Základem pro výrobu čepele je vybrat vhodný materiál, což je u mě
jednoznačně uhlíková ocel ČSN 12060.
Protože jí mám pouze ve čtyřhrannu 40x40mm, je nejprve nutné vykovat si plocháč, člověk z toho pak
má i lepší pocit, když to není jen vyšmrdlaný flexou z koupeného plocháče, nějak to tomu vdechne duši.
Useknu
na utínce na požadovanou délku a při tom ohřevu ještě vykovu špici. Pak ohřeju druhý konec a
vyprofiluji budoucí rukojeť.
Nakonec kladivem nahrubo vytáhnu výbrus. Zkouknu, dorovnám neplechy,
ohřeju rukojeť, za tepla vyrazím značku, při tom se čepel zase trošku ohne, tak přiťuknu, znova zkouknu
a než rukojeť vystydne, strčím to do sibralu (ale poslouží třeba i popel, nebo jiný izolant), pokud
se takový materiál nechá vychladnout jen na vzduchu, je v něm spousta pnutí a trochu se zakalí a pak se to
mizerně vrtá, když se nechá po kování vychladnout pomalu, obrábí se to o 200% lépe…
Po vychladnutí si rozměříme díry, vyvrtáme (lepší pomalejší otáčky a kvalitní řezný olej, ideálně kobaltový
vrták) a strhneme větším vrtákem otřepy.
Po vrtání na brusce srovnáme ostří, jak je třeba a uděláme hrubý výbrus před kalením.
Kalím bez kalících past, papírů a podobně, a tak nechávám na ostří cca 1mm, při menší tloušťce hrozí deformace a oduhličení ostří.
Samotné kalení probíhá tak, že ohřeju ve výhni pouze ostří na takovou oranžovou barvu (berte prosím
s rezervou, u barev kalících teplot jsem prý barvoslepý) – lehce přes 800°C, což obecně platí na většinu
nízkolegovaných ocelí a namočím do kalící lázně – oleje. Po kalení
popouštím na 250°C.
A teď už zbývá jen čepel očistit od oleje a okují (scotch brite kotouček), dodělat výbrus dle potřeby a budoucího
účelu nože (P60, P180, …) a je hotovo…..
Článek napsal nožíř
JAROMÍR KOTĚRA
http://www.kknives.cz/
Hezká práce, ale každý kovář by měl znát složení ocele, myslím mřížku, pokud nenakoveš ostří a odbrousíš vlákna pryč tak jsi znehodnotil jakoukoliv kvalitnější ocel… Od toho je výkovek hodnotnější, rozdíl mezi dobře vybroušeným plocháčem a rádoby překované kulatině na bucharu je skoro nulový… Dělal jsem 2 stejný nože na pokus, stejný materiál, jeden nakovaný a druhý jen vybroušený… zakalené společně v peci diferenčně. Oba rovný atd. Nakovaný a zhutněný vydržel mnohem víc. Takže šup šup nakovat, vím že je to těžší než výbrus i nákladnější, ale stojí to za to! 🙂