Pokud se při toulkách přírodou díváte kolem sebe, tak vám jistě neunikly zvláštní cedulky „Bod záchrany – Rescue Point”.
Co to znamená a k čemu to je?
Tenhle text jsem si s dovolením půjčil z Wiki. Protože psát to podle sebe, tak to bude slušný guláš. 🙂
Bod záchrany (rescue point, původně nazývaný traumatologický bod, je místo v horách, lesích či jiných neobydlených oblastech označené tabulkou s unikátním kódem usnadňujícím lokalizaci v případě potřeby záchrany turisty, výskytu požáru nebo při jiné mimořádné události. Tabulka dále obsahuje telefonní čísla na tísňové linky, některé také obsahují zeměpisné souřadnice daného bodu.
Traumatologické body v Česku
Historie
Traumatologické body existovaly v rámci traumatologických plánů pro oblasti lesnických prací již za ČSSR. Podle ministerské příručky pro kočí z roku 1990 byl lesník při předávání pracoviště povinen seznámit dělníky s traumatologickým plánem, poučit je o nejbližším traumatologickém bodu a jeho čísle, nejbližší telefonní stanici a telefonním čísle záchranné služby, tyto informace měly zůstat na pracovišti písemně vystaveny.
Traumatologický bod je podle příručky značen tabulkou s červeným křížem a číslem, přičemž mapu s vyznačením těchto bodů (traumatologický plán) vlastní jak provoz lesního hospodářství, tak záchranná služba. Traumatologické body byly voleny s ohledem na možnost příjezdu vozů záchranné služby.
První traumatologické body na Šumavě v ČR byly vyznačeny v roce 2008 v rámci projektu Bezpečná Šumava. 35 bodů vyznačily v Jihočeském a Plzeňském kraji Lesy ČR, lesní závod Boubín, a to s tím, že u většiny z těchto bodů může přistát vrtulník. Šest traumatologických bodů vyznačilo v roce 2011 v městských lesích město Kašperské Hory, čímž se počet traumatologických bodů na Šumavě zvýšil na 127.
Od roku 2011 se zavádějí také v Krkonoších.
Před rokem 2014 Lesy ČR vyznačily 238 traumatologických bodů na Litvínovsku, z toho u třech bodů může přistávat vrtulník. V roce 2014 vyznačily Lesy ČR, lesní správa Buchlovice, 147 traumatologických bodů ve Chřibech.
Lesy ČR v roce 2014 hodlaly využít zkušeností lesních správ z Buchlovic, Boubína a Litvínova k zavedení jednotného systému traumatologických plánů v rámci všech lesů, které spravují. V září 2016 vydaly Lesy ČR tiskovou zprávu, že od října 2016 budou žluté tabule bodů záchrany rozmístěny ve státních lesích v celé republice, a to na 2500 místech, na základě projektu zpracovávaného od roku 2014 ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem České republiky, který eviduje všechny „body záchrany“ v zemi.
Místa vytipovali lesníci, většinou jde o turistická rozcestí, lesní cyklostezky, lokality, jimiž prochází singltrek, horská sedla, pohoří nebo rozsáhlé lesy. Výroba tabulí prý stála 160 tisíc korun a není vyloučeno, že v budoucnu přibudou další.
Tabulky umisťované Lesy ČR před říjnem 2016 ve státních lesích na Litvínovsku, Luhačovicku a v okolí Boubína označila mluvčí LČR v září 2016 za živelně umisťované, bez systematické evidence či jednotné grafiky.
V roce 2015 byly traumatologické body vyznačeny ve Středních Brdech v rámci přípravy vojenského újezdu Brdy na zřízení a zpřístupnění chráněné krajinné oblasti Brdy.
Traumatologické body jsou vyznačeny i uvnitř areálu motolské nemocnice v Praze, tam jsou nazvány „orientační bod“.
23. října 2015 vydalo generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky metodickou pomůcku pro zřizování, rozmísťování a evidenci bodů záchrany na území České republiky, určenou pro vlastníky lesů.
Metodický materiál konstatuje, že nebyl dohledán platný legislativní rámec k bodům záchrany a proto je materiál pouze doporučující. Pokud však má bod záchrany být zahrnut do operační dokumentace IZS, pak je stanovený postup pro vlastníka pozemku závazný.
Podle mého názoru zajímavý nápad. Některé oblasti jsou dost odlehlé, a tohle může zachránit zdraví a život.
Posledních pár let jsem se s cedulkami setkával často a musím říct, že málokdo ví, co znamenají a k čemu jsou. Tak snad tenhle článek k něčemu dobrému bude.
Hezký den přeje Kraken