logo

Bushcraftportal.cz

Batoning od A do Z, aneb jak nožem naštípat dřevo

30.04.2021 / Kategorie: Nože, Oheň, Přežití, dovednosti, Přístřešky, Ruční výroba (Nožíří), Sériová výroba / Napsal: / Komentáře: 2

Jedná se o jednoduchou techniku, díky které nemusíte tahat sekeru a stejně se do dřeva dostanete. Vlastně nemusíte mít ani pilku. Spousta lidí tuhle techniku …

Jedná se o jednoduchou techniku, díky které nemusíte tahat sekeru a stejně se do dřeva dostanete. Vlastně nemusíte mít ani pilku. Spousta lidí tuhle techniku zatracuje s tím, že se nůž ničí.

To sice je pravda, ale jen z části. Pokud použijete na batoning nevhodný nůž nebo techniku, tak ho opravdu můžete zničit.

Záleží jakou má konstrukci, jaký výbrus a také záleží na technice.

Když se zničí nůž, tak je potřeba hledat problém. A ten je většinou mezi nožem a zemí, tedy v uživateli. A to bez legrace. 

Například taková sekera, člověk by řekl, že je to nezničitelný nástroj. Kus železa na silném dřevěném topůrku a hle kolik jich vídám zničených ve skupinách o táboření.

Ale zpět k noži a štípání, tedy batoningu.

Pokud máte nůž konstrukce fulltang, s čepelí o délce cca 150 mm nebo delší a tlusté cca 4 a více milimetrů, tak se do batoningu můžete směle pustit. 

No, a pokud máte jinou délku nebo konstrukci, tak se nebojte, i tak se dostanete do špalíku.

Jak na to 🙂

No, možná by stálo za to, odpovědět na začátku na dotazy, proč to dělat. Proč štípat dřevo? Proč nesebrat suché a nerozdělat oheň se suchým dřevem?

Odpověď je jednoduchá. Né vždy je situace ideální, tedy bezvětří, sucho a všude se válí mraky dřeva, co chytne už od pohledu. 

Já si nevybírám počasí, když jdu ven, prostě mám čas a chuť tak jdu. A někdy je to boj s rozděláním ohně. 

Třeba letošní zimu jsem trávil na Liberecku a nebyl den, kdy by nesněžilo, nepršelo nebo nebyla taková obleva, kdy byla každá větev durch mokrá. No a přesně pro tyhle situace je tahle technika dobrá. 

Abych jen tak neplácal do větru, připravil jsem si malou ukázku. Mám zde jeden velký nůž, jeden střední nůž a pár prcků včetně zavíráku. 

Protože si dřevo potřebuju naporcovat, tak tu mám tři pilky, jednu velkou řetězovou a pak zavírací pilku a také použiju jednu malou pilku na zavíráku. 

Výběr materiálu

Relativně suchého dřeva je dost. Jen vědět, kde hledat. Jak jsem už psal nahoře, někdy je to hledání delší. Zvlášť když prší nebo leží sníh, to dokáže pořádně potrápit.

Nesbírejte to, co leží na zemi, to bude durch mokré a hlavně nahnilé a bude špatně hořet. Mrkněte na zlomené větve nebo kmeny padlých stromů. Když už z nich jde dobře sundat kůra, tak to bude i uvnitř suché. 

Pilky

Pokud máte větší pilku, tak Vám nic nebrání v nařezání špalíků. V kapse na batohu nosím skládací řetězovou pilu Nordic pocket saw. S tou jde řezat opravdu silné dřevo, klidně 20 cm v průměru. Což je pro naše potřeby zbytečně velké. Ale je dobré vědět, co taková pila zvládne. 

S menší pilkou si musíte trochu pohrát. Mám zde skvělou Silky Pocketboy 130, která je pevná a dobře se drží. Má sice jen 130 mm dlouhý list, ale když budete kmen otáčet, tak se postupně prořežete i do většího průměru.

No a pak je tu ještě jeden kousek. Na zavíracím Victorinoxu. I tou se dá leccos přeřezat. 

Ono vlastně stačí naříznout větev do půlky a pak s ní praštit v místě zářezu. Většinou to lupne a zbytek se štípne. 

Pilka je pevná součást mojí výbavy. Práce s ní je pohodlnější a tišší, než když budete dřeva zpracovávat osekáváním nožem, nebo sekerou.

Ovšem i pilka lze nahradit a to větším nožem.

Malou pilkou můžete i větší kus větve naříznout a odlomit. Prostě je to pomocník do nepohody.

Nože

Pokud mám velký sekací nůž (mačeta, kukri, golock, parang ), tak se dá rozebrat i velký kus kmene. 

Mám zde veliký damaškový nůž tvaru Bowie. Je to kus železa a nahradí malou sekeru. Můžu s ním kmen naporcovat na menší kusy a ty pak naštípat.

Pokud nemáte tak velký nůž, je dobré si pomoci klínky a tloukem z jiného kusu dřeva. Pokud máte jen zavírák, i tak zvládnete udělat hodně práce. Stačí si udělat pár klínků a využít prasklin ve vysychajícím dřevě. 

Batoning

A už se dostávám k samotnému batoningu. Je potřeba mít na tuhle techniku pevný nůž s odpovídající délkou. Ideální je konstrukce fulltang, tedy ta kdy čepel prochází až dozadu přes rukojeť.

Nevhodná je konstrukce na trn, tenhle trn by se mohl zlomit či ohnout. Záleží, jaké je konstrukce. Jsou i konstrukce na trn, které jsou velmi odolné. Viz moje bowie, to má trn velmi silný. 

Napřed je potřeba dřevo naporcovat na špalíky. Pilkou je to jasné. Pokud máte větší nůž, tak můžete pár ranami dřevo naporcovat. Ovšem ani menší nůž se nemusí většího kmínku bát.

Použijete menší dřevo jako tlouk, přiložíte nůž tam, kde je potřeba a pod úhlem budete bobrovat, než to celé přebobrujete. Vysekáváte ve dřevě takové véčko.

Čím je dřevo silnější, tím větší véčko uděláte. Nůž jen zabouchejte do dřeva a vyndejte. Nikam s ním nepačte do stran. To je zbytečné a můžete si vyštípnout čepel. 

Takže máme naporcováno.

Připravené špalíky by měli být nejlépe bez suků, a cca 30-40 cm dlouhé. To je ideální délka.

Postavíte špalík na rovnou podložku, nejlépe na dřevo, pařez a podobně a mrkněte, zda nemá štípaný špalík nějakou prasklinu.

Té je dobré se držet. Položíte tam nůž a tloukem ho tam zaboucháme.

Pokud je čepel delší než je průměr špalíku, tak můžete mlátit do špičky nože. Opatrně a pěkně shora. Až dřevo lupne a špalík se rozletí.

Pokud máte čepel kratší, tak jen zaboucháte do špalíku, co to půjde a pak použijete klínek.

Při štípání zavírákem, musí být čepel povolená. Neotevřený nůž

Klínky doporučuju udělat předem. Může se stát, že dřevo sevře nůž tak, že ho ven nedostanete. Klínek Vám pomůže ho vyprostit.

Díky štípání se dostanete dovnitř vlhkého dřeva. Uvnitř jsou pak vlákna suchá, a díky štípání i rovná.

Ostrým nožem pak vykouzlíte chlupatá dřívka a zapálíte oheň. Je to snadné. 

Teda vypadá to snadně, ale vše chce natrénovat.

Batoning je neprávem zatracovaná technika. Odpůrci vždy doporučí použít sekeru. Ale sekera je váhou cca 500 – 1000 g a to nechcete tahat. Stačí na to nůž, který pak použijete i na přípravu jídla. Na to se sekera moc nehodí.

Při batoningu kupodivu netrpí ostří, jak by se mohlo zdát. Ostří je v kontaktu se dřevem jen v momentě, kdy ho položíte na špalík. Pak už se dřevo rozevírá o boky nože.

Maximálně můžete narazit na suk, nebo vlákno, ale vždy se dá pomoct klínkem.

Nejvíc tak záleží na konstrukci. Někdy může být důvodem k prasknutí nože právě moc děr a odlehčení v rukojeti, tam to právě dostává velké rázy.

Snažil jsem se v článku popsat techniku i nástroje, ale myslím, že je dobré se podívat i na video. 

Protože jak se říká, ukázaná platí. 

Hezký den přeje Kraken 

2 komentářů

  1. Zdenek
    dne 1.5.2021 v 7.24

    Tohle už není bushcraft, ale dřevorubectví. Tak kouř z ohně Vás prozradí a hluk při zpracování dřeva ne? Ale chápu, touhu do něčeho mlátit potřebujete naplnit. V mládí jsem rozdělal hodně ohňů a nikdy nebylo potřeba příliš dlouho i v dešti hledat suché chrastí na rozdělání, ani vyrábět ta proslulá chlupatá dřívka.

    • Kraken666 (redaktor)
      dne 6.5.2021 v 10.49

      do bushcraftu patří ledacos a tohle rozhodně ano. Kouř táborníka prozradí na kilometry a to na dost dlouhou dobu a upřesní jeho polohu na metry. Hluk prozradí přítomnost táborníka na pár desítek metrů a na pár minut.


Zanechat komentář