Výroba nože je ukázkou, že to tak není, pokud máte nástroje a kus plechu, tak si můžete pár hodin hrát a nějaký nůž z toho vyleze. Pokud na to máte buňky, můžete si vzít kolejnici, dřevěné uhlí, pár šamotových cihel, postavit si výheň, starým vysavačem to rozfoukávat a můžete kovat. Neee, teď vážně, není to tak jednoduché, jak se zdá. A to se bavíme o materiálu, který se dá přihnout, přibrousit a podobně. Ale kámen je jiný. Výroba kamenných nástrojů je o hodně složitější.
Osobně znám dva borce z České republiky, kteří se zabývají štípáním kamene. Tomáš Vidomus a Honza Jirka. Tomáše potkávám na výstavách nožů a je to opravdový neandrtálec, jak mu lidé říkají. Dělá pěkné nože a hroty šípů.
Honza Jirka se mnou spolupracuje na bushcraft víkendech jako odborný instruktor na primitivní způsoby. Je to člověk, který nevěří tomu, co je psáno a raději si vše ověří v praxi. Tak se také dostal k výrobě nožů z pazourku. Chtěl si to zkusit. Jeden nůž od Honzy mám a používám ho jako svačiňák. O tom budu psát až příště.
V dnešním článku se mrkneme na výrobu čepele nože z pazourku, a že to není legrace. Chce to mít trpělivost a cit. Trpělivost já nemám, asi bych při zlomení čepelky rozmlátil ten zbytek na prach… nene, nejsem nervák☺
Když jsem před pár týdny seděl s Honzou u ohně a popíjeli jsme čaj, nahrál jsem si tento rozhovor a poprosil jsem Honzu o zdokumentování výroby jedné čepelky.
Kraken:„Jsem si vzpomněl na toho pána, co psal na FB, kde se dají najít pazourky, že by si chtěl něco takového taky udělat.“
Honza: „Já se to snažím naučit už více jak 7 let a někdy je to spíš výroba štěrku než štípané industrie.“
Kraken: „Honzo, dříve jsi to dělal celé ručně a teď už máš jiné postupy?“
Honza: „Dříve jsem vše opracovával pouze kamennými nástroji. Bohužel jsem si díky tomu připravil u některých prstů (hlavně na palci pravé ruky) chronický zánět šlach. Tudíž ze zdravotních důvodů jsem o tohoto postupu upustil. A protože nemám dílnu se svěrákem ani elektrické nářadí, tak vše vytvářím doslova na koleni. Někdy i na obou☺.“
Kraken: „Jaké používáš lepidlo? Dáváš tam králičí bobky?“
Honza: „Lepidlo je směs smrkové pryskyřice a dřevěného uhlí. Obvykle se do této směsi přidává ještě i trus býložravců, ale lepidlo funguje i bez této ingredience.“
Kraken: „Korálky a provázky si děláš také, jak dlouho trvá třeba korálek?“
Honza: „Třeba tenhle korálek jsem dělal pouze za pomoci kamenných nástrojů. Korálek se třemi dírkami (ten první) mi trval 3 hodiny včetně výroby nového vrtáku, který měl průměr cca 3 mm. S provázky je to podobné, vždyť jsi to viděl v létě sám.“
Kraken: „Vole to je mazec…tolik práce, a přitom taková blbost…smích ☺.“
Po návratu si Honza našel chvilku, něco štípnul a také nafotil. K tomu mi napsal popis.
Nejprve jsem si za pomoci kamenného otloukače připravil silnou platformu, abych mohl z hlízy odzrazit velký úštěp, který byl základem pro výrobu čepele/ hrotu. Pak jsem za pomoci parohových otloukačů různých velikostí a váhy postupně ztenčoval platformu do požadované tloušťky. Při odrážení úštěpů je vždy důležité dobře si připravit platformu pro úder otloukačem, dodržet správný úhel pro daný otloukač a ještě se do platformy správně trefit. Bohužel ne vždy se povede a pak se vzniklé problémy musí řešit různými způsoby. A i to ne vždy vyjde. Pokaždé to však znamená ztrátu na šířce čepele/hrotu.
Když už jsem dosáhnul požadované tloušťky platformy, začal jsem ji upravovat a tvarovat za pomoci tlakového retušéru z mědi. V pravěku se obvykle na retušéry používal paroh, kost, nebo dokonce i tvrdé dřevo. Podle archeologických nálezů je dokázáno, že se vzácně používala i měď z nalezených měděných nugetů. Já používám měď, protože mi vydrží déle než paroh. Celý proces trval 2 hodiny a 50 minut.
Délka čepele 95 mm, šířka 31 mm, tloušťka 6,5 – 7 mm, materiál – dánský pazourek.
Na konec přikládám fotky s názvem, když se v dílně nedaří.
Je vidět, že to není taková legrace, a to je vlastně hotová jen čepel. Teď ještě ručku, šlachy, zalepit a uplést pouzdro.
Když pak doma člověk drží v ruce hotový produkt a zná historii výroby, tak se na vše pak dívá jinak. S určitým obdivem. Honza Jirka a jemu podobní jsou prostě borci.
Hezký den přeje Kraken
Krásná práce. Klobouk dolů.