Cesta letadlem do zahraničí přináší i jistá omezení.
Nemůžete si zabalit plynové kartuše na vaření, a pokud máte benzinový vařič, tak je dobré nechat vyschnout jak vařič, tak pumpu i samotnou nádobu.
Hrozí totiž, že vás s tím do letadla nepustí. Kartuše je možné koupit skoro v jakékoli zemi a benzín je jasný, ten koupíte všude.
Kluci si na naši cestu do Norska vzali plynový vařič Jetboil, kartuše se koupila v Norsku
a já jsem zůstal u benziňáku. Benzín je nej 🙂
Vařič jsem rozebral, zabalil do svetru a dal doprostřed batohu. Stejně tak i pumpu, konvičku a další tvrdé věci jsem vyrovnal ke kostře batohu. Batoh byl zabalený smršťovací folií a nic se nemohlo stát. Ale stalo se.
Po příletu na místo jsem zažil šok. První byl rozpatlaný opalovací krém a repelent. Ano chápu, je to plast, ten neodolal. Ale druhou ránu v batohu odnesla alu konvička, která zas až tak křehká není.
Ale co mne mrzí nejvíc, je rozlámaný titanový vařič. Jedná se o Coleman fyrestorm titanium, který utrpěl zlomeniny třech nožiček, přesně v kloubu, kde se setkávají. Mám ho dost let a dostával všude zabrat, ale tohle jsem nečekal. Uprostřed batohu…no nechápu.
Teď se musí při vaření hlídat.
Ještě, že jsem pumpu od vařiče zasunul do lahve, díky tomu ta pumpa přežila.
Takže příští vařič na benzín bude ten nejjednodšší = blbuvzdorný.
Uvidíme, možná Optimus Svea 🙂
Tohle berte jen jako upozornění, co se může s vaší výstrojí stát při nakládce a vykládce.
Tímto zdravím obsluhu letiště. 🙂
Hezký den přeje Kraken
No to je prasarna…Na todle musela spadnout naka tezka bedna nebo to prejeli vozikem.reklamoval bych to u letecke spolecnosti pac toto je fakt prasarna
Já myslím že se s tím obecně moc neserou. Kámoš měl úplně nový batoh děravý a potrhaný.
Ja mám teda bohužel velmi podobné zkušenosti, konkrétně s leteckou společností Norwegian Air při cestě z Finska do Prahy. Sice jsem neměl poškozený obsah (neboť sem nepodcenil důkladnost obalení „kdyby náhodou“) ale obal – tedy kufr. Byl kompletně urvaný podvozek s kolečky, který mi přišel na páse zvlášť. Dále vytrhlá teleskopická ručka a další povrchová zranění. Nicméně mě to poněkud rozohnilo a okamžitě jsem se vydal pln vzteku situaci řešit. Na letišti mě odkázali na konkrétní společnost (tedy Norwegian Air) s tím, že oni zkrátka nemůžou v tuto chvíli nic dělat. Dostal jsem tedy papír, na kterém byl uveden rozsah škod, který jsem na obsluhu vychrlil, dále hodnota poškozené věci a kontaktní údaje. Vzápětí jsem ještě pro jistotu vše nafotil a odeslal email na Norwegian Air. A světe div se, po asi 4-5 měsících jsem obdržel příslušnou částku na bankovní účet. Čili pokud se vám něco podobného stane a zjistíte to nejlépe do 14 dní po příjezdu, neváhejte ani minutu, vše zdokumentujte a obraťte se buď na letiště v zemi příjezdu nebo rovnou na leteckou společnost. Tak ať se vám daří, bushcraftu zdar!