Není celta jako celta, aneb speciál o celtách 

V dnešním článku se podíváme na vojenské celty.  Mrkneme na význam tohoto slova, na různé záměny, také se podíváme na pár kousků z mojí sbírky, dočtete se něco málo o jejich použití a také o mých zkušenostech s celtami.

V době, kdy jsem celty hojně využíval, neexistoval mobilní telefon s foťákem. Pokud už mobil existoval, tak uměl telefonovat a odeslat sms zprávu.

Foťáky byly na kinofilm a ten měl 36 snímků a tak se fotilo to důležité, tedy my a né nějaké celty 🙂

Takže je jasné, že moc fotek z akcí, kde bych měl celtu na sobě, nemám. Hodně mi jich prošlo rukama a zase odešlo. To, co zde budu ukazovat, je jen zlomek toho, co mi „za nehtama“ uvízlo. 

Materiál o celtách jsem sbíral nějaký čas a bohužel se většinou jedná o mizernou kvalitu, ale snad mě omluvíte. Jedná se o ilustrační fotky.

Nic tím nechceme říct, nikoho nechceme utlačovat, pohoršovat nebo diskriminovat. Jde nám o celty. 🙂

Prosím, udělejte si kávu, kotel kávy. Tohle bude trošku delší článek.

Často se setkávám s označením „celta“, jakože označení pro plachtu, pončo, pláštěnku atd.

Je to trochu složité, a tak jsem si řekl, že napřed hodím popis, o co jde.

Co je to celta ? 🙂 

Jedná se o stanový dílec z nepromokavé bavlněné látky = celtovina.

A nyní vítejte u lekce německého jazyka  Alles Gute 🙂

… opakujte se mnou 🙂 

Zeltt – stan

Zeltbahn – plátno, stanová plachta, stanový dílec

Zeltteil – stanová část

Zelt – tábor

im Zelt campen – tábořit ve stanu

Celta (z němčiny Zeltteil) neboli stanová část je nepromokavá plachta normovaných rozměrů, z níž se spojením s dalšími celtami dá postavit stan nebo přístřešek. Její barva je zpravidla zelená, khaki nebo s maskáčovým vzorem. Jednotlivé celty se spojují pomocí olivek nebo kovových knoflíků. Délka celty bývá kolem 180 cm, tvar je nejčastěji čtverec, obdélník či kosočtverec. V závislosti na tvaru celt lze spojením 2 celt postavit stan ve tvaru áčka nebo jehlanu. Celty bývají také uzpůsobeny k nošení jako pláštěnka. Používá se v armádě, ale také ve skautském hnutí, u trampů a podobně.

No, a tam jsem se s celtou poprvé setkal. Ti méně movití se motali do klasické celty z roku cca 53, ti movitější do německých hrachů nebo lámané skály atd. To jsou zase názvy, co? Těch druhů kamufláží je mraky. Čert aby se v tom vyznal. Každý stát měl anebo ještě má svoje celty ve svých rozměrech a tvarech a také ve své kamufláži.

U našich jednotek se používal po druhé světové válce kořistní materiál. Takže bylo možné spatřit vojáky v německých celtách. Pak nastoupilo v padesátých letech maskování celt, které dodnes miluju. Nakonec se celty dělaly i olivové ve vz. 85. Tedy jednobarevné.

Dnes už naše armáda nechodí v celtách, tu jsem naposledy u vojáků viděl v roce 1994 při mojí službě u 1. Praporu Hloubkového průzkumu ve Zbirohu. Ale byly to staré kousky a neměl je každý, tedy oficiálně jsme je nefasovali.

Dnes se tedy používají pláštěnky, ponča a nepromokavé bundy.

Co je to pončo?

Pončo (poncho) je oděv, který původně nosili obyvatelé Jižní Ameriky. Oblékali si je muži i ženy, a jeho vzory vyobrazovaly kmenovou či rodinnou příslušnost. 

V armádách světa je používáno od nepaměti a vydrželo to až do dnešních dnů. Dá se nosit přes vybavení i batoh a můžete z něj postavit přístřešek.

To klasické armádní bývá vyrobeno z nylonu, polypropylenu, polyesteru a i gumy. Nemá rukávy, má kapuci a v rozích bývají kovová oka a po obvodu se dá spojit druky.

Velikost bývá cca 140 x 220 cm, takže na přístřešek je lepší použít plachtu.

Co je plachta? 

Budeme se bavit o plachtách, které používají vojáci, nebo turisti či bushcrafteři na stavbu přístřešku pro odpočinek.

Nejčastěji se jim bude říkat tarp tent, basha – neboli baša, bivakovací plachta apod. Vyrobené jsou z umělotiny se zátěrem, něco jako pončo ale větší. Plachty mají větší oka a nedá se z nich udělat pláštěnka. Rozměry začínají na 2,3 x 3 m a větší, ale nejčastější a nejlepší v poměru cena, výkon a plocha zakrytí je plachta 3 x 3 m.

ALL – in – one – vie v jednom. Takové multifunkční věci se dělají a věnoval jsem jim řadu článků. 

Viz třeba Norský komplet Jerven. Mrkněte na starší články.

Stan – Plachta – Bivak- Pláštěnka.

A tímto bych popis co je co, kdo, kde a proč uzavřel. No jo, říkal jsem, že to bude dlouhé. Připravuji si to dlouho 🙂

Vrhneme se na celty, které ještě ve výzbroji mám. Stabilně používám jen pár kousků a nejvíc právě tu československou.

Neee tyhle opravdu nemám. foto ilustrační 🙂

Dnes tu tedy máme československou celtu čtvercovou a kosák. Dále belgický, německý a turecký mnohoúhelník. Dále pak polskou a maďarskou celtu zvanou lavu, které jsou rozměrem podobné našemu kosáku.

To jsou zástupci moře celt, které jsem zkusil.

Nechal jsem si je, abych na nich demonstroval, jak se dají použít jako pláštěnka a přístřešek. Chybí mi zde trojúhelníky, které mají třeba Norové, Švédové, Švýcaři, Rakušané anebo Němci jak ve válce, tak i po válce.

Také nemám ruskou celtu – plašť palatku, ale ta je barvou, tvarem i použitím stejná jako československá vz. 85 nebo starší československý čtverec.

Doplňky

V každé armádě bylo mraky doplňků k celtám, ať už se jedná o stanové kolíky, tyčky obaly či provazy. U ČS celty jsem vypátral jen provaz jako doplněk, ale třeba Poláci, Němci či Maďaři měli komplet balení s kolíky a tyčkami. Budu to ukazovat u německé celty.

PS: pokud máte nějaké doplňující informace, tak se s námi podělte. Díky

Československo

Mám kosák a pár čtverců. Čtverce mají rozměr 180 cm na 180 cm, váha je cca 850 – 1050 g. Dvě stahovací šňůrky na kapuci a kolem ramen a po obvodu je systém oček a kolíků. Na některých celtách jsou dřevěné kolíky a na pozdějších plastové. Takové olivky. V rozích jsou kůží vyztužená oka. 

Moje nejstarší má značku data výroby z roku 1952, a ty další pak 53.

Ty co aktivně používám, mají vyšisované barvy. Materiál je tenký, pevný a po navlhnutí ztvrdne a nepustí vodu dovnitř. 

Použití jako pláštěnky je jednoduché. Zhruba uprostřed celty najdete kolík, do kterého se upne spodní roh, aby nikde neplandal. Celtu si na sebe hodíte a stáhnete tkalounem zašitým v tunýlku kolem ramen. Druhé stahování je většinou z provázku a ovládáte jím kapuci. Pak se celta sepne olivkami a na pravé straně je jeden otvor na ruku, který se dá zevnitř uzavřít olivkou. Tenhle systém je stejný u všech čtvercových celt s tím, že některé mají místo olivek knoflíky.

Kosák na to jde jinak. Nemusíte nikde nic sepínat. Jen ho nahodíte na sebe a utáhnete kolem ramen. Kapuce se dá utáhnout. Nejsou zde průchody na ruce a celta se dá zepředu zavřít na olivky.

Zato má větší horní oko kovem vyztužené a dá se z něj postavit přístřešek jako je severské lavu anebo trojhran, pokud máte kosáky dva.

Celty se dají různě kombinovat a sepínat. Je důležité celtu dobře vypnout, aby v případě deště po ní voda stekla dolů.

Délka úhlopříčky kosáku je 355 cm a ta druhá má 180 cm, váha je cca 1100 g.

Polsko

Polská celta je v olivové barvě. Látka je velice kvalitní, kovová očka na kolíky. Dá se spojit s další celtou nebo sepnout. Knoflíky jsou plastové a je zde všude dvojitá krycí léga. Má vějířovitý tvar, dvě průchodky na ruce a je dostatečně velká. Ze dvou kusů postavíte krásný jehlan a z jedné celty vytvoříte lavu, dokonce jsem viděl varianty, kde místem pro ruku byl vyvedený komín pro kamínka.

Tenhle styl se mi líbí a rád polskou celtu používám.

Váha jedné celty 1300 g, rozměry trojúhelníku jsou cca 170 cm výška a 300 cm šířka, ale dělají se i jiné rozměry a velikosti.

Maďarsko

Tahle celta je tvarem podobná té polské, ale je to trošku jiný tvar. Rozměry trojúhelníku jsou výška 150 cm a šířka 250 cm. Má hezké maskování a opravdu pevnou látku. Jedna celta váží 1330 g a je tedy těžší než polská, která je ale větší. Najdeme tady kovové knoflíky a kovová oka, kterých najdeme po obvodě spousty. Z této celty se dá postavit jak jehlan, tak i lavu, ale je to celkově menší. Spíš jako závětří anebo pro pokrčeného spáče. 

Mám dva kusy, ale nemám k tomu originál kolíky a tyčky, ale vím, že se dělají.

Stan je z nich pěkný, ale menších rozměrů.

Turecko

Tahle celta je obrovská. Váží 1630 g. Mnohoúhelník má základní tvar obdélníku 150 x 150 cm a uprostřed je kapuce. K tomuto základu si přimyslete trojúhelníky, které mají dalších 105 cm na délku. Při použití jako pláštěnka jí jen nahodíte na sebe a prostrčíte hlavu kapucí. Po obvodu se dá zapnout a trojúhelníkové cípy je lepší zapnout do příslušného knoflíku, aby si na ten cancourek člověk nešlápnul.

Maskování je dost světlé do našich podmínek. Ale viděl jsem i tmavší kousky.  Z druhé strany se celta nechá použít jako zimní kamufláž. 

Ze dvou se dá udělat stan tvaru A a z jednoho uděláte poloviční Áčko. Oka na tyčky jsou kovem vyztužená. Zpracování super, jen já mám starší a opotřebovaný kus.

Německo

Tahle celta je z roku 1991 a mám kompletní sadu. Tedy celtu, kapuci, kolíky a tyčky.

Kapuce se připíná na kovové knoflíky. Má stahování a funguje i jako obal na celtu. Kolíky jsou zasunuté v tyčkách. Jedna sada tak tvoří polovinu stanu A.

Materiál je top, i maskování. V našich podmínkách skoro neviditelné. Pevná oka a knoflíky. Váha celty je 1477 g, plus příslušenství 640 g.

Rozměr mnohoúhelníku, hlavní obdélník má 190 x 130 cm a plus trojúhelníky, které mají 80 cm.

Vznikne tak opravdu velká plocha na spaní. 

Nelíbí se mi ale použití jako pláštěnky. První je kapuce, která se tam musí pracně zapínat. Celtu si hodíte přes sebe a pomocí knoflíků se do ní zapnete. Je to dost pomalé. Průchody na ruce jsou dva. Ale celkově mi tenhle styl nesedí. 

Belgie

V podstatě stejný styl jako německý. Jen jsem nikde neviděl prodávat kapuce ani kolíky s tyčkami. Maskování je super i materiál je dobrý. Rozměr podobný jako u Němců, ale hlavní obdélník má 170 x 130 cm plus trojúhelníky 80 cm. Takže i na spaní je prostor menší. Váha je 1244 g.

Ve stejném vzoru maskáče i materiálu mám Anorak Dennison smock z Belgie z roku 1956 a tohle je podobný ročník.

Závěr

Pokud se na používání celt podívám kritickým okem, tak jsou těžké, po navlhnutí zdvojnásobí svou váhu. U některých je manipulace horší. I cena některých kusů přímo odrazuje od používání 🙂 

Jenže, dýchá z toho historie. Když jemně prší, tak celta skvěle ochrání. V zimě hřeje a chrání velký kus těla. Dá se použít jako závětří, přístřeší i podložka. Nebojí se ohně ani hrubého zacházení. Je to prostě vojáku vzdorný materiál.

Osobně si nechám jen československou čtvercovou a kosák. A také polskou. Ostatní půjdou do světa. Schraňoval jsem je roky, ale většinou leží v bedně a tak ať jdou dělat radost někomu jinému. Nezaslouží si jen tak ležet na polici. 

Posbíral jsem relativně hodně materiálu o použití celt ze zahraničí. Ale u nás jsem na nic nenarazil. Tak pokud něco víte, nebo něco máte, prosím, pošlete mi to. Člověk se učí celý život. 

Závěrem přihodím fotky, co jsem různě našel. Hezký den přeje Kraken