Vandrování v zimě – ověřené tipy a triky, které se budou hodit

V dnešním článku Vám předám, některé vlastní tipy a vychytávky, které se mi osvědčily v průběhu let, a které Vám mohou pomoci předejít vlastním pokusům a omylům.

Právě díky těmto vychytávkám si Váš pobyt v zimní přírodě můžete užít o trochu lépe, komfortněji nebo intenzivněji. Jdeme na to…

NOHAVICE

Během chůze po udusaném sněhu (nebo v mokré trávě) si dejte nohavice do bot nebo je trochu vyhrňte, případně noste návleky, aby se nohavice nenamočily. Podrážky bot totiž nabírají sníh a jak s nimi škrtáte o druhou nohu, zanecháváte právě na nohavici to nepatrné množství sněhu nabrané podrážkou bot. Sníh se vlivem Vaší teploty rozehřívá a namáčí spodek nohavice. Když se pak na delší dobu zastavíte nepříjemně to studí. Nohavice nasávají vodu a vlhké mohou vlivem vzlínání skončit až v oblasti nad koleny. Navíc pokud v kalhotách i spíte, je důležité mít nohavice suché.

Pokud budete používat návleky používejte je jen, když je potřebujete. Nebuďte líní si je nandávat před broděním sněhem a pak je zase sundejte. Pokud je totiž budete mít stále na nohách a nebude venku fakt zima, budou se vám pod nimi zapařovat a potit nohy. Případně věnujte pozornost správnému výběru např. návleky JUBÖ Bushcraft Gaiters jsou vyrobeny z NANO Membrány – materiál je právě pro tyto účely naprosto dokonalý, protože skvěle odvětrává a zůstává voděodolný.

SVETR

Během chůze, více i méně náročné, jsem se naučil nosit jako svrchní vrstvu pouze vlněný svetr nebo vlněnou košili případně vlněný anorak, aby se tělo nezapařovalo. Není to moje převratné zjištění, odkoukal jsem to od starých zkušených bardů. Jakákoliv i prodyšná bunda vás totiž uzavře a vlhkost nemá šanci z oblečení odcházet. Podmínkou je, aby nepršelo. Jemné mrholení nebo suchý sníh vůbec nevadí. Pod svetrem mám většinou merino tričko a merino mikinu, takže ani vítr nemá šanci se mi dostat na kůži.

ZASTÁVKY

Při delších zastávkách překonejte opět svou lenost a oblékněte si další, teplejší vrstvu na horní část těla. Když totiž stojíte, přestanete vyrábět teplo a vámi předtím vyprodukovaná vlhkost začne stydnout a bude Vás ochlazovat. Klidně si nasaďte čepici a rukavice, je-li to potřeba. Nečekejte, až vám začne být zima.

Mě osobně většinou postačí si právě na výše zmíněný svetr nasadit větrovku nebo jinou bundu. To co vyhovuje Vám poznáte časem sami.

NĚCO POD ZADEK

Pokud někde sedíte, vždy si dávejte nějakou tepelnou izolaci pod zadek, třeba složenou bundu nebo svetr. Já používám podsedák a velmi se mi osvědčila také skládací trojnožka, zvlášť v místech, kde plánuji tábořit – je to pohodlné pro zadek i nohy a současně, nezabere žádné místo v batohu. Pokud je místo na sezení suché, stačí podsedák samotný. Můžete si pod zadek ale naskládat i suché klacky nebo suché chvojí, co používáte na podpal. Nepoužívejte chvojí s jehličím, to totiž obsahuje vlhkost a díky ní Vám provlhnou i kalhoty.

O podsedácích a jejich variabilnímu využití jsem napsal celý článek, který najdete ZDE

POD NOHY

To samé, co pro zadek, platí i pro chodidla. Při delším sezení si dávejte izolaci pod nohy. Tady stačí klacky, suché chvojí nebo polínka. Prostě musíte podrážky dostat od země, jinak vám pomalu a nenápadně promrznou a dost obtížně se znovu rozehřívají.

Při dlouhém posedávání také pomáhá trochu si zacvičit prsy v botě. Jen párkrát skrčit a opět všechny prsty natáhnout bohatě postačí. Rozproudíte tím v noze krev a uvolníte jinak botou utlačovaná místa.

Nejhorší je, že to prochládání podrážek přichází dost nenápadně a nevěnujete tomu tudíž patřičnou pozornost. Pak už je “pozdě” a bude Vás stát hodně námahy např. při nutné masáži chodidel nebo dalších kroků, které musíte udělat, abyste se opět dostali do komfortu.

GRILOVÁNÍ

U ohýnku je důležité teplo i na záda. Ze začátku to třeba ani nebudete vnímat, ale na záda Vám nepůjde od ohně žádné teplo. Proto je dobré se občas otočit zády k ohni, nahřát si je a znovu se otočit zpátky čelem. Když vám bude už na záda zima, je daleko náročnější se prohřát a potrvá to o hodně déle než to občasné pootočení.

ROZTÁHNI NOHY

Když si sedáte k ohni, seďte radši výš, než je základna ohně, je tam víc teplo. Ideální na sezení je třeba špalek, kláda nebo moje oblíbená trojnožka. Pokud je hodně sněhu, vyhrabejte pro oheň hlubší díru než na sezení. To znamená, že v úrovni ohně budete mít boty a celí budete sedět nad ohněm na takovém schodu.

U ohýnku seďte rozkročmo, tedy roztáhněte nohy. Proč? Protože tak vám bude teplo dopadat na stehenní tepny a ty Vám ohřátou krev budou rozvádět po celém těle. Prohřejete se daleko efektivněji. Popravdě řečeno – chlapi snad ani jinak než rozkročmo nesedí.

SUŠENÍ DŘÍVÍ

Pokud máte v plánu rozdělat oheň i ráno, usušte si už večer třísky (ideálně kolem večerního ohně) a dejte je pak třeba do pytle na odpadky nebo do jiného nepromokavého obalu. Budete mít daleko snadnější práci s ranním zažehnutím ohně.

Sušení dříví na druhý den je sice užitečné, ale praktikuji to zřídka. Většinou na čundrech totiž ráno oheň už neděláme. Pokud však mám v plánu ráno vařit na dřívkáči, je předem usušené dříví k nezaplacení.

LÁHEV S VODOU

Když se pohybuje v noci teplota kolem nuly, je všechno v pohodě. Ledová voda je k přímému pití sice celkem nepříjemná, ale vařit z ní můžete hned. Kdežto, když teploty klesnou více pod nulu, voda ve volně položené láhvi zmrzne ne-li kompletně na šutr, tak alespoň na tříšť. Potom z láhve maximálně vylejete jen malou část vody a na zbytek ledu se smutně koukáte.

Pokud venku nemrzne extrémně, strčte si láhev do batohu nebo si ji položte vedle spacáku. V batohu je určitá tepelná setrvačnost a voda zmrzne později, pokud vůbec. Vaše tělo vyzařuje teplo, i když jste izolovaní ve spacáku. Ve Vaší těsné blízkosti bude jistě vyšší teplota než jinde, proto je výhodné láhev umístit blízko sebe.

Dalším řešením je si vodu večer ohřát a dát si ji v láhvi do spacáku. Ovšem musíte mít jistotu, že je láhev 100% těsná a neteče.

No a posledním řešením je termoska. Normální láhev nechte v zimě doma a vezměte si místo ní termosku. Nevýhoda je však vyšší hmotnost a nižší objem termosky oproti standardní lahvi.

Já občas s sebou termosku nosím. Obrovskou výhodu termoska má, že si večer uvaříte čaj, kávu nebo grog a ráno jen otevřete oči pak termosku a lahodný nápoj pijete přímo z teplíčka spacáku.

ČELOVKA

Čelovka nebo jiná svítilna – podle libosti každého – je v zimním období jednou z nejužitečnějších věcí venku vůbec. Dny jsou krátké a noci dlouhé a jít spát hned se setměním a probudit se až se svítáním je zbytečné plýtvání časem. Pokud časem nechcete plýtvat, potřebujete světelný zdroj – svítilnu.

Taky se potmě venku občas pohybujete nedobrovolně. Třeba Vás přinutí nutkání na záchod, přerovnání věcí, tlačící zapomenutá šiška pod karimatkou či sjíždění z ní, nenadálá změna počasí a podobně. K tomu všemu po setmění také potřebujete světlo. A proto je dobré mít svítilnu vždy u sebe.

Pokud zalezete do spacáku, položte si svítilnu těsně vedle něj do takového místa, kam rukou dosáhnete, aniž byste se museli pohnout. Jen natáhnout ruku a zašátrat, nic víc.

Pokud máte malou skladnou čelovku je možné si ji stáhnout z čela na krk, a máte je kdykoliv během noci k dispozici. Toto řešení však nemusí vyhovovat všem a je závislé na velikosti čelovky.

TKANIČKY DO BOT

Kdykoliv si sundáte nebo rozvážete boty, strčte si konce tkaniček dovnitř. Pokud je na tkaničkách sníh nebo led, je samozřejmě dobré jej z nich nejdřív odstranit. Pokud jsou namočené, pokuste se je vyždímat. Chodit v botách a vláčet za sebou tkaničky je nebezpečné, to jistě pochopí každý. Taky si tím tkaničky ničíte, protože na ně neustále šlapete. Když si boty sundáte, necháte je stát s mokrými tkaničkami a v noci bude mrznout, mohou Vám ke sněhu přimrznout nebo je budete ráno lámat jako klacky.
Věřte, že se zkřehlými prsty vázat ledové tkaničky není nic příjemného.

NAHÁZET VĚCI DO BÁGLU

Večer, když vybalujete věci na spaní – spacák, karimatku třeba i s nepromokavou podložkou nebo i plachtu, vyndáte s nimi z batohu i spoustu dalších věcí. Tyto věci je dobré naházet do batohu zpátky.
Nic se vám potom nezatoulá, nešlápnete na to, neumažete třeba o hlínu, když není sníh.

Velmi se mi osvědčil také zavěšovací popruh na batoh, díky němuž nemusí batoh stát v mokru nebo sněhu, ale jednoduše si jej zavěsím na strom. Samotná manipulace a přístup do bočních kapes je pak také výrazně komfortnější. Je to sice blbina, ale využívám tuto možnost poměrně často.

POLŠTÁŘ

Ne všechny věci si dávám zpátky do batohu. Svetr, košili, triko a kalhoty složím jako do skříně a položím na karimatku v místě hlavy. Přetáhnu přes ně kapuci spacáku a mám polštář. Věci mi takhle nepromrznou a nezvlhnou. Navíc se mi s polštářem spí daleko líp než bez něj.

ZARÁŽKY

Jelikož je dobré při spaní mít všechny momentálně nepoužívané věci také pěkně u sebe, je nejlepší jim najít nějaké stabilní místo a dávat je tam stále. Já jsem na to vyzrál tak, že už mi venku mimo “postel” zůstávají jen tři věci: batoh, boty a čelovka.

Jak jsem psal v předchozích odstavcích, některé věci mám v batohu a některé pod hlavou. Čelovku a boty chci mít po ruce, tak jsou venku. Nedal by se batoh a boty nějak využít? No jasně, jako zarážky karimatky i  spacáku.

Ne vždycky najdete úplně rovné místo na spaní a tak s karimatkou nebo v horším a častějším případě jen se spacákem někam během noci popojíždíte. Takže je nejlepší si zvolit takovou pozici ložnice “na svahu”, aby Vaše nohy byly v nejnižším místě a hlava v nejvyšším a pohybu z kopce nějak zamezit. Na to jsou ideální právě batoh a boty.

Batoh si dávám za hlavu, kde funguje jako zarážka karimatky a polštáře i jako větrolam a navíc je hned po ruce, kdybych v něm něco potřeboval. Ráno však pokaždé něco lovím dřív, než vylezu za spacáku – třeba vařič a věci na snídani.

Boty strčím špičkami pod karimatku u nohou. Nejen, že zabrání mému pohybu z kopce, ale nepromrznou tolik jako ve volném prostoru, nemusím je nikde hledat a nesmrdí mi pod nos.

KAMENY KOLEM OHNĚ

Pokud všude leží sníh, je to jasné, žádné kameny pod ním nehledejte, je to zbytečná práce. Zaprvé ohraničení nepotřebujete – proti větru buď sníh kolem navršíte nebo v případě vysoké pokrývky prostě vyhrabete pro oheň díru. No a zadruhé byste kameny pod sněhem hledali jen s velkými obtížemi.

Pokud však není sníh a chcete oheň dokola zabezpečit, bylo by dobré kameny někde poblíž najít.

NEHÁZET DO SNĚHU

Do sněhu byste neměli házet nic, ale teď chci mluvit konkrétně o dříví. V zimě, kdy je všechno pod sněhem hledáme stojící soušky, které jsou jako palivo na oheň nejlepší. Je to hlavně z důvodu, že nebývají shnilé a taky nejsou tolik mokré jako ležící kmeny.

Soušky porazíme, nařežeme na polena a pak ještě rozštípeme, abychom se dostali k tomu opravdu suchému dřevu. Při štípání si polínka můžete zase hezky namočit, když nebudete dávat pozor nebo budete „flinkové“. Polínko je nejlepší štípat na očištěné kládě od sněhu a to tak, že si vezmete do ruky konec polínka a položíte polínko druhým koncem na kládu, aby na ní polínko leželo kůrou nikoliv uříznutou částí.

ZAVAŽ SI BOTY

Když si ráno obujete boty, nechoďte a nepostávejte v nich, aniž byste si je zavázaly. Zní to logicky, ale lenost je prevít, to poznáte sami. Je to stejné jako s podložkou pod nohy při posedávání, jak jsem psal někde v úvodu. Při pohybu nohou v botě se v ní neustále vyměňuje ohřátý vzduch a čerstvý studený z venčí. Nestíháte produkovat tolik tepla, abyste ztráty nahradili a nohy postupně promrzají a pak je náročné je rozehřát. Taky můžete do bot nabrat sníh, jehličí nebo větvičky, tak proč riskovat a lepší je tomu předejít.

ZÁVĚREM

Určitě jsem si na všechny své tipy a triky nevzpomněl. Zkušeným možná některé budou připadat jako banality, o kterých je snad i zbytečné psát, ale nejsme všichni ve všem kovaní. Ani já nevím zdaleka tolik, kolik bych chtěl a celý život se učím.

Pokud máte nějaké své osvědčené TIPY a TRIKY určitě se s námi podělte v komentářích níže!

Zdraví, Kraken a Petr Kadora