Tak o téhle pochoutce snad každý slyšel. Jsou různé recepty na těstíčka, ve kterých se květy máčí a potom se smaží na rozpáleném oleji.
Nedávno jsem je v těstíčku dělal na kurzu, kde ukazujeme, jak si můžeme v přírodě obstarat potravu. Dnes se podívám na rychlejší variantu bez těstíčka.
Bude to verze na „drsňáka“. Smažit budeme neobalené květy.
Bez černý je odolný keř, rostoucí podél řek, cest a okrajů lesa.
Na podzim nám dává malé plody bezinky.
Ale teď v období květu se zaměříme na květ. Ten se dá sbírat, sušit na čaj, nebo máčet a dělat z něj šťávu či víno.
Když čerstvé květy utrhnete a necháte jim trochu delší stopku, aby se za to dal květ držet, tak už máte půlku práce hotovo. Pak jen na chvilku ponoříte květ na rozpálený oheň a čekáte. Smaží se velmi ochotně a rychle. Pozor ať ho nespálíte.
Počítejte s tím, že i když ho sundáte z oleje, tak bude takzvaně docházet. Nespalte ho 🙂
Dělám je do zlatova a okusuju přímo z držátek, tedy stonků. Můžete je namočit do skořice nebo do skořice s cukrem, nebo lehce pokapat javorovým sirupem či medem.
Mňam.
Co Vám mám povídat.
Doporučuju zkusit, je to dobrota. Není to pracné a bezu je všude dost.
Pokud chcete zkusit recept s moukou a vejcem, doporučuju dělat těstíčku v igelitovém pytlíku a květy do něj jen namáčet.
Tak dobrou chuť přeje Kraken