Návštěva ve švédské továrně na nože Morakniv

Před pár týdny přišla pozvánka od jednoho našeho dodavatele nožů na akci, kterou továrna pořádá. Jednalo se o švédského výrobce nožů továrnu Morakniv.

Proběhla rychlá domluva a řeklo se „ano“. Pojedeme na výlet do Švédska. 

Rozhodl jsem se, že v této části popíšu jen návštěvu továrny a akce Morakniv Experience 2023, a samotnou cestu popíšu v dalším článku.

Naše putování začalo již na výstavě nožů v Příbrami, tam se ke mně přidali kluci ze Šumperka a jelo se nocovat ke mně. Z naší samoty se druhý den vyrazilo jedním autem do Německa na trajekt, dále lodí do Švédska a tam se jelo a jelo, až do města Mora, kde stojí továrna Morakniv. 

Složení osádky: Tomáš B., Tomáš J., Martin B. a samozřejmě Kraken.

Na mapě to vypadá jako kousíček… 🙂 jen 20:01 h a 1681 km

Přijeli jsme akorát na prohlídku továrny pro obchodní partnery Morakniv.

Dáme si trochu historie…převzato z webu Morakniv a přeloženou umělou inteligencí. 🙂

Jak to všechno začalo

Oblast kolem města Mora má dlouhou tradici výroby nožů, které se zde vyrábějí pro celý svět již přibližně 400 let. Zárodky toho, co se později stalo jedním z nejoblíbenějších výrobců nožů na světě, byly zasety v roce 1891, kdy se Frost-Erik Erson vrátil domů do vesnice Östnor v obci Mora po čtyřech letech práce dřevorubce v Severní Americe. V témže roce založil svou továrnu na výrobu povozů, která vyráběla saně, vozíky a nože pro vnitřní potřebu dílny. V této době bylo třeba šetřit zdroji a využití zbytků materiálu z výroby bylo víceméně samozřejmostí. Ukázalo se, že to byl úspěšný podnikatelský záměr.

Kruhy na vodě

Krátce nato se výroba nožů v kočárovně rozběhla a nakonec se stala vyhledávaným zbožím mezi potulnými obchodníky se zemědělskými produkty, kteří díky svým cestám po Švédsku šířili nože z Mory dál. Na přelomu století se nůž Mora stal mezi řemeslníky a tovaryši zavedeným pojmem, což vyvolalo vlnový efekt. Během několika let byl zaveden export a odběrateli byli především velkoobchodníci, puškaři a železáři v Evropě. V roce 1904 měla firma Frosts deset zaměstnanců, vyráběla 19 000 nožů ročně a zaměřovala se výhradně na výrobu nožů.

Krång-Johan přichází

V roce 1912 založil Krång-Johan Eriksson v Östnoru vlastní továrnu na nože. Předtím pracoval u firmy Frosts, ale nepohodl se s vedením a byl doslova vyhozen. Myšlenka emigrace do Severní Ameriky se mu zamlouvala, ale nejprve si chtěl vyzkoušet výrobu nožů na vlastní pěst. Spolu s Lokem-Andersem Mattssonem založil továrnu na nože, která o sto let později tvořila základ dnešního Moraknivu. Ani pro Krång-Johana neznamenala emigrace žádnou překážku. 

Ve dvacátých a třicátých letech minulého století společnost Morakniv upevnila a posílila své postavení ve světě, což bylo také důvodem k tomu, aby na razítko nože přibyl nápis „Sweden“. V té době bylo v regionu několik aktivních výrobců nožů, kteří si tak či onak konkurovali, což dalo podnět k vývoji sortimentu pro rostoucí světový trh.

Červená barva

V této době vznikla typická červená rukojeť, která se postupem času stala jakýmsi poznávacím znamením nožů Östnor. Zpočátku se rukojeť vyráběla z neošetřené obyčejné břízy, která zbyla z výroby dřevěných saní. Později se samozřejmým materiálem pro honosnější nože stala lakovaná bříza, ale když se bříza stala vzácnou, vrátili se k obyčejné bříze, a aby vypadala jako mahagon, rukojeti se před lakováním mořily načervenalou barvou. S rostoucí výrobou se od moření upustilo a místo toho se rukojeti lakovaly tmavě červenou barvou, která se postupně objevovala v mnoha různých odstínech.

Ochotný duch

Navzdory tvrdé konkurenci na trhu a v oblasti pracovních sil panovala mezi podniky v Östnoru vždy pospolitost. Takzvaný duch Östnoru přetrvává dodnes a podniky si čas od času vzájemně pomáhají. 

V polovině 20. století začala společnost Knivfabrik Bud-Carla Anderssona, která byla založena koncem 80. let 19. století, vyrábět vrtáky na led pod názvem „Mora-Borren“. Na počátku 60. let 20. století začaly děti Carla Anderssona rozprodávat své podíly ve společnosti, což nakonec vedlo k tomu, že v roce 1961 celou společnost koupil KJ Eriksson. 

Jedná se o první z mnoha budoucích akvizic mezi výrobci nožů v Östnoru. Vrtáky do ledu společnosti KJ Eriksson se staly světově proslulými, když koncem 60. let 20. století vyvinula nový model nazvaný ve Skandinávii „Mora-Spiralen“, v USA „Mora Drill“ a v Kanadě „Swede Bore“.

Dva se stávají jedním

V roce 1988 dochází k významné reorganizaci společností, když KJ Erikssons Knivfabrik získává třetinu společnosti Frosts Knivfabrik. V roce 2005, kdy je získána poslední část společnosti Frosts Knivfabrik, se společnost Frosts Knivfabrik stává dceřinou společností ve stoprocentním vlastnictví společnosti KJ Eriksson Knivfabrik. To znamená, že konstelace mění název společnosti na Mora of Sweden, aby se ještě více posílily a zdůraznily vazby mezi oběma společnostmi. Zároveň jsou registrovány značky Morakniv, Frosts Mora a Mora ICE. 

Posledním krokem fúze je soustředění veškeré výroby do stejných prostor, kde dříve sídlila společnost KJ Eriksson. Na stejném místě se dnes nachází továrna a veškerá výroba a od roku 2016 se naše společnost jmenuje Morakniv AB.

Bohužel nám nebylo povoleno natáčet a ani fotit. Ale našel jsem na YouTube pár videí, kde se můžete dovnitř továrny podívat. 

Zaujalo mne hned několik věcí a to, že kromě řady Classic a AshWood na vyráběné nože nesáhne lidská ruka… skoro. 🙂

Že za rok udělají cca 5 milionů nožů. A že si vyrábějí všechny šablony a formy sami. 

Prostě pěkná a moderní továrna. Spousty strojů, které jsem viděl prvně. Hlavně mě zaujal stroj na výbrusy a kalení, a také stroj, který vstřikuje plast do formy a dělá rukojeti. Mazec 🙂

Po ukončení prohlídky jsme jeli kus do divočiny, do malé vesničky cca 20 km od Mory. Tam bylo stanové městečko a pár dřevěných domků. To vše bylo k dispozici pro všechny účastníky MoraknivExperience 2023.

Zástupce Morakniv, který nás má na starosti, je původem Čech, a tak se nám komunikovalo dobře. Se zbytkem jsme komunikovali anglicky, kdy já rozuměl jen každé desáté slovo, a tak jsem jen mlčel, koukal a smál se, až když se začali smát ostatní. 🙂 

A proto – učte se jazyky, bude se Vám to v životě hodit.

Postaráno o nás bylo dobře, viz fotky z rautu. Zábava v podání živé hudby taky super. Večer jsme si zatopili v teepee, protože teplota rychle klesala.

Spali jsme po dvojicích, na lehátkách, pod sebou sobí kůže, a tak nám bylo fajn.

Ráno bylo vše pokryté jinovatkou a v lemech stanu se večerní louže proměnily na kusy ledu.

Přes den pobíhaly workshopy. Namátkou vyberu ty, které jsme navštívili. 

Super byl workshop s borcem z Brazílie Humberto Costa https://www.facebook.com/specialcombatsurvival.

Tam jsme se učili vyrábět hroty na šípy a oštěpy z bambusu a tvrdého dřeva.

Další vedl Johan Skullman  https://www.facebook.com/johan.skullman,

kterého už známe několik let. Zde byla možnost si stáhnout a rozbourat jelena a zkusit lovecké a kuchyňské nože od Mory.

Další workshop vedl ředitel Morakniv pan Thomas Eriksson. Řekl nám něco o broušení nožů, ukázal pár triků a mohli jsme si sestavit Moru Classic. Požádali jsme ho i o autogram na kožený závěs nože.

Poslední workshop, který jsme navštívili, vedl Stijn van Oss https://www.facebook.com/stijn.vanoss.75, který nás provázel dřevořezbou. Udělali jsme si lžičku a také míchátko na vajíčka. 

Víc jsme toho nestihli. Ten den utekl jako nic. Po večeři jsme šli spát za mihotání polární záře, která nešla vyfotit, ráno po snídani následoval odjezd do Mory. 

Tam jsme mrkli na obchod Morakniv a dostali dárek v podobě jubilejní královské Mory. Tu vyrobili k výročí padesáti let vlády švédského krále Carl XVI Gustaf.

Dárek nám dal švédský Santa s asistentkou.

V prodejně Morakniv byla i možnost nechat si na nůž vygravírovat nápis a já jsem si tam dal Kraken.

Přivezl jsem si i další nože, jako dvě vyřezávací Mory, dále Kansbol v barvě DalaRed, který jde do prodeje právě teď a Garberg v uhlíkovce s černou čepelí v barvě DalaRed, který půjde na trh také brzo.

Když jsme z Mory odjížděli, projeli jsme kolem dvou vesniček, po kterých jsou pojmenované modely Kansbol a Eldris a v dálce jsme míjeli horu Garberg, která dala jméno dalšímu modelu od Morakniv.

Slíbili jsme si, že se sem ještě někdy vrátíme. Né do továrny, ale do okolí, které jsme neprozkoumali z časových důvodů. Nevadí, alespoň je důvod se sem vrátit.

Tenhle zážitek se nedá popsat do jednoho článku a ani se nedá zachytit do videa. Pro mě to byl velký zážitek.

Děkuji kolegům i firmě Morakniv.

Hezký den přeje Kraken