Zimní výšlap do Brd- čtyři muži, čtyři dny v lese

Bohužel nám několik borců odpadlo, ale i tak se sešla slušná parta. Kraken, Thom, Honza J., Tomáš a na jeden den se k nám přidal i Jarda. Sraz byl ve čtvrtek 15. 2. 2018 v obci Neřežín. Tam se na parkovišti nechala vozidla a dál už se putovalo pěšky.

První zastávka byla na zřícenině hradu Valdek. Z Valdeka je krásný výhled do kraje, leží na skále a je moc pěkný. Naproti přes údolí je vidět Jindřichova skála, místo našeho prvního noclehu.

Že je u skály tábořiště jsem věděl, ale nebylo jisté, zda tam bude volno. Po příchodu na místo a ujištění, že jsme první, jsme si flek zabrali. Každý si našel místo na spaní a pak se udělal oheň. Tma přišla brzy a tak jsme se věnovali jídlu, pití a povídání.

Celý tento výšlap byl brán hodně na pohodu. Heslo, „Nikam nespěcháme, raději si to užijeme“, bylo aktuální po celou dobu výšlapu. Tomáš, ten v tom červeném goreobleku nocoval v zimě poprvé. Takže někdy 🙂 poslouchal naše rady. Večer u ohně rychle utíkal a dokonce jsem zaregistroval i malou návštěvu. Zřejmě to byla myšice lesní, která se přišla podívat na moji brašnu. Zahnal jsem jí kusem špeku a vanikovým věnečkem. Až do rána vesele chrupkala v díře u stejného stromu jako já. Jarda musel před půlnocí odjet, holt práce nepočká. Kolem půlnoci začal padat sníh. Hezky se usíná, když Vám po plachtě šustí padající sníh.

Teplota kolem -5 stupňů, ale k ránu to lezlo nahoru. Nebyl jsem sám, kdo měl návštěvu. Thom ráno zjistil, že mu někdo prokousal do boční kapsy batohu díru tak 4 cm v průměru. Ráno jsem stihnul ještě sníh na stromech, ale než se udělala snídaně a zabalilo se k odchodu, tak už ze stromů regulérně pršelo.

Ranní mlha byla fuč a nastal krásný slunný den. Výhledy ideální a sníh šel na některých místech brzo dolů. Po několika kilometrech jsme vystoupali na Jinecké hřebeny, kde proběhla delší pauza, čaj, káva a oběd.

Se zapadajícím sluncem padala teplota dolů. Před několika hodinami bylo na pozorovatelnách 8 stupňů nad nulou a teď to šlo až k mínus sedmi. Naplánované místo noclehu se nám nelíbilo a tak šup na rychlo hledat jiné. Vzali jsme zavděk plácek na kraji houštiny. Nefoukalo tam a to nám ke štěstí stačilo.

Ráno bylo mrazivé a teplota se držela pod nulou celý den. Po rychlé snídani jsme přeběhli zamrzlou planinu, zastavili se na Staré Baštině na kafe a pak pod azimutem, stále za nosem na dopadovou plochu Jordán. Tam byl naplánovaný sraz s dalšími kamarády.

I když se zdálo, že to nestihneme, tak jsme na bunkr přišli v čas Č+2 min 🙂 Zima, vítr a žádný výhled nás nasměrovaly zpět do lesa.

Našli jsme místo, kam se můžeme naskládat a udělat oheň. Bylo to asi 15 m od potůčku, takže vody bylo dost. Večer probíhal ve veselém duchu, vtípky létaly do placu a sem tam jsme si udělali srandu i ze sebe. Prostě vydařený večer.

Kolem desáté jsme osiřeli a po posledních doušcích čaje jsme šli spát. V noci napadlo trošku sněhu, ale hlavně mrzlo. Ale bez větru bylo těch -8 stupňů v pohodě. Ráno jsme si dali na čas a uklizené tábořiště jsme opustili až kolem 11 hodiny. K autu to bylo jen pár kilometrů.

Kdybychom nemuseli v pondělí do práce, tak bychom si dali ještě jeden den. Bylo to fajn.

Říkal jsem klukům, že až se to zazelená, tak se sem vrátíme. Ty vřesoviště a březové háje jsou nádherné. Kluci vyrazili směr Praha a Šumperk a já domů, do Plzně. Výšlap to byl i tak trochu pracovní, otestoval jsem bivak, podložku pod zadek, obal na čutoru a novou vlněnou košilku. Ale jinak to byl spíš velký relax, žádné extra výkony. Prostě na pohodu.

Díky všem, kteří se akce zúčastnili a zastavili se na kus řeči. Třeba se někdy potkáme v lese.

Hezký den přeje Kraken