sem chystáte, pač bych hned hodil práci za hlavu a šel s vámi a ukázal vám zákouti který jste minuli 😀 . Jinač snad se sem ještě vrátite a třebas v zimě pač to je tu ještě zábavnější a kouzelnější 😉
pozdrowienia od polskiej ekipy miłośników przygód SNP-PROJEKT- może spotkamy się gdzieś w terenie ? Bywamy w tych samych okolicach 😉
Darek
http://poborskid.wix.com/snp-projekt
greetings from Polish team SNP-PROJEKT – maybe we’ll meet somewhere in the forest? We visit this same area 😉